Deep Immersion

Možná vás napadlo, teď při čtení nebo už dříve, že byste si chtěli DI vyzkoušet, ale nejste si jisti, jak na to. Mám pro vás pár rad, ale nemyslete si, že jsou samospasící. Zaprvé - s kým hrát Asi máte nějakou skupinku přátel, se kterými normálně hrajete. Ale pozor - DI není pro každého. To není elitaření, je to konstatování. Filmy Quentina Tarantina také nejsou pro každého, stejně jako Máchova poezie. Nijak to neshazuje Quentina, Karla Hynka, jejich práci, ani ty, kteří je nemají v oblibě. Prostě si nesedli.Narozdíl od jiných stylů v RPG, třeba jako je prostý immersionismus a další, pokud budete zkoušet hrát v DI s hráči, kteří k tomu nejsou vhodní, nezískáte tím DI, při kterém se někteří, kterým DI nesedne, nebudou bavit - protože nezískáte DI žádné. DI je křehká struktura závislá na spoustě věcí, z nichž hlavní je zájem a pozornost všech zúčastněných... v DI nemusí být všichni hrající, ale pokud se ostatní nebudou nacházet alespoň v rozpoložení high-immersion, tak budou mít tendenci ostatní rozptylovat - a to nutně vede ke krachu DI. Pokud tedy chcete zkusit hrát v DI, vyberte si k tomu hráče, kteří mají: Rádi immersionismus (pokud začínáte - jsou to ti, které mnohem více zajímá charakter jejich postav a zpracování světa a atmosféry při hře, než řeč pravidel, tabulek a jejich výsledků, zákazů a příkazů), kteří mají alespoň nějaký talent pro vyjadřování, kteří dokáží věnovat hře plnou pozornost a kteří se dokáží sžít se svou postavou a držet a projevovat při hře její charakter. Zadruhé - kde hrátPro DI je kriticky nutný klid. Žádná hospoda ani čajovna. Žádná vrtačka v sousedním bytě, žádná hudba hrající o dvě patra níž. Žádná babička vnucující sladkosti a jídlo. Ticho, nebo velmi pečlivě tematicky zvolená hudba, tak hlasitá, aby nerušila, jsou základ. Stejně tak se zrakovými vjemy, žádná světla z diskoshow odnaproti. Vzhledem k tomu, jak podporuje fantasii, je dobré přítmí až šero. Svíčky ani ostatní všechny pomůcky pro zdůraznění atmosféry nejsou nikdy na škodu. Hra by se měla odehrávat v pohodlí, takže různé pití atp. mějte u sebe, snažte se minimalizovat jakákoliv narušení ze všedního světa, odbíhání... pro bohy ať nikoho nenapadne mít zapnutý mobil. A nemluvím jen o vyzvánění... Pro hru v DI si najděte pár hodin jen pro sebe a prostě ty krámy jednou vypněte. Pokud máte možnost hrát v noci, využijte toho. Ale ať se na ten den všichni pořádně vyspí a odpočinou si, aby v půlce hry neodpadli. Kafe nebo jiné stimulanty doporučeny. Zatřetí - zvolit správné herní téma DI je možno, jak jste jistě pochopili z první části článku, provozovat ve všech RPG hrách umožňujících hluboký immersionismus, tj. her bez mimoherních vstupů a vyhodnocování, s minimem metaherních prvků a mimoherního vybavování se.Přesto bych si vám pro začátek dovolil doporučit zvolit tematiku, která je sugestivní - horory, dark fantasy, postapokalyptické temné světy. Proč zrovna tohle? Nevím. Temná témata prostě JSOU, alespoň v RPG, sugestivnější než témata neutrální, heroická, odlehčená atd. Začtvrté - herní systémPro DI platí, že hra je příběh. Příběh společně vyprávěný, vedený, tvořený... příběh pro dojem z příběhu. Pravidla by v tomto směru měla udělat nějaký, třeba jen malý, krok stranou... záleží na tom, podle jakého systému hrajete. Systémy jako Window nebo FATE asi moc ustupovat nemusí, ale třeba Dračí doupě... pokud to do příběhu sedne, pak je hloupé zakázat mágovi seslat nějaké kouzlo, které by zajímavě rozmíchalo děj, jen protože mu schází pitomý jeden mag. Nebojte se trochu slevit... na druhou stranu to ale platí také! Rule-lawerství sem nepatří! Pokud by vám pravidla tvrdila nějaké nesmysly, nebojte se je ignorovat, aby hra dávala smysl. DI spočívá ve ztotožnění se se světem, ve kterém se příběh odehrává. Je těžké ztotožnit se s něčím, co nedává smysl. Neříkám, že máte hrát bez pravidel, nebo je ignorovat a zbytečně zlehčovat! Říkám jen, že pravidla jsou nástroj, nikoliv zákon.