Sirienův blogček: Proč hrajete RPG

Zamysleli jste se někdy nějak víc nad tím, proč hrajete RPG? A myslíte, že má smysl se vůbec zamýšlet?

Já osobně myslím že má, a nejsem sám - takový Robin D. Laws a mnoho dalších dokonce vytvořili dotazníky podle kterých poznáte, co vás na RPG zajímá. Podle toho co vás na RPG zajímá se pak dá určit, jaké RPG vás bude bavit, a můžete do hry pak zakomponovat prvky, které jej pro vás učiní zajímavějšími.

Co je ještě pozoruhodnější je to, že lidé kteří se tímto fenoménem zabývali a měli dost peněz na to aby je mohli házet z okna bez jistoty návratu (Wizards of the Coast) objevili, že hry ve kterých se sejdou lidé se stejným zaměřením jsou obvykle vnímány jako méně zábavné a zajímavé než ty, kde je repertoár motivací ke hře u hráčů pestřejší... možná protože pak ten jeden aspekt více vyniká, možná kvůli něčemu jinému.

Tenhle článek ale nemá být o tom, jak strukturovat hru nebo které hry jsou lepší, je o mě a o Tobě - každém jednom čtenáři.

Co nás tedy na RPG láká? Byla by chyba omezovat se jen na samotnou herní motivaci (sejmout co nejvíc skřetů, bejt co nejvíc cool, roleplayovat, řešit hádanky...) a ti kteří se vydali tímto směrem zjistili že mají hezký materiál pro články o struktuře hry, ale neřeknou toho moc o samotné touze hrát RPG.

Osobně myslím že existují (tedy - u mě existují) tři hlavní pilíře, na nichž stojí moje chuť hrát RPG.

Prvním pilířem je kreativita - možnost tvořit, uvolnit fantazii, objevit se v prostoru kde nic není neproveditelné, nemožné, neexistující, ve světě bez hranic, které by mi říkali co je možné a nemožné, protože v prostoru RPG je možné vše, co si dokážu představit. Ta volnost je pro mě skutečně osvobozující, stejně jako naplňující, protože můžu pustit uzdu nejen své fantazii, ale i tvořivosti.

Druhým pilířem je pro mě sociální rovina hry - hraji se svými přáteli, s lidmi se kterými si mám co říct i jinak, s lidmi kteří myslí buď podobně jako já, nebo odlišně způsobem, o kterém se domnívám, že mě osobně obohacuje. Co víc - potkávám nové lidi, mám možnost seznámit se s dalšími zajímavými osobnostmi. Spoustu svých výborných přátel, i těch se kterými dávno nehraji, jsem potkal skrze RPG.

Třetí důvod který mě táhne k RPG trochu souvisí s tím prvním a to je možnost vyprávět a poslouchat příběhy. Ačkoliv jsem velmi racionální, tak v tomhle je něco tak nějak mystického - přátelé v tmavé místnosti osvětlené jen plameny svíček kteří si vzájemně vypráví příběh o tom, co se stalo kdesi jinde, mimo čas a prostor, v místech, která nikdo jiný nepotkal.

Ano - myslím že tohle jsou ty hlavní důvody, proč mě RPG baví, a to, co mě na něm obohacuje. Jsou zde samozřejmě i jiné věci, jako třeba určitá výzva (co všechno dokážu zahrát), to že si můžu přestavit být na chvíli někým jiným, u mě, který jsem RPG věnoval mnoho času a pozornosti je to i určitý "profesní zájem" ohledně mechanik, technik a herních stylů... ale v porovnání s těmi třemi to je u mě spíše vedlejší.

To bylo ale o mě - ale já sám vím, proč hraji. To co mě zajímá je, proč hrajete vy ostatní - co vás na RPG přitahuje, proč vás baví, co je na nich pro vás tak neodolatelné že tím trávíte hodiny svého volného času? Prosím podělte se o to se mnou a s ostatními v diskusi.
Napsal: sirien
Autorská citace #41
11.11.2008 13:25 - Jerson
Alnagu, pravda, toho jsem využíval raději, i když ... jak si člověk na danou věc naháže, snáze na ní zapomene (jak jsem si všiml, použil jsem to snad jediný)
K Nerhinn: Sociální kontakt - rozhodně ano. TeĎ sice s pháči provádíme i jiné věci než jen hraní RPG, ale nebýt RPG, tak bych je nepoznal natolik, abych s nimi tyto jiné aktivity provozoval. Kromě toho mám dojem, že s některými lidmi se vidím stejně jen u hry.
A kreativita - mám rád věci, které nějak postavím, rozběhnu a ony pak fungují samy od sebe. Možná ne dokonale, ale nějak ano, a dokud se nezaseknou, je zábavné pozorovat celý systém. Na RPG se mi líbí hlavně fakt, že nemusím vymyslet dobrý příběh. žádný z hráčů nemusí - ale výsledkem hry nebo celé řady her může být mnohem lepší příběh, než by dokázal vymyslet kdokoliv z nás. A tento příběh je spojen se zážitky při jeho vytváření, prožívání ... nevím o jiné zábavě, která by mi tohle umožnila. (A na skrytých souvislostech je nejlepší, že některé jsou skryté i předemnou :-)
Autorská citace #42
11.11.2008 17:13 - Geralt
Nerhinn: K té nezmíněné kompenzaci se nabízí dvě vysvětlení. Buď se za takový motiv stydíme a skrýváme jej :) ... či je ještě na nějakou kompenzaci v životě brzo. Jsme mladí, stále máme karty otevřené a momentální nespokojenost, třebas s prací, se dá stále řešit konvenčními prostředky (půjdu si hledat jinou). Anebo platí třetí možnost: jsme veskrze spokojení tak, jak jsme.
Ale přihrála jsi mi myšlenku. Zvlášť Class&Levelové hry mohou být lákadlem také díky razantnímu zdokonalování postavy, které s sebou přinášejí. Zkušenostní body vesele přibývají a za půl roku hraní může být ze sedlákovic synka šermíř vyhlášený po celém okolí. Naopak v životě člověku nezbývá, než se vypracovávat dlouhodobým úsilím, kde jsou dílčí zlepšení zřídka vidět, neboť přichází po malých krůčcích. Nad hlavou nám nevisí žádná lišta, na které je vidět, kolik XP nám ještě chybí, abychom postoupili na další úroveň ve "Znalosti ruštiny". Čímž student může po nějaké chvíli ztratit motivaci ("To nemá smysl, nevidím zlepšení.") a na šprtání slovíček se vykašlat. Přehledný stavový řádek je jiná podívaná – "Vždyť už mi chybí jen pár bodů, tak to teď přece nevzdám…" nebo "Teda, dneska jsem získal 15 XP, jsem o tři lepší než minulý týden!"
Tím nechci říct, že lidé hrají D&D proto, že je nebaví se lopotit s každodenní prací, aby něčeho postupně dosáhli, a hledají nějakou náhradu. Ale když se naskytne taková alternativa "Snadno&Rychle", může to být příjemné zpestření.
Autorská citace #43
11.11.2008 17:38 - Nerhinn
Geralt: Tak teď mám pocit, že nejspíš žijeme na jiných planetách. Brzo? Vždyť právě pub- ehm, mladí lidé utíkají do virtuálního světa nejčastěji. A spokojení tak, jak jsme? V Česku? :)) Já bych si tedy vsadila spíš na (a).
Autorská citace #44
11.11.2008 18:51 - Geralt
Nerhinn: ad a.) Stálo by za to zjistit zdejší věkový průměr. Řekl bych ovšem, že pod dvacet nepůjde. Řada zdejších už pracuje, případně studuje nějakým rokem na VŠ. Tudíž věkově vzato, etapu nešťastných a zranitelných puberťáků jsme zdárně překročili směrem k problémům a zodpovědnostem dospělých občanů. :)
ad b.) Komunitu kolem d20 tvoří spousta chytrých, pozoruhodných a rozumných lidí. Tudíž si jim dovoluji připsat porci realistického uvažování a resistenci vůči klasickým hospodským debatám o tom, jak vláda okrádá lidi, protože zase zdražilo mlíko. :) Technicky vzato, poslední dekáda patří k těm rozhodně šťastnějším etapám našich dějin. A z optiky celkového pohledu: špatně se fakt nemáme, i když se člověk musí ohánět. Ale radši končím, než to zvrtnu v debatu o hospodářské krizi a společenských poměrech.
Autorská citace #45
11.11.2008 23:02 - Nerhinn
Geralt: (a)A myslíš, že se k RPG všichni ti dvacátníci a výše dostali až teď, nebo už jako teenageři?
(b)Technicky vzato asi ano. Taky si dovedu spoustu věcí rozumově zdůvodnit, ale pochybuju, že někdy budu spokojená. Vlastně doufám, že nebudu; maximálně tak na chvíli :)
Nicméně nedívala bych se pouze na spokojenost. Spokojenost je jedna věc; zhodnocení, zdali je můj život zajímavý či nudný, se s ní ne nutně musí vylučovat. Tak jako tak, já se k těm zakomplexovaným mladým lidem s nezajímavým životem klidně přihlásím :)
Autorská citace #46
12.11.2008 08:09 - Geralt
Nerhinn:
Ad (A) To samozřejmě ne. I když pár výjimek by se našlo. Ale co jsem tím myslel. Pokud většina hráčů s RPG začínala v období puberty právě proto, že byli zranitelní puberťáci a v RPG spatřovali formu reakce na svou tehdejší, specifickou, situaci…
… pak se přímo nabízí otázka: proč hrajete (ještě) teď? S odstupem i třeba deseti let? Neměly by za tu dobu zmizet "výchozí problémy" a být nahrazeny jinými? Anebo prostě hrají proto, že měli tehdy jiné, silnější motivace? (Což už se vracíme k sirienově zadání)
Ad (B) Řekl bych, že hodnocení bude také vycházet ze spokojenosti. Ne tedy tak, že se mezi oboje může položit rovnítko. Avšak spokojenost v těch nejzákladnějších oblastech (existenční a citové ukotvení) vytváří zázemí k tomu, aby člověk mohl hodnotit svůj život pozitivně. Jasně, vždycky pak přichází "nespokojenost" v dílčích ohledech, ale to je docela na místě, protože se tím chráníme před přílišným sebeuspokojením a máme motivaci se neustále posouvat kupředu.
Jinak co jsem zatím měl tu zkušenost, za zakomplexované mladé lidi s nezajímavým životem se obvykle přihlašují ti, kteří ve skutečnosti mají k takovému stavu daleko. :) On totiž, je-li někdo zakomplexovaný, právě zakomplexovanost mu brání si to přiznat a hledá příčiny všude okolo, jen ne v sobě. :)
Autorská citace #47
12.11.2008 08:46 - Merlin
Nerhinn: samozřejmě, že jsem se dostal k RPG jako teenager (ačkoliv nám tehdy říkali jinak) a je to bratru i sestře nějakých sedmnáct let. Ale pokud mě má stařecká pamět neklame, tak jsem z reality neutíkal...prostě to bylo něco co mě fascinovalo a co se mi líbilo...ikdyž...možná fakt funguje stařecká demence a já už si to nepamatuju
Autorská citace #48
12.11.2008 20:10 - Argonantus
Nerhinn:
Co se týče mne, tak si umím představit už jen málo věcí, jak by můj život mohl být ještě dokonalejší; něco jsou detaily, něco vážnější věci, ale nic z toho se rozhodně nedá řešit přes hraní RPG. Co se týče sociálních kontaktů, tak v posledním roce se z různých důvodů před lidmi spíš skrývám.
Mám dojem, že celé tohle klišé o "kompenzaci" je pokus o vysvětlení, jehož autorem je generace nade mnou, která se podobných věcí vždycky bála, protože to není důstojné, trávit čas hraním. To musí být nějací chudáci, co si furt hrají!
Podobně jsou na tom počítačové hry. Někde kolem mne to začíná, a směrem k mladším už se považuje hraní čehokoli za celkem normální a nikdo nemá potřebu to vysvětlovat. V tomto názoru mne podporuje skutečnost, že nejsem tak ojedinělý případ - třeba Dalcor, Wraiths nebo LZJ taky nejsou žádní kojenci.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10047793388367 secREMOTE_IP: 18.220.160.216