Netvor

Běžel jsem jako smyslů zbavený.
Strach, to ten strach mě poháněl kupředu rychlostí, kterou bych sotva dokázal vyvinout kdykoli předtím. Byl to strach z něho. Netvor se mne snažil zmocnit.

Je moc rychlý, nelze mu uniknout. Ale použiji veškeré své síly k tomu, abych si mohl říct, že jsem se o to alespoň pokusil.

A k tomu to strašné kvílení! Bože, nedá se to vydržet. Nejraději bych se svalil a zůstal ležet se zacpanýma ušima. Ale přesně to ta bestie chce. A proto nemůžu, až moc si cením života. Docházejí mi síly. Ale nesmím se zastavit.
Ještě ne.

Běžel jsem pořád dál ve strašném strachu ze smrti, nebo spíše z přízraku samotného, protože když je nablízku, zdá se, že smrt by byla spíš vysvobozením… Musím běžet dál, ještě je naděje. A mou spásu jsem právě spatřil.


Stromy se rozestoupily, já vběhl na malou mýtinku a na ní jsem uviděl postaršího muže. V bílé robě tam stál a hleděl na mě krásnýma bledýma očima.

Zastavil jsem se.
Jeho bílé vlasy a vousy mu vlály ve větru a on tam čekal s otevřenou náručí.

Je tu jen pro mne. Přišel mne zachránit.

Ten svíjivý pocit na srdci odplul někam daleko, tak daleko že jsem úplně zapomněl na tu hrůzu prožitou před chvílí. Věděl jsem, že to on mě vysvobodí. Už se nemusím ničeho bát. Zachrání mne.
Má mysl to přijímala bez problému, prostě to tak bylo, proč v tom hledat podvod. Ale mé srdce tušilo, že tu něco nesedí. „Tohle není skutečnost“ říkalo mi. A já mu uvěřil. Člověk může mít mysl zaslepenou a může být přesvědčen, že to co vidí je skutečnost, ale jeho srdce vždy vidí pravdu.

A tak jsem, po krátkém vnitřním souboji, mou mysl přesvědčil, že je to pouhý trik, kterým mne chce Netvor získat. Netvor mi už jistě dýchá na záda, musím si pospíšit.

„Zmiz! Nejsi skutečný!“ zařval jsem na muže. Jakoby zmateně se na mne podíval.
„Nech toho! Prokoukl jsem tě! Vypadni odsud!“ Konečně pochopil, že prohrál. Mé oči nakonec prohlédly skrz oponu iluze a už na něm pranic krásného. Jeho pohled byl jiný, obličej ztvrdl do děsivého úšklebku. Chvíli jsem viděl jeho pravé já, ale pak se naštěstí rozplynul v černý dým. Podle hrůzného zavřeštění za mými zády jsem si domyslel, že Netvor už věděl, jak jsem jeho lest prokoukl.
Ale nebylo tak plné zlosti, protože získal čas. A já ho ztratil.

„Alespoň, jsem si odpočinul“ řekl jsem nahlas, abych si dodal alespoň trochu optimismu. Teď jen doufat, že najdu před Netvorem útočiště včas. Jestli jej vůbec najdu.

Ryčení sílilo, a já se dal do běhu. Začala se mi klepat kolena, slzely mi oči nebyl jsem schopen pohybu. Tak moc silný pocit beznaděje a strachu to byl.
Pak jsem si vzpomněl na otce. Byl to moudrý muž. To on mi jednou pověděl: „Strach není špatný, strachu musí člověk využít. Díky němu jsme ostražití, máme lepší reflexy a celkově jsme lépe připraveni na nejhorší. Ale nikdy se mu nesmíš poddat, pak nejsi schopen ničeho. Jsi odsouzen k záhubě. Musíš v sobě najít sílu, strach potlačit.“ Tohle mi vtloukával do hlavy. A já ho poslechnu. Najdu tu sílu odolat tomu nejhoršímu. Odolat strachu.
Slyšel jsem už, jak se blíží. Je už skoro tady.
A já se najednou rozeběhl. Běžel jsem tak rychle, jak to jen šlo.
Musí existovat naděje, že to zvládnu. Musí!

A opravdu. Spatřil jsem před sebou dřevorubecký srub, svítilo se v něm.
„Bohové! Děkuju, děkuju!“ křičel jsem za běhu.
Ale počkat… Zastavil jsem se. Co když je to zase jen pouhý trik, co když je má mysl zase zaslepena?
Z komína se kouří, vevnitř se svítí… Je to moc pravdivé, moc reálné. Ale možná Netvor šetřil svou sílu právě na tuto poslední iluzi? Možná je to přece jen skutečnost… I mé srdce bylo na pochybách. ¨
Přemýšlel jsem moc dlouho. Rozhodni se už! Slyšel jsem už, jak bestie funí.
Je tady.

Čemu má člověk věřit? Vlastnímu úsudku? Dobru ve své duši? Nebo zlu, ať už je v jakékoli formě?

„Já... Já věřím sám sobě“ řekl jsem, a zatáhl jsem za kliku.
Napsal: Magus
Autorská citace #1
28.10.2010 15:06 - Merlin
Pointa?
Autorská citace #2
28.10.2010 15:14 - Spize
IMHO dost dobrý.

Tak jak je to napsaný, tak mě to strašně svádí hledat v tom něco víc. Je tam něco takovýho?

Magus píše:
Stromy ustoupily a já spatřil malou mýtinku a na ní postaršího muže. V bílé robě tam stál a koukal na mě krásnýma bledýma očima. Zastavil jsem se. Jeho krásné bíle vlasy a vousy mu vlalý ve větru a on tam stál s otevřenoou náručí.


Líběj se mi ty "krásný bledý oči". Trochu vadí, že slovo krásný je použito dvakráte poměrně brzy za sebou.

Asi dost čteš, co?
Autorská citace #3
28.10.2010 15:21 - Magus
Snažil sem se do toho něco dát, ale tímpádem jaksi vypadla ta pointa no.
Jo už sem to spravil;)
Jinak díky.
Autorská citace #4
28.10.2010 15:37 - Magus
Jinak se mi o tom mimochodem zdálo, proto sem to napsal ty pocity si pamatuju nejvíc jinak ten děj ani tak moc ne... A netvora jsem ve snu neviděl, proto sem ho tady ani nepopsal... Ať si každej představí jak vlastně vypadá.
Autorská citace #5
28.10.2010 20:44 - akrim
myslím, že je to dosť pekná a dynamická poviedka, mne osobne sa páči...
Autorská citace #6
28.10.2010 21:10 - Magus
A já děkuju:)
Autorská citace #7
28.10.2010 21:27 - Nerhinn
Na školní práci je to prima. Gramatika teda nic moc, ale zas je to takové dramatické... to oceňuju.
Autorská citace #8
28.10.2010 21:30 - Alnag
Ve skutečnosti to není marné. Větší dramatičnosti by pomohla i lepší práce s odstavci. (Vím, že se to ve škole neučí a všichni mají dojem, že odstavce jsou jen taková hloupost. Ale to, co ve filmu dělá střih a tempo, to v psaném projevu dělají odstavce. Ty tvoje jsou spíš delší, takže vzniká dojem, že jde o něco rozvláčného, pomalého... popisného. Ale opak je pravdou, takže by to chtělo zvýšit tempo švihání odstavců...)

Jen takový malý trik, který může leccos změnit.
Autorská citace #9
28.10.2010 21:34 - akrim
síce som už zo školy dlho, ale mám pocit, že sme sa tam o odstavcoch učili
moja učiteľka ma neznášala, pretože já som ich mala zas až príliš...
Autorská citace #10
28.10.2010 21:36 - Magus
Tu gramatiku opravím.
A ono to bude tím, že já to psal ve wordu, a každej můj enter byly 2 řádky, ale když jsem to skopíroval sem jaksi se to smrsklo. Taky to spravím.
Autorská citace #11
28.10.2010 22:10 - pipux
Motiv strachu mě z textu neoslovuje, viděl bych to spíše na motiv beznaděje. Což je však pořád dobré - lepší, než když text nechává čtenáře emocionálně chladné.

Netvor má nějaký potenciál na podrobnější rozepsání a vl. příběh ... např. jestli je čistokrevným netvorem, nebo jestli mu ještě zbyla část lidskosti; jak ke svému netvorství přišel, a jak se s ním vypořádává? Mohl by nakonec být postavou bojující se svými vnitřními pudy a zbytkem svědomí, uvězněn ve vnitřním konfliktu - velmi zajímavý charakter.

Jinak, bezejmenní, strachem hnaní protagonisté utíkající skrze první scénu ("červená trika") obvykle v počátečním dějství umírají, aby pomohli navodit motiv drsnosti příběhu :)
Tím jsem chtěl říct, že kdyby dřevorubec na konci příběhu řekl vysílenému červenotrikáři "sorry, dneska to jsem buď já, nebo ty, a já rád žiju -- neber si to osobně", a předhodil by svého hosta netvorovi k sežřání, mohl by příběh vyprávět trochu jinou (ostřejší? hitchcockovskou?) pointu.
Autorská citace #12
29.10.2010 00:35 - Lokken
Zajímavý kousek.
Autorská citace #13
29.10.2010 11:02 - Magus
To o rozepsání charakteru Netvora je dobrej nápad, ale chtělo by spíš až k delšímu příběhu...Nevidím nic špatného na tom tohle potom prodloužit, i když do školy to donesu takhle.
A to s tím koncem? Příjde mi to úžasný...Ale nevím jestli to mám upravovat, každopádně se mi ten tvůj nápad líbí mnohem víc.;)
Autorská citace #14
29.10.2010 12:11 - Magus
Novej konec. Mělo by to být lepší.
Autorská citace #15
29.10.2010 12:20 - Magus
Slov už to má sice 718, ale snad mě úča nezabije:D
Autorská citace #16
29.10.2010 12:28 - pipux
Nový konec je teď o dost hrůzostrašnější. Líbí.

Pár výhrad: nevím, jestli může netvor věrohodně střídat zlobu a lítost takhle rychle mezi sebou. Ta zloba, zuřivost, bojový zápal, chuť po krvi (říkejme tomu jak chceme) je určitou formou afektu, zatímco lítost, emoce, svědomí, to se dostaví až poté, co afekt odezní. Tedy jestli se lítost vůbec dostaví, jedinec ji může potlačit - např. dalším destruktivním chováním.
Na příkladě: když se dva opilci poperou ...

Jinak doufám, že jako školní zadání jsi odevzdal tu předchozí, měkčí verzi. Některé křehké češtinářky by tento nový konec mohly nést těžko :)
Autorská citace #17
29.10.2010 12:31 - Quentin
Takovej emo konec. Předtim to bylo lepší :-P
Autorská citace #18
29.10.2010 12:46 - Magus
QuentinW: Emo konec je ale věrohodnější a mě se líbí víc:D
Autorská citace #19
29.10.2010 12:54 - Magus
¨Pipux: Takže tu lítost sem dal už jen jak dojedl jeho srdce. To předtím se tam vážně moc nelíbilo.
Autorská citace #20
29.10.2010 13:22 - skew
Nu-uh, emo konec se mi taky nelíbí... Je to takový moc explicitní. Po tom co ho (...tě) dřevorubec vykopne bych to ukončil rychle, prudká bolest v hrudi a ztráta vědomí nebo tak. To s tím srdcem už je takovej zbytečnej pathos navíc, myslím.
...
Mimochodem, to zadání není nijak konkrétnější, prostě jen "napište povídku" o daném rozsahu ?

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10191702842712 secREMOTE_IP: 3.133.159.224