Mezi RPG a deskovkou

Na začátek jedna otázka – hrajete deskovky vydávající se za RPG? Tím mám namysli třeba ... DnD čtvrté edice. Nebo My Live with Master. Wushu.
Pokud je hrajete, už ve vás možná začíná pěnit krev, protože jsem si dovolil označit tyto hry jako „deskovky“. A pokud je nehrajete, možná znáte někoho, kdo by po takové poznámce vypěnil. A co kdyby napsal někdo o vašem oblíbeném RPG, že je to deskovka? Naštvalo by vás to?

Na bitevním poli mezi deskovkami a RPG jsem se poprvé ocitl před dvěma lety a podruhé před dvěma týdny. Shodou okolností mi o tři dny později přišla hra Space Alert, která mě znovu přiměla zamyslet se nad faktickým rozdílem mezi deskovkami a RPG. A také nad spory, které z těchto rozdílů plynou.

Nicméně, zkusme to vzít popořadě.
Asi je zbytečné říkat, že jedním s hlavních zdrojů RPG jsou deskovky, přesněji stolní válečné hry (které pro účely tohoto článku budu považovat za odnož deskovek). Postupným vývojem došlo k jistému vymezení RPGček proti deskovkám, a to natolik, že některé RPG by běžný člověk za deskovku nepovažoval. Proč vlastně? Co je to deskovka a co je to RPG?

Nejsem přítelem přesných definic, a v tomto případě bude jakákoliv definice napadnuta a rozstřílena protipříklady. Omezím se tedy na hrubé odlišení.
Deskovka má (nebo by měla mít) jasná pravidla pro každou situaci, která ve hře může nastat. Je žádoucí, aby ve hře nastávaly sporné situace co nejčastěji, protože v jejich řešení hra spočívá – a kvůli nim má pravidla. Velmi často – i když ne vždy – ji hrají hráči proti sobě. Když jeden vyhraje, druhý prohraje. Někdy se počítají body, někdo jich má nejvíc, někdo nejméně, což je to samé jako kategorie „vyhrál“ – „ prohrál“, jen převlečená do jiných slov. Ostatními hráči můžete občas spolupracovat, ale nakonec jedete každý sám za sebe.
A samozřejmě – každá hra má konec, aby se dalo určit, kdo vyhrál, případně kolik kdo má bodů.

RPG má (nebo by měla mít) pravidla pro sporné situace. Je jedno, kolik těchto pravidel bude, ale hlavní zábavnost RPGčka nespočívá v aplikaci pravidel, ale v roleplayingu, tedy odehrávání rolí jednotlivých postav. (Opět, jsou i RPGčka, kde je tomu jinak, ale ty zatím pomiňme). Jestliže z RPG odstraníme toto odehrávání, tak zřejmě nebude co hrát, protože jen s pomocí pravidel nemůžeme dojít do sporné situace. Můžu třeba vědět, jakou mám podle pravidel šanci na poražení soupeře, ale pokud ve hře nebude odehráno, jakou mám motivaci pro souboj s ním a jak ho potkám, nemám jak toto pravidlo použít. Ve hře tedy kromě situací, které pravidla jasně popisují nastávají i situace, které se řeší domluvou mezi hráči, a tato domluva je (obvykle) napsaným pravidlům nadřazena. Když hráči nejsou ve sporu, není třeba používat pravidlo.
V RPG hráči obvykle hrají spolu, a i když jeden z nich stojí jakoby proti nim, hlavním zdrojem zábavy by mělo být odehrávání rolí postav a prožití příběhu. Jednotlivé herní epizody by měly mít svůj konec, ale hra jako taková nikdy končit nemusí a rozhodně by nikdo neměl mít dojem, že „prohrál“ nebo „má nejméně bodů“, i kdyby tomu tak fakticky bylo (a jeho postava měla na konci epizody nejméně zkušenostních bodů nebo peněz.)

Celou situaci poněkud komplikují RPGčka, která mají pravidla pokrývající prakticky všechny situace, které ve hře můžou nastat, a která mají jasně definovaný konec celé hry, u kterého navíc lze říci, zda postava uspěla nebo neuspěla.
Okolo těchto RPGček nastává nejvíce sporů, protože teoreticky je možné dostat se na konec jen pomocí hodů kostkou. Při bližším pohledu ale zjistíte, že tomu tak není, a třeba určení parametrů, které se v následném sporu projeví, určuje způsob zahrání postavy.
Zrovna tak špatný konec pro postavu nemusí znamenat, že prohrál hráč. Naopak někteří si takový smutný až tragický konec své postavy užijí úplně stejně, jako když k němu dojde v RPGčku zařazeném do předchozí skupiny.

Nakonec je tu ještě jedna kategorie her. Než se do ní pustím, zmíním se ještě o jednom fenoménu - „hra obsahuje RPG prvky“.
Zejména na obalu počítačových her se můžeme občas dočíst, že ta či ona hra má „prvky RPG“. V očích potenciálního zájemce tím má stoupnout v ceně, protože „obsahuje RPG“ je vnímáno jako lepší než „neobsahuje RPG“. V době World of Warcraft a dalším MMORPG je snadné tvrdit, že se tvůrci takové hry chtějí přiživit na popularitě jiných titulů, ale lákadlo RPG prvků je starší než tyto on-line hry. Používalo se dokonce v době, kdy samotný pojem RPG byl širší veřejnosti prakticky neznámý.
K tomu se ještě přidává fakt, že v počítačové hře je vlastně nemožné naplnit podstatu onoho RolePlayingu, totiž hraní charakteru své postavy. V takové hře se můžete rozhodnout mezi omezeným počtem možností, občas můžete svou náladu vyjádřit předdefinovanými gesty, a můžete psát zprávy, ale tím veškeré hraní role prakticky končí. Pravověrní hráči „skutečných“ RPGček se na tyto hry dívají obvykle s větším či menším despektem, nebo je alespoň vydělují z kategorie RPG do jiné, například PC RPG nebo už zmíněné MMORPG.
RPG je stále bráno jako způsob zábavy nadřazený jiným, a hráči RPG – těch pravých RPG, u kterých se hráči sejdou a skutečně hrají své postavy – sami na sebe pohlížejí v jistém smyslu jako na elitu mezi těmi obyčejnými geeky. Ano, možná to přeháním – ale opravdu neznáte žádného hráče, který by se v podobném duchu vyjadřoval?

Teď můžeme přistoupit k poslední kategorii her. Jsou to deskovky hratelné jako RPG. O co vlastně jde?
Není to vůbec složité. Mnoho moderních deskových her (a také některé karetní – opět je pro potřeby tohoto článku zařadím k deskovkám) v sobě obsahuje jakýsi příběh, zápletku, motivační text, který má hráče uvést do děje a sladit jejich očekávání. V některých z nich mají hráči role jednotlivých postav. Tyto postavy mají často určitou funkci nebo schopnost, ale mohou mít i jméno. Jako příklad vezmu hru Bang – hráči si rozdělí role šerifa, jeho pomocníků, banditů a odpadlíka, a k tomu si navíc vyberou charakter se jménem, speciální dovedností a také vzhledem. To vše může snadno podpořit jejich ponoření do charakteru takové postavy, a pro hráče RPG není při hraní Bangu velký problém si představit, že proti sobě na prašné ulici nejmenovaného městečka Divokého západu stojí dva pistolníci, střílí po sobě z revolverů a kryjí se za sudy. Nicméně i Bang je stále klasická hra – na konci jsou vítězové a poražení.

Tím se dostávám zpět ke hře Space Alert, která je v tomto ohledu výjimečná. Je dílem Vladimíra Chvátila, což má jednu zajímavou souvislost. Tento člověk před lety vyvíjel své vlastní RPG, a i když ho nakonec nevydal, tak jedna část – tabulka převodů pokrývající celý rozsah fyzikálních parametrů herního světa – byla později použita v Dračím doupěti plus. Nebyl jsem tedy příliš překvapen, když jsem zjistil, že ačkoliv je jedná o deskovku, kde jsou všechny možnosti každého tahu pokryty jednoznačnými pravidly, samotný text pravidel je koncipován jako příběh, ve kterém instruktor zaučuje novou posádku, a hráči dostávají role, které jim pomůžou lépe si rozdělit úkoly. A málem jsem zapomněl na to nejdůležitější – Space Alert je kooperativní hra. Hráči spolupracují a snaží se porazit nepřátele generované náhodně pomocí pravidel.
Teď však to nejdůležitější. V textu pravidel je napsáno.
„Celé to je samozřejmě jen hra a simulace dosti trhlého zaměstnání kosmického průzkumníka, kterou můžete brát s nadsázkou. Ty malé figurky jsou sice roztomilé, ale v žádném případě to nejsou skuteční lidé.
Pokud k tomu ovšem přistupujete trochu s roleplayovým přístupem a skutečně se snažíte hrát role průzkumníků, pak bude v příští kapitole na čase ukázat opravdu to nejlepší.“

Hra v dodatcích také popisuje, jak spojit jednotlivé mise do průzkumné kampaně a staví hráče před volbu, zda pokračovat v misi a riskovat smrt svých postav (a tedy neúspěch), nebo raději skončit. A také je přiložen sešítek, do kterého si můžou hráči psát záznamy o svých misích – pro stolní hru vcelku zbytečná věc, ale velmi užitečné pro roleplaying.

Tento přístup, kdy se do deskovky přidávají prvky hraní rolí a jednotlivé oddělené hry se spojují do větších příběhů samozřejmě není ničím novým. Poprvé jsem ho viděl v sérií scénářů pro Balltetech Příběhy černé vdovy. I tam už bylo napsáno, že je možné bojovat s maximálním taktickým nasazením jako v jakékoliv jiné deskovce, ale také je možné hrát jednotlivé charaktery pilotů a podle toho zbaběle ustupovat z boje, nebo se naopak riskantně vrhat do zuřivých bojů. Dejte každého pilota jednomu hráči, a můžete dostat hru blízkou RPGčku.

Kdybych měl shrnout myšlenku tohoto článku, napsal bych asi toto:
Výhodou deskové hry jsou pravidla pokrývající všechny situace. Výhodou RPG je zábava plynoucí ze spolupráce a hraní charakterů. Není nic špatného na tom, když se RPG přibližuje deskovce – nejspíše to znamená, že má jasná pravidla a možná i hezká figurky na barevném bitevním plánu. A že si můžete přidat RPG prvky i do deskovek, zejména do těch, ve kterých stojí všichni hráči na jedné straně.
Napsal: Jerson
Autorská citace #21
3.12.2009 11:31 - Blaine
Bouchi: Ano, presne to jsem myslel, diky.
Autorská citace #22
3.12.2009 11:32 - Bouchi
Glitterhash píše:
nema zadne specialni mechaniky na boj (coz je naplni vetsiny deskovek)
Clovece, kolik deskovek znas/hral jsi? O tom, ze boj je naplni vetsiny deskovek, docela pochybuju.
Autorská citace #23
3.12.2009 11:47 - Blaine
Glitterhash: Bouchi ma pravdu. Deskovky jsou ruzne naplne, boj rozhodne neni naplni vetsiny deskovek, spis naopak.
Uvedu priklad - tady je seznam deskovych her, ktere mame v Jihlave, ve svem malem skromnem klubu. Pak se podivej, kolik z nich jsou bojove deskovky.
Autorská citace #24
3.12.2009 11:55 - Sosáček
Quentin: Jsou?

jersonuv system: hazi se, podle vysledku se popisuje, kdyz se naakumulje dost uspechu je konec mise
(ale je fakt ze jersonuv system se tezko analyzuje, kdyz de facto neexistuje, presneji exstuje jenom v jersonove hlave (a veci co existuji jen v neci hlave se obvykle popisuji jako neexistujici :D ))

strepy: mas pribeh a v nem sceny, jejich obtiznost jenom roste, nejak hazis a podle vysledku popisujes. taky to ma nejakou mechaniku na ktere pribeh skonci, ac moc nevim jak funguje.

MLwM: mas pribeh o sluzebnicich desivych panu co se snazi ziskat lasku, hazis si a podle vysledku popisujes, a nejaka mechanika ti rekne kdy je konec hry.

Jedinou vec ve ktere se ty hry lisi jsem zvyraznil. To znamena, ze hra ktera je omezena jenom na jedno tema je deskovka? To mi moc nedava smysl.

To by znamenalo, ze jersonuv system neni deskovka, ale omega jo, protoze jsem tim omezil jeho system na hrani komanda resiciho mise? Nejak mi tohle vyvozeni nedava smysl, nemluve o tom ze dnd ma taky dost jednoduchou strukturu omezenou na nektery druhy pribehu.

Bouchi: sachy, dama, go, to jsou vsechno nejake abstrakce boje. warhammer je docela doslovnej v tom o co jde v obou variantach, a dalsich takovych deskovek jsou stohy. netvrdim ze deskovy kde boj neni neexistuji, ale mam pochybnosti o jejich mnozstvi v porovnani s tou prvni ctverici. Ale muzu si zahrat na alnaga a jit hledat statistiky na amazon ;)
Autorská citace #25
3.12.2009 12:00 - Sosáček
Blaine píše:
Glitterhash: Bouchi ma pravdu. Deskovky jsou ruzne naplne, boj rozhodne neni naplni vetsiny deskovek, spis naopak.
Uvedu priklad - tady je seznam deskovych her, ktere mame v Jihlave, ve svem malem skromnem klubu. Pak se podivej, kolik z nich jsou bojove deskovky.

xlsx neotevru.

Nicmene, tady http://www.chessworld.net/ maji udajne zaznam o vic nez sesti milionech partii, a to jsou prosim online sachy od roku 2001. Mam podezreni, ze jich celkove bude dost, zvlast kdyz treba v rusku je cpou fakt vsem a tak.
Autorská citace #26
3.12.2009 12:03 - Blaine
Glitterhash: seriozne jsi omezil svuj rozhled jenom na bojove deskovky - a imho warhammer neni deskovka.
Jenom tak rychle deskovky, ktere jsem hral minuly tyden v sobotu:
Poštovní kurýr - nulove boje, velmi nizka interkace mezi hraci, prakticky se neda skodit ostatnim.
Carcassone: Lovci a sběrači - nulove boje, jde nejak skodit, ale jestli za "boj" povazujes soutezeni o lesy a ricni systemy, tak ano, je tam boj.
Pilíře světa (myslim, mozna to pletu) - nulove boje, interakce s hraci je o tom, kdo kam polozi stavitele a jakeho delnika si koupis.
Galaxy Trucker - ano, zde boj je, bojujes obcas s piraty ci mimozemstany, boji se nejakym zpusobem muzes vyhnout, ale nebojujes s ostatnimi hraci a boj je uplne stejny event jako treba meteority nebo pristani na planete, nelze jej povazovat za boj.
Hey, that's my fish - boj neexistuje, je to moc pekny soutezivy rychlik o tom, jak soupere premanevrovat, pokud beres jako boj to, ze tucnak muze nekoho zablokovat a souper pak nemuze skakat pres tveho tuckana, tak je tam boj.
Autorská citace #27
3.12.2009 12:05 - Sosáček
Nojo, mel jsem rict "vetsina nejhranejsich deskovek" ne "vetsina deskovek", mas pravdu.

EDIT: a co je warhammer? je to hra co se hraje na desce s figurkama a chces porazit soupere. I se v tom delaji turnaje a podobne. Samozreme ze WH ma i aspekt z kartickovych her, misto delani baliku delas armadu, plus se ceka ze si figurky budes barvit a tak, ale ten zakladni princip jsou figurky a bojiste.
Autorská citace #28
3.12.2009 12:07 - Bouchi
Glitterhash píše:
netvrdim ze deskovy kde boj neni neexistuji, ale mam pochybnosti o jejich mnozstvi v porovnani s tou prvni ctverici
Aha. Ty - zda se - myslis "vetsinu her" jako "vetsinu odehranych partii". To je samozrejme neco uplne jineho, navic muzes tezko srovnavat (co do poctu partii) hry existujici stovky let s hrami existujicimi 10 ci mene let.
BTW, je dle tebe boj naplni Osadniku z Katanu? Carcassonne? Kompetitivnich her obecne?
Autorská citace #29
3.12.2009 12:12 - Sosáček
Bouchi píše:
Aha. Ty - zda se - myslis "vetsinu her" jako "vetsinu odehranych partii". To je samozrejme neco uplne jineho, navic muzes tezko srovnavat (co do poctu partii) hry existujici stovky let s hrami existujicimi 10 ci mene let.

Jak rikam, predstav si vazeny prumer :)

Ve skutecnosti o tech modernich deskovkach moc nevim, ale kdyz se rekne deskova hra, proste si predstavim sachy.
Autorská citace #30
3.12.2009 12:14 - Bajo
Autorská citace #31
3.12.2009 12:47 - Bouchi
Glitterhash píše:
Jak rikam, predstav si vazeny prumer :)
Nojo, ale z jakych dat?
1) Kdyz budes brat data od roku 1 ci jeste starsi, tak tim samozrejme znevyhodnis pozdeji vznikle hry a nebude ti to nic rikat o soucasnem stavu (cili by to chtelo omezit na dejme tomu max. 50 let dozadu).
2) Odkud vezmes udaje o partiich hranych doma ci s prateli pro zabavu? Konkretni priklad - myslis ze pred takovymi 15-20 lety hrali lidi doma vic sachy nebo Dostihy a sazky?
Autorská citace #32
3.12.2009 12:54 - Quentin
postman: Nechce se mi to psat, kdyz o mlwm tolik nevim. Pripomen to na hre a pokecame.
Autorská citace #33
3.12.2009 13:29 - Nerhinn
Arkham Horror je skvělá zábava, ale že bych v tom viděla RPG, to se říct nedá.
U Descentu jsem oproti tomu měla vyloženě tendence akce svých postaviček i odehrát... na druhou stranu jsem se ale zařekla, že Descent už nikdy hrát nebudu; hrála jsem ho dvakrát, poprvé hra trvala deset hodin, podruhé dvanáct. A to jsme se podruhé hodinu nehádali nad výkladem pravidel a nehledali errata, ale jen smířeně ustupovali tomu, kdo měl chuť se hádat. Nevermore. Nicméně to RPG jsem v tom viděla, když jsem chtěla, to jo...
Autorská citace #34
3.12.2009 14:06 - Sosáček
Bouchi: to je jedno, stejne to byla drobnost. Alnag tenhle argument pouziva, tak jsem si to chtel taky zkusit, toe vsechno.

I bez boje mi slo o
1) pripada mi divne rikat, ze mlwm je deskovka protoze ma pocitadlo deje -- strepy ho maji taky a jersonuv system taky, a pritom o nich to nikdo nerika.
2) pripada mi divne rikat, ze je deskovka cokoli to nema desku, herni plan, figurky ani nic podobneho.
3) pripada mi divne rikat, ze mlwm je deskovka protoze ma omezene tema, protoze spousta rpg ma dost omezene tema a presto to o nich nikdo nerika.
Autorská citace #35
3.12.2009 14:10 - Quentin
MLwM ma tech omezeni ale celkem dost; endgame, druhy scen, poradi scen (fakt?), tema. Na foru nekdo argumentoval(sirien?) tak, ze by se ta hra dala nahazet bez hrani, respektive ze fikce nijak neovlivnuje mechaniky jen naopak. To celkem pripomina treba to roleplayovani v clovece nezlob se.
Autorská citace #36
3.12.2009 14:22 - Sosáček
QuentinW píše:
poradi scen

To tam pridal markus.

QuentinW píše:
druhy scen,

Tam pridal markus, autor nekde rikal ze to tak by nema, ale jelikoz mu napriklad autor BE (a dost dalsich lidi) dekuje za napad s oddelenejma scenama s presnym ucelem, tak neni jedinej kdo to tak pochopil.

QuentinW píše:
ze by se ta hra dala nahazet bez hrani, respektive ze fikce nijak neovlivnuje mechaniky jen naopak.

To neni pravda, popisujici vybira druh sceny (jak primo, tak z fikce plyne jestli jde napriklad o zlocin nebo nasili), a hlavne tvuj popis/odehrani pomerne vyrazne ovlivnuje tvoji sanci na uspech.

EDIT: a endgame maji strepy a jersonuv system taky, tema maji strepy taky.
Autorská citace #37
3.12.2009 14:35 - Quentin
tak nic no ... priste uz nebudu diskuzim na rpgf verit :)

(hej sezen si nakej obrazek, me uplne irituje, kdyz nemuzu lidem klikat na profil)
Autorská citace #38
3.12.2009 14:38 - Sosáček
Ja mam obrazek. Ale ma 2x3 pixely a je pruhlednej :)

Ja jsem mel i hezci vybranej, ale kdyz jsem ho zkousel tak prej "pristup odmitnut" a kdyz jsem to bugreportoval tak me ignorovali.
Autorská citace #39
3.12.2009 14:45 - boubaque
QuentinW píše:
druhy scen

Glitterhash píše:
Tam pridal markus

vs.
Glitterhash píše:
To neni pravda, popisujici vybira druh sceny

To mi nějak nezapadá ;) Markus možná přidal to, že se soustředíš jen na ten konflikt, který vyhodnotíš kostkami, ale pořád to neřeší, že existuje jen několik málo druhů konfliktů, které se dají mechanicky vyhodnotit. (O pořadí scén si nejsem úplně jistý, ale mám pocit, že nějaké omezení tam je - minimálně jít si dvakrát pro úkol by bylo tak trochu zvláštní.)

Glitterhash píše:
hlavne tvuj popis/odehrani pomerne vyrazne ovlivnuje tvoji sanci na uspech.

S tím taky úplně nesouhlasím, lépe řečeno nesouhlasím s tím "poměrně výrazně", protože v lepším případě popisem získáš jednu kostku. Ale do toho pohledu, že je to deskovka, to pravda moc nezapadá, protože kdo ten bonus dostane, záleží na situaci ve fikci.

Jinak zastánci toho, že MLwM je deskovka, operují ponejvíc s tím, že hra má endgame (má určený konec a s přimhouřenýma očima se dá říct, že někdo vyhrál a kdo to byl) a že do konečného stavu se vlastně dá dojít jen hodem kostkami bez nějakého popisování (přičemž výběr druhu scény/konfliktu je součást taktiky). (Tzn. vyberu si konflikt, hodím na dané dovednosti, podle výsledku změním charakteristiky ... a tak pořád dokola, dokud nenastane endgame)

Střepy a CPH se takhle úplně hodnotit nedají, protože zatímco MLwM mi určuje pro každý typ konfliktu použití statistik, ve Střepech i CPH je jejich použití ospravedlněno až fikcí (bylo by teda zbytečné mít v CPH dvě stejně hodnocené dovednosti, nebo ve Střepech dvě role stejné úrovně).
Autorská citace #40
3.12.2009 15:32 - Jerson
Glitterhash píše:
Cim je MLwM deskovka?

V článku to bylo myšleno jako způsob, jak jsou hráči toho či onoho systému občas shazováni.
Na tohle téma jsme se bavili někdy před dvěma lety, i když tedy otázka spíše zněla, jestli je MLwM RPGčko nebo ne. Nicméně za sebe a do protokolu říkám, že MLwM není deskovka. Co jsem ho viděl hrát, tak víc vypadal jako divadlo s pravidly než cokoliv jiného a k deskovce má dál než DnD i CPH.

K dalšímu ... poznámkám:
Glitterhash píše:
ale je fakt ze jersonuv system se tezko analyzuje, kdyz de facto neexistuje, presneji exstuje jenom v jersonove hlave (a veci co existuji jen v neci hlave se obvykle popisuji jako neexistujici :D

Ve vedlejší debatě i jinde je z CPH popsáno dost na to, aby to vydalo na několik stran pravidel (: )
Jo, a rozdíl je ještě v tom, že v CPH při dobrání zdrojů končí mise, nikoliv hra jako takové. A spíše než "končí" je přesnější říct "Vypravěč už nebude komplikovat hráčům závěr, pokud se rozhodnou misi skončit. Když ne, hra jede dál." Ale jinak to jsou rozdíly spíše kosmetické.

A CPH verze 2 jsem dělal tak, aby se dalo hrát i jako deskovka, tedy přesněji wargamingová hra. Trojka by už tak dobře nefungovala.
_______________________________

Nerhinn, co jsem slyšel, tak Arkham Horror se dá hrát jako RPG, takže mě zajímalo, kolik lidí to zkusilo a případně s jakým výsledkem. Zatím všechny deskovky u kterých jsem zkoušel přidat nějaký roleplaying znamenaly taktickou nevýhodu.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.091168165206909 secREMOTE_IP: 34.238.143.70