Mezi RPG a deskovkou

Na začátek jedna otázka – hrajete deskovky vydávající se za RPG? Tím mám namysli třeba ... DnD čtvrté edice. Nebo My Live with Master. Wushu.
Pokud je hrajete, už ve vás možná začíná pěnit krev, protože jsem si dovolil označit tyto hry jako „deskovky“. A pokud je nehrajete, možná znáte někoho, kdo by po takové poznámce vypěnil. A co kdyby napsal někdo o vašem oblíbeném RPG, že je to deskovka? Naštvalo by vás to?

Na bitevním poli mezi deskovkami a RPG jsem se poprvé ocitl před dvěma lety a podruhé před dvěma týdny. Shodou okolností mi o tři dny později přišla hra Space Alert, která mě znovu přiměla zamyslet se nad faktickým rozdílem mezi deskovkami a RPG. A také nad spory, které z těchto rozdílů plynou.

Nicméně, zkusme to vzít popořadě.
Asi je zbytečné říkat, že jedním s hlavních zdrojů RPG jsou deskovky, přesněji stolní válečné hry (které pro účely tohoto článku budu považovat za odnož deskovek). Postupným vývojem došlo k jistému vymezení RPGček proti deskovkám, a to natolik, že některé RPG by běžný člověk za deskovku nepovažoval. Proč vlastně? Co je to deskovka a co je to RPG?

Nejsem přítelem přesných definic, a v tomto případě bude jakákoliv definice napadnuta a rozstřílena protipříklady. Omezím se tedy na hrubé odlišení.
Deskovka má (nebo by měla mít) jasná pravidla pro každou situaci, která ve hře může nastat. Je žádoucí, aby ve hře nastávaly sporné situace co nejčastěji, protože v jejich řešení hra spočívá – a kvůli nim má pravidla. Velmi často – i když ne vždy – ji hrají hráči proti sobě. Když jeden vyhraje, druhý prohraje. Někdy se počítají body, někdo jich má nejvíc, někdo nejméně, což je to samé jako kategorie „vyhrál“ – „ prohrál“, jen převlečená do jiných slov. Ostatními hráči můžete občas spolupracovat, ale nakonec jedete každý sám za sebe.
A samozřejmě – každá hra má konec, aby se dalo určit, kdo vyhrál, případně kolik kdo má bodů.

RPG má (nebo by měla mít) pravidla pro sporné situace. Je jedno, kolik těchto pravidel bude, ale hlavní zábavnost RPGčka nespočívá v aplikaci pravidel, ale v roleplayingu, tedy odehrávání rolí jednotlivých postav. (Opět, jsou i RPGčka, kde je tomu jinak, ale ty zatím pomiňme). Jestliže z RPG odstraníme toto odehrávání, tak zřejmě nebude co hrát, protože jen s pomocí pravidel nemůžeme dojít do sporné situace. Můžu třeba vědět, jakou mám podle pravidel šanci na poražení soupeře, ale pokud ve hře nebude odehráno, jakou mám motivaci pro souboj s ním a jak ho potkám, nemám jak toto pravidlo použít. Ve hře tedy kromě situací, které pravidla jasně popisují nastávají i situace, které se řeší domluvou mezi hráči, a tato domluva je (obvykle) napsaným pravidlům nadřazena. Když hráči nejsou ve sporu, není třeba používat pravidlo.
V RPG hráči obvykle hrají spolu, a i když jeden z nich stojí jakoby proti nim, hlavním zdrojem zábavy by mělo být odehrávání rolí postav a prožití příběhu. Jednotlivé herní epizody by měly mít svůj konec, ale hra jako taková nikdy končit nemusí a rozhodně by nikdo neměl mít dojem, že „prohrál“ nebo „má nejméně bodů“, i kdyby tomu tak fakticky bylo (a jeho postava měla na konci epizody nejméně zkušenostních bodů nebo peněz.)

Celou situaci poněkud komplikují RPGčka, která mají pravidla pokrývající prakticky všechny situace, které ve hře můžou nastat, a která mají jasně definovaný konec celé hry, u kterého navíc lze říci, zda postava uspěla nebo neuspěla.
Okolo těchto RPGček nastává nejvíce sporů, protože teoreticky je možné dostat se na konec jen pomocí hodů kostkou. Při bližším pohledu ale zjistíte, že tomu tak není, a třeba určení parametrů, které se v následném sporu projeví, určuje způsob zahrání postavy.
Zrovna tak špatný konec pro postavu nemusí znamenat, že prohrál hráč. Naopak někteří si takový smutný až tragický konec své postavy užijí úplně stejně, jako když k němu dojde v RPGčku zařazeném do předchozí skupiny.

Nakonec je tu ještě jedna kategorie her. Než se do ní pustím, zmíním se ještě o jednom fenoménu - „hra obsahuje RPG prvky“.
Zejména na obalu počítačových her se můžeme občas dočíst, že ta či ona hra má „prvky RPG“. V očích potenciálního zájemce tím má stoupnout v ceně, protože „obsahuje RPG“ je vnímáno jako lepší než „neobsahuje RPG“. V době World of Warcraft a dalším MMORPG je snadné tvrdit, že se tvůrci takové hry chtějí přiživit na popularitě jiných titulů, ale lákadlo RPG prvků je starší než tyto on-line hry. Používalo se dokonce v době, kdy samotný pojem RPG byl širší veřejnosti prakticky neznámý.
K tomu se ještě přidává fakt, že v počítačové hře je vlastně nemožné naplnit podstatu onoho RolePlayingu, totiž hraní charakteru své postavy. V takové hře se můžete rozhodnout mezi omezeným počtem možností, občas můžete svou náladu vyjádřit předdefinovanými gesty, a můžete psát zprávy, ale tím veškeré hraní role prakticky končí. Pravověrní hráči „skutečných“ RPGček se na tyto hry dívají obvykle s větším či menším despektem, nebo je alespoň vydělují z kategorie RPG do jiné, například PC RPG nebo už zmíněné MMORPG.
RPG je stále bráno jako způsob zábavy nadřazený jiným, a hráči RPG – těch pravých RPG, u kterých se hráči sejdou a skutečně hrají své postavy – sami na sebe pohlížejí v jistém smyslu jako na elitu mezi těmi obyčejnými geeky. Ano, možná to přeháním – ale opravdu neznáte žádného hráče, který by se v podobném duchu vyjadřoval?

Teď můžeme přistoupit k poslední kategorii her. Jsou to deskovky hratelné jako RPG. O co vlastně jde?
Není to vůbec složité. Mnoho moderních deskových her (a také některé karetní – opět je pro potřeby tohoto článku zařadím k deskovkám) v sobě obsahuje jakýsi příběh, zápletku, motivační text, který má hráče uvést do děje a sladit jejich očekávání. V některých z nich mají hráči role jednotlivých postav. Tyto postavy mají často určitou funkci nebo schopnost, ale mohou mít i jméno. Jako příklad vezmu hru Bang – hráči si rozdělí role šerifa, jeho pomocníků, banditů a odpadlíka, a k tomu si navíc vyberou charakter se jménem, speciální dovedností a také vzhledem. To vše může snadno podpořit jejich ponoření do charakteru takové postavy, a pro hráče RPG není při hraní Bangu velký problém si představit, že proti sobě na prašné ulici nejmenovaného městečka Divokého západu stojí dva pistolníci, střílí po sobě z revolverů a kryjí se za sudy. Nicméně i Bang je stále klasická hra – na konci jsou vítězové a poražení.

Tím se dostávám zpět ke hře Space Alert, která je v tomto ohledu výjimečná. Je dílem Vladimíra Chvátila, což má jednu zajímavou souvislost. Tento člověk před lety vyvíjel své vlastní RPG, a i když ho nakonec nevydal, tak jedna část – tabulka převodů pokrývající celý rozsah fyzikálních parametrů herního světa – byla později použita v Dračím doupěti plus. Nebyl jsem tedy příliš překvapen, když jsem zjistil, že ačkoliv je jedná o deskovku, kde jsou všechny možnosti každého tahu pokryty jednoznačnými pravidly, samotný text pravidel je koncipován jako příběh, ve kterém instruktor zaučuje novou posádku, a hráči dostávají role, které jim pomůžou lépe si rozdělit úkoly. A málem jsem zapomněl na to nejdůležitější – Space Alert je kooperativní hra. Hráči spolupracují a snaží se porazit nepřátele generované náhodně pomocí pravidel.
Teď však to nejdůležitější. V textu pravidel je napsáno.
„Celé to je samozřejmě jen hra a simulace dosti trhlého zaměstnání kosmického průzkumníka, kterou můžete brát s nadsázkou. Ty malé figurky jsou sice roztomilé, ale v žádném případě to nejsou skuteční lidé.
Pokud k tomu ovšem přistupujete trochu s roleplayovým přístupem a skutečně se snažíte hrát role průzkumníků, pak bude v příští kapitole na čase ukázat opravdu to nejlepší.“

Hra v dodatcích také popisuje, jak spojit jednotlivé mise do průzkumné kampaně a staví hráče před volbu, zda pokračovat v misi a riskovat smrt svých postav (a tedy neúspěch), nebo raději skončit. A také je přiložen sešítek, do kterého si můžou hráči psát záznamy o svých misích – pro stolní hru vcelku zbytečná věc, ale velmi užitečné pro roleplaying.

Tento přístup, kdy se do deskovky přidávají prvky hraní rolí a jednotlivé oddělené hry se spojují do větších příběhů samozřejmě není ničím novým. Poprvé jsem ho viděl v sérií scénářů pro Balltetech Příběhy černé vdovy. I tam už bylo napsáno, že je možné bojovat s maximálním taktickým nasazením jako v jakékoliv jiné deskovce, ale také je možné hrát jednotlivé charaktery pilotů a podle toho zbaběle ustupovat z boje, nebo se naopak riskantně vrhat do zuřivých bojů. Dejte každého pilota jednomu hráči, a můžete dostat hru blízkou RPGčku.

Kdybych měl shrnout myšlenku tohoto článku, napsal bych asi toto:
Výhodou deskové hry jsou pravidla pokrývající všechny situace. Výhodou RPG je zábava plynoucí ze spolupráce a hraní charakterů. Není nic špatného na tom, když se RPG přibližuje deskovce – nejspíše to znamená, že má jasná pravidla a možná i hezká figurky na barevném bitevním plánu. A že si můžete přidat RPG prvky i do deskovek, zejména do těch, ve kterých stojí všichni hráči na jedné straně.
Napsal: Jerson
Autorská citace #1
2.12.2009 20:36 - Blaine
Jerson píše:
Nebo My Live with Master

Tohle bych si chtel zahrat!

Jerson píše:
To vše může snadno podpořit jejich ponoření do charakteru takové postavy, a pro hráče RPG není při hraní Bangu velký problém si představit, že proti sobě na prašné ulici nejmenovaného městečka Divokého západu stojí dva pistolníci, střílí po sobě z revolverů a kryjí se za sudy.

Za tohle me lidi, se kteryma hraju Bang uz parkrat servali. Nelibi se jim jak mam kolem te hry tolik "kecu":)
Jerson píše:
Není nic špatného na tom, když se RPG přibližuje deskovce – nejspíše to znamená, že má jasná pravidla

Ano, s timto nemohu nez souhlasit.

Abych hodil svuj nazor (budu jeste prvni nez to stihnu postavit, tenhle post?:)), tak si myslim, ze priblizeni se deskovek a RPG nemuze byt na skodu, muze to v obou dvou zanrech probudit nejake nove veci. V DnD4ed, kterou mam nahrano docela dost, jde teoreticky zahodit rolovy prvek a hrat deskovku. (priletnou kameny?) Minimalne pro me by ta hra prisla o tri ctvrtiny zabavy, ale teoreticky to jde. Dokonce pro to jsou "pravidla" kdy se hraci stridaji v rolich Dungeon Mastera.
Autorská citace #2
2.12.2009 21:05 - Nachtrose
Blaine píše:
Dokonce pro to jsou "pravidla" kdy se hraci stridaji v rolich Dungeon Mastera.


Asi tak. Staci si otevrit Dungeon Delve, ten je takto nejak stavenej.
Autorská citace #3
2.12.2009 21:10 - Jerson
Blaine píše:
Za tohle me lidi, se kteryma hraju Bang uz parkrat servali. Nelibi se jim jak mam kolem te hry tolik "kecu":)
Lidé co neznají koncept RPG to občas štve, já takhle hrál i člověče nezlob se a taky jsem se dočkal odmítaných reakcí.

Jinak tenhle článek byl reakcí na Ilgirův výrok "DnD 4e je deskovka" a následnou Alnagovo pobouřenou reakci. Myslím, že pes je zakopán v tom, že deskovky se berou jako soupeřivé hry (kompetitivní, jak mi říkají Ouška™, ale díky Pandemiku a zejména Space Alertu si myslím, že je to spíše o obvyklém přístupu než nutné vlastnosti. Osobně mám spojení jasných a rychlých pravidel deskovky s RPG rád, i když se tedy málokdy vidí. (A Gediman by možná dal část něčího těla za to, kdyby jeho Void byl takovou hrou (: )
Autorská citace #4
2.12.2009 22:11 - Gediman
Píše:
Osobně mám spojení jasných a rychlých pravidel deskovky s RPG rád, i když se tedy málokdy vidí. (A Gediman by možná dal část něčího těla za to, kdyby jeho Void byl takovou hrou (: )

To bych dal... a dokonce vím čí, na výběr mám několik kandidátů. :D Jinak jsi mě mile překvapil, toto tvrzení o spojení deskovky a RPG jsem od tebe nečekal a znovu mě to utvrdilo v tom, že můj záměr je správný, no matter the odds. ;)
Autorská citace #5
2.12.2009 22:19 - Nachtrose
Gediman píše:
znovu mě to utvrdilo v tom, že můj záměr je správný, no matter the odds. ;)


Spravny zamer a zalostne provedeni je stale nevyhovujici vysledek.
Autorská citace #6
2.12.2009 22:41 - wlkeR
Mm, hezkej článek, bude na co odkazovat, až se tu zase bude kamenovat.
Osobně jsem velký fanoušek 4e, ale fakt, že je přirovnáváno k deskovce mi vůbec nevadí, ba naopak, mám pravdu rád v nejjednodušší a nejčistší podobě :)
Autorská citace #7
2.12.2009 23:01 - Alnag
Víš Jersone, ono nejde o to, co je komunikováno v rovině zjevné - DnD deskovka nebo WoWko atd. Ale o to co je komunikováno mezi řádky. Já nemám problém si dvě hodiny povídat s někým o shodných rysech DnD 4e a WoWka, ale to nesmíš z každého slova cítit despekt a nesmí ti být jasné, že to přirovnání je s cílem tu hru shodit.

A u ilgira mi připadlo, že problém není v tom, co prezentuje, že je problém (tedy, že DnD je deskovka), ale v něčem docela jiné. Nicméně víc už to nechci pitvat.
Autorská citace #8
3.12.2009 00:24 - Jerson
Já bych to také nerad pitval, ve vedlejší diskusi jste to rozebrali dostatečně. Tady bych se chtěl věnovat spíše těm deskovkám hraním jako RPG.
Autorská citace #9
3.12.2009 07:40 - Dracain
Jerson: Ten Chvátil mě začíná dost zajímat. Takže bys doporučil Space Alert? A o co tam vlastně jde?

EDIT: Už to vím, o co tam jde, přečetl jsem si pořádně článek. :)
Autorská citace #10
3.12.2009 08:20 - wlkeR
Tak jak jsi naznačil, i takový Člověče se dá hrát jako RPG, aneb kde je chuť, tam je způsob. A je úplně jedno, jestli pro tu "nadstavbu" jsou extra pravidla nebo ne, konec konců, spousta her, zejména těch "jen tak" se dá úplně ideálně založit na pouhé domluvě.
Autorská citace #11
3.12.2009 08:39 - Blaine
Myslim, ze u nas v klubu deskovych her v jihlave mame nejakou deskovku, ktera plne vychazi z RPG. Je tam nejaky zly Pan Jeskyne, ktery umi vyvolavat prisery, stavet je do cesty hracum, kteri si vyberou hrdiny, kteri maji nejake schopnosti a snazi se zabit persoinifikaci Pana Jeskyne.
Ma to vcelku velkou mapu a je to docela povedena hra, ja jsem ji jeste nehral, ale ma dobre ohlasy od lidi, kteri ji hrali.
Bohuzel si tedka nevzpomenu na jmeno.
Autorská citace #12
3.12.2009 08:54 - Jerson
Dracaine, jména Vláďa (nebo Vlaada) Chvátil si zapamatuj, protože to je fakt člověk, který fakt umí tvořit hry. Jen RPG nakonec vzdal.

Jinak jsem ještě viděl hru Ankham Horror, což mi připadalo jako deskovka ve stylu RPG, ale bohužel jsem se nedostal k zahrání - nicméně bych ji velmi rád zkusil. Co jsem pochopil, tak je tam i jakýsi příběh s větvením a různé události na určitých místech.

Je tu někdo, kdo tuhle hru dobře zná, aby sem kdyžtak napsal podrobnosti? Alnag, Sirien, kdokoliv?
Autorská citace #13
3.12.2009 09:19 - Blaine
Jako RPG by mel byt i Descent: Journey in Dark. Minimalne se vsude mozne pise, ze se s tim daji docela dobre stavet i veci do DnD a miniaturky jsou pekne.
Zase neznam, nemuzu rict.
Autorská citace #14
3.12.2009 09:36 - Merlin
podotýkám, že nám se hrálo úžasně RPG UNO :)
Autorská citace #15
3.12.2009 10:03 - Sosáček
Cim je MLwM deskovka?
Autorská citace #16
3.12.2009 10:07 - Bouchi
Blaine: Neni to Dorn?
Autorská citace #17
3.12.2009 10:08 - Merlin
Bouchi: myslím, že je to Dorn
Autorská citace #18
3.12.2009 10:44 - Felouen
GH: Přesně to samé mě napadlo, ale po chvíli přemýšlení mi došlo, že nejspíše to bude tím, že má stejně jako deskovka pevně danou strukturu hry, fáze skrz které jdeš a body, které určují jak hra končí. Roleplaying je tudíž v té hře uvnitř této struktury a je jí omezován.
Autorská citace #19
3.12.2009 11:23 - Sosáček
To sice jo, ale jak strepy tak jersonuv system maji jeste pevneji danou strukturu hry nez MLwM. Navic ta hra nema hraci plan ani nic takoveho, a nema zadne specialni mechaniky na boj (coz je naplni vetsiny deskovek) takze to moc nedava smysl. Kdyby se rekl "to je jen takova kecaci hra, tam se nebojuje" tak to pochopim, ale deskovka?
Autorská citace #20
3.12.2009 11:25 - Quentin
Strepy i CPH jsou volnejsi nez MLWM

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.071400165557861 secREMOTE_IP: 44.201.64.238