Tichá noc

Opět jedna z povídek ze hry NWN. No, spíše než povídka je to taková snůška pár vět. Původem bylo anonymní vypsání odměny na hlavu hlavní "hrdinky".
Napsal Merlin
Rukama přejela přes jeho záda. Ležel na břiše, hlavu položenou na pažích a podřimoval. Cítil ji na svých bocích. Seděla na něm a dotýkala se svou pokožkou jeho. Pousmál se. Byla příjemně teplá a měkká. Nadzvedla se na kolenou a natáhla přes jeho záda ke zdobené dóze na malé skřínce vedle postele. Na zádech ucítil lehký dotek hrotů jejích ňader a zachvěl se. Úsměv se mu rozšířil. Po chvíli zase dosedla a ve vzduchu ucítil vůni mátové masti. Vzápětí mu začala mast vmasírovávat do kůže. Tělem se mu začalo šířit uvolnění. Její prsty zkušeně hledaly ztuhlá místa a občas zatlačily, občas byly příjemně jemné. Zavrněl.
Teplo, příjemné dotyky, vůně jasmínu a máty, její stehna na bocích, jemná kůže. Podvolil se a jeho tělo se začalo pomalu propadat do říše snění. Ještě ucítil na zátylku polibek a pak podlehl úplně.
Drobné záškuby ji prozradily, že usnul. Nepřestávala v masírování a jen lehce zpomalovala a zjemňovala dotyky a pohyby. Již jen lehounce přejížděla bříšky prstů po kůži na jeho zádech. Slabě se usmála, když viděla jasné stopy po svých nehtech. Stopy po milování před několika dny. Už se hojí, avšak ona je zase obnoví. Bílé zoubky se zableskly. Sama nese spoustu stop po jeho zubech. Nevadí ji to, naopak. Neodolala a slabě ho kousla do ucha. Zavrtěl se.
Pak ztuhla. Přimhouřila oči a naklonila hlavu. Měla pocit, že zaslechla vzdálený zvuk. Nepatřičný. Opatrně a neochotně vstala z jeho těla. Nepříjemné vyrušení. Zavrtěl se, když přestal cítit teplo jejího těla na svém nahém těle, avšak neprobudil se.
Seskočila z postele a pohledem zkontrolovala chlapce spícího v postýlce. Bosé nohy došláply na studenou podlahu a ona tiše vyrazila ke schodišti. Dřevěná prkna slabě zavrzala, avšak dokázala přenést váhu těla tak, aby našlapovala co možná nejtišeji. Opřela se nahými zády o zeď u paty schodiště a lehce se ušklíbla, když ucítila chladný kámen na kůži na zádech. Sáhla na kliku a opatrně otevřela dveře do síně v přízemí. Všude bylo ticho.
Zelené oči projížděly síň. Sledovaly všechny kouty místnosti a zaměřily se na stíny, kam nedosvítily slabé plamínky pochodní. Nikde však nic neviděla. Zavrtěla hlavou a otočila se zpět ke schodišti. Hloupě se nechala vytáhnout z postele a hodlala to napravit. Asi ho vzbudí. Určitě ho vzbudí, zazubila se.
Z kuchyně zaslechla slabý zvuk a úsměv ji okamžitě pohasl. Nahé tělo se zlatavě opálenou pokožkou se v mžiku přesunulo do stínu vrhaného mohutným sloupem. Okamžitě vypudila z hlavy představu milování a její svaly se napnuly a připravily. Ladným pohybem se přesunula vedle dveří a přitiskla se ke stěně. Přimhouřila oči a soustředěně naslouchala. Přes zavřené dveře jasně slyšela kroky. Dvoje. Tiše zasyčela.
Rozhýbala prsty a utřela si do kůže na stehnech zbytky mátové masti. Nakrčila nos, a lehce se zamračila, když si uvědomila, že si k masáži sundala všechny prsteny, které dokázaly díky magickým siločárám podpořit její reflexy. Bude to muset zvládnout i bez nich. Kroky se přiblížily.
Zklidnila dech a zpomalila údery srdce. Takto by dokázala bez hnutí stát několik hodin. Kroky se za dveřmi zastavily a podle slabého zapraskání dřeva pochopila, že někdo naslouchá skrz dveře. Ani se nepohnula. Dlouhé minuty čekání.
Pak se dveře začaly pomalu otevírat. Trpělivě sledovala stín osoby stojící ve vedlejší místnosti, vrhaný stále se zvětšující mezerou. Uslyšela cinknutí kovu. Minimálně jeden je tedy ozbrojen. Zvedla koutek v úšklebku a hadi vytetovaní na tváři se pohnuly.
Po chvíli se objevila hlava, zahalená do černé kápě. Začala se rozhlížet. V ten okamžik uchopila kápi levou rukou a pravá vystřelila jako kobra při útoku. Zasáhla osobu do oblastí spánku klouby prstů, které ještě před chvílí hladily tělo o patro výše. Ve stejný okamžik, kdy dopadly prsty na hlavu vetřelce, trhla druhou rukou a strhla osobu do místnosti. Tělo se bezvládně zhroutilo. Okamžitě se přesunula za sloup a postavila se do bojového postoje. Ozvalo se cvaknutí a pak charakteristické cinknutí, když šipka narazila do zdi. Takže druhý má kuši.
Protočila se kolem sloupu a téměř tanečním krokem se objevila na druhé straně. Přímo proti ní stála postava, stejně jako první, zahalená do černého pláště s kápí. Natahovala kuši. Zpod stínu kápě zahlédla bílé bělmo, když se na ni podíval.
Objevila se před ním, nahá, s obličejem tetovaným podivným obrazcem, s vlasy, které v pohybu vypadaly jako klubko hadů. Narušitel na chvíli zaváhal, když jeho oči padly na tělo bez chloupků a plná ňadra s bradavkami vztyčenými vzrušením z boje. Pak si uvědomil chybu a pozvedl kuši. Vystřelil takřka okamžitě a od boku. Na tuto vzdálenost nemohl minout. Neminul a pod kápí se zablýskaly zuby.
Ztuhl, když viděl, že nahá valkýra pomalu otevřela dlaň a ukázala na ní položenou šipku. Se zlověstným úsměvem ji pustila na zem. Pak se pohnula. První úder vykryl reflexivně zdviženou kuší, avšak již věděl, že to nebude stačit. Druhý úder mu vyrazil kuši z ruky a ta s cinknutím dopadla na dlažbu. Na jeho tělo začaly dopadat její prsty. Téměř okamžitě ho zasáhla do krku a zabránila mu tak vydat jakýkoliv zvuk. Všechny zásahy šly na bolestivá místa a jeho tělo ho přestalo poslouchat, avšak stále žilo. Údery nebyly smrtelné.
Nakonec se zhroutil k zemi a jen se třepal. Poklekla k němu a stáhla mu kápi. Jeho oči se rozšířily strachem. Vzduchem začpěl močí. Zasyčela odporem a uchopila ho za hlavu. Chtěl zakřičet, ale nemohl. Trhla a jeho tělo se přestalo třást.
Zaslechla slabé zasténání vedle sebe. Otočila pohled k druhému tělu ležícímu na podlaze. Útočník se začal probírat. Nečekala, rychle vstala a přikročila k němu. Stáhla postavě kápi a zjistila, že je to neznámý muž, stejně jako ten před ním. V tu chvíli zaslechla další kroky z místnosti vedle. Rychlé. Uchopila jeho krk a prsty rozdrtila průdušnici. A rychle zvedla hlavu.
Zahlédla záblesk oceli a reflexivně se překulila na bok. Na paži ucítila ostrou bolest, když ji čepel lehce škrábla. Vyskočila na nohy a postavila se do postoje. Nový soupeř byl mohutné postavy. Stejně jako jeho druhové byl zahalen do pláště. Očima těkla ke schodišti. Stál mezi ní a jejími blízkými. Přimhouřila oči.
Sok s dlouhým mečem zavrčel. Začala opatrně kroužit a našlapovala jistě po podlaze. Překročila tělo a jako vlk začala obcházet kolem soupeře. Jeho oči přejely přes nehybná těla a podle napružení pochopil, že nebude snadnou obětí. Nic neříkal a sledoval její pohyby. Když se dostala na úroveň sloupu, vyrazil a horním sekem zaútočil.
Sklonila se a o kamenný sloup se zarazila čepel meče a vykřísla roj jisker. Rychle ji zasypal dalšími údery, kterým se však vyhýbala, jakoby to byla jen hra. Vždy byla o chvíli napřed, než on. Začal zuřit a jeho údery se zrychlily. Několikrát ji téměř zasáhl, ale vždy se její zlatavé tělo dokázalo vyhnout smrtící čepeli. Pak najednou zakopla o ležící kuši a poklesla na jedno koleno. Vítězoslavně zachrochtal a tnul.
Čepel opět křísla o kámen v místě, kde před chvílí klečela. Byl tak přesvědčen, že ji zasáhne, že nepředpokládal, že by dokázala uniknout. Dívka se však překulila přes rameno až k němu a úderem pěsti ho zasáhla do rozkroku. Vyhekl a ztuhnul. Protočila se na jedné noze a druhou ho zasáhla do kotníků a podmetla ho. Se zdušeným výkřikem dopadl na záda. Rychle k němu přistoupila, kopnutím drobné nožky ho zasáhla do čelisti. Charakteristické křupnutí a napnutí těla značilo, že čelist pronikla do mozku. Tělo bezvládně zůstalo ležet na podlaze.
Několika kroky se dostala do kuchyně, odkud útočníci přišli. Nahlédla dovnitř. Nikdo tam nebyl. Došla k otevřenému oknu a opatrně našlapovala mezi rozbitým sklem... Se zaklením zavřela okenici na petlici a odplivla si. Musí to nechat opravit.
Obezřetně otevřela vchodové dveře a vyhlédla. Bylo pár hodin před svítáním a nikde nikdo. I stráže na hradbách poklimbávali. K vodní hladině to bylo jen pět kroků. Nechala otevřeno a vrátila se k tělům. Prohledala chladnoucí mrtvoly, avšak mimo zbraní neměly u sebe nic. Začala uklízet.
Asi po půl hodině se vrátila do pokoje. Chlapec stále spokojeně spal, třímajíc dřevěnou píšťalu. Potichu vlezla do postele a sedla si na ležící tělo. Zavrtěl se a otevřel rozespale oči. Jeho dlaně přejely po její pokožce na stehnech a otočil se na záda. Dovolila mu to. Voněla po čerstvé koupeli.
"Kdes byla?" zeptal se rozespale a jeho prsty uchopily vzrušené bradavky. Okamžitě se probral.
"Byla jsem zavřít okenici a zamknout," zavrněla a pohnula se pánví.
"Tos nemusela, když jsem tady já, nemůže se nikomu nic stát," olízl si rty a vydechl, když se pohnula znovu.
"Já vím," umlčela jeho další slova dlouhým polibkem. Jejich těla po noci ponesou mnoho stop po milování a mezi nimi zmizí i drobný šrám na její paži.
O pár dní později vyplavila řeka v přístavu tři těla. Kapitán místní stráže zapsal do zápisu: totožnost neznámá, příčina smrti neznámá, případ odložen.
Strážník strhl z nástěnky nabídku patnácti měšců za smrt jedné elfky a zavrtěl hlavou. Byl krásný den.
Napsal Merlin 09.12.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 14 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.12281084060669 secREMOTE_IP: 54.227.51.103