Jsou fantasy hry na hrdiny i pro dospělé?

D&D bylo první hrou na hrdiny (RPG). A definovalo jednoduchý koncept: Hrdinové z fantasy ság a pověstí bojují „v podzemí“ proti nestvůrám, sbírají poklady (loot), řeší hlavolamy a vyhýbají se pastem. Nakonec porazí hlavního zloducha a vrací se domů se zaslouženou odměnou (obrovským pokladem), kde je všichni oslavují jako zachránce.


Dnes se to zdá jako největší klišé, které by přece nikoho nebavilo. A přesto si myslím, že je geniální. Ve své době dokázalo zaujmout skrz DrD i (deseti)tisíce hráčů v Česku. Proč se dnes mnoho lidí od tohoto konceptu tak distancuje?


První věc, kterou je třeba si uvědomit, že hry na hrdiny (a teď myslím mainstream) se vždy soustředily hlavně na teenagery, na hráče od cca 10 let. V této věkové kategorii začíná hrát RPG nejvíc hráčů. Jsou to děti, které vyrostly na pohádkách a ještě jim teče mléko po bradě. Svět pohádek, stejně jako svět těchto dětí, je černobílý. Zlo versus dobro. Hrdinové verzus padouši. Rytíř, co pro srdce sličné panny neváhá riskovat svůj život a postavit se drakovi. Není to jen o černobílém vidění světa, ale i o víře. Víře, že dobro nakonec přemůže zlo, že hrdinové zvítězí, že na trůn usedne moudrý král, který přinese zemi opět mír a blahobyt. Žádné dítě o tom nepochybuje. Žádné to nezpochybňuje. A tento svět má velmi blízko k onomu RPG klíšé. Proto si myslím, že jsou fantasy RPG tak populární. Proto si myslím, že je D&D a průzkum podzemí tak oblíbený. Má to nádech tajemna a navíc boj dobra se zlem, který bude odměněn velkým pokladem. A proto je mezi dětmi tak oblíbený Harry Potter.


A jak hráč stárne, začíná o tomto klišé pochybovat. Začíná to zcela nevinně: Jak se ten medvěd, kterého jsme porazili, dostal za ty zavřené dveře? Proč luk střílí jen x sáhů, a ne 10krát x sáhů? Jak je možné, že existuje tolik podzemních komplexů? Tolik pokladů vytváří nereálnou ekonomiku. Jak se živí a jak vlastně žijí trpaslíci v podzemí bez zdroje světla? Vždyť je to uhozené. Vlastně celý ten boj v podzemí je uhozený, stejně jako neforemné fantasy rasy s lidskými vlastnostmi. A proč vlastně proti bojujeme proti nestvůrám? Přece se vše musí dát vyřešit mírumilovně, vyjednáváním. A ten zloduch na konci přece jen nebyl úplně špatný, jen byl prostě egostický. A vůbec, těch bojů je ve hře nějak moc. V pravidlech je jim věnováno až příliš mnoho místa. Nezahrajeme si raději Fate nebo My Life with Master?



Ač nechci žádnou hru shazovat (a všechny výše uvedené jsou velmi zdařilé), tak si myslím, že k hraní RPG mainstreamových her je potřeba přihmouřit v dospělosti oči, najít v sobě kus dítěte. Jinak se vám nemůžou líbit. Je potřeba se oprostit od pochybností a nasát trochu dětského pohledu na svět. Zase chtít objevovat tajemné a zpuchřelé, bojovat proti zlu (ať už je to cokoliv, co se hrdinům postaví do cesty), nehledat v dobrodružství logické chyby. Jen tak si člověk může hru naplno užít. Otázka je, jestli to vůbec jde.


Fantasy RPG mi někdy přijdou jako foglarovky. Děti je milují, a kdo je v mládí nezkusil, v dospělosti se pro ně už jen ztěží nadchne. Ano, zahraje si hru, přečte si jednu knížku, ale to skutečné kouzlo už mu zůstane skryto. Znám pár hráčů, kteří hráli jako kluci DrD a od té doby nic a stále na něj rádi vzpomínali. Pak si ho zkusili po mnoha letech zahrát znovu (už v dospělosti) a najednou jim ta hra přišla strašně stupidní. Stejně tak si vzpomínám, jak jsme měl rád jako kluk foglarovky, ale když si dnes zkusím nějakou přečíst, tak mi najendou přijde stupidní. Vidím tam spoustu logických chyb, které jsem v mládí neviděl. A to byly mé nejoblíbenější knihy (zvlášť Chata v jezerní kotlině).


Když však chcete nadchnout malého kluka, desková fantasy RPG je sázka na jistotu. Zkusil jsem do hry zapojit svého desetiletého synovce, který do té doby nikdy žádnou deskovou RPG nehrál, a byl nadšený z ohono fantasy klišé, z figurek, kostek, map jeskyní (vytiskl jsem battlemapy vytvořené v Dungeon Designeru 3 do velikosti, jak jsou v Tilesech) a všeho okolo. A tehdy jsem si uvědomil, jak je smutné, že se od tohoto konceptu tolik hráčů a herních vývojářů sistancuje. To, co mnohým dospělým hráčům přijde překonané, a co se nazývá „špatným herním stylem“, to malé kluky nejvíc baví.


A pak je otázka, nakolik jsou tedy fantasy hry na hrdiny i pro dospělé.
Napsal: ShadoWWW
9.12.2011 01:27 - Sosáček
Merlin píše:
Ale tady je to strojený, začátek teď, konec Teď.

Ja mam z toho serialu presne opacnou zkusenost. Skutecne jsi sledoval ten samy?
9.12.2011 07:51 - noir
Hm, my měli počítače už před revolucí. Ve třídě asi 2/3 kluků. A nebyli jsme žádná smetánka, naši ho dostali jako svatební dar z Rakouska. Hry byly prestižní záležitost uvnitř skupiny, ale braly se jako úžasné i dost obecně - třeba ABC tehdy s nákladem asi 400 tisíc výtisků mělo furt nějaké návody, jak si hru naprogramovat.

V "naší" generaci byly samozřejmé, hráli je všichni (kluci), holky jen výjimečně. Cítil jsem, že to pokračuje i dál - i na gymplu hráli všichni a takřka všichni měli počítače.
9.12.2011 07:52 - noir
Jinak smích se dělá dnes už jen uměle. CO jsem četl, tak snad poslední nemixovaným mainsteamovým seriálem se smíchem publika byl "Sám doma a ženatý" a údajně i některé díly Friends.
9.12.2011 08:06 - Merlin
Traktor: tak spolu jsme ho asi nesledovali, to bych si všiml...nicméně ano, pokud se bavíme o BBT. A schválně jsem se na to večra soustředil a věř mi, že tam ten smích jde z playbacku (můj pocit z toho, ať mě nikdo nekamenuje, že vytvářím dogma)
9.12.2011 08:41 - Jerson
zase nesprávné téma, ale což. BBT se natáčí prakticky jako divadlo, tedy před diváky.Těm možná napovídá nějaký světelný panel,kdy se mají smát a kdy vzdychat, ale pro smích z playbacktu není důvod. V některých scénách je vidět, jak herci čekají, než se publikum dosměje, než řeknou další repliku. doma zkusím najít fotku z natáčení, na ní je to hezky vidět.

Nicméně k tématu - vzpomínám si, že Drd na základce hráli ti největší nerdi, a dodnes si pamatuju své první setkání s RPG.Samozřejmě to byla jeskyně a já si říkal, co to tam provádí za pitomosti. stejně tak když nás někdo později poslouchal při hovoru o hře, tvářil se že jsme pitomci, zejména to byly holky. přitom když jsme se o hře bavili později, tak osm let zpátky a méně, tak se lidé spíše zajímali, jestli se bavíme o divadle nebo filmu nebo čem vlastně, a že to zní zajímavě. v té době jsme už z jeskyní a fantasy přešli do hraní v meziválečné době a víc jsme řešili i vztahy mezi postavami. pořád je to divné, ale už ne tolik a lidé kteří mají rádi zábavu ve fantasijních světech na to slyšeli - byť pro řadu z nich by byl nejlepší současný svět a běžní lidé řešící běžné věci. opět tohle praní jsem slyšel hlavně od holek a došlo mi, že snad neexistuje RPG, které by je cíleně zkoušelo oslovit, většina se zaměřuje na muže.
Mimochodem slyšel jsem i větu "jak by se v tom dalo hrát něco zajímavého?" - od normálních lidí, kterým jsem povídal o fantasy, od dlouholetých a zkušených hráčů, kterým jsem povídal o RPG třeba na téma Ulice (to bylo obzvlášť vtipné), od kohokoliv, komu jsem povídal o plochém světě obývaném kruhy... takže se nedivím, že někdo nevidí zábavu v jednom stylu hry a druhý zase v jiném, hodně lidí má nějaký ten "braindamage", i když já tomu říkám "pohled zúžený preferencemi" a myslím, že je třeba k tomu takto přistupovat. (ostatně sám mám takové zúžení rpg pohledu na hry plně ovládané GMmem, protože bych se u nich nebavil, ale některé hráče baví právě to že hledají jediné správné řešení, které GM očekává, a baví je to nejvíc.)
9.12.2011 08:56 - Me-dea
Nevím co o tom BBT pořád řešíte. Kdyť si to stačí vygooglit - natáčí se to před živým publikem ale jejich smých je pak ve střižně občas doplněn smíchem ze záznamu pro větší efekt.

Tady si na to (ne)můžete koupit lístky:
http://tvtickets.com/fmi/xsl/shows/browserecord.xsl?&Show=bang+theory
9.12.2011 09:14 - Wild West
Včera na mne Sadako vytáhla knihu Pozemšťané a mimozemšťané, výbor scifi z 80tých let, a uvědomil jsem si znovu, jak jsou některé věci dobově podmíněné a omezené. Tehdy byla scifi strašný hit, četl ji kdekdo, všichni měli pocit, že dělají málem odboj, a slovo fantasy neexistovalo.

Za deset let čas oponou trhnul a začalo se přezbrojovat z robotů na skřety. A roboti s raketami prakticky zmizely ze scény (u raket je to ještě patrnější).

No a dnes se jeví být ti skřeti zábavou pro děti. Je také klidně možné, že za dalších deset let nebude číst a hrát fantasy skoro nikdo, jen pár zbylých skalních fandů.

Takže - dnešní děti nejsou předchozí děti a tím méně budoucí (vaše) děti. Totéž dospělí.
9.12.2011 11:01 - Noldo2
Nevim.. podle mě se fantasy rozplizlo a spojilos mystikou do té záplavy upírů, vlkodlaků, démonů, andělů, padlých andělů, a všelijakých alegorií na apokryfní spisy, apokalypsy a všechen ten balast okolo. Kdyby tu nebyla vlna fantasy v 90. letech, podle mě by na to současné čtenářstvo připravené nebylo.
9.12.2011 11:30 - Colombo
rozplizlo se fantasy? Jak definujete fantasy? Něco, co má umělý svět?

Já bych do fantastiky naházel všecko, včetně magického realismu atp. a tam bych udělal "ostrůvky", něco, co se nám jeví zjevné. A pak to záleží na hladině vody, jestli se nám Sci-fi oddělí od fantasy, nebo nám to všecko splyne. Protože ono je to propojené, ať už suchou nohou, nebo pod vodou. Toliko alspoň má myšlenka.
9.12.2011 11:39 - Hugo
Koukám, že mě nutíte vzkřísit původní odpověď, která měla cestou zemřít...

WildWest #186
Fnatasy, science fiction a horor tvoří (jestli men pamět něklame, kdochce ať to dohledá a upřesní) součásti (nad)žánru fantastická fikce, ketré mají navzájem neostré hranice a přechodové podžánry.
Snažil jsem se v rámci konkrétního postu nějak vymezit stanovisko, nikoli pojem fantasy.

To na co jsem tam poukazoval bylo, že fantasy =/= dungeoncrawl !!!
9.12.2011 11:41 - Wild West
Colombo
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fantasy

a teď diskutuj. Mně osobně sedí víc ta anglosaská definice, ale vzhledem k seznamu autorů dole respektuji, že pod pojmem "fantazy" si devět z deseti lidí představí něco takového.

Úplně nejjednodušeji je scifi a vemíru a budoucnosti, kdežto fantazy o alternativních světech.
Hraničních případů je jako mraků, ale to užitečnost definic nepopírá.
9.12.2011 11:48 - Me-dea
Colombo, definice fantasy je na wikipedii. Podle mě je to hlavně o tom, že obsahuje magii. Zatímco sci-fi obsahuje teoreticky reálné věci, které možná jednoho dne budou. Opravdu si nemyslím, že je potřeba tyhle dvě věci spojovat. Mohou existovat díla, která obsahují oboje, nebo díla, u kterých to není snadné/možné určit. Ale to je asi tak vše.
9.12.2011 12:02 - Hugo
WildWest #232 dtto taky se kloním k té anglosaské definici (mj proto., že existují přechodové žánry či podžánry mezi těmi třemi zmíněnými a tudíž se celíé musí schovat do nějakého nadžánru, který je všechny obsáhne

Me-dea #233 vono s tou existencí něčeho a realismem je to dvojsečné, jednak to co říká Clark o pokročilé technologii a druhak vývoj, který ne vždy dává autorům scifi zapravdu - astronauti vytahující z kapes logaritmická pravítka...

Definice každopádně je dost široká na to aby se do ní s klidem vlezly i Alenka v říši divů a Čaroděj ze země Oz, ale i třeba superhrdinové...
9.12.2011 12:12 - Colombo
No, například u té Duny nebo Hvězdných válek se to blbě určuje. Jeden říká to, druhý tamto.

Kdybychom o spoustě knížek předem nevěděli, že je to sci-fi, často bychom to nazvali spíše fantasy.
9.12.2011 12:17 - Hugo
Colombo #235

A to je právě to co se snažím říct s ohledem na tu Fantastickou fikci... http://en.wikipedia.org/wiki/Fantastique

Jinak ono spousta hororů není taky čistých hororů (to bycho zůstali tak u A. Hitchcocka), ale má zase žánrový přesah.
9.12.2011 12:27 - Wild West
Mladý jedinec miluje žánrovou čistotu a starý jedinec žánrový přesah (TM)
9.12.2011 12:51 - Merlin
jsem starý mládenec...nebo mladý stařec
9.12.2011 13:58 - Sosáček
Wild West píše:
Mladý jedinec miluje žánrovou čistotu a starý jedinec žánrový přesah (TM)

Dedkove milujou prehnana zobecneni.
9.12.2011 15:38 - sirien
Píše:
WILD WEST: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fantasy
ME-DEA: Colombo, definice fantasy je na wikipedii.


(klikněte na obrázek)
10.12.2011 20:05 - Me-dea
Off-topic:

Siriene ano, znám. Co se tím snažíš říct? Protože to není problém jen wikipedie. Když čteš jakoukoliv encyklopedii/publikaci/co já vím co, tak je na tobě, jestli věříš tomu, co tam autor napsal. Mohl se (ne)úmyslně dopustit chyb.

Například já věřím (a nejsem sama), že Trojský kůň bylo zastřešené beranidlo s koňskou hlavou. Mohla bych to někam napsat tak, aby to vypadalo za něco prokázaného, mohla bych tak zblbnout lidi. Ale vím, že to není dokázané (Trója nebyla nikdy nalezena).

Podobně jsem se setkala několikrát s problémem filtrování poznatků. Vědci sice objeví něco nového a vyvrátí staré myšlenky, ale protože učebnice píší staří učitelé, které pokrok nezajímá, bude se mladá generace učit ty samé bludy, které se učili oni.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.11955595016479 secREMOTE_IP: 18.216.190.167