RPG hra pro nováčky?

V diskuzi k DrD2 se jako vinná réva táhne napříč tématem, zda je DrD2 hrou pro začátečníky. Samozřejmě v návaznosti na to se rozproudila offtopicová diskuze zda hra A, či B je vhodné, vhodnější, nejvhodnější pro začátečníky. V první řadě, vybrat hru která je pro začátečníky NEJVHODNĚJŠÍ nejde. Samotný nováček už totiž má nějaké preference, či očekávání co od hry chce. Tedy je na něm aby posoudil – a k tomu mají sloužit recenze – zda je hra pro něj vhodná či ne.

V příspěvku bych ale chtěl zdůraznit, co podle mě hra pro začátečníky musí, a ne bo lépe, co by měla obsahovat. Rozdělím to do dvou položek, které jsou ve vzájemné symbióze. Tedy Kniha (pravidel) a Pravidla.

Kniha

Přehlednost. První a nejdůležitější pravidlo. Jedná se o řazení textu, tak aby hráč měl informace posloupné tomu, co musí dělat. Dělá-li jednu věc, neměl by listovat ve více stránkách a hledat co je přesně to a co ono. Tj. dělám li „skills“ tak nebudu hledat co skills jsou na jedné straně, nebudu mít seznam skills o 40 stran dál a konečně neuvidím jejich použití ve hře o dalších 50 stran dál. Kniha musí mít rejstřík, nebo jiný způsob rychlého hledání v textu. Obsah by měl být buď dostatečně obsáhlý, obsahovat odkazy na tabulky či vložené texty. Rejstřík by měl jít až do jádra samotných mechanik. Zalamovací záložky jsou třešničkou na dortu. K tomu patří ale i stručný nástin toho co jednotlivé kapitoly v knize znamenají a jak je zapojíme do hry.

Jednoznačnost. Každé pravidlo musí být jednoznačně určeno. Nemělo by nabízet možnosti více pochopení a významů. Což může být třeba problém v cizojazyčné verzi, úsměvné je, že to je i v originálních českých knihách. Problém je, že autor vždy ví, co pravidlem a jeho popisem chtěl jít. Čitatel tápe. Proof-reader by tedy neměl být autor, nebo někdo kdo je zapojený do vývoje hry. Ten nedokáže odlišit meta znalost od toho co je a co není přehledné. Mělo by se vycházet z toho, že hráč je blbec a že to píšete pro blbce, a je potřeba aby to i blbec pochopil. Tj. mělo by to být blbuvzdorné, případně absolventumatfyzu, či právníkovi vzdorné.

Nápomocnost. Kniha musí být nápomocná čitateli. Nelze předpokládat, že čitatel knihu hned pochopí. Že když uděláte seznam mechanik, čitatel bude vědět, co s nimi má dělat. Tedy v knize musí být stručný přehled základních termínů a podrobně rozepsaná tvorba postavy. Mechaniky by měli být pečlivě vysvětleny a ukázány na názorných příkladech. Můj osobní názor, resp. moje hlavní kritérium při výběru RPG hry není ani tak samotná hlavní mechanika – tedy jestli se jedná o d20+ něco, nebo Xd6, nebo či 2dX + něco. Kritériem je pro mě tvorba postavy, její svoboda, nabídka schopností a navázání na tu základní mechaniku. Podrobné, přehledné a jednoznačné pospání tvorby postavy krok za krokem je podle mě absolutní základ toho co potřebujete. Můžu polemizovat, jestli je nutný vzor vyrobené postavy a ukázka vyplněného deníku. Osobně si myslím, že nejlepší příklad je shrnutí tvorby postavy, které je jako tutoriál doprovázen příkladem. Nejsem si jist, jestli jsem to u nějaké hry viděl. Nechám si poradit od ostatních?! Kniha by měla říct, co přesně mechaniky tvorby postavy znamenají, jaké mají význam pro hru, jaké mají význam pro vzhled a charakterizaci hrdiny. Příkladem jsou fyzické a psychické vlastnosti. Zde si přivlastním myšlenku kolegy Jersona. Taková mechanika musí jasně nastavit model fungování, aby hráč vždy pochopil jak na tom jeho hráč je. Když hráči řeknu, máš sílu 2, tak bude asi šťastný, že jeho hod na rozbití huby drakovi bude XDX+2, ale neřekne mu to, jestli to je síla průměrná, nadprůměrná, směšná, nebo Conanovská. A pokud chceme pracovat s hráčovou představivostí, musíme mu dát srovnání.

Pravidla

Jednoduchost. Pravidla by měla být ve svém principu jednoduchá a intuitivní. Měla by sama pomáhat hráči a ne mu bránit. Pozor, zde bych rozporoval jednu věc! Množství pravidel nedělá pravidla složitými ani jednoduchými. Jejich komplexnost ve vazbě na herní svět (tedy zda se upravuje třeba i vliv počasí na hru, nebo naopak jde o nejzákladnější mechaniky a ve zbytku se zaměřuje pouze na vyprávění příběhů) a všeobjímavosti možných událostí a jejich věnování se různým detailům, nemusí být nutně v rozporu s jednoduchostí mechaniky a intuitivnímu pochopení hry. Jedná se spíše o hráčské preference. Já osobně mám raději hry, ve kterých jsou pravidla komplexní. Ostatně DrD 1.5 jsem vyhodil týden poté, co jsem si je koupil jako nedokonalé. Vyměnil je za ADnD a tento styl komplexně pokrývajících pravidel mi vyhovuje i nadále. Přestože experimentuji s řadou jiných her. Jak jsem řekl, dle mého názoru neexistuje přímá úměra mezi množstvím pravidel a nevhodností pro hráče.

Přístup k hráči. Mezi pravidla bych rozhodně řadil i to, jakým způsobem se hra vypořádá s radami pro hráče. Začátečník určitě má představu o tom co je to RPG, málokdo si koupí P’n’P RPG bez toho, aby neměl alespoň minimální představu. Jenže ta představa se málokdy slučuje s tím, co nakonec hra umí a jak se má hrát. V PnP PRG se nepotkávají postavy v hlavním městě a nezdraví se s jiným hráči či NPC standardním pozdravem „Hi, whats your level“ (MMORPG verze anglického How Do Yo Do). Pravidla tedy v tomto směru musí být výchovná. Musí vysvětlit základní principy hraní (bavíme se o pravidlech pro hráče, ne vypravěče, ačkoliv ty principy fungují na oba) a navést na správnou notu. Ukázat na příkladech, či v návodech jak mechaniky fungují na bázi té vypravěčské fáze hry a pokud máme vyloženě vypravěčskou hru, musí k ní hráče navézt.

Závěr

Jak vidíte, stavím odvedenou kvalitu práce na stylistice a práci s textem nad samotné herní mechaniky. Protože hra pro nováčky musí být návodem, tutoriálem jak hru uchopit, jak se hru naučit a jak ke hře přistupovat. Sebelepší mechaniky, které hráči nevysvětlí, co má s nimi dělat vedou ke špatným herním návykům, nepochopení že PRG je hra o komunikaci a fantazii a ne třeba o poměřování si Vzhledu na toaletách.

Špatný přístup k hráči jako nováčkovi může takovou hru nováčkovi zkazit a odradit ho od dalšího zkoušení. Komunikace v RPG by neměla být o tom, že se dva lidi hádají nad tím, že pravidlo navzájem špatně pochopili. Záměrem jsem nezmínil grafiku a layout. Ačkoliv obálka a grafika prodává, podle mě má právě vzhled na vhodnost pro hráče nejmenší roli. Nádherná knížka, která nesplňuje nic z toho, co jsem napsal výše je jen hezkou ozdobou knihovničky, ale zcela nepoužitelná.

Tj. nováčci potřebují Přehlednou knihu, ve které se jednoduše orientují. Jednoznačně a přesně napsaná a pospaná pravidla zamezující více významům a nepochopení. Text musí být napsán tak aby hráčům napomáhal. Mechaniky musí být jednoduché, jejich komplexnost podle mě nehraje vliv. Pravidla musí být hráči přístupná, musí mu vysvětlit, co má dělat, jak toho docílit a co vlastně znamenají.