Merlin: Pokud dobrodružení čistě náhodou nezahrnuje ještě další činnosti, jako pátrání po mapách kobek, do kterých by se pak všichni vypravili, vyměňování si stop s hledači, ověřování, nějaký ten tréning na udržení se v kondici, kočkování se v hospodě, chlastání s kumpány atd.

Ja jen aby to pak tady nevyznelo.. ze my hraci Merlinovy kumpanie jsme nespokojeni s tim jak to Merlin vede.... V ZADNEM PRIPADE.... Naopak....A timo bych mu i rad za ta leta pred nastoupenou jednotkou podekoval :-)

Vse nejak vyplynulo z meho zamysleni se nad vyvojem postav nasich dobrodruzstvi.. Kde jsme se bezne dostavali timto tempem z 1 levelu na cca 15 level v prubehu roku zivota hrdiny mnohdy ani to rok nebyl... Poukazoval jsem spis na to jak to pseudorealne v nasich svetech chodi.Zda kazdy hrdina ma zivotnost jednoho roku , nebo jak to vlastne s zivotem dobrodruhu chodi.. jednou z odpovedi nam poskytla petka s jejim systemem downtimu..
Coz je trosku kamen urazu, protoze nejsme na tu mechaniku az tak privykli a resime jak to uchopit a jestli vubec...

Cor: ale jo, není problém stanovit pravidlo - žádné systémové dopady (a tímhle hráči problém mít nebudou, ode mne to byl jen příklad). Nicméně určité kolize nastane i ve fluffu (a fluffu já dávám přednost před mechanikou)- řekněme jedna postava chce věnovat něčemu tři roky, zatímco jiná jen rok. Jde o to, že když řekněme tu postavu co se věnuje své činnosti rok navedu do dobrodružství a toho by se měli zúčastnit i ostatní členové, tak se ten co se "potřebuje" věnovat své činnosti třeba tři roky může cítit poškozený (jeho činnost byla časově složitější). A dělit postavy fakt nechci.
nejde tady o to, že si s tím neporadím. poradím :), ale spíš od lidí tady pochytávám náhledy a názory (a zjišťuji, že jsem snad jediný, kdo downtime nepoužívá) :)

No, tak není nic jednoduššího se domluvit ve skupině, kolik času si downtime dáte. Asi se všichni shodnete, že chcete pokračovat VŠICHNI a ve stejném složení, ne?
Dejme tomu, že někdo chce aby postava byla mimo dobrodružný život 3 roky, jinému stačí rok, dalšímu je to jedno. No, tak ten, co je mimo rok si vymyslí, co dělal další dva roky. A nebo to ten se třema zkrátí. Koneckonců, úvod v tom stylu, že dobrodruhovi na odpočinku zaklepou na dveře dva bývalí kumpánía vytrhnou ho z poklidného života na nějaké šílené dobrodružství, to je přeci klasika.

Merlin píše:
Jde o to, že když řekněme tu postavu co se věnuje své činnosti rok navedu do dobrodružství a toho by se měli zúčastnit i ostatní členové, tak se ten co se "potřebuje" věnovat své činnosti třeba tři roky může cítit poškozený (jeho činnost byla časově složitější).
No záporáci nečekají, až si hrdinové dodělají svoje vedlejší problémy. Podle mě nejvhodnější by bylo říct "ok, downtime cca 1 rok." A pokud si tam hráč naplánuje něco, co mu bude trvat let pět, tak už je to jeho problém (samozřejmě to funguje jenom s tím, že ten průser jim na hlavu spadne, ne že se rozhodnou hledat dobrodružství).

Prostě social contract "dáme si teď v herním světě roční pauzu, rozmyslete se co děláte."

Downtime podle mě ke kvalitnímu a uvěřitelnému hrdinskému příběhu tak nějak patří. Je v antických bájích, v literárních ságách i v současných filmových sériích. Asi by mi jako GMovi naopak vadilo, kdyby ho hráči vůbec nechtěli.

A souhlasím se Sirienem, že to by měla být hlavně práce GMa, aby konstruoval dobrodružství a záporáky tak, aby tam downitme šel nacpat.

Zajimavejsi mi i prijde... Bude pauza... cca aspon rok mozna dele..... hraci si naplanuji a pak po rocee opet nastavaji casy nahod.... tedy i podle nahody to tem co si naplanovali neco delsiho to mze vyjit a kdyz ne ?.. bohuzel musi prerusit a treba navazat v pristim volnejsim case :-)... A nebo treba se v prubehu nektera z postav dozvi neco zasadniho a tim sama vyvola preruseni...
Myslim ,ze spis i hlavnejsi pricina proemu dli ve vrstveni informaci o pribehu... Tatim jak to mme nejak neni cas odpocivat , protoze mame prisuny novych a novych podinformaci, ktere nas tanou dal a objevujem nove a nove zalezitosti..Coz je cool.. ale motivace pro mezidobi tim uvada.. jasne nektere zase naopak nastavaji.. ano mame jit nekam kde je strezena kazda komnata a nejspis asi je tam spousta pasti a zamku.... nebude lepsi nakoupit spoustu kouzel nebo se radeji priucime v remesle se zamecnickym nacinim? coz obnasi nemale vydaje ale i cas.. 250dni...

Sparkle píše:
Downtime podle mě ke kvalitnímu a uvěřitelnému hrdinskému příběhu tak nějak patří. Je v antických bájích, v literárních ságách i v současných filmových sériích. Asi by mi jako GMovi naopak vadilo, kdyby ho hráči vůbec nechtěli.

takovej :) Odysseus jel v jednom kole, žádnej downtime :D

Jo, vůbec si měsíc neválel šunky s Kirké, než vykoumal jak pryč, vůbec nebyl zavřený nějaký ten čásek u polyféma v chlívku, nebo se jen tak neplavil z A do B. nezajímavé části cesty jsou tam většinou přeskočeny, ale to neznamená, že tam nebyly ;)

Vojtěch. To je akce. To není downtime. ;-)

tak ono vsechno je akce.. jen v jeho pripade.. v tom jela cela skupina.. nemuseli se delit :-)) proste cela skupina kroutila ocasky prasatkum :-))

Merlin píše:
A rozhodně z toho nechci 4 rozdílné příběhy, které budu muset pro každého hráče řešit :)
To je fair point.

Popravdě Tě docela chápu - to že mi hráč řekne "hej tak postava si dá pauzu na půl roku" je jedna věc, "postava si dá pauzu na 5 let" je dost jiná. To je už na to si s hráči probrat jaké příběhy vlastně chtějí hrát a jak si to představují seskládané.

Merlin píše:
nicméně tady se to krapet bije s tím "já chci chodit po kobkách"..technicky by taková postava oproti těm, které se věnují "civilní" činnosti, měla postupovat v levelech, získávat xp a další věci... a to samozřejmě nechci.
Proč? XP jsou nějaká abstrakce která vyjadřuje postup postavy v čase. Jak sem psal můžeš říct "hej, tak jako si dobrodruhoval a bylo to zajímavé, ale nenarazil si na nic fakt velkého", takže "zisk" takové postavy v mezidobí bude odpovídat zisku postavy, co dělala něco civilnějšího (a při tom musela řešit nějaké pro ní nezvyklé problémy).

Ostatně v tom světě máš mrtě postav na X-tém levelu, které nikdy "nedobrodruhovali" - vojáky, co jen procházeli bitvami (čistá praxe, ale úzce vymezená), mágy, co nikdy neopustili dvůr (takřka čisté studium) atp.

Představa že XP jsou něco co vysloveně padá ze zabitejch enemáků je taková... archaická, poněkud :)

Merlin píše:
takovej :) Odysseus jel v jednom kole, žádnej downtime :D
Odyseus měl hlavní quest doma u manželky a střihnul si docela dost dlouhej downtime turistické dovolené "Trója a krásy Řecka, zážitková turistika" od "Olympus travel, s.r.o."


Tarfill píše:
Avšak pokud by nechtěl meškat hráč, je to ideální příležitost k tomu, aby se do hry zapojily jiné postavy
Ono to má i nějaké možnosti navíc.

Třeba hráč co normálně hraje válečníka si může střihnout na jedno nebo dvě sezení kouzelníka, co má nějakou agendu (vypravěč mu může i říct "ok, tak tahle zápletka bude tvoje, Mistr/Šéf gildy tě poslal vyřešit tohle, máš si na to shrábnout nějaký nájemný posily, pořešit to a vrátit se" - postava přirozeně přijde a přirozeně pak odejde.

Nebo si hráč může zahrát postavu, u které mu třeba nevadí, že zemře - někoho prokletého nebo někoho kdo hodlá něco udělat "bez ohledu na cenu" atp.

sirien píše:
můžeš říct "hej, tak jako si dobrodruhoval a bylo to zajímavé, ale nenarazil si na nic fakt velkého", takže "zisk" takové postavy v mezidobí bude odpovídat zisku postavy, co dělala něco civilnějšího (a při tom musela řešit nějaké pro ní nezvyklé problémy).

A nebo na něco velkýho narazil, něco navíc získal, ale zároveň ho potkal i nějaký extra průšvih, kvůli kterýmu zas o něco přišel.

sirien píše:
Proč? XP jsou nějaká abstrakce která vyjadřuje postup postavy v čase. Jak sem psal můžeš říct "hej, tak jako si dobrodruhoval a bylo to zajímavé, ale nenarazil si na nic fakt velkého", takže "zisk" takové postavy v mezidobí bude odpovídat zisku postavy, co dělala něco civilnějšího (a při tom musela řešit nějaké pro ní nezvyklé problémy).

Ostatně v tom světě máš mrtě postav na X-tém levelu, které nikdy "nedobrodruhovali" - vojáky, co jen procházeli bitvami (čistá praxe, ale úzce vymezená), mágy, co nikdy neopustili dvůr (takřka čisté studium) atp.

Představa že XP jsou něco co vysloveně padá ze zabitejch enemáků je taková... archaická, poněkud :)

s expama a levelováním to byl jen příklad :), nijak si na to nepotrpím...na druhou stranu ...: když jsem s těmahle týpkama, tak se zlepšuju a když s nima nejsem tak sem pořád stejnej, protože chodím jen podzemí typové je taky podivné.

Ale to mne tak netrápí...s tím si poradím.

Sparkle: tím už se to ovšem trochu komplikuje a je otázkou, jestli chceš mít důsledky downtimu komplikované :)

nestacilo by rict... tak ty jsi sel sam?... tak to jsi narazil :-))))

Merlin píše:
když jsem s těmahle týpkama, tak se zlepšuju a když s nima nejsem tak sem pořád stejnej
S těma expama narážíš na velmi klišoidní problém. Můj elf kouzelník za prvních 150 let studia pokročil na 1. úroveň. Měl tedy svá tři kouzla a pár magů. Během dalšího roku běhání po lese mezi skřety měl kouzel už asi 20. WTF? Je opravdu pro učení se kouzel lepší házet modré blesky po skřetech, než se pořádně učit v klidných prostorách? :)
S tímhle se prostě musí hráči srovnat. Ano, expy se sbírají jen když je to odehrané.
Anebo se mohou všichni dohodnout, že po dohrání kampaně nechají postavy dvacet let žít v relativním klidu a pak se rozjede další kampaň ale všichni budou mít X úrovní navrch - bude se hrát kampaň pro postavy vyšších úrovní. Má to jen riziko, že s nově nabytými dovednostmi hráči nebudou umět dobře hrát, protože je nezkoušejí postupně. Některé jim přijdou slabé apod. Ale hlavně v tomto případě postavy odpočívaly proto, že se hráči domluvili na skoku úrovní. Nikoliv naopak, že ten skok vycházel z jejich odpočinku.

Jinak ještě mě napadlo třeba nechat postavám jednu úroveň navrch, pokud si opravdu vymyslí a odvypráví, co zajímavého dělali. Barbar prostě zjistil, že na samotáře je to nuda a víc nebezpečné a navíc ho štvou ty všechny zamčené dveře na konci chodeb, kde očekával poklad. Zloděj úpsěšně rozjíždí pivovar, ale po nějaké době se začne ozývat jeho dobrodružná povaha. Tohle přece může dělat i později. Hraničář dělal lovčího a kouzelník se ledacos naučil v knihovně. Každý si srovnal svoje soukromé věci, o něco málo vyrostl, ale každý přivítá možnost zažít zase něco společně. A někdo během té pauzy mohl zjistit něco důležitého od čeho začne další dobrodružství. Mohl to být i on, kdo ostatní svolal, protože k nim má důvěru.

My jsme skončili tak, že hrajeme "epizodicky" - vždy je kampaň, která je tématická a má nějaký ucelený příběh, který v nějakém bodě skončí. A pak se udělají nové postavy, nová část světa (či stará ale z jiného pohledu) a jede se znovu od 1čky. S tím, že délka kampaně se neustále zkracuje - první byla cca 2 roky, druhá asi rok a půl, teď cílím na cca 9 měsíců... u dlouhých kampaní je problém, že časem vždy vyčpí a ztratí náboj, čímž přestanou být tak zajímavé.

Šaman píše:
Můj elf kouzelník za prvních 150 let studia pokročil na 1. úroveň.
A přesně kvůli tomuhle jsem zavedl to, že všechny rasy žijí stejně dlouho a postavy mají nuceně +/- stejný věk k začáku...

Ještě mě napadlo, že hodně potíží asi vzniká tím, že postavy ve vašich hrách levelují a že hráči, kteří prolézají kobky mají pocit, že by měli nasbírat víc expů.
Já třeba už dlouho beru, že pokud se má postava v něčem skutečně zlepšit, tak na to nestačí nějaké běžné věci (A už vůbec ne teoretické studium), ale prostě musí jet na hraně svých schopností. Takže je celkem jedno, jestli postava tři měsíce dělá úředničinu, nebo rok hledá nějaké jeskyně, ve kterých by něco mohlo být, ale vlastně v nich nic není, ve výsledku se to tak moc neliší. Snad jen v tom, že úředník bude mít po čase trochu utlumené instinkty, než se mu vrátí.