Obětování

Nad vesnici se stahovala bouře, jako každý podzim. Byl opět konec sedmého cyklu po odchodu bohů a tedy i čas oběti, aby byli jejich duchové uplaceni a dále i po odchodu Starých chránili zemi před Stíny Podsvětí. Vždy dítě, jež bylo narozeno nejblíže tomuto datu, bylo odevzdáno Opuštěnému chrámu, aby jeho krev mohla nasytit to, co žije ze Vzpomínky.
Napsal sirien
Obsah článku:

Nad vesnici se stahovala bouře, jako každý podzim. Byl opět konec sedmého cyklu po odchodu bohů a tedy i čas oběti, aby byli jejich duchové uplaceni a dále i po odchodu Starých chránili zemi před Stíny Podsvětí. Vždy dítě, jež bylo narozeno nejblíže tomuto datu, bylo odevzdáno Opuštěnému chrámu, aby jeho krev mohla nasytit to, co žije ze Vzpomínky.
Matka onoho dítěte stála ve dveřích svého domu a vší silou se snažila vytrhnout dvěma statným mužům, kteří ji drželi. Ti muži museli použít všechnu svou sílu, protože letos padla volba na jejího jediného syna. Nakonec se její vztek změnil v zoufalství a pak v žal, její odpor ochabl a ona omdlela, visíc svým věznitelům v rukou.
Skála před Opuštěným chrámem byla černá, říkalo se, že zčernala krví obětí. Nikdo už pořádně nevěděl, kolik sedmiletých cyklů uplynulo od doby, co byli lidé odevzdáni vlastnímu osudu. Ani dědečkové již mrtvých dědečků si prý nepamatovali nikoho, kdo by si pamatoval. Čtyři muži, kněz, starosta, jeho syn a místní kovář, stáli před vysokým portálem Opuštěného chrámu. Tříleté plačící dítě bylo položeno a přivázáno na obětní kámen.
"Pospěš si." Vykřikl kněz, který právě dokončil povinné modlitby, do sílícího větru. "Bouře přichází, jestli neodejdeme hned, už se také nemusíme vrátit vůbec."
Kovář k němu vzhlédl. "Jestli si myslíte, že to je tak snadné, tak si ho podřízněte sám!" Dlouhé vlasy měl už zmoklé a vítr mu s nimi bičoval tvář.
"Vždyť jsi to už dvakrát provedl." Oponoval mu kněz.
"Jenže nikdy ne na tříletém dítěti! Nemůžu přece zabít dítě, které se sotva naučilo chodit..."
"Pokud to neuděláš, Duchové Starých nebudou napojeni a nebudou mít sílu nás chránit. Stíny vystoupí z podsvětí a zničí nás všechny!"
"Tak dost!" Vykřikl starosta. "Na tohle tu nemáme čas. Prostě to dítě řízni do ruky, aby tekla krev, a pak odejdeme. Je moc malé, než aby mohlo utéct, zemře tu tak jako tak a krev bude prolita."
Kněz se na něj chvíli díval, pak se otočil ke kováři a kývl. Ten polkl a natáhl ruku s nožem.
Čtyři muži opustili planinu před Opuštěným chrámem tak rychle, jak jen mohli. Jejich siluety se již ztrácely na skalní stezce, ze které už déšť učinil vodní strouhu. Dítě zůstalo přivázané ke kameni, zatímco z jeho ruky tekl proud krve.
V hlubinách Opuštěného chrámu se cosi probudilo. Aniž by to mělo oči, přesunulo to svůj pohled před hlavní vchod, ke kameni, kolem nějž se válely kosti předchozích obětí. Teplo malého těla vyprchávalo pomaleji, než ze všech těch předchozích. To, co se probudilo, bylo zaujato. Úkolem bylo střežit chrám, přesto jak plynul čas, začalo se to z něčeho, co nebyla nuda, ale lidé by pro to jen stěží našli lepší výraz, zaobírat i jinými věcmi. Přesunulo to ven i své další smysly, a ucítilo to neustávající tep. Dveře chrámu se částečně rozevřely a ven vyjel jeden z Neživých poslů.
< Další oběť >
Seznámení
Napsal sirien 27.10.2007
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 32 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.35659885406494 secREMOTE_IP: 54.81.108.205