K OG - netuším kam chodí York, ale za sebe můžu říct, že mi hraní na OG strašně rozšířilo odbzory. Objevil jsem nové věci co mě začaly bavit, objevil jsem že co mě bavilo hrát doposud se dá pojmout velice odlišně a vůbec těch pár OG na kterých jsem byl dost změnilo způsob jak se na rpgčka dívám dnes. Pokud k tomu byla nějaká diskuze, bylo to samozřejmě ještě lepší, ale i čistě hraní rozhodně nebylo pointless. A nikdy jsem žádnou z těch her nebral jako něco, co by mě mělo "přeučit" na jinou hru nebo jiný styl hry, to bych si před sebe už na začátku postavil zeď s neodnesl si z toho nic.
Koukat na OG (stejně jako třeba číst nová rpgčka) bych s tím zas tolik nesrovnával, přijde mi to jako jiná zkušenost, která dá člověku zase trochu něco jiného (a tím neříkám méně) než se hry sám účastnit.
Co se týká vlastní tvorby - imho někdo zažraný do vlastního herního stylu nebo hrající jenom hry určitého typu udělá dobré rpg leda naprostou náhodou (a i tak to nejspíš zabije prvním případným doplňkem, kterou pro tu hru udělá). I udělat například dobré retro, které bude víc než jen recyklací známého chce ve skutečnosti dost velký rozhled. Totéž platí (možná ještě víc) o dobrém "mainstreamu".
Příkladem člověka, který tohle umí budiž Kenneth Hite - on vlastně nepíše nějaké revoluční věci, většinou je to prostě dobře udělaná "klasika", ale dobře udělaná je prostě proto, že ten člověk má neuvěřitelný rozhled, má toho nastudovaného hrozně moc a často hraje mnohem experimentálnější hry, než sám píše. A když napíše vlastní hru, nemá problém s ní cíleně dojít za nějakýma osobnostma rpg scény, co hrají dost odlišně než on a prostě si tu hru s nim vyzkoušet. A taky třeba nemá problém psát (velmi dobré) doplňky pro docela odlišné systémy než jsou ty jeho...
sirien píše:
dost zoufalé prohlášení
Vím a nijak mě to netěší, ale přijde že malovat si věci nějak zvlášť růžově je spíš naškodu. Nicméně zas nechci aby to vypadalo že u nás nevznikly i dobré věci.