Protagonizace jako možná míra vlivu postavy a hráče na příběh

Vypravěč jako absolutní autorita

Vypravěč, na rozdíl od hráče, má většinou možnost ovlivňovat hru skrze všechny tři autority. V mnoha ohledech má většinou navíc výhradní právo používat autoritu nejmocnější, kterou je autorita vypravěčská. Ta totiž, oproti využívání systému a hraní nehráčských postav, stojí většinou nad. Minimálně v tom smyslu, že vypravěč má konečné slovo v interpretaci pravidel a vůbec v rozhodnutí, zda daný výsledek vyhodnotit podle své úvahy nebo podle nějaké mechaniky. Tím zároveň zasahuje do hráčovy možnosti využívat systém k ovlivnění příběhu, což souvisí právě s mírou protagonizace. Protože rozhodne-li vypravěč nějakou akci postavy čistě na základě svého uvážení nebo interpretuje výsledek generovaný systémem podle toho, jak se mu to hodí, může tím nevědomky snížit hráčův vliv na hru skrze postavu nebo systém. Týká se to zejména situací, kdy to pro hráče nebo postavu znamená nějakou nevýhodu či omezení. Ne každý vypravěč si tohle uvědomí. Někdy to může vyústit ve spory nebo nespokojenost u hry, a proto je potřeba podobný přístup dobře promyslet a nalézt rozumnou míru, která všem nejvíce vyhovuje.