30 nejlepších dobrodružství všech dob

Obsah článku:

1. QUEEN OF THE SPIDERS (Královna pavouků)

Autor: Gary Gygax s Davidem C. Sutherlandem, Jeffem Grubbem a Davem Cookem

Obálka: Keith Parkinson

Rok vydání: 1986

V roce 1986 vydalo TSR poslední velký prvoediční supermodul, 128 stránkovou kompilaci sedmi AD&D dobrodružství, z nichž každé bylo svým způsobem klasikou. Epické tažení poprvé spatřilo světlo světa v roce 1978, kdy TSR vydalo první samostatné dobrodružstí „Steading of the Hill Giant Chief“ a jeho další dvě pokračování „Glacial Rift of the Frost Giant Jarl“ a „Hall of the Fire Giant King“. Dobrodružství později kompilovaná jako „Against the Giants“ vyslala hrdiny na preemptivní útok proti třem obřím doupatům jako odpověď civilizovaných království později terorizovaných děsivými nájezdy těchto horských pevností. V „Hall of the Fire Giant King“ se hráči AD&D poprvé setkali s temnými elfy v podobě Eclavdry, manipulativní drowí kněžky, která stála za invazemi obrů. I dnes zůstává tato postava jednou z nejpopulárnějších D&D protivníků, z velké části díky jejímu napínavému vstupu do dění v tomto dobrodružství.

„Tato prostá, bitkařská klasika je prošpikovaná akcí, že i dnes byste ji jen nesnadno dostávali do psané podoby takového formátu“, říká Andy Collins of „Against the Giants“. „Odehrál jsem tohle dobrodružství víckrát, než kdo jiný“, říká John Rateliff, „všem nám předvedlo, jak se vytváří tématické dobrodružství, jak odvíjet skrytou zápletku přidáváním dalších a dalších vodítek a záchytných bodů, kdy něco nechat jen jako tajemství (svatyně Živelného zla), jak uvádět nové typy nestvůr (drow), a jak velký smutek může vyvolat jeskynní komplex s padesáti šesti trolly. I v dnešní době se jedná o nesmírně efekivní dobrodružství.“

„Against the Giants nabízí svůdnou příchuť drowů, ale zbytek série je se naprosto louhuje v čiré dobrotě temných elfů. V dalších dvou dobrodružstvích „Descent into the Depths of the Earth“ a „Hidden Shrine of the Kuo-Toa“ se postavy vydávají po stopách Eclavry podzemím Temných říší, kde se prosekávají troglodyty, který se jen hemží ze svých doupat až k tajemné svatyni Blidůlpůlpa, bohyně s humří hlavou, kterou národ rybích Kuo-toa vyznává. „Temné říše se staly klasikou, do které se často dobrodružství situují,“ vyjadřuje se Alan Kohler. „Tady to všechno začalo.“

Ovšem cesta je k ničemu, pokud nemá cíl a originální série „D“ končila nespornou klasikou, která by sama o sobě vytvořila TOP 5 – „The Vault of the Drow“ (Hrobka drowů). Hrobka obsahuje přehled o Erelhei-Cinlu, metropoli temných elfů, a obrovské jeskyni, ve které se nachází, je doplněná soupeření drowských šlechtických rodů, bojovými spolky mužů a žen a daleko rozsáhlejším intrikařením, než jaké se kdy v D&D dobrodružství objevilo. „Nic podobného nikdo předtím nevytvořil“ říká Clark Peterson. „Jasně, Cech soudců byl stavebním kamenem „The City State of the Invincible Overlord“ (Městský stát neporazitelného vladaře), ale v tomto případě jde o podzemní město zlých nestvůr - drowů, kteří v té době byli zcela noví a záhadní v porovnání se současnou dobou, kdy jsou tyto postavy vcelku vyčerpané a otřelé.“

Monte Cook souhlasí. „Hrobka byla pravděpodobně prvním dobrodružstvím s otevřeným koncem, kde dobrodruzi mají na výběr daleko více, než se jen rozhodnout, jestli na křižovatce ve tvaru T jít vlevo nebo vpravo. Drowové v tomto modulu jsou navíc úžasní a zkažení, ale organizovaní jedinci. Pokud bych našel někoho, kdo nezná tento modul (a moduly, které jej v sérii přechází), hned bych se s nimi i dnes nadšeně pustil do jeho hraní.“

Originální série končí v dungeonovém modulu Q1: „Queen of the Demonweb Pits“, ve kterém hrdinové přechází z „Vault of the Drow“ do populárního modulu „Lair of the Abyssal Lord of Lolth“. Toto skvělé dobrodružství na kterém se spolupodílel malíř David C. Sutherland III (jediný uváděný Gygaxův spoluautor v celé sérii) představil děsivou říši pěšin z naleštěných kamenů visící v chaotickém víru páchnoucí mlhy. Místy tato sít přiléhá ke světu Materiální svéry vlivem toho, že je absorbována do Lolthovy hlubinné říše, jako je Noční svět upíra Vláda Tolenkova plný nemrtvých nebo elfské Království Caer Sidi, kde kultivovaní elfové mohou dobrodruhům nabídnout krátký oddech (nebo mohou nabídnout jejich hlavy Lolthovi, pokud se nějak dotknou jejich jemnocitu). Dobrodružství končí (samozřejmě) v napínavém boji proti samotné Lolth. Jak komentuje Bill Slavicsek, „Klasické dobrodružství plné zvláštních míst, bizarních setkání a podivných map. Patří mezi jedno z prvních dobrodružství, která se snaží ilustrovat sféry jako místo pro hru a obšírně nastiňuje, co všechno ještě může přijít. A ještě ke všemu je zde Lolth.“

I přesto, že každé ze sedmi dobrodružství je vskutku brilantní, není mezi nimi přímá spojitost, a družina tak nemá žádný důvod začínat celé tažení jinak, než „támdle ftěch horách sou vobři“. Kompilace „Queen of the Spiders“ z roku 1986 vyřešila tento problém v propojení jednotlivých částí tak, že Dave Cook a Jeff Grubb vytvořili materiál, který vše přemosťuje. V tomto supermodulu přichází hrdinové do Istivinu, města zčasti uzavřeného v polosféře černé energie. Hráčské postavy nakonec zjistí, že polosféra je vlastně první známkou toho, že se Lolth pokouší stáhnout svět, kde se odbývá tažení hrdinů, do svého zrádného Demonwebu! Série pak spouští závod o to, dostat se k jádru podivné udáílosti v istivinu a nakonec zachránit svět.

„Queen of the Spiders jsem si vybral proto, že tento modul nacpal celý klasický sestup do Temných říší v držení drowů do mamutího dobrodružství a tažení – které se rychle rozvinulo do obrovské škály tažení díky Lothině okrajovým světům, které jsou dosažitelné z její Sítě v Propasti,“ říká Ed Greenwood.

Jean Rabe se na to dívá z jiného úhlu. „Je to prostě to nejlepší – temné a tajemné a plné zla tak zřejmého, že vám z toho mrazí až v kostech. A královna je jedním z nejlepších záporáků, kteří kdy v D&D byli. Krásná, lstivá a rafinovaná. Fantastické dobrodružství jak k hraní, tak jen k prostému přečtení. A obálka navíc vypadá úžasně.“



Stěžejní moment: V supermodulu, který tvoří sedm dobrodružství se odehrává spousta nezapomenutelných momentů.

- Hluboko v síních ohnivého obra Krále Snurra za zdí pokrytou natahujícími se chapadly a klapajícími zobáky se hráči D&D poprvé letmo seznámí s elfem tmavé pleti – drowem – v podobě Eclavdry, protivníkem natolik pozoruhodným, že se 24 let po svém debutu objevuje v příručce „Epic Level Handbook“.

- V momentu, který se mohl přihodit jedině v první edici, hráčské postavy vstoupí do zdánlivě nedůležité komnaty Temných říší, kde dojde k setkání s kostějem Asberdiesem o životaschopnosti 20, který nemá vůbec nic společného se zápletkou dobrodružství. Dost dobré!

- Na vrchloku obrovského zikuratu ve skryté svatyni kuo-toa stojí impozantní socha rybí bohyně Blibdoalpoalpy v celé své nahé kráse. Postavy, které jí stisknou ruku a správně vysloví její jméno, aniž by se jednalo o zlý skutek, jsou teleportováni do její kruté podmořské říše.

- Postavy v městech na povrchu si užijí (nebo v případě paladinů si užívat nebudou) zvrácené město drowů Erelhei-Cinlu, kde si „temní elfové podávají dveře s illithidy v zelených pláštích…volně se vyskytují přízraky a duchové a tu a tam zahlédnete stína nebo upíra“.

< Vítězný modul >
10. až 2.místo
Převzato z časopisu Dandžn. Článek vznikl v roce 2004 a některé časové údaje proto již nemusí být relevantní.
Napsal Vannax 18.03.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 14 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.1515839099884 secREMOTE_IP: 44.223.31.148