Typy lodí

Obsah článku:
rákosový člun: přes svůj tvar "člunu" to byl vlastně vor - voda prosakovala skrz pevně svázané otepi rákosu nebo papyru, nad vodou ho držela jen jeho minimální váha; měl na svou velikost mizivou nosnost, ale vydržel i dlouhou plavbu po moři; měl jednu čtvercovou ráhnovou plachtu, kormidelní veslo na boku a několik vesel; bylo to jedno z prvních plavidel, v deltách velkých řek se ale používal celá tisíciletí pro maximální dostupnost materiálu a superlevnou výrobu
gaula: nejstarší fénická obchodní loď, poměr šířky k délce byl veliký, 1:3; měla jedinou velkou čtvercovou ráhnovou plachtu a vesla, řídila se kormidelními vesly po obou bocích lodi na zádi; měla "prohnutý" tvar se zdviženou a do špičky zúženou přídí i zádí, charakteristický pro všechny první starověké lodě
starověká řecká obchodní loď: byla štíhlejší než gaula, z níž vycházela, poměr šířky k délce trupu byl 1:4; měla též jen jednu obdélníkovou ráhnovou plachtu a jen několik vesel, určených k manévrování v přístavu a v bezvětří; tvarem se od gauly lišila zejména ostrou přídí sbíhající se v úrovni ponoru do špice v nápodobě útočného beranu řeckých válečných lodí; řídila se kormidelními vesly upevněnými na obou bocích na zádi lodi
ploion: "široké lodě", řecké nákladní lodě poháněné především vesly
kelek (turecky), kalek (arabsky), kalakku (akkadsky): obdélná plošina z několika vrstev dřevěných roštů z dlouhých kusů dřev svázaných pružnými materiály, nadnášené nafouknutými měchy z (většinou) kozí či ovčí kůže, schopné převážet náklady ohromující váhy (stěhovaly asyrské plastiky do Britského muzea), lidi i domácí zvířata, poněkud těžkopádné, ale s minimálním ponorem a skoro nepotopitelné, použitelé i ke stavbě pontonových mostů
kuffa (akkadsky kuppu, "košík"): kulatý člun z organických materiálů impregnovaný asfaltem či kůží, určený hlavně k přepravě lidí
monéra: první válečná starověká veslice, s jednou řadou vesel, jednou obdélníkovou ráhnovou plachtou na sklopném stěžni a beranem na přídi v úrovni ponoru; všechny starověké válečné veslice se řídily kormidelními vesly upevněnými na zádi na bocích trupu
diéra: veslice se dvěma řadami vesel, byla rychlá, obratná a na svou pořizovací cenu výkonná, takže se k její koncepci loďaři vraceli po celý starověk
triéra: klasická válečná veslice starověku, se třemi řadami vesel; univerzální bojové plavidlo, na svou velikost rychlé a obratné, přitom už mohlo nést i větší výzbroj a vojsko
pentéra: mohutnější obdoba triéry, nesla více mužů i válečných strojů; uspořádání vesel není dodnes vyjasněno; nebyla příliš rychlá ani obratná, ale částečně to vynahrazovala nosností a počtem válečných strojů a vojáků na palubě; byla už v loďstvu Kartága, Řekové ji měli ve výzbroji jako doplněk triér, totéž platilo pro Římany
dhau: výborná, velmi rozšířená arabská obchodní loď, prostorná a dobře ovladatelná díky latinským plachtám a pákovému kormidlu; stavěla se v nejrůznějších velikostech, vytvářejících řadu podtypů, stěžeň nebo stěžně bývaly poněkud skloněné směrem k přídi
chalion: arabský výraz pro lehkou loď
patamar: indická loď odvozená od arabské dhau, od které se lišila hlavně prohnutým kýlem; její oplachtění i kormidlo bylo stejné. Ve vysokých vlnách nevynikal rychlostí ani ovladatelností, používal se proto jen pro příbřežní a říční plavby
proa: indonéský člun s vahadlem, bambusovými stěžni a trojcípými plachtami z lýkových rohoží ve tvaru krabích klepet byl na širém moři naopak výborně ovladatelný, bezpečný a rychlý; k řízení sloužilo kormidelní veslo upevněné na boku na zádi hlavního trupu
obchodní džunka: má typický bachratý tvar, zdviženou příď a tupou záď; Číňané na ní asi jako první zavedli pákové kormidlo umístěné vzadu na zádi - mohli díky němu stavět opravdu obří džunky s až pěti stěžni; měla ráhnové obdélníkové nebo lichoběžníkové plachty zhotovené převážně z bambusových rohoží; velké džunky měly už tehdy několik palub
válečná džunka: měly poněkud štíhlejší trup než obchodní džunky a více vesel, ale konstrukce i oplachtění byly stejné
liburna: velmi rozšířená římská válečná loď, vlastně upravená řecká diéra; lišila se od ní zejména oplachtěním latinskými plachtami; byla velmi rychlá a obratná, jako první ji používal národ pirátů Liburnové
korbita: starověká římská obchodní loď, vycházela z řecké obchodní lodi, ale oproti ní mívala vpředu ještě jeden menší, k přídi skloněný stěžeň (předchůdce čelenu) s další obdélníkovou ráhnovou plachtou a nad velkou hlavní plachtou byly ve snaze po zajištění větší rychlosti plavby přidávány ještě dvě trojúhelníkové plachty; na zádi měla lehký přístřešek pro kapitána nebo důležité cestující
triréma: přímá následovnice triéry; nebyla tak obratná ani po větru rychlá jako liburna, ale unesla mnohem větší počet válečných strojů a vojáků; v počátečním období byla vybavena otočnou útočnou lávkou (havranem) usnadňující abordáž, protože však způsoboval značnou nestabilitu lodě, po pár stoletích se přestal používat
kajak: severský kožený člun protáhlého nebo kulatého tvaru trupu, vodotěsný kryt z kůží je natažen na konstrukci ze dřeva, bambusu nebo z velrybích kostí.
< Starověk >
Úvod Středověk
© Chrochta, Rytíř
Napsal Rytíř 10.03.2006
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 74 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.15172410011292 secREMOTE_IP: 54.208.238.160