Nepovedený experiment aneb mé zkušenosti s Roll20

Pár dní zpátky jsem definitivně odpískal už dobrých pár měsíců u ledu uloženou kampaň, kterou jsme hráli po internetu přes roll20. A zatímco někdy se skupina prostě z nějakého důvdu přestane scházet, vše vyšumí do ztracena a nikdo už se neohlíží zpět, toto není ten případ a opravdu mě to mrzí, že už se nedozvím, jak se celá věc bude vyvíjet dál. Přemýšlím, jestli si celou věc moc neidealizuji, ale tahle hra měla v zásadě všechno, co si člověk může přát - neotřelé prostředí steampunkové urban fantasy, zajímavé charaktery, kterým jsem jako vypravěč opravdu fandil, zajímavě rozjetý příběh, ze kterého jsem věděl přesně tolik, abych mohl hrát nehráčské postavy a okolní svět, ale přitom mě pořád překvapovalo, kam se celá věc občas vyvinula, fajn systém se skutečně promyšlenými nástroji k přípravě a vedení hry... Bohužel, tato hra měla taky jedno zásadní slabinu - nebyli jsme schopní se na nich scházet osobně (jednu dobu jsme dokonce hráli z pěti různých měst ve třech státech) a proto se celá odehrávala skrz videokonference. A právě to se ukázalo největší a troufnu si říct i nepřekonatelnou slabinou.

Některé věci, které mě postupně začaly štvát jdou na vrub programu Roll20 - přes nejlepší snahu, ve chvíli, kdy se připojí pět lidí začne být celé prosředí obvykle poněkud zasekané, problém, který se nikdy úplně nevyřešil bez ohledu na kvalitu připojení a to, že někteří z nás měnili místo pobytu a já si kvůli tomu svého času zařídil i rychlejší internet. Tady bych měl nicméně dodat, že jsem na laggy a propady frameratu poměrně citlivý v jakémkoli programu či aplikaci. Ani s prostředím Roll20 jsem se nikdy úplně nedokázal sžít a i přes užívání klávesových zkratek mi dodnes přijde nemotorné a těžkopádné. A asi se sluší doplnit, že když mluvím o Roll20, myslím tím Hangouts videochat s Roll20 puštěným vedle a užívaným jako spolený whiteboard, protože s videochatem přímo přes Roll20 byla situace vždy horší a po pár pokusech jsme přestali zkoušet ho vůbec používat.

Nicméně nemyslím si, že by se vše vyřešilo přechodem na nějaký jiný komunikační klient. Výše zmíněné problémy, jakkoli nepříjemné, totiž blednou vedle jen těžko překonatelných omezení samotného hraní přes internet. Komunikace s více než jedním člověkem je tímto stylem extrémně nepřirozená - chci-li na někoho mluvit, musím jej nejřív oslovit. Zdánlivě bezvýzmná, ale časem velmi otravná záležitost. Popravdě až během této kampaně jsem si uvědomil, jak moc v normální komunikaci a při vedení hry obzvlášť komunikuju pohledem, grimasami, gesty... Když jsme u gest, další otravná a hru potenciálně zpomalující záležitost - všechno je nutné kreslit. Postavy se zformovaly a začaly bránit před záporáky v blízkém baráku, u kterého jsem si právě během dvou vtěřin vymyslel, jak vlastně vypadá v interiéru? Zapomeňte na to začít divoce mávat rukama a naznačovat patra a hrubé rozvržení budovy, nikdo nepochopí, o co jde. Je nutné začít kreslit a to skrz (alespoň pro mě) velmi nepříjemnou variaci na Malování, které Roll20 nabízí. Oproti rychlému načrtnutí fixem na mazatelnou podložku ve chvíli, kdy se hráči začnou tvářit nad mojí divokou gestikulací nechápavě, další věc, na kterou jsem si doteď nezvykl.

I v onom "když se tváří nechápavě" je problém. RPG jsou z podstaty věci společenská aktivita a vyžadují nějaké minimální sociální dovednosti, které přeskonferenci lze bohuže uplatňovat jen s velkým postihem či nevýhodou. Samozřejmě že i v tého hře se vyskytly nějaké problémy a nejasnosti kolem herního světa, systému nebo stylu hry, ale jsem přesvědčen, že při hraní naživo bych byl schopen se o nich pobavit v rámci přestávky na pizzu a během sezení či dvou pak přednést nějaké řešení celé skupině, který by vedl ke vzájemné spokojenosti. Tady to vyžadovalo separátní videohovor a stejně se dodnes nejsem jistý, zda to bylo ke spokojenosti všech hráčů.

Ale co mě asi štvalo nejvíc je jakési "zploštění" celého roleplaye u hry skrz videochat, problém, který si bohužel myslím, že není moc řešitelný. Tuto hru jsem začal hrát s bez vyjímky výbornými hráči, kteří jsou shodou okolností všichni také velmi dobří vypravěči, přišli se zajímavými postavami, kterým fandím... jenže pak se celý ten příslib dramatických vztahů a společného objevování backgroundů nějak nepodařilo naplnit. A nemyslím, že by šlo o chybu hráčů. Co mě nepříjemně překvapilo bylo, že scény, které by v normální hře určitě vzbudily pozornost, hráči si je zapamatovali a mohli na ně dál navázat tady vyzněly jaksi mdle a do ztracena. Došlo tak například na moment, kdy předtím i poté vždy zcela chladně kalkulující postava začala velmi emocionálním způsobem vyhrožovat jednomu NPC kvůli nepříjemnému flasbacku ze své minulosti, či poměrně vyhrocený rozhovor, kde se řešily přijatelné a nepřijatelné metody k dosažení kýžených výsledků. A i když jsem si všiml snahy to později reflektovat v dalším roleplayi, prostě to nějak nevyznělo.

Podobná věc se vynořila na povrch, když jsem se pokusil více věnovat postavě, jejíž background jsem do té doby poněkud zanedbal... a jako následek jednoho částečného úspěchu v okultní záležitosti k ní připoutal ducha námořníka, kterého nedávno zabila. Pár malých dialogů ve stylu Baltara a Capricy Six ještě nikoho nezabilo (...ok, zabilo docela hodně lidí, ale byla to samá NPCčka a tohle není pointa...), zato by mohla pomoct upozornit, že v rodině postavy koluje kromě pirátství taky něco okultní krve (už od začátku hry měla postava jednu zjevně supernaturální schopnost, prozatím nevysvětlenou, což mi přišlo jako zajímavé téma k rozvinutí) a až to přestane být zábavné, nějaký krátký projekt v mezidobí ji nechtěného pasažéra zase zbaví. Bohužel jsem podcenil nakolik jiné je hraní přes videochat, a že zatímco při hraní naživo bych prostě strávil nějaký čas vedením hry za zády hráčky oné postavy (a v příhodné momenty našeptával nějaké drobné návrhy, které by nejspíš nebyly v duchu vzájemné nezištné spolupráce s ostatními postavami), tady nic takového udělat nešlo a skrz omezený komunikační kanál prostě nebylo jak k ní mluvit bez zastavení celé hry. Skrz video holt vždycky může mluvit je jeden, a nehrozí proto ani momenty, kdy zatímco něco řeším s jedním hráčem, další na scéně nepřítomní si zatím odehrávají nějaký zajímavý rozhovor mezi svými postavami. A to je prostě škoda.

I proto jsem u přípravy na každé další sezení zažíval čím dál větší rozpor. Po delší době mě opravdu chytla nějaká hra, zalíbilo se mi herní prostředí i systém, kterému stojí za to věnovat nějaký čas a naučit se zacházet s nástroji, které poskytuje. Navíc s hráči, které nemusím vodit za ručičku, nemají problém přijít a dohodnout se na tom, co chtějí vlastně dělat a čeho dosáhnout, takže mrknu na motivační obrázek, který mám doteď na ploše (viz. výše), rychle prolétnu poslední ze sirienových megaužitečných zápisků ze hry, čeknu související mapu vztahů, tiknu se nějakými těmi hodinami, posunu kupředu plány a akce už slušného množství NPC, které naše hra mimoděk vygenerovala... jenže pak přijde na to otevřít Roll20 a pozvat lidi na další hru, a nějak se mi najednou přestane chtít. Jedna další poněkud subjektivní nevýhoda, ale ta hra po internetu prostě nemá tu samou gravitaci a důležitost, jako když člověk někam fakt fyzicky vyráží si zahrát...

Prozatím tedy musím hraní přes videochat odložit jako nepříliš povedený experiment. Nechci říct, že by to bylo úplně špatné a pořád si v tom dokážu představit nějaké dungeon crawly (docela dobře by do toho mohla zapadnout dnes už téměř zapomenutá funkce "callera" - hráče, který srozumitelně GMovi shrnuje, na čem se ostatní dohodli a co tedy opravdu dělají) a podobné převážně procesní hry. Hraní naživo to nicméně může nahradit jen těžko a mnohé postupy, často brané jako samozřejmé, je nutné tomuto hernímu prostředí značně uzpůsobit.
Napsal: Gurney
Autorská citace #1
6.11.2018 22:49 - sirien
Jo no. Osobně mám pořád dojem že to může bejt docela ok doplněk k normální hře - hrát třeba na střídačku nebo online dohrávat nějaké věci co se nestihly by bylo ok. Možná i kdyby větší část hry běžela virtuálně ale byla prokládaná pravidelnějšíma live hrama. Ale ta full virtualita byla po čase vcelku protivná.

Samotné roll20 mi osobně přišlo dost... jako čekal sem mnohem víc a jako nástroj mi to přišlo blbě navržené. Pro nějaký dungeon crawl možná ok, ale rychlé črty a prohazování ploch tam moc nefungovalo, kreslení tam bylo spíš otravný (osobně bych jako GM skoro přemejšlel o tom že budu kreslit někde v Ilustratoru a budu na Hangouts dávat screenshare než tohle) a nakonec ani to házení kostkama tam nebylo tak funkční jak bych si představoval (i když animace to má pěkný). Celkově to asi nějaké využití má, ale ne zrovna pro hry tak jak je vedu jako GM já a zjevně ani moc ne pro hry které mám chuť hrát jako hráč.


Každopádně ta plochost těch Hangouts byla v důsledku strašná.

Např. sem zjistil že je fakt těžký držet pozornost když GM komunikuje s jiným hráčem o něčem, co se mě přímo netýká. Ta tendence začít dělat něco jinýho byla postupně větší a větší (člověk má před sebou svůj comp a hra běží v browseru, takže cokoliv jiného je jen jeden novej tab daleko...) - někdy sem to využíval herně (dokresloval sem mapu vztahů, dělal sem si poznámky ze hry do zápisu atp.), ale to obvykle časem došlo a pak už to byl jen test vůle. A vim že sem v tom nebyl sám, protože to zmiňovali i ostatní a sem tam někdo i přiznal že to nedal a řek něco jako "sorry teď sem chvíli dělal něco jinýho".

Není to tím, že by mě nezajímalo, co se s ostatními postavami děje - naopak. Ale to jak se v té hře muselo všechno vysvětlovat do detailu a kreslit atp. tak to věci hrozně protahovalo o technické detaily které u stolu běžně nepotřebujete nebo je odmávnete dvěma gestama (jak píše Gurney, např. popis prostoru a situace - u stolu tři tahy fixou a dvě mávnutí rukou, virtuálně dvě minuty nebo i víc rvaní se s kreslítkem na roll20 a vysvětlování toho co je co).


Další věc bylo že u stolu může běžet na jedné straně akce a na druhé straně si mohou jiní hráči interagovat bokem. Můžou si odehrávat nějaký jiný rozhovor, můžou si odehrávat rozhovor běžící za zády postavy která je zrovna na scéně jako ta hlavní a něco tam dělá, můžou se domlouvat na nějaké další scéně, můžou si prohazovat half-in-char poznámky a komentáře... nic z toho tady nefunguje, protože všichni jedou na tom samém kanále. Co sem v půlce případů toužil mít byl "whispering" kanál na kterém bych mohl někoho oslovit a v tu chvíli by nám to plošnej první kanál trochu utlumilo do pozadí a my sme se mohli bavit mezi sebou aniž by nás ostatní slyšeli (tj. aniž bysme rušili ono hlavní dění ve scéně).

S tím souvisí hrozná těžkopádnost střihů. Gurney to zvládal ještě docela dobře, ale bylo vidět, jak to je pro něj náročný. Já bych z toho jako GM asi umřel - při hře sem zvyklej často používat rychlý střihy mezi postavama, vést klidně dva konflikty nebo jiné typy dění na dvou místech s různými účastníky paralelně, přecházet mezi nima plynule mezi taktama, někdy klidně během pěti minut provedu i víc jak pět střihů a mám to už myslím naučené tak dobře že když jsou na to hráči zvyklí, tak to běží hladce a přehledně. Ve virtuální hře na to můžete zapomenout, protože nějaké přenesení pozornosti pohledem a řečí těla (natočení se k někomu atp.) neexistuje - koho neoslovíte předem jménem neví, že mluvíte právě k němu.

Výsledkem je, že vždycky interagují právě dva hráči. GM-hráč nebo hráč-hráč, ale vždycky dva. To v podstatě zabíjí interakce ve skupině dohromady (např. těžko může někdo odehrát jak naštve zbrklou akcí všechny svoje kamarády, protože naráz ho zvládá dusit jen jeden) a celej roleplaying to posílá někam na druhou kolej. Celá hra tak je děsivě procedurální a je v ní takřka nemožné odehrávat jakékoliv vztahy, vývoje vztahů, nějaké hlubší nebo nedejte bohové vícevrstvé interakce... Možná kdybysme hráli nějaký Hilfolk v němž je drama primárním obsahem a jeli sme telenovelové 1:1 sekvence, tak by to šlo, ale to už je dost o něčem jinym.


Takže nastávaly situace kdy sem odehrál něco emotivnějšího z backgroundu postavy, co by normálně dalo půlce hráčů okolo háčky do hromady dalších scén, ale v tomhle případě sem prostě jen vytvořil jednu scénu, protože nikdo nenašel pozdějc prostor na to nějak přirozeně navázat. Nebo sem se dopáleně opřel do jiné postavy, což by v normální hře mělo nějakej dopad na naštvanost (nebo uraženost atp. popř. ne, ale v tom případě by to nějak definovalo jejich hiarchii nebo dynamiku atp.) mezi těma postavama, ale v tomhle případě to opět vytvořilo nějakou scénu, na kterou se už nepodařilo nijak víc navázat (píšu víc, protože v tomhle případě sme z toho zvládli o sezení nebo dvě pozdějc ještě vykřesat jednu slušnou navazující hlášku - což je dost znouzectnost). A takových momentů tam bylo víc a nejen za mojí postavu a často to totálně vybíjelo charakterizační scény jako celek. Třeba Dalmořino patologické nakupování bylo něco co by v normální hře umožnilo prokreslit polovinu okolního města (nákupní třídy, obchody, prodavačky, všední kolorit tržišť...), ale tady se to sotva prorvalo jako výraznej rys a i to jen za cenu toho že to Demonica rvala na krev aby to do té hry dostala nějak víc než jen jako rychlou poznámku.
Autorská citace #2
6.11.2018 22:59 - LokiB
Měl jsem teď skoro rok jednoho hráče pracovně mimo naše obvyklé působiště (1 ze 4 hráčů vlastních postav), a protože jsme chtěli hrát, tak jsem prostě rozhodl, že ho budeme připojovat přes video.
Měl jsem na Roll20 placený účet, abych si tam doplnil nějaké serepetičky, které usnadňují práci, koupil jsem pro to samostatnou USB kameru, abych s ní na tripodu mohl zabírat náš hrací stůl, externí mikrofon, který je přeci jen někde jinde než chrastítko v notebooku.
Pravda je, že to prostě není ono ... copak já, jako GM jsem se s tím celkem zžil, protože přes video jsme měli jen jednoho hráče, s ostatními jsem byl u stolu, takže některé neduhy, které popisuješ, nebyly tak palčivé.
Ale hráčům to vadilo. Neměli ten zážitek "skupiny", často řešili, jestli je ten druhý vnímá, nic neříká, nebo je ani neposlouchal. zapojení vzdáleného hráče do hraní je pak složitější atd.

Roll20 videochat jsem zkoušel, ale jako mnoho dalších věcí, jak to má běhat v browseru, tak to prostě není ono. lagguje to, padá to, zamrzá to.
Takže jsme Roll20 používal primárně pro jeho hody (aby nepodváděl ;)), ukázání herního nákresu a spojení jsme jeli přes Skype. Často jsme z videohovoru slevili jen na audio, protože jsme oba jeli přes LTE a odesílání videa prostě není stejné jako na symetrické wifině nebo třeba UPC.

Všichni hráči se těšili až bude ten poslední zpátky a budeme moci hrát u jednoho stolu. Paradoxně, já jako GM jsem si stěžoval nejmíň. Dalo se na tenhle model přizpůsobit, věděl jsem vzhledem ke specifické situaci, ke komu se obracím a i když to zdržovalo a rušilo ... tak to pro mě je stále lepší než nehrát vůbec.
Autorská citace #3
6.11.2018 23:03 - sirien
Jinak sem přemejšlel že hodně z toho jde na úkor relativně nedostatečného vybavení - webkamy, integrované mikrofony a simple repráčky (byť kvalitní) a zejména standardní (free) videokonferenční software prostě nezvládají zpracovat to, co by bylo potřeba (...což je můj komentář k technologii, kterou máme všichni k dispozici lusknutím prstů, ale pro kterou by ne-tak-dávno různé armády, vlády a tajné služby vraždily)

Mám docela dost zkušeností s (fakt mega drahejma) korporátníma video-conf roomama a tam je ten zážitek dokonale odlišnej. Když se kdesi jinde tři lidi dohadujou přes sebe, tak to ten jeden mikrák vezme, software přenese a 3D repráky zreprodukujou tak čistě, že je rozumět všem třem. Ať už jsou tyhle tři v jedné místnosti nebo ve třech odlišnejch. O tom že člověk může mluvit s mikrofonem kdesi za zády směrem kamsi do zdi a ten mikrofon to stejně vezme takřka na 100% ani nemluvě.

Samozřejmě neříkám, že má mít každý roleplayer u sebe doma conf room za pár mega, ale prostě sem přemejšlel že mít nějakej kvalitní všesměrovej mikrák a nějakou 3D zvukovou soustavu... tak už by bylo potřeba jen sehnat nějakej videokonferenční software kterej to zvládne zpracovat. I když těžko říct, možná že když už by to bylo zpracované softem toho mikráku tak by to při dobrym připojení moh zvládnout i ten Google. Pořád by tam chyběl ten whispering, ale s trochou štěstí by to mohlo začít připomínat aspoň diskusi, když ne plnou interakci, kolem skutečnýho stolu.
Autorská citace #4
6.11.2018 23:17 - LokiB
sirien píše:
Samozřejmě neříkám, že má mít každý roleplayer u sebe doma conf room za pár mega, ale prostě sem přemejšlel že mít nějakej kvalitní všesměrovej mikrák a nějakou 3D zvukovou soustavu..


Hele, tohle jsem měl. Dobrou kameru, externí monitor otočený i "k hráčům", kvalitní externí mirkofon, slušné bedýnky - na repráčky z notebooku (i když herního) to nešlo vůbec.

Ale chvílemi jsem si říkal, že kdyby měl každý metrovou obrazovku, a fakt rychlý symetrický internet ... že by to nebylo tak špatný. Aspoň tedy pro mě.
Nejhorší bylo, když padala na skypu kvůli přenosovým rychlostem kvalita zvuku, to pak bylo mizerný.

Zkoušeli jsme to hrát třeba i jenom přes telefon, prostě na reprák z telefonu. Ale ta kvalita byla pro dlouhou hru špatná, rušilo to a dost unavovalo.
Autorská citace #5
6.11.2018 23:33 - sirien
Hele... moje zkušenost je že Google Hangouts běžej mnohdy líp než Skype (nebo aspoň kdysi běžely, osobně se Skype spíš vyhybám a posledních pár let se mi to i úspěšně daří). Mozilla měla kdysi vlastní integrovanou video-konferenci, než jí úplně zrušili a ta fungovala možná ještě líp (možná - neměl sem moc příležitostí to zkoušet než to nevim proč odepsali). Ale i tak to prostě neni zázrak ani jedno (roll20 videochat je pak už megaevil).

Ohledně telefonů... nevim, moje zkušenost je že třeba SGS7 umí brát plošně fakt dobře (můžu nechat válet na stole a bere to všechny okolo), ale pravda že sem to zkoušel jen na simple hovory, na nic složitějšího jako je hra nebo tak. Ale samozřejmě zase - i když to je možná lepší než jakejkoliv příčetně dostupnej mikrofon před 10 nebo dokonce 15 lety, tak na skutečně pořádnej dnešní mikrofon to mít prostě fyzicky nemůže, protože to je nějaká věc vtěsnaná kamsi mezi všechno ostatní uvnitř telefonu žejo.
Autorská citace #6
6.11.2018 23:51 - LokiB
Mně přišel asi horší telefonní repráček než mikrofon. Malej mikrofon se dá udělat, ale u repráku tu velikost nenahradíš plnohodnotně ničím.

Jsem rád, že jsem si to zkusil a vím, že bych tak hrát mohl, kdyby nebyla žádná jiná možnost. Ale k tomu, aby to byla i chtěná volba, je ještě hodně daleko.
Autorská citace #7
6.11.2018 23:57 - sirien
(Pokud RPG nezmizí nebo děsně nezmutují tak přijde den, kdy si hráči nahoděj full-VR sety a budou hrát DnDčko kolem doslovně virtuálního stolu. A GM bude mít software schopný rozeznat herní popisy a za pomoci databáze obrázků a nějakého tvůrčího algoritmu bude všechno vykreslovat hráčům rovnou před očima - budovy, místnosti, podzemí, venkovní scenerie... to se jakože stane, otázka je kdy, ne jestli - možná za 30 let, možná za 150, ale jako stane se. A AŽ se to stane, tak nějakej budoucí Gurney bude otráveně mrmlat, že vykreslovací software nechytá správný odstíny textur které si on představoval a ne vždycky chytí napoprvé jeho velikost prostoru určující gesto, budoucí Sirien bude mrmlat, že do ostatních hráčů nejde skutečně strčit loktem a že při GMování mu chybí ta možnost pro efekt doslova praštit do stolu kterej by se skutečně zatřás a budoucí někdo bude nadávat, že ty vykreslované scenerie úplně ruinujou vlastní fantazii. Calling it now.)
Autorská citace #8
7.11.2018 13:20 - Gurney
sirien píše:
Např. sem zjistil že je fakt těžký držet pozornost když GM komunikuje s jiným hráčem o něčem, co se mě přímo netýká. Ta tendence začít dělat něco jinýho byla postupně větší a větší (člověk má před sebou svůj comp a hra běží v browseru, takže cokoliv jiného je jen jeden novej tab daleko...) - někdy sem to využíval herně (dokresloval sem mapu vztahů, dělal sem si poznámky ze hry do zápisu atp.), ale to obvykle časem došlo a pak už to byl jen test vůle.

Toho jsem si taky všiml a docela to chápu. Nicméně ujišťuji tě, že jako vypravěči se ti to nestane, to naopak žongluješ několika různými taby a plochami v Rollu a lituješ, že nemáš aspoň tři displaye. Nakonec jsem se snažil mít toho co nejvíc po ruce na papíře.

sirien píše:
S tím souvisí hrozná těžkopádnost střihů... nějaké přenesení pozornosti pohledem a řečí těla (natočení se k někomu atp.) neexistuje - koho neoslovíte předem jménem neví, že mluvíte právě k němu.

Jo, tohle je hrozně omezující a dokud jsem si to nevyzkoušel, tak jsem ani netušil jak moc. Sám bych taky stříhal víc, zvlášť ve spojení s tím co píšeš výš - nezřídka mrkneš na ostatní, a normálně bys věděl, že je potřeba střihnout k nim, protože jejich pozornost je někde jinde... Jenže tady je to, proti všem reflexům, co máš při vedení hry naučené, potřeba spíš vytěsnit, protože jinak se z toho zblázníš a budeš stříhat pořád, aniž by se kdy co dořešilo.

sirien píše:
Třeba Dalmořino patologické nakupování bylo něco co by v normální hře umožnilo prokreslit polovinu okolního města (nákupní třídy, obchody, prodavačky, všední kolorit tržišť...), ale tady se to sotva prorvalo jako výraznej rys a i to jen za cenu toho že to Demonica rvala na krev aby to do té hry dostala nějak víc než jen jako rychlou poznámku.

Tak zrovna když Tide s Dalmorou vyrazili nakupovat kloubouky, tak si to přímo říkalo o nějaký kratší "tale of Ba Sing Se", než zbytek dořeší svoje downtime aktivity a projekty. V té chvíli mě fakt hodně mrzelo, že to prostě nejde.
Autorská citace #9
7.11.2018 13:33 - York
Dungeoncrawl jsem hrál teď nedávno (hangouts + dropbox paper jako virtual tabletop). Jednou v pěti hráčích jako hráč a to jsem nedal a hned ze začátku jsem odpadl (nedokázal jsem se prát o slovo se čtyřmi dalšími hráči). Pak jsem jeden dungeon vedl se dvěma hráči a to bylo v pohodě.

Výhledově bych si to klidně dal znova, ale maximálně se třemi hráči. A asi bych si na to nejdřív napsal nějakou aplikaci na lepší odkrývání mapy (to dost zdržovalo).
Autorská citace #10
7.11.2018 14:35 - LokiB
York píše:
A asi bych si na to nejdřív napsal nějakou aplikaci na lepší odkrývání mapy (to dost zdržovalo).


Tak to můžeš vzít už naprogramované Roll20, které to dělá celkem v pohodě :)

Gurney píše:
oho jsem si taky všiml a docela to chápu. Nicméně ujišťuji tě, že jako vypravěči se ti to nestane, to naopak žongluješ několika různými taby a plochami v Rollu a lituješ, že nemáš aspoň tři displaye. Nakonec jsem se snažil mít toho co nejvíc po ruce na papíře.


Tak i tohle se mi jako GMovi stalo :(
hráči tak dlouho plánovali nebo se o něčem ingame dohadovali, že jsem pozoronost ztrácel a ten otevřenej browser s dalšíma záložkama byl opravdu velmi lákavý.
Místo toho, abych třeba do nich šťouchal nebo se jim snažil pomoc, jsem chvilkama upadal do prasecký prokrastinace.

York píše:
Dungeoncrawl jsem hrál teď nedávno (hangouts + dropbox paper jako virtual tabletop). Jednou v pěti hráčích jako hráč a to jsem nedal a hned ze začátku jsem odpadl (nedokázal jsem se prát o slovo se čtyřmi dalšími hráči).


Tohle si ti může stát i naživo, nepřičítal bych to tolik hraní přes net.
Autorská citace #11
7.11.2018 15:05 - sirien
LokiB píše:
Tohle si ti může stát i naživo, nepřičítal bych to tolik hraní přes net.

net tohle hrozně zesiluje. Prosadit se u stolu může bejt pro nějaký lidi těžší, ale pořád k tomu mají nějaké prostředky k dobru - mimiku, gestikulaci, možnost stáhnout si pozornost vypravěče bokem když se ostatní dohadujou o něčem mezi sebou atd.

Když si dokázanej převážně na verbální projev na callu a ostatní jsou o hodně průbojnější než Ty a neustále se tam tahají o prostor v tom výlučném 1:1 komunikačním prostoru, tak narvat se tam mezi ně a dostat kus prostoru pro sebe může být prostě výrazně náročnější než naživo a pro lidi co nejsou moc průbojní ani naživo to už může být snadno za čarou.
Autorská citace #12
7.11.2018 15:11 - Gurney
LokiB píše:
hráči tak dlouho plánovali nebo se o něčem ingame dohadovali, že jsem pozoronost ztrácel a ten otevřenej browser s dalšíma záložkama byl opravdu velmi lákavý.
Místo toho, abych třeba do nich šťouchal nebo se jim snažil pomoc, jsem chvilkama upadal do prasecký prokrastinace.

To máme dost odlišnou zkušenost. U nás určitě nějaké super dlouhé plánování nebylo, a naopak minimálně se sirienem jsem pak řešil, jestli bych jim na to neměl dát o trochu víc času a promyslet plán o chlup konkrétněji, než ta hra (Blades in the Dark) vyžaduje (a ona nevyžaduje moc). Na nějakou prokrastinaci jsem fakt neměl čas a jen rychle vygooglit nějaký obrázek mě dost zdržovalo od hry.

LokiB píše:
Tohle si ti může stát i naživo, nepřičítal bych to tolik hraní přes net.

Já bych to hraní přes net alespoň částečně přičetl, pokud se tam mají lidi fakt na něčem domluvit, tak musejí být všichni v té komunikaci docela disciplikovaní. Nejde si moc vzít slovo tím, že člověk prostě zvýší hlas, tím ten kanál akorát zahltí a nerozumí nikdo nic.

York píše:
Výhledově bych si to klidně dal znova, ale maximálně se třemi hráči. A asi bych si na to nejdřív napsal nějakou aplikaci na lepší odkrývání mapy (to dost zdržovalo).

Na tom taky něco je. On dungeon crawl s tak třema lidma je možná úplně nejideálnější, takhle jsem hrál jednu hru s Quentinem a třeba s tím střihem podle mého vůbec neměl problém. Ale možná je prostě jenom tak dobrej :)
Autorská citace #13
7.11.2018 15:38 - York
sirien píše:
Když si dokázanej převážně na verbální projev na callu a ostatní jsou o hodně průbojnější než Ty a neustále se tam tahají o prostor v tom výlučném 1:1 komunikačním prostoru, tak narvat se tam mezi ně a dostat kus prostoru pro sebe může být prostě výrazně náročnější než naživo a pro lidi co nejsou moc průbojní ani naživo to už může být snadno za čarou.


To je jedna věc a druhá věc je, že to je nová sociální situace, se kterou ses ještě nenaučil pracovat. I když teda to by teda zrovna u mě bejt problém neměl, na TSku visím prakticky denně a svýho času jsem vedl raidy pro 40 lidí a v pohodě jsem to ukočíroval.

Ale to bude spíš tou pozicí - jako vypravěč bych asi taky 5 lidí zvládnul.

edit: A taky to může bejt neznámejma lidma. Kdybych to hrál se svými stabilními spoluhráči, se kterými se každej tejden vídám v čajovně, tak bych s tím asi takovej problém neměl.
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.23405790328979 secREMOTE_IP: 54.91.203.233