OGL a CC: DnD (a RPG) licence a práva

Obsah článku:

Často diskutované otázky

Co licence skutečně dávají

Především příslib a právní garanci toho, že můžete navazovat na původní DnD tvorbu bez obav že by vás Wizardi žalovali. Ochrana licencemi poskytnutá není nutně dokonale neprůstřelná (viz historie OGL), ale je značná a většina zbylých rizik je více obchodně-tvůrčí než právní povahy. To v překladu znamená, že vás Wizardi nezažalují, ale např. zruší stávající edici a vytvoří novou, nelicencovanou, takže váš produkt instantně zastará. (Příklad není náhodný - viz historie OGL.)


Zadruhé získáte možnost použít doslovné znění textů v SRD (popř. jeho překlad - kolem nutnosti licence v tomto směru je určitá šedá zóna, ale to je složité a nejasné a raději to ignorujme). To ve skutečnosti není až taková výhra, jak to zní. Zaprvé SRD pro DnD nejsou tak rozsáhlé, jak si myslíte (viz níže). Zadruhé jejich znění, styl a formulace se nemusí hodit do vašeho produktu a vašich textů. A zatřetí si dovolím hereticky říct, že ty texty nejsou dokonalé ani slohově, ani pravidlovým výkladem - takže nakonec nemusí být od věci zrevidovat a alespoň místy přepsat i ta kouzla (která jsou asi tou částí SRD, co může reálně ušetřit nejvíc práce).


Co licence nedávají

Licencovaná část DnD - tedy jejich SRD - je velmi rozsáhlá. A i tak tam toho hromada chybí. A spousta z toho jsou věcí, které byste čekali, že tam budou.


Např. u DnD 5e se rozlučte se všemi odbornostmi (featy), od všech základních povolání máte jen jeden obor (a ne vždycky ten co byste chtěli nebo čekali), chybí hodně kouzel (pro některá povolání to není tragédie, ale třeba Černokněžník skutečně trpí), magických předmětů, nestvůr, ale i některé mechaniky, jako třeba Akce doupěte. A samozřejmě v SRD nenajdete nic z žádných rozšíření, bez ohledu na to jak oblíbené nebo mezi hráči rozšířené by to mohlo být - a to vč. např. v Xanatharovi a Taše publikovaných a vcelku kritických záplat Hrničáře a Čaroděje. Popravdě, toho, co byste čekali, že v licenci dostanete, ale ve skutečnosti to nedostanete, je skutečně hodně.


Část z toho se dá snadno doplnit, část z toho se dá obejít. A u části prostě narazíte. To není nutně kritika - Wizardi určitě mají právo něco nelicencovat. Ale lidé mají o rozsahu DnD licencí často přehnané představy, takže se je hodí stáhnout zpátky na zem.


Product Identity - co OGL bere

Jak už bylo řečeno výše, jeden z kritických rozdílů mezi OGL a CC BY spočívá v tom, že OGL obsahuje Product Identity, zatímco CC nic podobného nezná a neumožňuje. Tvorbou pod OGL na sebe uvalujete omezení. Ne, že by ty věci nebyly dostupné - vy se výslovně zavazujete je nepoužít, i pokud by dostupné jinak byly. Na druhou stranu, přes dvacet let komunitní tvorby bylo zpřístupněných pod OGL licencí. Product Identity samotného DnD vás připraví zejména o dvě věci (pokud používáte materiály dalších tvůrců, jejich Product Identity může obsahovat další omezení).


Tady pro DnD 5e existuje možná klička (?), kdy můžete použít licence obě a prohlásit, že i když používáte OGL pro materiály třetích stran a ctíte jejich Product Identity, tak materiály z DnD 5e neberete z OGL, ale z CC a jejich Product Identity se vás tím netýká. Logicky by to mělo fungovat. Logika a právo nejdou ruku v ruce a já nejsem právník. Tohle je úplně nová a neprozkoumaná půda.


Zaprvé - možnost hlásit se k DnD. Tato možnost obecně existuje. (Viz např. příslušenství označené jako "kompatibilní s iPhonem", na což Apple nemůže říct fň, i když by určitě chtěl). Přijetím OGL jí vůči DnD ztrácíte. Co víc, ztrácíte i možnost DnD jakkoliv jmenovat v jakémkoliv kontextu. To je zásadní omezení vaší propagace.


Tady je ironie, že to někteří lidé mají obráceně a můžete se setkat s tvrzením, že "díky OGL se můžete hlásit k DnD", nebo dokonce že "OGL umožňuje dát si na produkt nápis "pro 5. edici". Ve skutečnosti je to právě naopak - "5. edice" je zažitý způsob, jak obejít všechno, co Wizardi zvládli do Product Identity narvat - a bez OGL byste mohli napsat prostě "DnD". Mimochodem se spekuluje, že omezení zažité "5. edice" je důvod proč příští edici nazvat méně generickým "One DnD" místo "6. edice" - ostatně Wizardi si nedávno zaregistrovali "Greatest RPG in the world" jako TM.


Zadruhé - všechno co si kdo vymyslel a narval do Product Identity, což jsou často částečně ikonické, ale díky obecnosti nebo rozšířenosti nenárokovatelné věci, jako označení "Dungeon Master" nebo názvy Vnějších sfér.


Creative Commons neřeší pravidla

Výslovně neřeší, ale naštěstí ani nemusí. Zaprvé je možná do diskuse, jak moc je výslovné licencování pravidel vůbec potřeba (viz níže "Je licence vůbec potřeba?). Zadruhé copyrightové licence se nevztahují jen "tupě" na samotný text, ale i na jeho věcný obsah a význam. Licencování "znění" pravidel je tedy licencováním pravidel samotných.


OGL měla své důvody, proč pravidla výslovně řešit. Zaprvé se to od ní čekalo - nejen protože to je herní licence, ale hlavně protože to bylo to, co publikum chtělo (a potřebovalo) slyšet. Zadruhé okolo věci existuje značná neprozkoumaná zóna, kterou bylo potřeba ošetřit. (A za mě zatřetí není od věci, když se vám podaří publikum přesvědčit, že máte nárok na něco víc, než skutečně máte.) To vše nicméně souvisí hlavně s kontextem doby vzniku OGL a dočtete se o tom víc v článku o její historii.


Virtual Tabletop a počítačové programy

Ano, VTT a počítačové programy pro hru (character buildery, appky atp.) skutečně těží / stojí na licencích. V rámci OGL jde o možná ne výslovně popsaný, ale určitě zamýšlený typ obsahu. V rámci CC jde o explicitně pokrytý typ obsahu (CC licence vždy umožňují překlápění obsahu mezi různými médii).


Počítačové hry a videohry

Ani OGL ani CC tyto ve skutečnosti nekryjí. U obou platí, že by je pro tyto účely mohlo být teoreticky možné využít, to ale narazí na tolik praktických překážek, že to je spíše akademická debata. OGL vyžaduje vymezení licenocvaného obsahu, což ve zdrojovém kódu i uvnitř gameplay/hráčského UI jde dost těžko. CC nejsou zamýšlené pro použití v IT a i když to není výslovně zakázané, jejich správci od takového použití odrazují (pro podobné účely existují jiné, IT-specifické, otevřené licence).


A ne, KOTORy oproti legendě nevznikly pod OGL, ale naprosto standardním partnerským mezifiremním licencováním.


YouTubeři a streamy

OGL je oproti běžné představě nekryje. Jde o typ obsahu, který byl v době stvoření OGL zcela mimo představy a dohled a který z ní nelze odvodit ani nepřímo. Teoreticky by šlo licenci přepsat a užitý obsah vymezit v titulcích videa nebo v jeho popisu, to ale nikdo nedělá (a u streamu by to ani dost dobře nešlo).


CC takovéto využití umožňuje a kryje, nicméně i CC BY vyžaduje aby původní zdroj dostal své náležité credits, což se v YT/streaming sféře běžně neděje.


Nicméně to není tragédie - většinu těchto případů kryje výše zníněná "Fan Content Policy" a i bez ní by nejspíš věc prošla z titulu fair use nebo jiných principů (podobně jako streamy PC her atp.), takže ne, že by YTeři a streameři byli v černé zóně nebo právním limbu, jen nejsou krytí zrovna OGL/CC typem licencování.


Je licence vůbec potřeba? Systém přece nejde vlastnit!

Místo vlastnictví nadále píšu o "nároku" a "nárokování", protože mi to v tomto kontextu přijde značně přesnější. Následující text se týká zejména USA (což je většina RPG produkce - většina zbytku je Británie). Jak se věci mají z pohledu Evropského práva netuším a nikde jsem to moc nenašel.


Tohle je mnohem složitější, než by se zdálo, a žádné vysvětlení se mi nepovedlo zkrátit natolik, aby se sem rozumně vešlo. Takže jen velmi stručně (více se lze dočíst v diskusi k článku).


Určitě lze nárokovat názvy a skutečně specifické termíny, jakožto obchodní značky (TM - trademark). V tom OGL nijak nepomůže, popravdě právě naopak. Stejně tak lze nárokovat doslovné znění pravidel jakožto autorský text (copyright). Některé skutečně hodně unikátní mechaniky by šlo patentovat - to se ale nezdá praktické (prokazováním jedinečnosti, finančně, efektem a ani oproti copyrightu krátkým trváním patentu). Když je řeč o nárokování pravidel v tomto kontextu, tak je nicméně řeč o copyrightu.


Lze nárokovat herní mechaniku (pravidlo)? Určitě ne, protože to je matematický algoritmus (i čistě slovní mechanika). Oproti obecnému dojmu, tady příběh nekončí; právě naopak se to odtud dál už jen komplikuje. Prozačátek už toto pravidlo má možný háček v podobě arbitrárně určených (nesystematických a neodvoditelných) hodnot, výčtů a řazení. To je spíš dílčí problém, ale např. OSR retroklony starých edic DnD do něj můžou narazit (a často ho preventivně řeší např. nahrazením tabulky zkušeností za jinou s funkčně odvozenými hodnotami). Složitějším by se věc stala, pokud by se tento princip rozšířil z tabulek na např. řazení schopností po úrovních. (Což není až tak nepředstavitelné.)


Dále, i když mechaniku nárokovat nelze a i když existují dobré argumenty, že to platí i pro systém jako celek (protože algoritmus je algoritmus, bez ohledu na rozsah nebo dělitelnost), existují i argumenty, proč by to pro systém jako celek platit nemuselo: systému lze zkusit přisoudit emergentní vlastnosti (celek víc než součet částí), které by z něj mohly udělat nárokovatelné umělecké dílo ("work of art", právní terminus technikus), systém může tvořit nebo se podílet na tvorbě jiných autorsky nárokovatelných věcí (např. vykreslení světa) a tím se stát nárokovatelným "zpětně" atp. Protože právníci a spekulace, tak podobných námitek existuje mnohem víc, ale většina ostatních mi přijde krajně slabá - pro představu by tohle mělo stačit.


Problém je, že v USA právním bordelu systému nikdo neví s jistotou, jak to skutečně je. Věc nikdy nešla před soud přímo a neexistuje jediný precedent. To neznamená, že by "pravda byla někde uprostřed" - pravda klidně může být v extrému. Jen to ještě nikdo "nevytesal do kamene". A nikdo to do kamene nechce zkoušet tesat, protože se s tím pojí ohromná rizika: od možnosti, že by soud precedentně rozhodl "špatně" (ať už pro kteroukoliv stranu), až po fakt, že v USA vás velký protivník může usoudit do bankrotu, i když není v právu nebo i když soud dokonce i skutečně prohraje. (Evropské autory/vydavatele by musel nejspíš soudit podle Evropského práva, což je překážka, ale Evropské právo zase obecně přiznává autorství větší ochranu, než Americké.)


Pozn.: OGL obsahuje klauzuli která implikuje nárokovatelnost pravidel. O jejích důvodech viz výše a viz článek s historií OGL, protože kontext jejího vzniku je zde důležitý.


Takže ne, možná licence skutečně nepotřebujete. Ale odvážně se tím vrhnete tam, kam se ještě nikdo jiný nevydal.


Pár namátkových odkazů k tématu:


A to je snad všechno

Pokud tu něco není jasné nebo tu něco věcného chybí, dejte vědět v diskusi a zodpovím/doplním jak nejlíp dovedu. Všechny věci k aktuálnímu dění (Wizardí 2023 OGL clusterfuck) prosím do téhle diskuse.


Diskuse přiřazená k článku začala ještě před jeho sepsáním. Ke článku byla přiřazena v době postu #92.


< FAQ, 'diskuse' a zdroje >
Open RPG Creative License (ORC)
Článek vložil sirien | CC Attribution 26.01.2023
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 125 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12319707870483 secREMOTE_IP: 3.215.183.194