Jednou z rozhodujících vojenských sil západní a jižní Evropy konce raného středověku byli Normané, potomci skandinávských mořeplavců sužujících o století dříve Evropu od Irska po Rus. Vybojovali vítězně řadu bitev (a prohráli jen hrstku), z nichž některé vstoupily do legend, z jejich řad pocházeli suverénní vládci Evropy i Asie i snad největší středověký křesťanský válečník, legendární Richard Lví srdce. A jejich následovníky byli neméně proslulí angličtí rytíři stoleté války.
Zdrojem bohatství nemusí být jen kovy či drahé kameny. Těžit a obchodovat se dá s mnoha dalšími věcmi, na první pohled obyčejnými, tradičně podceňovanými a opomíjenými – za předpokladu, že o nich vůbec někdo ví.
Dobytí Jeruzaléma bylo v historii ve skutečnosti mnoho, ani je nejsem schopen přesně spočítat. Počínaje králem Davidem, který město získal někdy okolo roku 1000 př.n.l., a konče prozatím státem Izrael, který Jeruzalém dobyl v roce 1967 našeho letopočtu.
Jednou z nezbytných rekvizit jakéhokoli RPG settingu jsou města. Postavám slouží k nákupům, odpočinku, sebevzdělávání či získávání nějakého toho hmotného majetečku, a ve světě slouží jako motory ekonomiky (výroba, obchod, spotřeba), správní sídla, politické veličiny a kulturní centra. Proto se objevují různě podrobné popisy a vyšlo hned několik knih zaměřených na městské prostředí (u Wizardů tou poslední byla Cityscape).
Nadšení námořníci – amatéři ze středu Evropy obvykle najdou plno materiálů pro dobu renesance a raného novověku, zejména díky pilným Britům. Nebo Chrochtovi. Solidně je zdokumentována i antika. Nicméně v období mezi pádem Říma a Stoletou válkou se skrývá propast téměř úplného ticha. Dokladů je málo, a pokud jsou, většinou jsou naprosto roztříštěné a jako podotázky jiných témat. Ježto se mi za léta hromadí různé údaje ke středověkým námořníkům, a zřejmě je tu docela velká skupina příznivců podobných témat, zkusil jsem to zpracovat do použitelného tvaru.
Mnoho lidí, kteří se jen malinko zajímají o středověké zbraně, není spokojeno s tím, jak jsou do pravidel d20 zakomponovány kuše. Pojďme se společně podívat, jak vlastně kuše vznikla a vypadala.
V prvních článcích o mechanických zbraní jsem se snažil podrobněji popsat historii a způsob použití klasických kuší. Čím víc jsem se o této zbrani dozvídal, tím méně jsem byl spokojen s tím, jak je pojatá v d20 systému. Přestože je obecně celé d20 zjednodušující, v případě kuší to zašlo do extrému, který podle mého názoru postrádá veškerou logiku.
Lodě a plavba, věčné téma historie i přítomnosti a stejně tak věčné téma hráčů a postav. Chtěl bych tu běžnému hráči trochu přiblížit nejdůležitější plavidla okolo Evropského středověku, doplnit pár významných nuancí dobré plavby a trochu to podpořit obrázky. Protože jeden obrázek je za tisíc slov. (Většinu informací čerpám ze zásoby publikací v mé knihovně, případně doplněno internetem. Jedná se též o zkompletování mých různých roztroušených příspěvků.
Celý článek je koncipován jako jednoduché přiblížení možnosti plavení na kousku historie.)
Pleskání plachet ve větru, skřípání lanoví a šumění vody pod přídí, zatímco se loď pod vašima nohama žene k neznámým dálavám, cizím národům a novým dobrodružstvím; kdo z nás to kdy netoužil zažít?
„Nic nezvyšuje moc krále a úctu k jeho majestátu víc než velké válečné lodi s krásnou výzdobou, které je vidět na mořích.“- Colbert, ministr Ludvíka XIV.
Kniha o klukovi co zabloudí ve vlastním domě... a pak se ztratí mezi dimenzemi, štván armádami Vědy i Magie pro svou schopnost procházet jinými dymenzemi Alterverza.
Blesk osvítil záliv vyklizený přicházející bouří. Na vrcholku jedné z vysokých vln, bušících do kamenného mola přístavu, se na okamžik zaleskla vysoká příď cizí lodi. V tomhle počasí by se ale plavil jen šílenec... pokud ovšem ta loď není drakkar, dračí loď pirátů a mořských válečníků!
Celá posádka na chvíli strnula, když od přídi zazněl ten vytoužený výkřik: "Země!" Nikdo už nevěřil, že to dokáží; jen plavčík Kiros vytrvale stál na přídi a hlídal obzor. Všichni se nahrnuli k němu a s dojetím sledovali, jak se z vln pomalu noří šťavnatá zeleň neznámého ostrova. "Tak jsi to přece dokázala," pomyslel si kapitán a maně pohladil zábradlí jejich lodi. Přestála kruté bouře i úmorné bezvětří, vyhnula se zrádným útesům a bezpečně je dovezla až sem, kde ještě noha člověka nestanula. Jejich malá, neochvějná družka, nejlepší loď jakou kdy člověk vyrobil, jejich karavela.
Vycházející slunce se zatřpytilo na kování plošiny pro lučištníky, pohladilo vesla zvedající se v pravidelném rytmu pomalého zpěvu galejníků a konečně ze tmy vykrojilo celou majestátní, dravou krásu tvé válečné lodi. Táhlý skřípot vesel a šumění vody pod přídí prozrazuje, že za velitelskou lodí se ženou další. Schyluje se k pořádné námořní bitvě...
Jednou z rozhodujících vojenských sil západní a jižní Evropy konce raného středověku byli Normané, potomci skandinávských mořeplavců sužujících o století dříve Evropu od Irska po Rus. Vybojovali vítězně řadu bitev (a prohráli jen hrstku), z nichž některé vstoupily do legend, z jejich řad pocházeli suverénní vládci Evropy i Asie i snad největší středověký křesťanský válečník, legendární Richard Lví srdce. A jejich následovníky byli neméně proslulí angličtí rytíři stoleté války.
Zdrojem bohatství nemusí být jen kovy či drahé kameny. Těžit a obchodovat se dá s mnoha dalšími věcmi, na první pohled obyčejnými, tradičně podceňovanými a opomíjenými – za předpokladu, že o nich vůbec někdo ví.
Hospodářská složka RPG světů má tvořit „pozadí“ hry, protože lidé si chtějí zadobrodruhovat, zahrdinčit případně zazloduchovat, a ne studovat ekonomickou předpověď na další tři měsíce. Ale i tak by se práce neměla odbývat. Například třeba kovy. Co se těží? Jistě, jsou tu kovy mincovní: zlato, stříbro, měď, platina. Dál? Železo a často rtuť. A ještě něco? Ale ovšem, řada různých vzácných a magických kovů jako mitril, dračí stříbro, lintir, pravoocel, garen, orichalk…. A pak už nic. Na další obyčejné, na naší dobré matičce Zemi se vyskytující kovy se tak nějak zapomnělo.
V žádné hře, odehrávající se v prostředí napodobujícím středověkou a pozdně středověkou Evropu, by neměla chybět zbraň typická tehdy pro takřka každou armádu a ozbrojený střet - kuše s ocelovým lučištěm.
Malé představení místa, kde se odehrává důležitá část příběhu. Popisy tohoto druhu vznikají z prostého důvodu. Je velmi těžké představit si všechny varianty vývoje příběhu, které mohou hráče napadnout. Proto přichází na řadu krátký text, záběr kamery, který mi umožní vytvořit pro danou scénu atmosféru a zároveň si promyslet všechny souvislosti. Takto vytvořený materiál nemá za úkol předepsat hráčům, co se má stát. Slouží jen jako záchytný bod. Jeho části jsou pak velmi dobře využitelné.
Jestli si myslíte, že ve středověku neexistovala pravidla slušného chování a každý si např. u stolu dělal co chce, jste na velkém omylu. Poslechněte si, jak to doopravdy vypadalo...
S lehkým zpožděním dokončuji miniseriál o obléhacích strojích - chyběl nám popis konstrukce a použití trebuchetu, nejobávanějšího obléhacího stroje středověku.
Pro absolutní nadšence, stejně jako pro všechny zvědavce, uvádím stručný popis různých typů lodí, které se kdy plavily po našich mořích a oceánech ve starověku a raném středověku.
Před nějakou dobou jsme se Vás ptali, co by Vás zajímalo... padl mj. dotaz na historii, konstrukci a použití válečných vozů. Připadá mi to jako zajímavé téma, takže zde je, co jsem o nich našel.
K válce od starověku neodmyslitelně patří válečné stroje, vystřelující nejrůznější projektily. Je zajímavé, že zrovna u nich se v literatuře setkáváme s tolika omyly a nepochopeními. Zkuste zase jednou hledat spolu se mnou inspiraci pro vaši hru a váš svět v naší historii.
Následující práce není žádný ucelený text, nýbrž výpisky původně mající sloužit jako pomůcka při nástřelu jisté církevní organizace. Jako předloha posloužila Encyklopedie heraldiky, proto také ta zjevná omezení na latinskou západní a střední Evropu a chybějící pravoslaví a Blízký východ. Snad to bude užitečné.
Při nyní uzavřené debatě ohledně internetového časopisu Drakkar se objevil povzdech, že se historické články nikde příliš neobjevují a přitom by o ně lidé stáli. Tak jsem se to rozhodl alespoň částečně napravit. Neočekávejte ovšem zázraky, jedná se o výpisky z Encyklopedie heraldiky, občas doplněné z jiných zdrojů, původně pro soukromou potřebu a nikoli jako článek určený ke zveřejnění. I tak se snad budou líbit a inspirují někoho ze čtenářů k vlastní aktivitě.
Toto je čtvrtý ze série článků ve kterých najdete postupně recenze na doufám že časem celé dílo Terryho Pratchetta. žádná z nich neobsahuje spoilery ;)
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více
<<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více
<<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více
<<