Ice & Fire sraz

Třetí sraz 23. ledna 2010

Pavel – Stark
Chroust – Baratheon
Alek – Greyjoy
Macintoush – Tyrell
Alnag – Martell
QiXi236 – Lannister

Dne 23.ledna 2010 se konalo již třetí setkání Ice and Fire. Účast byla tentokrát trochu jiná, ale co je důležité, stačila na to aby se mezi sebou střetlo všech 6 dominantních rodů Západozemí, které desková hra nabízí.

Po vysvětlení pravidel, některým z nás, kteří hru viděli poprvé a těm, kteří ji již zapomněli jsme se mohli pustit do víru válek, zrad a intrik. Hned na začátku jsme si vytvořili vlastní rekord co se přípravy hry týče, takže za pár minut jsme mohli začít hrát.

Důležité momenty

Nájezdy divokých přišly ve hře pouze jednou (viz níže).

Mustering pouze 1x

Clash of Kings 4-5x

První kolo bylo více méně bez bojů. Každý rod pro sebe zabral lokace, které mu přišli pro první tah nejcennější a kdo mohl, tak si přivlastnil i nějaké to moře. Snad jediný Stark zkusil vymyslet trošku jinou strategii a to tím, že se neroztáhnul hned na úvod do severských území,ale pěkně si to napochodoval do sousedních zemí hned vedle mokrého Greyjoye. Takže hned od začátku bylo vidět, že půjde do tuhého. V dalších kolech došlo k několika Clash of Kings akcím a změnily se pozice na pořadníku trůnu, meče a vrány. Nejzajímavější je pozastavit se nad tím, že hned po jednom z prvních Clash of Kings si pro sebe zabral Martell meč, který si dokázál uhájit i v příštích dražbách až do konce hry (poklona ). Nutno dodat, že Greyjoy se ho poměrně ochotně vzdal, protože měl důležitější prioritu a lačnil po hvězdičkách.

Mezi tím, docházelo k otevřeným a krvavým bojům mezi Starkem a Greyjoyem.Nabízely se opravdu epické bitvy, kdy na sebe nabíhaly armády s veliteli s konečným útočným a obraným číslem okolo 10. Jednou vyhrál ten jindy onen, jak už to tak bývá.

Lannister neměl svůj den a Cersei si asi chladila své nožky, nebo možná i něco jiného… po noční bitvě (v posteli) s některým ze svých posluhovačů, protože promeškala spoustu příležitostí k útokům. Neměla to ale opravdu jednoduché, protože z Jihu na ní tlačil Tyrell, který i přesto, že sváděl boje se zákeřným Martellem, tak dokázal i pěkně zatápět Lannisterům a samotná Cersei z toho moc nadšená nebyla.

Jak už bylo zmíněno, Tyrell a Martell na Jihu sváděli boje o důležité lokace, kde Tyrell to měl o chlub snadnější, protože měl celkem volný přístup do vnitrozemí přes neškodného Lannistera. Zato Martell to měl těžší, protože se mu do cesty stavěli lodě, katapulty a vojsko Baratheona.

Baratheon se od počátku snažil vymyslet jinou strategii, než je vždy typická,ale spíše ztratil než získal. Král Robert totiž vždy vyslal o méně zkušeného kapitána, který vedl vojsko do boje a skoro vždy padl, takže se musel stáhnout do ústraní a vymyslet jiný plán, jak se dostat do vnitrozemí a byl alespoň důstojným soupeřem ostatních rodů.

V posledních kolech se situace opět změnila na pořadníku vládců trůnu, meče a vrány. Lannister totálně zdecimován mohl jen přihlížet bitvám a sem tam někomu pomoci svou podporou v některých z bitev, tak aby nebyl totálně zničen soupeřem, který by ho rozmetal na prach, kdyby mu nepomohl.

Na druhé straně země formoval Baratheon své nové síly s plány dobití vhodného místa na vylodění ve středozemi, kde se jeho zrak a síla upínala na toliko ceněné Královo přístaviště.

Jak si naplánoval tak i učinil. Využil dohody s Martellem, že na sebe nebudou útočit, takže měl alepoň jedno křídlo chráněné,ale.. mohl jim věřít? .

Mezi tím se Tyrell dostal do svízelné situace, kde sám a nikým nerušen spřádal nitky finálního útoku na některý s Martelských a neutrálních pozic, tak aby pro sebe zabral 7 měst a hru vyhrál. Bohužel se mu to nepovedlo i přesto, že se dokonce snažil dobít Královo přístaviště, ale to bylo opravdu velmi dobře střežené.

Hra plynula a plynula, až se dostala až k 8 tahu (opět další rekord, nikdy hra nebyla tak dlouhá).

Lannister byl tam, kde před několika koly,kde pouze přihlížel a Cersei zavřená v jedné ze svých komnat potichu křičela a ječela do peřin, že se nikdy nepodřídí a nepokloní někomu jinému než sobě samému.

Tyrell byl poměrně v těchto chvílích silný,ale hru měl rozehranou tak, že mohl skončit maximálně druhý,ale o tom ještě nevědel a snažil se vyhrát.

Greyjoy se Starkem na tom byli o poznání lépe. Po několika tuhých bitvách se Greyjoy přesunul více na jih k dobitému Lannisterovi a Stark ač měl zabrán celý sever, neměl dostatek jednotek,aby dokázal strhnout vítězství na svou stranu.

V tu chvíli Baratheonovi ač smířeného s osudem svitla naděje, že by si dobil svůj ztracený železný trůn. Robert se porozhlédnul po bitevní mapě a zjistil, že okolnosti daly za následek tomu,že celé vnitrozemí bylo prakticky nehlídané a že okolní lokace okolo Králova přístaviště, byli poměrně dobře získatelné. A tak neváhal a přelodil se se zbytkem svých jednotek do středozemí. Ubranil si svou pozici po útoku Tyrella a sám zaútočil na Eyrie svými jednotkami. (Zde se chci pozastavit, že došlo k porušení pravidel, protože do lokace s neutrální armádou nemůže napochodovat s velitelem, což se stalo). Nic na tom ale neměnilo, protože na druhé straně od Králova přístaviště měl jěště jednu jednotku, která by mu 7 město dobila a zvítězil by. Což se také stalo. Baratheon využil moci pomocí několika pochodů za sebou,takže přemístil několik jednotek 2x za kolo a dokonal obrat ve svůj prospěch a nastolil v zemi pořádek a zabral pro sebe vítězství a tím pádem i Železný trůn a celá země se mu musela poklonit a přísahat věrnost jemu i všem Baratheonům jako staronovému vládnoucímu rodu v Západozemí.

Děkuji Všem za pěknou a zajímavou hru, omlouvám, že jsem trošku porušil pravidla i když na situaci to nic nezměnilo a těším se na další setkání v pořadí IV.

Our is the Fury!!!