Nové obory povolání pro DnD dle Log 1=0

Stejně jako u alchymisty, i tady se místy topím v textu. Nové schopnosti potřebují vysvětlit, to je celkem pochopitelné. Co je problém je, že je to místy zbytečně komplikované.

Např. Mentální souboj:

Log 1=0 píše:


Mentální souboj

Od 2. úrovně můžeš vyzvat protivníky na mentální souboj. Zvol tvora, kterého vidíš v dosahu, který si musí hodit záchranný hod na inteligenci proti tvé obtížnosti záchrany kouzel. Pokud neuspěje,
utrpí zranění mentálního souboje, tedy psychické zranění dané tolika k8, kolik je polovina tvé úrovně kouzelníka, zaokrouhleno nahoru a ty můžeš začít udržovat mentální souboj.
Udržovat mentální souboj vyžaduje soustředění, jako by ses soustředil na kouzlo a ty sám můžeš souboj kdykoliv ukončit (akce není potřeba).
Po dobu trvání souboje můžeš donutit soupeře hodit si záchranný hod na iteligenci, jinak utrpí psychické zranění dané tolika k8, kolik je polovina tvé úrovně kouzelníka, zaokrouhleno nahoru.
Pokud uspěje, utrpíš psychické zranění 1k8 ty sám. Máš výhodu k záchrannému hodu na udržení soustředění na mentální souboj, který vyvolalo toto zranění.
Tvor, se kterým mentálně bojuješ, se může jako akci hodit záchranný hod na inteligenci. Pokud neuspěje utrpí zranění mentálního souboje. Pokud uspěje, utrpíš psychické zranění 1k6 (opět máš
výhodu k záchrannému hodu na soustředění) a tvor může souboj ukončit, pokud chce.
Po dobu souboje jste oba slepí a hluší vůči svému okolí, vyjma druhého účastníka souboje.
Pokud je souboj ukončen, nemůžeš na něj vyzvat téhož tvora znovu, dokud si krátce nebo důkladně
neodpočineš.


Je to trochu chaotické, vyzyvatel navíc toho moc dělat nemůže..nemluvě o tom, že ti nic nebrání takhle lovit veverky. Nikde navíc není určen maximální dosah.

Zkusil jsem to trochu upravit, neříkám že je to dokonalé, ale minimálně je to trochu přehlednější.

Maelik píše:


Mentální souboj

Od 2. úrovně můžeš jako bonusovou akci vyzvat jednoho tvora na mentální souboj. Zvol tvora, kterého vidíš do šesti sáhů od tebe. S tímto tvorem zahájíš souboj vůlí, který trvá dokud jeden z účastníků neztratí vědomí, nebo dokud nepřerušíš soustředění. Dokud souboj trvá jste ty, i vyzvaný tvor naprosto hluší i slepí vůči svému okolí, můžete jen vnímat přítomnost mysli toho druhého.
V kole ve kterém zahájíš souboj, a v rámci každého svého tahu během trvání souboje můžeš jako akci vyvolat porovnání tvého ověření Inteligence proti ověření Inteligence tvého soupeře. Ten, kdo porovnání prohraje utrpí Xk8 psychického zranění, kde X je rovné polovině úrovně (Nebezpečnosti) vítěze, zaokrouhleno nahoru. Tvůj protivník může během svého tahu provést totéž. Máš výhodu k záchranému hodu na udržení soustředění na tento souboj, pokud byl tento hod vyvolán zraněním během mentálního souboje.
Souboj můžeš kdykoliv ukončit jako akci. Tvůj protivník se může v rámci svého tahu jako akci pokusit z mentálního souboje uniknout záchraným hodem na Inteligenci proti tvému SO záchrany kouzel. V případě úspěchu souboj ihned končí.
Na souboj nemůžeš vyzvat tvora jehož Inteligence je rovná, nebo menší než 5. Pokud je souboj z jakýchkoliv důvodů ukončen, nemůžeš na něj vyzvat téhož tvora znovu, dokud si krátce, či důkladně neodpočineš.

Přijde mi to dost OP. Je to způsob, jak efektivně od druhé úrovně vyřadit jednoho protivníka ze hry, pokud nepřehodí záchranný hod. A přitom je to bezpečné, kouzelník to může kdykoliv ukončit.

Za prvé bych dal ukončení mentálního souboje při zranění kteréhokoliv účastníka (tedy i soupeře, který se prvnímu útoku nemůže bránit - nevidí, neslyší - ale první zásah ho z toho vytrhne).

A druhá věc že by bylo fajn, aby po začátku mentálního souboje platila pro oba stejná pravidla. Takže když si začneš s někým, kdo má vysokou inteligenci, tak máš problém - abys opustil MS musíš ho přehodit. A ne, že jen ukončíš spojení. :D

Ještě mě napadla potenciálně docela cool myšlenka, že by se tam nějak daly utrácet pozice kouzel. Něco jako "v základu je zranění X, ale můžeš utrácet pozice kouzel, abys zranění zvednul o Y". A samozřejmě že to zvednutí by bylo závislé na úrovni utracené pozice kouzla. A mohla by to dělat i druhá strana. Což znamená, že se opravdu nechceš kočkovat s černokněžníkem. :-)

Šaman píše:
Přijde mi to dost OP.

Tak OP to bylo od začátku. Já se tomu jen pokusil dát trochu formu.

Šaman píše:
Za prvé bych dal ukončení mentálního souboje při zranění kteréhokoliv účastníka

seems fair.

Šaman píše:
Takže když si začneš s někým, kdo má vysokou inteligenci, tak máš problém - abys opustil MS musíš ho přehodit

Trochu kruté..a krom jiného je problém s tím, že zatímco SO záchrany kouzla hráče znáš, u náhodného NPC bys potřeboval to počítat za pochodu. A k tomu musíš znát inteligenci (commoner má 10, ale co knihovník? 11?12?). Nejsem si jistý jestli NPC mají zdatnostní bonusy, nebo ne..prostě by to chtělo mít k ruce tabulky.

Aegnor píše:
Ještě mě napadla potenciálně docela cool myšlenka, že by se tam nějak daly utrácet pozice kouzel. Něco jako "v základu je zranění X, ale můžeš utrácet pozice kouzel, abys zranění zvednul o Y". A samozřejmě že to zvednutí by bylo závislé na úrovni utracené pozice kouzla. A mohla by to dělat i druhá strana. Což znamená, že se opravdu nechceš kočkovat s černokněžníkem. :-)

Jop, to dodá trochu dynamiky. :-)

Maelik: Však já píšu spíš o originálu.
No, kruté - když někdo jde do duelu, je na tom podobně. Když zjistí, že to nedá, tak útěk taky není jednoduchý. A tohle je taková užitečná věc zadarmo, použitelná kdykoliv - takže trocha opatrnosti by mohla být na místě. Vlastně mě napadá až příliš mnoho situací, kde je brutálně silný jen ten vedlejší efekt, že cíl se zasekne a přestane vnímat okolí.

Takže mág by to měl používat jen když si je jistý, jinak si může naběhnout a skončit v bezvědomí sám. Prostě se spojil s myslí, která byla silnější, než ta jeho. Na druhou stranu on má silná čísla a má každé kolo šanci přehodit a ukončit, takže to není tak fatální. On to hodí… ale jisté nebezpečí tam je.

Aegnor: nápad dobrej, ale Mike říkal že to zkoušeli a že to nefunguje - překvapivě z playtestů vypadlo, že hráči nevnímají jako výhodu to, že můžou utratit starý zdroj na nějaký nový účel, spíš jim to leze krkem ("nutí" je to pálit starý zdroj na něco jiného než na co ho jsou zvyklí/chtějí používat)

Tak upravená verze:

Maelik píše:


Mentální souboj

Od 2. úrovně můžeš jako bonusovou akci vyzvat jednoho tvora na mentální souboj. Zvol tvora, kterého vidíš do šesti sáhů od tebe. S tímto tvorem zahájíš souboj vůlí, který trvá dokud jeden z účastníků neztratí vědomí. Dokud souboj trvá jste ty, i vyzvaný tvor naprosto hluší i slepí vůči svému okolí, můžete jen vnímat přítomnost mysli toho druhého.
V každém kole souboje, během svého tahu může účastník souboje jako akci vyvolat porovnání tvého ověření Inteligence proti ověření Inteligence tvého soupeře. Ten, kdo porovnání prohraje utrpí Xk8 psychického zranění, kde X je rovné polovině úrovně (Nebezpečnosti) vítěze, zaokrouhleno nahoru. Vítěz může toto poškození navýšit utracením pozic kouzel. Pokud tak učiní, poškození se zvýší o Xk6, kde X je celková hodnota utracených pozic kouzel. Máš výhodu k záchranému hodu na udržení soustředění na tento souboj, pokud byl tento hod vyvolán zraněním během mentálního souboje.
Kterýkoliv z účastníků souboje se může ve svém tahu jako akci pokusit souboj ukončit ¨záchraným hodem na Inteligenci proti tvému SO záchrany kouzel. V případě úspěchu souboj ihned končí. Pokud jsi ty, nebo tvůj soupeř zraněn děním vně mentálního souboje, musíš uspět v hodu na udržení soustředění na kouzlo, jinak souboj končí.
Na souboj nemůžeš vyzvat tvora jehož Inteligence je rovná, nebo menší než 5. Pokud je souboj z jakýchkoliv důvodů ukončen, nemůžeš na něj vyzvat téhož tvora znovu, dokud si krátce, či důkladně neodpočineš.

víceméně jsem zapracoval všechny připomínky, s tím, že pokud je soupeř zraněn, neunikne automaticky - kouzelník, který souboj vyvolal se ho může pokusit udržet v souboji silou vůle.

Maelik píše:
ověření Inteligence proti ověření Inteligence tvého soupeře
Charisma - jednoznačně charisma. Viz popis DnD atributů - Charisma je síla osobnosti, ale prakticky i síla vůle a přesvědčení. Kromě toho to sedí i k tomu archetypu (viz např. i "mágové" z Conana atp., kteří byli předobrazem i pro ten dračák).

Jinak je to jako hustá schopnost. Příliš hustá. Nejenže můžu cíli dávat damage, ale ještě navíc za cenu trochy rizika že to chytnu taky na něj v podstatě sešlu i Hold person, takže si ho moji kamarádi můžou fakt pořádně podat.


Popravdě řečeno se mi ta schopnost moc nelíbí. Ale ono se mi popravdě nelíbila ani její předloha v DrD. Vždycky to na mě působilo jako lite verze různých "paralelních" dějových realit (nejhorší provedení viz Shadowrun - astrální prostor a matrix), takový od zbytku hry odtržený samoúčelný miniherní subsystém sám pro sebe. Představ si že bys pro šermíře vytvořil nějaký od zbytku soubojáku odtržený subsystém pro duely kdy by všichni okolo bojovali podle normálních pravidel a jen šermíř a jeden ork by jeli nějakou složitější verzi podle pravidel pro šermířský duel. Dost neelegantní design.


Vrátil bych se na začátek a celou tuhle věc bych zahodil a zamyslel bych se nad tím jak vlastně má "mág" vypadat a začal bych ho designovat znovu.

Třeba mě napadá že by mohl mít dvojitý proficiency bonus (nebo +Cha) pro DCčka svých psychických kouzel a cantripů, plus by třeba mohl mít možnost u okouzlujících kouzel škrtnout ten dovětek že po skončení kouzla si je cíl okouzlení vědom a chová se nepřátelsky - to je něco co bych od mága v DnD čekal.

Mentální souboj pokud po něm toužíš je lepší vyjádřit nějak jinak. Např. bych mágovi dal nějaký poměrně silný útočný psychický cantrip (po vzoru Warlockova Eldritch blast) a následně bych mu dal nějaké schopnosti s tímto dál pracovat (podobně jako je to u Eldritch invocations) - nebo mu na to dal special kouzlo. Takže by tam mohl mít třeba schopnost zaútočit tímto cantripem na kohokoliv koho vidí, ale nemusí to být vlastníma očima - tzn. by třeba seslal nějaký farsight a útočil by na lidi tak. To by odpovídalo i takovému tomu stereotypu s magickými zrcadly v mágských palácích... popř. schopnost zaútočit na kohokoliv kdo se mu v minulosti představil nebo s ním promluvil pár vět. (Cíle by měly možnost to bloknout přes nějaký save...)

Cool by bylo kdyby takhle mohl využívat třeba všechny "psychické" cantripy - si představ jak třeba mág stojí v noci před zavřenou branou hradu, sešle nějaký Arcane eye (nebo použije oči familiara nebo tak něco), najde si nejbližšího strážného na druhé straně brány a na dálku ho charmne přes friends a následně mu přes message řekne aby mu otevřel. Atp. Možná by to potřebovalo dát tam nějakou výjimku ke koncentracím, typu že kouzla seslaná skrze tuhle schopnost se počítají co do koncentrací zvlášť (aby to nazírací kouzlo samotné neblokovalo ten koncentrační slot)

Chápeš - prostě vyjádřit tu ideu věci (duševní útoky a okouzlování na dálku) a zobrazit jí pomocí nativních DnD mechanik.

Sicco - úkladná vražda - je to nutný? To je taková schopnost kterou měl v DrD aby nebyl za socku když se zrovna nehrajou intriky uprostřed města, přijde mi že tahle assassinační věc k němu nikdy moc nepatřila stylizačně.

Sítě nedávají moc smysl - ve skutečnosti zjistit něco o high-level postavě může bejt mnohem snazší než o nějakym noname týpkovi. Představ si kolik lidí Ti bude schopných popsat povahu místního knížete (veřejná osoba, hromady služebnictva, spousta lidí co ho potkala a rozhodně si to pamatuje...) a jak těžké bude něco zjistit o místnim hloupym barovym mlátiči, kterej má jednu milenku a dva kamarády a ti všichni začnou bejt gangstersky paranoidní hned co se začneš na něco ptát.


Celkově mi to přijde jako slušný nástřely, ale narozdíl od předchozího Alchymisty to na mě působí že to chce ještě hodně dobrousit.

Na druhou stranu si pak můžeš udělat Logův sourcebook DrD v DnD :)

Ale tak on místní kníže asi taky může být paranoidní, když se na něj začnou vyptávat.

Tady je problém (a byl už v DrD), že taková mechanika je příliš hrubá (a dělat ji jemnější je zase hroznej voser a při hraní to je už moc umělý), a tak právě nastávají diskuse, jestli je víc paranoidní Level 1 vyhazovač nebo Level 10 Aristokrat, a o kom je těžší zjistit jaké informace (třeba kam ukládá svoje peníze, nebo kde bude zítra večeřet).

k fantasy hrám typu DnD víc patří to, že postava na vyšší úrovni je "těžší soupeř" a tak je to celkem logické i pro něco jako Síť. Typicky to ale bude odvislé od informace ... takže mi přijde logičtější to stupňovat podle "dostupnosti informace" ... tu určí GM situaci od situace, jak pro knížete, tak pro vyhazovače. Je to ovšem vágnější a hráč si nemusí představit tu dostupnost stejně jako GM, takže je dobře mít nějaký postup, jak se na tom shodnout. Případně to mít jako příběhový prvek, proč bylo danou informaci snazší/složitější získat.

Ad Mág: Sirien mě slušně nakopl, jak ho předělat, resp. jak předělat jeho první dvě schopnosti.
Ad Sicco: Na první bod se zeptám kamarádky, co sicca hodně hrála. Já to bral jako jeho součást, ale pokud to tam bylo z musu, tak to tam nebudu tlačit.
S druhým bodem moc nesouhlasím. Lidi ti řeknou o místním knížeti, že krade, nestará se o lidi a je nafoukaný snob, a tím to hasne. Dneska, s médii mnoha zaměření a další motivací svou vládu znát (protože ji volíme) ví část lidí o pohlavárech velké prd, a ostatní ještě mnohem méně.
Pravda je, že hráči dost čekají opak, ale mě by to rušilo SoD.

S dobrušováním počítám (opravdu jsem byl překvapený, jak alchymista zaválel), a tahle diskuse mi fakt hodně pomáhá.

V DnD 5E se přímo nabízí, aby sicco nějak víc využil frakce, což by mohla být obdoba DrD sítí. Klíč, jak to udělat, by mohl ležet v Guild Master's Guide zo Ravnica, kde jsou nové možnosti, jak pracovat s frakcemi (ale ještě jsem neměl moc čas to pročíst do hloubky).

Logu,
je dobře, že k tomu vylepšování vlastní tvorby zaujímáš zdravej přístup a hodláš si brát konstruktivní připomínky k srdci. Na jednu stranu je jasné, že aktuálně sepsaná povolání potřebují ještě leccos dobrousit a napsat k tomu ideálně i nějakou tu omáčku. Na druhou stranu, trochu mi vyvstává otázka, jestli jsou všechny ty další podobory nutné. Chápu to u toho alchymisty, tam byla pro nás hráče odkojené DrD taková díra, že se alchymista pro D&D docela hodí. A možná tomu bude i u mága či sicca. Ale u zbytku takové upotřebení moc nevidím... až na...

...za další stranu mě napadá ještě jeden projekt - Jeskyně a draci. Ještě poměrně nedávno se tady přemýšlelo o tom, jak budou vypadat některá povolání pro JaD a jaké jim dát schopnosti apod... zrovna Tvé návrhy hodně vychází z DrD a tím pádem by se z toho mohlo třeba něco upotřebit, minimálně jako inspirace nebo přímo k větší konstrukci těch schopností jako takových... myslím, že bys jim do té tvorby mohl trochu přispět svojí troškou do mlýna, pokud jsou tvůrci ještě ve fázi, kdy je to možné.

Nyní ale přímo k mému pohledu na věc:


1) Šermíř
Skoro všechny jeho schopnosti jsou pro mě takové nezajímavé. Ptám se sám sebe, čím se ten šermíř vlastně vyznačuje a čím mě zaujme, abych si ho zahrál? Vlastně skoro ničím. Lepší pohyb? Lepší charisma? Tohle všechno pro mě třeba stejně splňuje tulácký archetyp v Xanatharovi – švihák, nebo bardská kolej mečů v téže knize.

a) ten šermíř celkově je zaměřenej dost na charismu. Když si na začátku beru bojovníka, očekávám, že budu brousit vlastnosti jako je síla, obr, odl. Když bych si měl ještě navyšovat charismu, tak už mě to začne trochu prudit a musel bych udělat nechtěné ústupky ve vlastnostech ostatních. Charismatický bojovník mi právě o to víc sedí u výše uvedeného barda nebo tuláka.

b) v šermířské spicializaci bych čekal nějakou schopnost zaměřenou na to co jej přímo v názvu představuje – šerm, meč a finty s šermířskými zbraněmi. Z těchto schopností si sice můžu odvodit, že potřebuje taky dobrou práci nohou, ale třeba o meči tady aktuálně nevidím nic... Možná to příliš srovnávám s DrD a možná, že mám o šermířích jinou představu, ale kdybys k tomu popsal nějaký soubor šermířských fint, které jsou podobně popsané u schopností taktika nebo mnicha apod, byl by pro mě Tvůj šermíř rázem zajímavější. Takhle ale nevidím žádný důvod, proč si šermíře vzhledem ke konkurenci ostatních oficiálně vydaných povolání vzít.

c) pokud zachováš schopnost Elegantní pohyb, bylo by určitě vhodné doplnit, že rychlost vzroste o tolik sáhů, kolik je tvá oprava charismatu, minimálně o +1. Protože pak by šermíři s charismou 0 nebo nižší o tuhle schopnost přišli...


2) Sicco

a) v případě schopnosti Úkladné vraždy mi tam nehraje ta formulace “zasáhneš-li tvora, který o tobě neví.“ V tomto případě by se ze všech sicců stali schovaní snipeři a už od třetí úrovně by dávali dvojnásobné zranění a hádali se z GM, jestli o nich nepřátelé věděli, nebo ne. To se mi nezdá. Buď bych dal nějaké omezení – např. pouze při útoku na blízko, nebo to nějak jinak vyladil. A nebo, jak říkal sirien, zkusit to nahradit úplně něčím jiným, protože mít tu schopnost jenom z principu je divný...

b) Sítě – dost mi tady bije do očí ten měnový systém. Pokud vím, v žádném jiném oboru se za schopnosti neplatí a myslím, že je to tak správně. Pokud bychom začali schopnosti podmínkou – zaplať XY peněz a zjistíš tohle... nebyla by to dobrá cesta. Víc bych dal důraz na použití vlastností – k čemu by mu pak byla charisma, dovednosti apod, když si za všechno zaplatí? A když by náhodou peníze neměl, tak by jako nic nemohl? Tuhle mechaniku "peníze jako schopnost" bych jako GM určitě nepoužíval a nedovolil.

c) Smrtící přesnost.
Čím víc ten odstavec čtu, tím víc přemýšlím nad tím, co mi na tom nevoní. Na můj vkus je tam divný kontrast. Buď někoho zabiju pouze po “jednom záchranném hodu,“ nebo mu uberu jen 4k6? Pokud bych ho tou schopností měl skutečně zabít, asi bych tam ještě doplnil podmínku, ať splňuje nejen zákeřný útok, ale třeba také již zmíněnou Úkladnou vraždu. Nebo bych naopak zvýšil zranění v případě neúspěchu - na vyšších úrovní nějaké 4k6 s nikým ani trochu nezacloumá...


3) Klerik – doména Smrt
Připadá mi to, nebo jsi silně čerpal z návrhu klerika s doménou smrti z DMG na straně (české verze) č. 97?
V čem má být Tvůj návrh lepší / originálnější? Pokud jsi tu část z DMG však nečetl, doporučuji přečíst a pak se nad tím zamyslet znovu...

sirien píše:
Na druhou stranu si pak můžeš udělat Logův sourcebook DrD v DnD :)
To je tak nějak ta prapůvodní idea za tím. Proto tam je pár věcí možná i trochu redundantních, jak píše Trafill. Ale chtěl jsem, aby z toho šel udělat samostatně funkční balíček bez kopírování ne-OGL obsahu. Ne že bych myslel, že to má takovou úroveň, aby to někdo vydal, a já se musel trápit jinými právníky, než těmi z RPG Fóra, ale tak nějak mi to neštymovalo ani morálně.

Tarfill: ve skutečnosti lidi chtěj vidět jak bude jejich oblíbená postava vypadat v novém systému - a mnohdy dají na dojem mnohem víc než na objektivní podobnost. Takže pokud uděláš pokročilá povolání z oDrD v DnD tak tim dost možná hodně fanouškům oDrD DnDčko dost zatraktivníš.

Tarfill píše:
a) ten šermíř celkově je zaměřenej dost na charismu. Když si na začátku beru bojovníka, očekávám, že budu brousit vlastnosti jako je síla, obr, odl.
Přiznej se - že Ty neznáš Alnagovo (teda, Lawsovo) základní pojednání o tom, že mimo dungeon je základním atributem bojovníka charisma, že ne? :)

Mě se naopak líbí představa subclass které protěžují nečekané atributy. Popravdě mi přijde vcelku škoda že tímhle směrem nešla už původní 5e.

sirien píše:
ě se naopak líbí představa subclass které protěžují nečekané atributy. Popravdě mi přijde vcelku škoda že tímhle směrem nešla už původní 5e.

Ono by to bylo dost vzdálené od toho "old-skool přístupu" (v uvozovkách).
jistě to smysl dává, ale nemá to moc tradici v DnD.

Co se týče siccova zabití, napadá mě prestige class z 3.5 assasin:

Death Attack: píše:
If an assassin studies his victim for 3 rounds and then makes a sneak attack with a melee weapon that successfully deals damage, the sneak attack has the additional effect of possibly either paralyzing or killing the target (assassin’s choice). While studying the victim, the assassin can undertake other actions so long as his attention stays focused on the target and the target does not detect the assassin or recognize the assassin as an enemy. If the victim of such an attack fails a Fortitude save (DC 10 + the assassin’s class level + the assassin’s Int modifier) against the kill effect, she dies. If the saving throw fails against the paralysis effect, the victim is rendered helpless and unable to act for 1d6 rounds plus 1 round per level of the assassin. If the victim’s saving throw succeeds, the attack is just a normal sneak attack. Once the assassin has completed the 3 rounds of study, he must make the death attack within the next 3 rounds.

If a death attack is attempted and fails (the victim makes her save) or if the assassin does not launch the attack within 3 rounds of completing the study, 3 new rounds of study are required before he can attempt another death attack.

Je to tedy nižší edice, ale nápad se dá upravit/převzít docela hezky

Nová verze.
Uvítám připomínky i k hraničáři a klerikovi.

U klerika mi nějak skřípe ta schopnost "Vládce nemrtvých."
Tak nějak mi totiž trochu narušuje dosavadní koncept uvedených schopností.
A obzvláště se mi tříská s tím, že celou dobu mám schopnost odvracet a ničit nemrtvé a až pak na 17-té úrovni je najednou můžu ovládat?

Vzhledem k tomu, že k tomu není žádný doprovodný text, jak si tedy Logu toho klerika představuješ? Spíš jako zlýho hocha v rámci NPC? Nebo jako někoho, kdo jen prostě rozsévá smrt? Pokud rozsévá smrt a uznává nemrtvé, proč má stále schopnost je odvracet? Nedalo by se s tím ovládáním či vyvoláváním udělat něco už dřív? A nebo sice rozsévá smrt, ale nekromant není a v konečném důsledku nemrtvé používat nemusí a tudíž je ta schopnost "vládce" zbytečná? Jak bys ho tedy nejradši viděl jakožto autor?

Asi jsem to potřeboval přijmout zvnějšku, ačkoli jsem to vlastně věděl celou dobu, ale ta schopnost je blbě, a poletí pryč. Je špatná, protože je mimo koncept.
Ten je v tom, že je to protiklad a zároveň obraz klerika života.
Jeden se lépe brání, druhý lépe útočí.
Jeden svou doménou léčit, druhý zraňovat.
Jeden sílí, když život dává, druhý, když ho bere.
Jeden má zbraň prodchnutou světlem, druhý temnotou.
Jeden mocně léčí, druhý tedy musí mocně ublížit.

Akorát nevím, jestli není dát mu at-will max demage z kouzel moc OP. Ale na druhou stranu, je to 17. level.

EDIT: Ta dualita se dá samozřejmě pojmout "západně" jako konflikt, nebo "východně" jako části jedné nerozdělitelné harmonie.

sirien píše:
Takže pokud uděláš pokročilá povolání z oDrD v DnD tak tim dost možná hodně fanouškům oDrD DnDčko dost zatraktivníš.
Může být, proto jsem taky navrhnul, aby Log zkusil do projektu JaD nějak přispět, nebo jim toto alespoň ukázat.

sirien píše:
Přiznej se - že Ty neznáš Alnagovo (teda, Lawsovo) základní pojednání...
Paradoxně, já sám aktuálně v naší poslední kampani hraju už dlouho za bojovníka-taktika, který má poměrně ucházející charismu 12/+1, stejně tak jako moudrost. A sám jsem nikdy nebyl zastánce nízké charismy pro lepší zastrašování, ani nízké inteligence, jak tomu je ve starém DrD. Pokud bych hrál nějakého šermířského šviháka ve stylu Zoro mstitele nebo Tří mušketýrů, složil bych jej jako multipovolání vycházející z jedné, dvou úrovní bojovníka a následně bych přidal právě tuláka-šviháka nebo toho barda, abych měl něco i z jejich dalších schopností.

Čistokrevného bojovníka-šermíře si představuju jako někoho, jehož prioritní schopnosti jsou odvozeny hlavně od obratnosti, síly, nebo odolnosti či dokonce moudrosti, ale ne od charismy.
Charisma se může projevit klidně třeba v dovednostech (podobně jako má třeba taktik možnost volby dovednosti historie) - může mít navíc zdarma zdatnost v dovednostech typu přesvědčování, klamání apod (podobně jak Log navrhnul šermířův "Přirozený šarm"), ale pokud charisma šermíře přímo ovlivňuje záchranné hody, obranné číslo či počty nepřátel, připadá mi to nepraktické...
Což samozřejmě popisuju pouze svůj pocit, ostatním to může připadat stejně zajímavé, jako Tobě...

Log 1=0 píše:
...je mimo koncept.
Ten je v tom, že je to protiklad a zároveň obraz klerika života.
OK, budiž. Přiznám se, že v pravidlech DMG navržená doména smrti mě nijak nezaujala a klerik jakožto protiklad života a světla zní mnohem zajímavějc.

Pak bych třeba navíc navrhnul malé schopnosti jako zdarma zrušit triky jako světlo, nebo přímo sám sesílat trikem tmu, oslepovat údery nepřítele, aby do nich zaséval strach tím, že jim ukáže světlo v tunelu smrti apod.

Pak mě na tu sedmnáctou úrovwň napadá třeba něco ve stylu účinku některých silných jedů nebo schopností "Dotyk dlouhé smrti" u mnichů v příručce Průvodce Mečového pobřeží.

Kletba přicházející smrti:
Klerik se dotkne svého nepřítele (nebo jej zasáhne nějakým zraňujícím kouzlem apod) a cíl si následně hodí záchranný hod na Odl proti klerikovo SO. Pokud cíl neuspěje, utrpí nějaké kvalitní nekrotické zranění. Zároveň také získá stav otrávený / paralyzovaný apod. a i další kola si cíl hází záchranné hody, doku neuspěje, nebo nezemře. Neutrpí prostě jednorázové zranění, ale bude dostávat tolik kol, kolikrát prostě neuspěje.
Teoreticky by cíl mohl uspět hned první kolo, pak by byl třeba jen nějakou dobu pouze "otrávený" bez ztráty HP a aby se neřeklo, že je to moc overkill, účinek té kletby by třeba mohlo zrušit i nějaké kouzlo seslané jiným členem družiny atd, atp...
Na druhou stranu klerik by zase nějak za určitých podmínek mohl ještě dodatečně posílit svou kletbu a cíli způsobit třeba nevýhodu k záchrannému hodu atd...
Využití pouze jednou za dlouhý odpočinek.

Něco v tomto stylu...

Do DnD nevidím, takže jen obecně:
Temného klerika bych možná nazval černokněžník. Klasické odvracení nemrtvých bych nechal (dává logiku, že na něj nepůjdou), ale už ne zničení nemrtvých (místo toho může mít to ovládnutí s horšími čísly, ale naopak lepší čísla na to odvracení). Otázka je, jestli z něho udělalt přímo nekromanta, který je bude i vytvářet.

Zatímco (klasického) klerika s doménou Smrt chápu spíš jako ponurého kněze, který se stará o klid mrtvých a o to aby jejich duše došla klidu. Určitě smrtelného nepřítele nemrtvých. Možná nějaké drobnosti jako mluv s mrtvými, nebo s duchy, ale spíše proto aby zjistil co je drží na tomto světě a nedovolí jim odejít. Určitě by nemrtvé neovládal.

I v reálných pohanských panteonech je bůh (teda častěji bohyně) smrti bohem posledního odpočinku. Strážce klidu mrtvých. Většinou velmi neutrální k pozemským záležitostem, nikdy se ale aktivně nesnaží smrt šířit. To je až záležitost fantasy chápání křesťanského pekla (tedy Diablo a jeho bratři).

No jo, ale to pak nesplňuje stanovenou podmínku:
Log 1=0 píše:
Jeden se lépe brání, druhý lépe útočí.
Jeden svou doménou léčit, druhý zraňovat.
Jeden sílí, když život dává, druhý, když ho bere.
Jeden má zbraň prodchnutou světlem, druhý temnotou.
Jeden mocně léčí, druhý tedy musí mocně ublížit.
Jeden klerik vládne všem, jeden jim všem káže...

Šaman píše:
Zatímco (klasického) klerika s doménou Smrt chápu spíš jako ponurého kněze, který se stará o klid mrtvých a o to aby jejich duše došla klidu. ... I v reálných pohanských panteonech je bůh (teda častěji bohyně) smrti bohem posledního odpočinku. Strážce klidu mrtvých. Většinou velmi neutrální k pozemským záležitostem, nikdy se ale aktivně nesnaží smrt šířit.

To co ty popisuješ je bůh/bohyně mrtvých, vládce zásvětí, a jak to jen chceš nazývat. Ty vzývají klerici s doménou hrobu.

Klerici s doménou smrt vzývají někoho úplně jiného, totiž boha smrti, nemocí, destrukce a zkázy. Takového toho boha, kterému přinášíš oběti ne proto aby si tě všiml, ale naopak, aby tě nechal být.


To jsou dva dost odlišné koncepty, a pravděpodobně i dost odlišní bohové.

Aha, tak to pak jo. Jak říkám, DnD jsem přestal sledovat okolo 3.5e, takže jsem reagoval spíš obecně.

Tak ono to asi taky nebude jen záležitost D&D5e, jako spíš obecného rozdílu mezi těmi sférami vlivu. Koneckonců obdobný rozdíl je u bohů války - viz rozdíl mezi Athénou a Áresem.

Drobný update.
K hráničáři nikdo nic?

Nope, hraničář mě osobně nebaví, takže ho nebudu číst... ;-)

Log 1=0 píše:
K hráničáři nikdo nic?

Hraničář mi připadá tak nějak..zbytečný. V zásadě je to druid z D&D5e. Narozdíl od jiných specializací nepřináší nic nového a to co dělá dělají standartní povolání lépe.

A stejně jako všechny ostatní povolání z této série (včetně alchymisty, alespoň podle mě) by to chtělo přepsat do o něco čitelnější podoby.

Poznámka k mágovi (stranou toho že si stojím za původními poznámkami k mentálnímu souboji a k tomu že je lepší netvořit novou mechaniku, ale vystihnout to speciálkama k psychickejm kouzlům): dát mu bonusovou záchranu na charisma může bejt zajímavá powera. Naopak zdvojovat bonus k DCčkům kouzel jak sem psal zní spíš dost broken.

Když jsem to psal, měl jsem před očima spíše něco ve stylu "převodní příručky DrD-DnD", a chtěl jsem, aby ty nejvíc ikonické schopnosti byly poznat. Teď už to není benefit, takže je na místě mentální souboj (který byl skutečně hodně ovlivněn touhle vizí) nahradit něčím elegantnějším.

Teď, těsně před jednou v noci, mne napadá:
-dát mu Zlomyslný výsměch
-odpustit mu u něj verbální složku (důležitá úprava pro stylizaci)
-přidat ke zranění opravu inteligence (naopak stylizačně suché, ale mechanicky fajn bonus)
-zrušit požadavek na slyšící cíl (s předešlými úpravami ztrácí smysl)
možná i
-zkrátit vyvolání na bonusovou akci
ale to už mi přijde na druhý level trochu OP.

Varianta přidat Zlomyslnej výsměch mi přijde taková líně nudná popravdě. Mě se ve skutečnosti libí ta myšlenka dát mu:

- vlastní psychicky útočný kouzlo (jako má Warlock eldritch blast) a na něj pak na dalších levelech navázat další schopnosti (jako jsou u Warlocka na eldritch navázaný invocations - jen s DrD mágovsky mentálně soubojovou stylizací)
- a přidat mu v rámci archetypu rozšířené schopnosti pro psychická kouzla

...to podle mě vcelku vystihne ten "feeling" a je to herně zajímavý (přitom to technicky kopíruje mechaniky z jinejch class, takže by to neměl bejt tak moc problém vyvážit).

V DnD 5E se přímo nabízí, aby sicco nějak víc využil frakce, což by mohla být obdoba DrD sítí. Klíč, jak to udělat, by mohl ležet v Guild Master's Guide zo Ravnica, kde jsou nové možnosti, jak pracovat s frakcemi (ale ještě jsem neměl moc čas to pročíst do hloubky).

Píše:
vlastní psychicky útočný kouzlo (jako má Warlock eldritch blast)

co tohle? Momentálně je to v UA.

sirien píše:
vlastní psychicky útočný kouzlo
Něco jako:
Od druhé úrovně můžeš jako akci zaútočit kouzlem na dálku na tvora, kterého vidíš. Pokud zasáhneš, tvor utrpí psychické zranění 1k10+tvá oprava inteligence. Od 5. úrovně můžeš při použití této schopnosti zaútočit dvakrát místo jednou, na 11. úrovni třikrát a na 17. úrovni čtyřikrát.
?
Smysl by mi dávaly tyhle boosty:
-spálit slot za dodatečnou demage
-způsobit nevýhodu k záchrannému hodu na INT/MOU/CHA do začátku příštího tahu
-vyvolat ZH (nebo přímo způsobit) vystrašení/paralýzu.
+Vypuzení mysli
Akorát se bojím, aby to nebylo moc silné.
ShadoWWW píše:
V DnD 5E se přímo nabízí, aby sicco nějak víc využil frakce, což by mohla být obdoba DrD sítí. Klíč, jak to udělat, by mohl ležet v Guild Master's Guide zo Ravnica, kde jsou nové možnosti, jak pracovat s frakcemi (ale ještě jsem neměl moc čas to pročíst do hloubky).
To je sice pravda, ale popravdě jsem sám nikdy nepochopil, jak s tím pracovat, takže na to těžko vymyslím schopnost.

Dvě změny, malá a velká.
Malá: Rozdělil jsem ten dokument na jednotlivé obory, abych je nemusel pořád hledat rollováním.
Velká: Mág si s novou formou Mentálního souboje vyžádal trochu širší přestavbu.

Log: je to taková divoká myšlenka ... co takhle dát jako jeden z boostů pro psychické útočné kouzlo něco v tomhle stylu:
Pokud používáš psychický útok na humanoidního protivníka, můžeš mu místo zranění přikázat jeho nejbližší akci.
Ještě tam nějak zakomponovat to, že se tohle neháže jako útok, ale záchrana proti inteligenci (nebo charisma ...). Přijde mi, že by to mohlo docela hezky vykreslit toho mága, co se dokáže dostat protivníkovi do hlavy.

Netuším, jak to je/není silné, ale to se dá poupravovat a třeba limitovat.

Aegnor píše:
můžeš mu místo zranění přikázat jeho nejbližší akci.
Tím tu jednoduchou mechaniku hrozně zkomplikuješ. A dát to jako bonus už by bylo moc.
Možná jako samostatná schopnost jednou za dlozhý odpočinek... Ale zatím jich má mág dost, schovám do šuplete jako možnou alternativu.

Log, ad mág:

Ohledně toho útočnýho kouzla, tak je otázka po čem jít. Jedna možnost je udělat copypaste Eldritch blastu (v základu, pak na něj nabalit jiný ability) - tj. dost silnej range & damage cantrip. To je taková "safe" varianta, ale ne moc cool. Zajímavější by možná bylo dát tomu nějakou normálnější cantrip damage (1d8, možná i jen 1d6), ale nahodit na to nějaký chutný speciality. Typu že to vyžaduje fakt jen sílu vůle (žádný komponenty, slova ani gesta) a má to extra vysokej range. Nebo - možná ještě lepší - bych mu dal i vyšší damage, ale proti save. A dal bych mu explicitně volbu že pokud by timhle tvora sejmul na 0HP, tak se může rozhodnout nechat ho na 1HP (aby ho moh následně dál očarovat, pokud to je původní záměr útoku, místo toho aby si ho tim "omylem" zabil)

Tenhle cantrip bych dal mágovi klidně jako bonus navíc nad počet (což docela simuluje ten mentální souboj - plus mínus)

Následný schopnosti bych navázal z části na jeho využití. Napadá mě třeba:
- na tvora kterýho zasáhneš timhle cantripem můžeš vyhlásit koncentraci. Dokud koncentrace trvá, můžeš ho následně zasáhnout libovolnym psychickym kouzlem bez ohledu na jeho dosah. To je hezká simulace toho mentálního souboje - někomu dáš na dálku hit a následně ho můžeš obratem charmnout, něco mu sugerovat atp.

Dál bych navázal na ty boosty psychický magie. Třeba jak sem psal dřív ta možnost sesílat kouzla na cíle které mág vidí, bez ohledu na to jak sou daleko (popř. počítat vzdálenost kouzla od místa kterým mág nahlíží namísto od mága samotného) - to by umožnilo hezký comba pomocí familiara popř. různejch vizionářskejch kouzel atp. a hezky by to hrálo do toho stereotypu zrcadel, křišťálových koulí atp.

Škrtnout mágovi na vyššim levelu ten dovětek psychickejch kouzel že po skončení působení si je cíl vědom, že byl očarován (nebo možná spíš si musí hodit úspěšnej save, aby si to uvědomil, aby to nebyla taková ultimátka) by bylo taky fluffově dost vhodný.


Co bych určitě nedělal:
- pálení spell slotů za cokoliv (viz dřív - wizardi to zkoušeli a ukázalo se, že hráči nemaj rádi pálení starejch zdrojů na nový věci)
- oslabování saveů (tohle bude build stavěnej na saveovací kouzla, dát mu tohle by se mohlo snadno zvrhnout do hroznýho OP komba - na vyššim levelu by to mohlo pak bejt totálně nesaveovatelný...)

Ohledně současný verze:

Očarování mi v týhle podobě připomíná spíš voodoo než mága. Což neni nutně špatný, ale stylizačně mi to přijde lehce jinde asi.


Obecně když nad tim přemejšlim tak ta cesta nových možností a twistování stávajících dílčích pravidel mi asi přijde zajímavější, než různý damage boosty.

Vypuzení mysli si říkám, jestli v tom DrD kopírování nejde možná až moc daleko. Každopádně tak jak to je popsané tam sou díry - není třeba jasné, jestli tím mág získá přístup ke znalostem a schopnostem dotyčného (což by mohlo být dost ultimátní)