Call of Cthulhu - komentáře k modulům

Překlad Úvodní sady Call of Cthulhu mě potěšil a díky němu jsem si přečetl připravené scénáře k Třetí knihy - honba za knihomolem a další dobrodružství.
Ne že by byly vyloženě špatné, ale ... to je spíše můj bias, protože mám tento setting rád a na scénáře k Call of Cthulhu jsem se těšil. Ve skutečnosti obsahují hromadu chyb a nesmyslů jak v rozporu s jistou mírou realističnosti, tak - což je horší - s logikou a konzistencí jednotlivých prvků bez ohledu na reálná prostředí. Takže provedu klasický rozbor na šroubky a kritiku všeho, co se mi nelíbí, ale zkusím se zaměřit na návrhy, jak tyhle chyby odstranit, aby šlo o hratelné dobrodružství.

Výběr postav
Tohle není přímo chyba, nicméně za zmínku to stojí. Černošská studentka historie a studentka inženýrství v jedné skupině by měly budit značnou pozornost. USA v roce 1923 byly silně rasistické a šovinistické, a i když tyhle postavy nejsou přímo historicky nesmyslné, tak jsou značně neobvyklé. Na druhou stranu vedle Nevady Jonese, profesora archeologie v klobouku (bez biče) je to už skoro jedno. Pokud vám tedy nebude vadit, že studentka inženýrství je o kus silnější než tenhle jakobydrsňák. Přesněji, obě ženy se umí prát lépe než on. Taky lépe řídí auto a budoucí inženýrka lépe zastrašuje ... prostě nenechte se oklamat jménem a vzhledem Nevady Jonese, proti svému vzoru je to loser. A jako archeolog se vyzná v biologii.

Scénář první - honba za knihomolem
V prvé řadě se nenechte zmást obrázkem, protože neodpovídá popisům. Vlastně žádný obrázek neodpovídá popisovaným skutečnostem, k tomu se ale dostanu.

Městečko Arnoldsburg se nachází v Západní Virginii, nikoliv v Michiganu, pokud byste chtěli děj situovat do skutečného místa. Trochu mrzuté je, že jde o velmi malé městečko, na jehož hřbitově jen těžko najdete hrobky nebo dokonce mauzolea. A ani přesunutí děje do většího města moc nevyřeší, tenhle styl hrobů není v amerických městech moc obvyklý a v před sto lety to určitě nebylo lepší.

Douglas Kimball je popsán jako vášnivý čtenář, který si chodil číst na hřbitov, aby unikl lidem, kteří po něm pořád něco chtěli. Přitom bydlel osamoceně v samostatném domě, a kromě jednoho příbuzného asi ani nebyl kdo by ho obtěžoval. Takže místo toho aby si v klidu četl doma v křesle ve studovně, měl sedět venku na tvrdé hrobce a číst si, dokud ho jedné noci nezastihla tma. Pomiňme, že ve dne by ho tma zastihla jen těžko, spíše vezměme v potaz, že v těchto zeměpisných šířkách se stmívá postupně. Z nějakého blíže neurčeného důvodu se Douglas spřátelil s ghúlem, i když ho dotyčný zjevě rušil od čtení. A i když v tomto světě jsou ghúlové tak děsiví, že při pohledu na ně můžete přijít o kousek příčetnosti. A nejen že se dotyčný spřátelil, on se rozhodl jít do podzemí, proměnit se v ghůla, asi aby mohl číst po tmě, ale během tohoto procesu si vzal pouze jednu knížku. Takže za ten rok, co je pryč, se sice stihl proměnit v ghúla, ale jediný rozdíl je, že stejně sedává na hrobce a místo ve dne si čte v noci. A až po roce ho napadlo, že by si mohl zajít pro další knížky, i když domů to má kousek. A že se do domu musí vloupat, i když dost možná se v této končině nezamyká, nebo by měl klíč v kapse. Během toho roku pravidelného nočního čtení si ho ale nevšiml místní hrobník (označovaný jako "zahradník"), kterého při práci asi nikdy v noci nepřekvapila tma, že by se zdržel. Mimochodem ať umístíte Arnoldsburg kamkoliv, nejspíše bude pořád zhruba v úrovni jižní Evropy, což znamená, že v létě jsou noci docela krátké a během měsíčních nocí i světlé, takže by si postavy vylézající pravidelně z hrobky někdo mohl všimnout. Nicméně jiní ghúlové ven nelezou. A vlastně Douglas se rozhodl si nějaké knihy odnést jen proto, že ghúlové odchází a on chce jejich svět prozkoumat, a možná o tom napsat knihu - i když už žere syrové maso, vypadá trochu jako pes a místo nohou má mít kopyta. Ideální materiál na autora bestselleru.
Tady se zastavím u vzhledu. Obrázky ukazují jedince, který by celkem v pohodě zapadl do nějakého urban fantasy světa jako "dobře oblečený ork". Nicméně podle popisu je Douglas nahý a dost odpudivý. Můžete se podívat na obrázek na straně 13, který odpovídá popisu - tedy až na chodidla, protože nemá kopyta, která má naopak Douglas na každém obrázku. Navíc se dají nalézt stopy, které jakoby udělal bosý člověk s kopyty místo chodidel. Takže jak - bosý člověk nebo kopyta? Protože žádný stopař nebude takhle uvažovat.
Zároveň je Douglas už dost proměněný na to, aby vypadal odpudivě, že to vyvolá hod na ztrátu příčetnosti, zároveň si vyšetřovatel může uvědomit, že jde o Douglase, i když ho nikdy neviděl, a zároveň si tenhle tvor uchovává dost původních zvyků, aby vlezl do svého domu (oknem) a vzal si knížky, protože si hodlá číst a přitom zkoumat podzemní svět ghúlů ...

No, myslím, že by to stačilo. Zápletka je prostě jedna velká pitomost, která nedává smysl, ať už se člověk chytí jakéhokoliv kousku, a aby bylo po čem pátrat, bude třeba ji předělat.

Třeba že Douglas byl samotářský, kterého se všichni stranili pro jeho zápach, takže mu nezbývalo nic jiného než čtení, nejlépe o dalekých světech. Má dům blízko k hřbitovu (až moc, tak blízko normálně nebydlí ani hrobníci), tak si všiml, že se na něm něco v noci pohybuje, jednou sebral odvahu a šel se podívat, oslovil nezřetelnou postavu, která mu nějak odpověděla. A protože to byl tvor, který se Douglase neštítil, tak se s ním snažil navázat nějaký kontakt, který postupně prohluboval, až se dostal do podzemního světa ghúlů. Tam zjistil, že je to naprosto nový neprozkoumaný svět, ale hlavně že v něm může mít i nějaké přátele, tak se rozhodl do něj stále víc a víc přesouvat. Lidé v okolí si všimli, že stále méně méně chodit nakupovat běžné věci pro potřebu domácnosti, což bylo dobře, protože vypadal stále hůř a smrděl stále víc, což bylo dané tím, že se postupně naučil místo mizerně připraveného jídla jíst i ghúlí potravu. Nakonec začal v podzemí přebývat déle. Takže když přijel jeho synovec a strýčka nenalezl, navíc celý dům příšerně smrděl po mrtvolách, a policie to nechtěla řešit, najal si soukromého vyšetřovatele, aby zjistil, co se tam stalo. A "náhodou" dojde k tomu, zrovna nastal okamžik, kdy ghúlové chtějí odejít, tak Douglas ještě naposledy vyleze z podzemí a půjde do domu, aby si vzal nějaké věci, které by mohl potřebovat - pár oblíbených knih, nějaký svůj rozepsaný pokus, do kterého by si psal poznámky, atd.

Není to žádné úžasné téma k vyšetřování, ale alespoň by to trochu dávalo smysl.

Ještě se krátce zastavím u osoby zahradníka - hrobníka. U něj je napsáno, že když vyšetřovatel přijde na hřbitov, tak mu zamává na pozdrav, ale přitom na konci v popisu je "agresivní, neurvalý". Nevím zda vám někdy neurvalý a agresivní týpek, navíc pracující na hřbitově, zamával na pozdrav, když jste přišli jako neznámí lidé, vypadáte jako vyšetřovatelé a on má v kapse placatku chlastu, když porušuje prohibici. Prostě buď to bude přátelský týpek, který mává i cizím lidem na pozdrav a alkoho má jako "povolenou medicínu", nebo je to neurvalý agresivní hrobník, který umí leda tak někoho praštit lopatou, a ten se bude cizákům vyhýbat a odpovídat jen neochotně a donucení.

Další scénáře si nechám na později, už tenhle poněkud nabobtnal.
Napsal: Jerson
Autorská citace #21
25.11.2020 13:43 - Jerson
O Lovecraftův svět se zajímám asi tak od roku 2005, loni jsem se dostal k tomu, že jsem si ho konečně přečetl a zjistil, že mnoho jeho adaptací je mnohem lepších než původní díla, ze kterých mi místy vybuchovala hlava, ale zrovna chování postav i ve snových světech dávalo z lidského hlediska celkem smysl - myšleno chování hlavních hrdinů. Ne vždy, ale vesměs ano.
Autorská citace #22
25.11.2020 16:11 - Boldrick
Ahoj Jersone

Napíšu to sem, tady se to bude víc řešit :-)
Tvorba postav: v podstatě s tebou souhlasím, jen si nemyslím, že by ženy neřídili, mám pocit, že ženy závodnice byly slavnější než dnes. U N Jonese mi vadí jen to že holky jsou v boji lepší.

Arnoldsburg - ano pokud by jste chtěli děj situovat do skutečného místa, ale proč? Ve světě kde je v Arkhamu Miskatonická univerzita, mě opravdu nevadí situovat jakýsi zapadákov kamkoliv. Takže moje rada je, chcete-li být blíže skutečnému světu, situujte Arnoldsburg do nějakého skutečného většího města.
A zde by byla moje výtka ke scénáři - nějaký přesnější popis města -> v pár větách - velikost, počet obyvatel, policejní stanice apod. To jsou věci, které dokáží charakterizovat i velikost hřbitova. Podle mě je to větší chyba než to, že Arnoldsburg je vymyšlený ;-)

D. Kimball nebyl vášnivý čtenář, už z popisu je jasné, že byl patologický čtenář. On si nechodil číst na hřbitov, on četl všude, na hřbitově měl největší klid. A rušilo ho všechno co ho od čtení zdržovalo včetně lidí.
Tady opět moje výtka ke scénáři - bylo by fajn vědět kým DK byl, opět podstatnější než jeho motivace šílence. Penzionovaný úředník? Když postava bude mít historii, bude to vše snazší, pro GMa.
Nicméně to, že je to magor je podstatné, on se nebude chovat racionálně, respektive bude se chovat racionálně dle svého vnitřního světa (jak zmiňoval sirien), ale jaký je ten svět na to se ani dnes ve většině případů nepřijde.

Odbočka k překladu - Tady mi to přijde jako doslovné, napíšu to sem večer až kouknu do originálu. Já bych to přeložil takto: A jednou ho při čtení zastihla tma.

Jeho další chování je podmíněno tím, že je to magor měnící se v ghůla.
To s těmi kopyty, chodidly a celkově vzhledem je to z popisu jasné, ale s obrázky máš pravdu.

Tvoje vlastní invence je úsměvná ;-)

A myslím, že přiopilí hrobník/zahradník, může zamávat komukoliv aby vypadal slušně a agresivní bude, až se ho budou vyptávat, to mi nepřijde nelogický.
Autorská citace #23
25.11.2020 16:17 - exi
Boldrick píše:
Odbočka k překladu - Tady mi to přijde jako doslovné, napíšu to sem večer až kouknu do originálu. Já bych to přeložil takto: A jednou ho při čtení zastihla tma.

Omylem jsem (v tomhle kontextu) nesmyslně přeložil night jako "noc" a měl jsem to přeložit jako "večer", případně jak píšeš ty. Každopádně je to opravené.
Autorská citace #24
26.11.2020 08:31 - Jerson
Boldricku, neřekl jsem ani slovo o tom, že by ženy v USA v roce 1923 neřídily. Ale aby mladé univerzitní studentky byly nejlepšími řidičkami, které jsou na výběr, to mi přijde divné.

Pokud jde o situování děje na skutečné místo, tak to jsem chtěl udělat právě z toho důvodu, který popisuješ. Můžu si najít město, podívat se jak vypadá, udělat si představu a popsat ji hráčům, když už to neudělali autoři. Bohužel to tak nefunguje, protože skutečný Arnoldsburg je malý zapadákov, ve kterém není policejní stanice ani dneska. Btw s tím co jsem zjišťoval mi přijde, že popis fungování policie neodpovídá té době, totiž že zákon v takových menších městech představoval spíše šerif a jeho zástupce, než nějaký větší počet policistů.

Boldrick píše:
D. Kimball nebyl vášnivý čtenář, už z popisu je jasné, že byl patologický čtenář. On si nechodil číst na hřbitov, on četl všude, na hřbitově měl největší klid. A rušilo ho všechno co ho od čtení zdržovalo včetně lidí.

OK. Když byste hráli, a hráči by se zajímali, co ho vlastně rušilo, jak ho rušili lidé? Rozváželi mu mléko a noviny, i když je nechtěl? Chodili k němu na návštěvu? Doma se mohl zavřít a mít klid. Na hřbitov zcela určitě chodili nějací jiní lidé, alespoň občas, a navíc tam každý den pracoval zahradník.

To že člověka při čtení venku "Zastihne tma/večer" mi přijde neuvěřitelné samo o sobě, zejména pokud je pár metrů od domu. Kdyby to bylo na úrovni obratníku raka v létě, tak tam zapadá slunce (pro Evropana) nečekaně rychle, asi dvě minuty, ale v našich (a Arnoldsburských) zeměpisných šířkách je to dvojnásobek. Samotný soumrak ale trvá minimálně 72 minut, v našich zeměpisných šířkách necelé dvě hodiny.
Když si člověk čte, na text přestane být vidět mnohem dřív, než je okolo tma.
Prostě celá ta zápletka mi přijde uměle roubovaná ze všech stran jen proto, aby se vytvořil dojem člověka, který si čte a sedí přitom na hrobce, i když se s ním v této situaci hráči nikdy nepotkají. Dokonce ani nezjistí, že na tom místě sedává dál a čte si po nocích.
Autorská citace #25
26.11.2020 08:38 - Nachtrose
Jerson: hele... co Ty víš? Možná si na studia vydělávala jako zlodějka aut? To se dobré řízení a zdatnost ve rvačce určite hodí :-D
Autorská citace #26
26.11.2020 08:45 - Jerson
Hbité prsty 10% (tedy základ) - asi ne. Ale s Mechanickými opravami 40% je to možná i automechanička.
Autorská citace #27
26.11.2020 08:52 - Nachtrose
Myslis? Co jsem ted hodil rychle do googlu auta 20tych let, tak mi prijde, ze snad vsechny, nebo valna vetsina, jeste byli na kliku. To se pak hodi i ta sila misto hbytych prstu.
Autorská citace #28
26.11.2020 09:09 - Jerson
Já to bral spíše tak, že by se k autu musela nějak dostat. Ale ono je to jedno, tahle postava prostě vyčnívá tak nebo onak.
Autorská citace #29
26.11.2020 10:37 - LokiB
Jerson: kdyby se mi v mládí nestaly na chatě vícekrát obdobné věci, asi bych s tebou souhlasil. ale to, že si čteš na verandě, je červenec, vidět dlouho a najednou přijde babička, že už na to přeci nemůžeš vidět, ať jdeš dovnitř a ty se rozhlídneš a vidíš, že už je fakt tma a mžouráš ... se prostě stává.
stejně tak jsme mockrát hráli fotbal do tmy, že jsme po rozhodnutí "kdo dá góla vyhrál" těžce hledali odhozené aktovky, protože už kurňa nebylo vidět... to se prostě děje.
Když je ta změna postupná, tak si tak nevšímáš, jak ta vařená žába.
Autorská citace #30
26.11.2020 10:41 - sirien
Jerson: a napadlo Tě najít si jako vzor město jiného jména, ale vhodné velikosti?

(Doctor Who, Madame de Pompadur)

Jinak já třeba vidím v noci / ve tmě velice dobře a dokážu si relativně pohodlně číst i za světla, při kterém většina ostatních tvrdí, že už na čtení nevidí (bullshit hlášek "rozsviť si, zkazíš si oči!" sem si zažil fakt hodně - a ne, pro neznalé, takhle to fakt nefunguje) - několikrát se mi přitom stalo, že jsem se fakt začetl a pak už najednou bylo dost šero i na mě, začnu vnímat svět okolo a najednou okolo fakt tma. A sice jsem imerzivní čtenář, ale myslím že ne zase nějak extrémně. Tzn pokud dotyčný viděl dobře ve tmě a BYL to extra imerzivní čtenář, což z toho co píšete asi lze soudit, pak to mi to tvrzení že ho zastihla při čtení tma přijde docela realisticky představitelné.


EDIT: ha, lol, tentokrát mě Loki ninžnul fakt kvalitně :D
Autorská citace #31
26.11.2020 11:02 - Jerson
Loki, Sirien - pokud se vám to stávalo, tak dobře. Já si taky četl venku, myslím tím mimo obydlený dům a mimo dosah veřejného osvětlení na vesnici, tak jsem na to pohlížel jinak. Ale tuhle námitku tedy stahuji.
Mnohem raději bych slyšel vysvětlení, čím ho tak rušili lidé, že místo doma si četl na hřbitově (kam za ním mohl stejně kdokoliv přijít).

Siriene, napadlo mě to, ale nevím jaké město bych měl hledat, tedy jak velké, jaký typ. A zase tolik času jsem nápravě věnovat nechtěl.

Totiž, když Američan tvoří dobrodružství z pseudostředověku a kreslí gotické hrady v Transylvánii, tak si říkám "OK, nezná to, na žádném hradě nikdy nebyl, pokud nepřiletěl do Evropy, na googlu to nehledal, mohl bych být trochu shovívavější." Ale když popisuje americké městečko 20. let, tak bych čekal, že se třeba přidrží nějakého města, které zná, protože z něj pochází, nebo přes něj jel. Nebo třeba že popíše nějaký skutečný dům, který bude sice nepochází z té doby, ale mohl by být alespoň trochu podobný.

Ale ne, oni i v takových případech raději něco vymyslí, a vymyslí to blbě, takže pak musí přijít nějaký Jerson ze středu Evropy, kterému se jejich stavby a hřbitovy nezdají, projít net, projít stavební nákresy, projít fotky hřbitovů, a říct "Tohle není USA 20. let". Dokonce to ani není Lovecraft 20. let, který jednotlivá města a domy svých postav popisoval poměrně detailně a podrobně.
Autorská citace #32
26.11.2020 12:08 - Boldrick
Ještě že tě tu máme, jinak by jsme si pořádně nezahráli ;-)
Za každou cenu realistický, tak jo.

Co třeba Barre, Massachusetts - ať nežeru 5min. hledání. Je to i ve stejném státě jako Arkham. Podle mě výhoda pro další dobrodružství, ale není problém najít podobné. A co říkáš na Arkham a dobrodružství v něm, co s tím?
Jinak jsem psal, že chybí hrubý popis města.

A u Kimballa, že chybí jeho historie, pro účely dobrodružství podstatná, to s tebou souhlasím. Jen se rozcházíme v tom, že podle mě není potřeba měnit příběh, jen napasovat historii/osud na Kimballa, což je, podle mě, míň práce, než předělávat příběh aby mi tam pasovala historie postavy, kterou jsem musel taky vymyslet.

Kimball učitel, vlastenec, kterého měli lidi rádi se zúčastnil bojů na frontě 1sv. války a po návratu už to nebyl on. Uzavřel se před lidmi, začal být samotářský.

Pro znalejší CoC světa elegantnější řešení - není problém mu mezi knihy umístit něco z Cthulhu mýtů z čeho mu hráblo a zapojit toto epizodní dobrodrůžo do něčeho většího.
Autorská citace #33
26.11.2020 12:09 - Jezus
Jerson píše:
Mnohem raději bych slyšel vysvětlení, čím ho tak rušili lidé, že místo doma si četl na hřbitově (kam za ním mohl stejně kdokoliv přijít).


Je to jasný - rušila ho teta Kateřina, která se ale bojí na hřbitov :-D

Jinak já být černošská studentka ve 20. letech, tak mi například kurz sebeobrany (nebo třeba boxu s bráchou) přijde jako dobrej nápad. A to zastrašování je taky jasný - černošská studentka je přece zosobněná noční můra většinové tehdejší populace :-D (poslední věta obsahuje silnou nadsázku).

Edit: Jinak slušná fyzička obecně by mě u těch studentek nepřekvapila. USA vychází při vzdělávání z anglosaské tradice, kdy přikládá velkou důležitost sportu. Na středních školách jsou tak poměrně důležité i sportovní výkony, respektive je to způsob, jak dostat stipendium na některých vysokých školách. Takže ty borky klidně mohly hrát basket nebo lakros...

Btw on ten Indi je sice rváč, ale moc velkej atlet mi nikdy nepřišel. Jakože on je hlavně takovej houževnatej, nevzává to a pokaždý se zvedne (což je dost zásadní), ale pokud mě paměť neklame, tak občas skočí tak, že břichem veme o hranu střechy nebo se prostě nějak potluče. Nic extra nadprůměrného, spíš ta odolnost a vytrvalost... A vlastně ani nevím, jak dobře umí střílet. Jakože umí ovládat pistoli, ale jak často se trefí...
Autorská citace #34
26.11.2020 12:10 - Boldrick
P.S. nojo, já zapomněl, že žádný Kimball kolem 30-40 let věku se s expedičním zborem USA války neúčastnil. Hmm, tak to padá.
;-)
Autorská citace #35
26.11.2020 12:49 - LokiB
Jerson: oni na tom prostě vývojáři a ani hráči nebazírují "aby to odpovídalo" ... ty si toho všimneš a vadí ti to, další si toho všimnou a nevadí jim to, a další si toho nevšimnou.
Ta množina, do které patříš, je příliš malá na to, aby se tím vývojáři dobrodružství nechali omezovat :)
Autorská citace #36
26.11.2020 13:05 - Jezus
Tak mně občas jako hráči vadí, když jsou někde nelogičnosti nebo věci příliš za roh - zejména když si máš občas nějaké věci domýšlet, aby i někdo jiný než GM po hře věděl, "jak to bylo". U "detektivky" to pak vyloženě saje...

Jako GM jsem zvyklej jet bez velké přípravy a moduly vlastně nehraju, ale když už za něco platím, tak bych čekal slušnou úroveň přípravy. Třeba i to, že někdo udělá to čtvrthodinové googlení za mě a info hodí do rámečku, kdybych to během hry potřeboval.

Jerson to s množství a hloubkou přehání - ale jak píše, schválně to rozebírá na šroubky, ať si z toho každý vybere, co mu a nakolik vadí...

Já osobně bych většinu věcí přežil nebo s tím nějak pracoval, ale rozhodně nepatřím do skupiny, která si něčeho všimne "ale nevadí jí to".

(Naopak teď jsme zrovna zažil sice ne vyloženě "detektivování", ale vysvětlení motivace epizodního padoucha skrze nepřímé narážky. Je fakt příjemný, když ti to docvakne třeba dřív, než se objeví poslední potvrzující věc. A na to potřebuješ alespoň základní logickou kostru).
Autorská citace #37
26.11.2020 13:17 - LokiB
Jezus: neříkám v tomhle, že to přehání ... to je subjektivní hodnocení. Já jsem hnidopich a když připravuju dobrodružství v rámci své pseudohistorické kampaně, tak si dohledávám, jestli ta vesnice v daném roce už byla a případně jestli je známo, kdo byl na daném hradě purkrabím, správcem města, které dva šlechtické rody se svářili a jak si mohl vypadat Tábor v roce 1444 (alternativní, ne zcela přesně historický).

ALE! vím že to dělám hlavně pro sebe, protože mě to jednak baví, druhak je to v něčem jednodušší či pohodlnější, než si to vymýšlet, třeťak jsem rád, když to nějak odpovídá atd.
Plus hráči samotní to při hře skoro vůbec neocení, tři ze čtyř je to úplně volné, jeden si to rád z realitou srovná a pak se o tom třeba bavíme.

Co tím chci říc ... když bude dané měste v CoC "funkční" (a názor se na to může určitě lišit, jestli je nebo není), tak je v podstatě jedno, že názvem, místem, rozložením atd neodpovídá reálnému městi.
JÁ bych to tak udělal, navrhl bych ho podle skutečného města, našel si jeho historickou mapu, vytipoval si dům na nějakém místě poblíž hřbitova, uzpůsobil tomu příběh atd.
Ale naprosto rozumím tomu, proč to jiní autoři nedělají :) A že to spoustě lidí přijde zbytečné.
Autorská citace #38
26.11.2020 13:40 - sirien
Boldrick: ještě že Tě to máme, jinak bysme nevěděli o čem a jak diskutovat.

Na to, kolik řečí kdekdo vede o zbytečnosti Jersonova rytí do realističnosti je zajímavé, že z toho obvykle Jerson dostane buď a) zahlazenější verzi příběhu, kterou jde odehrát tak jak je, ale dává víc smysl nebo b) dlouhý seznam věcí, nad kterými se může stát za to zamyslet, protože to může předejít problémům nebo to může inspirovat k něčemu zajímavému co by člověk nevymyslel, protože by danou věc vůbec neřešil. Jenže to je potřeba se zvládnout podívat přes povrch té kritiky až na její výsledek.

Ironie je, že to sám demonstruješ v tom samém postu, kterou tim výkřikem otevíráš.


Jezus: Černošská studentka v téhle době by spíš než kurz sebeobrany (heh - fyzickej boj, pro holky, ve 20. letech, sure...) řešila své přijetí a pevné začlenění do sorority. Což neni blbá narážka - mnohé sorority vznikly (i) pro účely zajištění fyzického bezpečí členek na univerzitách.
Autorská citace #39
26.11.2020 14:40 - Jerson
Boldricku, asi takhle. V létě jsme hrál ukázkovou Omegu pro pár lidí. Jedna slečna věděla, že v té době už v USA existovala státní epidemiologická služba, kterou by její postava v případě problémů zavolala jako první. Vtipné je, že jsem použil skutečné město a jeho mapu z 60. let (protože z 30. let jsem ji nesehnal), a ta stanice tam dneska je, jen jsem si myslel, že tenkrát by tam nebyla. Ale ona si to po hře ještě zkontrolovala a měla pravdu.
Její spoluhráč mi vyprávěl, jak diskutovali o zákonech o ničení zbraní v jednotlivých státech, protože to má pro postavy dost velký význam. Prostě mi to přijde jako věci, které by hráči v historicky laděných světech mohli řešit celkem běžně, protože v mých settinzích to někteří řeší.

A myslím si, že když někdo píše modul, tak přesně jak píše Jezus - autora to stojí nějaký čas při ověřování, ale tisíce, možná desetitisíce hráčů se v tom můžou klidně víc vrtat, a reálie budou pořád dávat smysl, dokonce i tam, kam se autor nepodíval.

Ve druhém příběhu jsem na to narazil. Ten dům by totiž nikdo v roce 1810 jako farmu takhle nepostavil. Dokonce se takhle ani postavit nedá.
Autorská citace #40
26.11.2020 14:45 - York
Ono je to tak trochu self-fulfilling prophecy. Když si Jerson dá práci s tím, aby to bylo co nejlíp podložený historickejma podkladama, tak to pak pravděpodobně oceněj hráči, který přesně tyhle věci zajímaj a mají potřebu je řešit - a tudíž má smysl se s tím pro ně piplat ;)

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.074764966964722 secREMOTE_IP: 3.236.55.137