sirien píše:
výstupky na zbraních - při sledování mě nijak nepraštily, teď když sem si vygooglil "expanse gun designs" tak mi to nepřijde nijak odlišný od mnoha reálnejch zbraní okolo (popravdě možná občas až naopak). Zvlášť ve futuristickém prostředí kde se nejspíš počítá s rozličnými addony atp. moc nechápu, co Tě v tomhle směru ruší.
Mám namysli tuhle zbraň:
V podstatě je to Glock, ke kterému jsou přidané různé výstupky, aby vypadal víc cool, nicméně při tasení zbraně by se zachytávaly a vystupující hlaveň (nevím co je ta druhá tyčka) je taky nepraktická. Porovnej to se skutečným Glockem. Navíc nevidím žádná mířidla, už bych očekával buď propojení se zaměřovačem v oku, nebo alespoň zabudovaný kolimátor (i když to není nezbytném, klasická mířidla postačují.
Druhá věc je používání revolveru a vůbec klasických nábojů s nábojnicemi (při přestřelce na Erosu je tam při přebíjení slyšet dopad vyhozených nábojnic). Pro vesmír a zjevně nový typ zbraní i munice bych očekával použití beznábojnicové munice, zejména ve vesmíru, kde se počítá každé kilo. I když mi to vadí méně než ošklivý design té pistole.
Píše:
S podprsenkama mám jiný již dříve popsaný problém - samotná přítomnost části oděvu s podobnou funkcí mě naopak přijde dost smysluplná, zvlášť v 0g. Ono když se pak pohybuješ okolo a ta prsa neztrácí setrvačnost... nemluvě o tom že na těch lodích je běžně akcelerační gravitace (standardně se tam pokud se pamatuju dobře létá na 0.3g, ale na vojenských lodích by posádka měla být asi kdykoliv připravená na dlouhotrvající delší zrychlení až někam po high-g).
Fakticky je to tak, že dnešní astronautky nosí sportovní podprsenky při cvičení, mimo cvičení to údajně záleží na osobních preferencích, takže můžeme předpokládat, že to se moc neliší od stavu na Zemi - některé ženy je nosí, jiné nikoliv. Každopádně podprsenka s košíčky pro pilotku lodi s velikostí sotva B je naprosto zbytečný kus oděvu.
Píše:
Co tam kde je s oběžnými drahami kolem Jupitera?
Asi takto. Země je od slunce cca 150 miliónů km, Mars cca 200. Země a Mars jsou od sebe v nejbližší pozici cca 50 miliónů kilometrů. Oběžná doba Země je jeden rok, oběžná doba Marsu necelé dva. Let ze Země na Mars by trval devět měsíců z optimálním startovacím okně, případně šest měsíců při velkém urychlení, větší zrychlení je už strašně moc palivově náročné. Nicméně i kdyby bylo možné, pořád se bavíme v řádu měsíců.
Jupiter obíhá Slunce ve vzdálenosti 780 miliónů kilometrů, a jeho oběžná doba je skoro 12 let. Při největším přiblížení je od Marsu vzdálen cca 500 miliónů kilometrů, tedy 10× dál než Země a Mars. Saturn (okolo kterého obíhá třeba Phoebe) je od Slunce 1,5 miliardy kilometrů a má oběžnou dobu 30 let.
Děj Expanse se odehrává prakticky mezi Marsem, Jupiterem a Saturnem, tedy měsíci těchto dvou velkých planet, případně v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. V několika scénách je tam vidět projekce sluneční soustavy a cesty kosmických lodí, které zahrnují třeba polovinu obvodu oběžné dráhy některé z těchto velkých planet a přechody mezi nimi (tedy nikoliv nejrychlejší cesty).
Když to všechno shrnu - v seriálu se celkem běžně cestuje na vzdálenosti minimálně o řád větší než je (reálná) nejkratší vzdálenost ze Země na Mars, spíše to ale budou vzdálenosti klidně o dva řády větší (miliardy kilometrů místo desítek miliónů), nicméně cestovní doba se počítá zřejmě ve dnech, maximálně v týdnech, a tedy je o řád až dva menší než reálná cestovní doba nejkratší cesty ze Země na Mars. Ve výsledku jsou cestovní doby asi tak o tři řády nižší než
nejrychlejší teoretické cesty v universu Expanse na základě jejich ukázané technologické úrovně (trvání ve dnech místo v letech) a přibližně o čtyři řády kratší než cestovní doby, které jsou výhledově možné se současnou technologií (desítky let). K tomu se ještě přidává fakt, že v reálném vesmíru je cesta mezi planetami možná jen jedním směrem, totiž ve směru jejich oběhu okolo Slunce. Pokud by někdo chtěl cestovat třeba mezi oběžnicí Saturnu a Marsem, aniž by počkal na vhodné startovací okno (které přichází zhruba jednou za 30 let) a pokoušel by se letět třeba proti směru pohybu, potřeboval by neuvěřitelné množství paliva (třeba o dva nebo dokonce tři
řády víc), přičemž během cesty by se nezbytně dostal do okamžiku, kdy by mu z libovolné oběžné dráhy (klidně z oběžné dráhy Saturnu) hrozil celkem rychlý pád do Slunce.
Nicméně přes tyhle všechny skutečnosti mi vybraná oblast přijde asi nejlepší pro vesmírný sci-fi příběh a ta zvýšená rychlost cestování mi nijak zvlášť nevadí.
Ještě jsem přemýšlel, jak to dělají s gravitací na asteroidech, na kterých lidé normálně chodí, ale přitom jejich gravitace není dost velká na takové působení (nehledě na to, že jsou kolonie zavrtané dovnitř a tak na ně i tam malá gravitace asteroidu působí všemi směry. Ale beru to jako ústupek žánru a tomu, co se dá natočit, a jen doufám, že tam fakt neexistují žádné generátory gravitace. To ať to raději nechají nevysvětlené.