Vypravěčův deník: Je to ve vás...

V dnešním vydání sloupku si dovolím jednu takovou odvážnou úvahu, k níž mne inspirovalo několik věcí, které jsem nedávno četl. Je to úvaha o zodpovědnosti Vypravěčů za kvalitu hry. Je zřejmé, že jestliže čtete tento sloupek (potažmo tyto stránky) alespoň trochu pravidelně, tak vám na vaší hře záleží a to je dobře.Je však smutnou skutečností, že přijímání chvály za dobře odvedenou práci je něco, co nám opravdu jde (ale nestává se často... hráčům nejde moc chválit); ovšem přijmout zodpovědnost za selhání je o dost těžší (a stává se častěji než bychom chtěli). Ve chvíli, kdy se hra nepovede, jsme schopni hledat tisíc důvodů, proč to nemohlo vyjít a tedy ani nevyšlo. Může za to pes, který kňučel, že chce ven, když jste psali dobrodružství, přítelkyně si celou noc žádala vaši pozornost, takže jste se moc nevyspali, učitelka ve škole byla obzvlášť protivná a třikrát vás vytasila k tabuli, takže jste bez nálady.Selhání v roli Vypravěče je nutnou a důležitou součástí vašeho vývoje k lepšímu a zábavnějšímu hraní. Nepřijímejte jej tedy jako prohru a nesvalujte zodpovědnost za něj ani na hráče ani na systém ani na nikoho jiného. I přesto, že obojí může mít svůj díl viny, není to podstatné. Podstatné je přijmout selhání jako poučení a výzvu pro příště.
Místo zkoušení tisíce a jednoho systému v bláhové naději, že jednou narazíte na nějaký, který vyřeší vaše problémy za vás, se mi zdá lepší poznat přednosti i zápory několika málo systémů, naučit se s nimi žít a naučit se těchto výhod i nevýhod využít ve prospěch hry.Máte dojem, že hráči dělají potíže? Zjistěte proč je dělají, co vlastně chtějí a dejte jim to. Naučte se problémům předejít.Zdá se vám, že systém vám kazí hru? Poznejte lépe a hlouběji, jak se v různých situacích chová a upravte jej tak, aby vám lépe vyhovoval. A nebo, nelze-li to jinak, vyberte si po důkladném zvážení jiný. Nebojte se také brát v jiných hrách inspiraci pro svou vlastní!Máte špatnou náladu nebo jste unavení? Naučte se, jak dát hráčům více volnosti a nechat je samotné rozvíjet příběh. Zkoušejte, jak negativní emoce promítnout do svých padoušských postav a dát jim tak nový rozměr. Pokuste se najít způsob, kterak překonat únavu a dokázat bavit sebe i ostatní.Máte pocit, že vás hra už nebaví? Připadáte si vyždímaní? Zkuste si chvíli roli hráče nebo si dejte na chvíli od RPG pokoj. Každý má nárok na dovolenou. Vypravěči nejsou výjimkou.Došla vám inspirace? Nemáte nápady? Použijte jednu z nesčetných metod, které používají scénáristé nebo spisovatelé, kteří také musejí doslova dojit jeden příběh za druhým.Povolání Vypravěče je často nevděčná a bezesporu náročná činnost. Nedivím se nikomu, kdo si navíc k tomu ještě nechce přiznat, že hlavní problém tkví v něm samém a tím se úplně dorazit. Ale neustálé uhýbání před problémem není nejlepší způsobem, jak se s ním vypořádat. Upínání se k naději, že někdo vyřešil váš problém za vás (ať už dobře napsaným dobrodružstvím, kvalitnějším systémem nebo vím já vychováním lepších hráčů nebo čímkoliv jiným...), je bláhové. Nikdo za vás nevyřeší vaše problémy. Můžete se inspirovat tím, jak jiní Vypravěči řešili ty své. A to je tak všechno.
Klíčem k dobré a zábavné hře je se vlastnímu problému postavit, pochopit jej a najít řešení. Z celého srdce doufám, že tento sloupek jakož i další články na těchto stránkách vám v tom pomohou...