Čistě proto, abych okořenil diskusi o uvěřitelnosti/realstičnosti designu domů, dovolím si přihodit nějaké zajímavé poznatky o stáří některých "vynálezů", jejichž absence v herním světě bývá vnímána jako signál nerealističnosti.
Jsou to teda datace pro střední Evropu, samozřejmě že v jiném prostředí to může být dost odlišné. A taky se dost liší rychlost rozšíření na venkov a město. Celkově se ale dá říct, že pokud něco uvádím k nějakému období, tak je to období, kdy se to teprve začíná u nás masově používat. Setkat se se stejným prvkem dřív je možné, ale velmi neobvyklé, bude to spíš jen u někoho velmi vzdělaného nebo movitého nebo zcestovalého. Zároveň ale nesetkat se se stejným prvkem mnohem později je celkem normální, protože se ty věci šířily fakt pomalu.
(Zároveň je poměrně zajímavé srovnat si to třeba s luxusem, jaký byl v Římě v lepších domech - některým nápadům trvalo přes tisíc let, než si našly cestu zpátky na světlo a do použití).
Je-li někdo znalý historie architektury a najde tam botu, budu rád, když mě opraví/upřesní. Nebo když nastřelí něco podobného pro jiné prostředí (třeba antika bude diametrálně odlišná).
Tučně vyznačuju věci, která lidé s oblibou používají dřív, než to bylo běžné, kurzívou zase věci, které lidé s oblibou neuvažují, protože jim příjdou příliš moderní.
Uvádím to mimo jiné kvůli tomu, jak se tu nedávno zmiňoval moderní byt jako dobrý vzor pro realistická obydlí.
* Do nějakého 8.-9. století neumíme pořádně zdi. Takže místo domů, jak je známe dnes, nějaké polozemnice. V téhle době konečně první roubenky.
* Do nějakého 11.-13. století otevřený oheň v jediné (nebo každé) místnosti. Končí vynálezem světnice, místnosti, která je ohřívaná přes zeď z vedlejší temnice. A taky si přestáváme smrdět kouřem po celé místnosti a odvádíme ho dýmníkem (což ale ještě není komín).
* Nemáme soukromí (místnosti bývají průchozí a společné), takže si soukromí zamykáme do truhel, ale i skříní.
* Patrové baráky leda z kamene a hrozně předimenzované zdi, protože to neumíme spočítat => jsou to spíš věže.
* Někdy kolem 14.-15. se vymyslelo uspořádání klasické roubenky o třech místnotech - síň, světnice a komora.
* V gotických domech neprůchozí, soukromé místnosti, přístupné z pavlačí.
* Už umíme kachlová kamna a konečně taky máme vynalezený komín.
* Abychom nemuseli topit všude, tak taky postele s nebesy, baldachýny, závěsy, záclony - ono to krásně izoluje.
* Sofistikovaný nábytek - příborníky, rozkládací stoly, kredence. A taky fresky (už na tom neulpívají saze, tak to má větší smysl).
* Prevéty, městské kašny napájené vodovodem, městské lázně, vysoké chodníky (aby na lidech neulpíval hnus z ulic), taky jsme vymysleli podloubí, abychom si nelili ty splašky z oken na hlavu.
* A klíče a zámky konečně dáváme i na dveře, když máme ty soukromé místnosti.
* Od 16. století jsme začali vymýšlet místnosti, které slouží i k něčemu jinému než bydlení. Třeba jsme přestěhovali pavlač dovnitř baráku a vynalezli tak chodbu, místnost, která slouží jen k chození - takové plýtvání prostorem! Taky různé salónky, kabinety a podobně.
* Máme větší teplo, protože umíme udělat skleněnou tabuli a tedy skleněná okna.
* Teprve 18. století máme dost prostředků na plýtvání prostorem, abychom ve velkém dělali nějaké okrasné zahrady, parky, ozdobná schodiště, terasy
* Teprve v teď oddělulejeme pracovní a soukromý život - přestáváme žít ve svých pracovnách, dílnách a stavíme je jako oddělené od obytné části domů, projektované na míru provozované živnosti. Novinka je tím pádem třeba takový kamenný obchod, samostatná místnost v domě přístupná z venku, která slouží jen k obsluze zákazníků, kteří si přišli něco nakoupit.
* Děláme jednoúčelový nábytek - komody, sekretáře, prádelníky, kredence. Čalounění a ozdoby pro ozdoby.
* Ti movitější z nás si nechali vykopat soukromou stoku
* Když chcete dobře něco zabezpečit, dokáží vám konečně ulít železnou truhlu.
* A hodně domácích spotřebičů (pračka, žehlička, lednice) už má svou primitivní, mechanickou podobu.
* Od 19. století vyrábíme cihly strojově, takže se staví ve velkém. Taky někdo konečně dostal nápad pronajímat byty a stavět činžovní domy. Pro chudinu dvoupokojové byty (kuchyň+ložnice), vstup z pavlače, společná "záchodová věž" na konci pavlače. * Naopak bohatší zvesela klidně i 5+1 monstra včetně pokojů pro služebnictvo, samostatné spíže a voda do bytu. Alespoň jeden kohoutek, někde ... třeba v kuchyni. Schody uvnitř domu, chodby a tak...
* Konečně jsme se zbavili otevřeného ohně, protože se dá vařit na sporáku. A svítit petrolejkou.
* Topíme a svítíme i plynem (proto se to taky jmenovalo svítiplyn).
* Sériově vyráběný nábytek.
* Teprve se objevují trezory s mechanickými a kombinačními zámky.
* Na začátku 20. století už jedeme železobeton, ale teprve se začíná rozvíjet ergonomie a teprve někdo začíná přemýšlet o tom, jak ty byty a domy účelně uspořádat.
* Přitom ale teprve teď objevujeme vily a řadové domky.
* Horké novinky jsou třeba obývací pokoje, koupelna s tekoucí vodou, vstupní hala (ve vilách typicky se schodištěm).
* Elektrika už vytlačuje plyn. Pomalu. Na venkově hodně pomalu (jako že třeba klidně ještě 50 let, než se pořádně rozšíří).
* Ve městech jsme konečně vesměs napojení na kanalizaci. Nebo alespoň máme žumpu nebo septik, prostě nenecháme to odtékat na ulici/do řeky.
* Mezi válkami opouštíme stavění domů v blocích a konečně se v zásadě objevuje "moderní byt", tak jak jej vnímáme dnes, nicméně ještě dojde přinejmenším dvou zásadních změn a to:
* V šedesátých letech se televize stane středobodem obýváku.
* Celá druhá půlka dvacátého a hlavně začátek jednadvacátého století je ve znamení postupného spojování nejprve kuchyně (jako prostoru určeného k vaření) a jídleny, resp. později včlenění kuchyňského koutu do obýváku.