Já bych to řešil přes milníky. Prostě si jednou za pár sezení řeknete, že postavy postoupí na další úroveň.

1. Nepoužívat EXPY, a už vůbec ne jen za boj.
2. Nezapomínej, že jako PJ jsi na straně hráčů a nemáš u každého NPC spustit nejsilnější kombo.
3. Nepoužívej EXPY a už vůbec ne jen za boj.
4. Vysvětli hráčům, že fakt není cílem zkoušet všechno vymlátit.
5. Nepoužívat EXPY, a už vůbec ne jen za boj.

tenhle dotaz mi připomíná článek, který jsem tady kdysi četl (asi od Vannaxe?), kde se říká zhruba tohle: Ravenloft není o síle a kombení, Ravenloft je o přežití ;-)

Mně přijde, že je dobré rozehrát během hraní ještě nějakou další dějovou zápletku.

Pozor, dále jsou možné spoilery!

Jeden můj hráč například našel ve sklepení jisté vily knihu vázanou v černé kůži. Měla jen písmo, které nedokázal rozluštit. Vždycky, když se v hospodě (nebo jinde) opil (tedy jeho postava, ne hráč sám :-)) a pak se před spaním do knihy podíval, dokázal z té hatmatilky chvíli něco vyčíst. Jednou třeba vyčetl, že když v Barovii někdo umře, tak neodchází do Vnější sféry, ale zůstává v Éterické sféře na pomezí Barovie. Tam duše posečká, než přijde příležitost se narodit do nového dítěte. To vysvětluje, proč je v tomto settingu tak málo dětí: prostě zatím jich neumřelo dost na to, aby se narodily nové. Stejně tak hráčské postavy, pokud by tu umřely, neopustily by Barovii zcela, ale převtělily se (po nějaké době) do nových miminek. :-) Další zmínka se zmiňovala o nějakých záznamech v kláštěře někde na jihu. Takto se postupně dostával k informacím o mnou improvizovaném alternativním konci Strádově prokletí.

Vtip byl (v mé improvizaci) v tom, že Strád, když někoho ze svých poddaných vysál, tak mu vzal i duši. Strád o tom nevěděl. Jak jich během svého života vysával čím dál víc (a v jeho panství tak bylo čím dál víc lidí bez duše), tak se i rodilo čím dál méně dětí (protože duše neodcházely do Éterické sféry, ale zůstávaly ve Strádovy). V dobrodružství bylo uvedeno, že Vistáni, na rozdíl od Barovijců, mohli opouštět Barovii. To bylo v mé verzi vysvětleno tak, že Barovii mohl o úplňku opustit tvor s duší, ale ne tvor bez duše nebo tvor s více dušemi. Strád Vistány nevysával. Proto mohli o úplňku Barovii opuštět. Sám ji ale opustit nemohl, aniž by přesně věděl proč (to bylo jeho prokletí). Postavy ji také mohly opustit, ale musely by vědět, že to jde o úplňku. Mnozí Barovijci, jako těla bez duše, Barovii opustit nemohli.

Když by se hráči časem toto všechno dozvěděli (nedohráli jsme to), tak se mohli rozhodnout, jestli Stráda zabijí (klasický konec), nebo mu vyjeví pravdu, on jim uvěří a rozhodne se vysáté duše propustit, zbavit se prokletí a sám pak Barovii opustit (podobná situace jako na konci dobrodružství Sestup do Avernu), nebo třetí varianta byla ještě ta, že by pojal za ženu jednu hráčskou postavu (pokud by k tomu daná hráčka svolila).

Ahoj, díky byla to rychlost!
ShadoWWW píše:

Ano, tohle by la opravdu velmi upravená kampaň. Já bych to takhle asi neodehrál. Smysl to v pár bodech nedává(Strád se může krmit jen na obyvatelích s duší, takže by po těch cca 400 letecg co tam je už jistojistě vysosal všechny duše a měl by problém; Z Barovie se nedostaneš ani kouzlem Přání, tak je trochu divné, že by to šlo normálně a ne jen pro Vistány 12x do roka), alle jinak velmi zajímavá myšlenka a čest tvojí nápaditosti!
Log 1=0 píše:
Ano, ale upřímně, jak chceš např. bezpečně dovést Irínu do Vallaki, když na lvl3 může být i lítý vlk(a těch má Strád celé smečky) smrtící nepřítel(a pokud by jako nezaútočil na svůj největší objekt zájmů, tak je to z pozice PJ moc moc špatný).
Doufám že chápete co se snažím řìct.

Necromancer píše:
pokud by jako nezaútočil na svůj největší objekt zájmů, tak je to z pozice PJ moc moc špatný
Touhle logikou by si pro ni měl dojít osobně a hned, takže by nebylo co řešit. Ostatně možná mi to uniklo, ale Strád není vševědoucí, takže dostane echo, že Irina odešla, ale koho kam poslat už se nedozví.

Taky je tu možnost, že jem prostě jen tak občas zvedneš úroveň, ale to bys je pak mohl rovnou hodit na lvl8, do ruky dát SunSword a postavit před Ravenloft se slovy "Hoďte si na vnímání". Pak ti přeji jen příjemné házení kostkami a ať je ti země lehká.
Log 1=0 píše:
Ano, mohl a už to udělal(3x ji kousnul a pak ji na to vymazal(znejasnil) vzpomínky). Jistě, ale o to mi nešlo, to byl jen příklad, že na lvl, ve kterém do Barovie vstoupíš, prakticky nic nedokážeš. Vševědoucí není, ale má víc špehů než životů a navíc všelijaké prostředky pro sledování a odposlouchávání(např. může(ale nemusí, jen když se na to přímo zaměří) "sledovat" každou magickou komunikaci v Barovii). Takže možná že ne, ale asi ano.

Necromancer píše:
Taky je tu možnost, že jem prostě jen tak občas zvedneš úroveň, ale to bys je pak mohl rovnou hodit na lvl8, do ruky dát SunSword a postavit před Ravenloft se slovy "Hoďte si na vnímání".
Víš, že jsi napsal docela hloupost? Necromancer píše:
na lvl, ve kterém do Barovie vstoupíš, prakticky nic nedokážeš.
Od toho máš během hry vylevlit.
A pokud to hraješ tak, že Strád ví o všem a může si kdykoliv přijít a zadupat postavy do země, tak nic proti tomu, ale zní mi to spíše jako frustrace, než zábava.

SPOILERY

Já jsem cestu Ireny do Vallaki řešil tak, že Strahd se o pokusu hráčů dostat Irenu do Vallaki dozvěděl a počíhal si na ně na mostě u Tserských vodopádů (na mapě vyznačeno jako bod H). Hráči byli tuším na 4. úrovni, takže proti Strahdovi nic moc. Jako ST jsem se zabýval stejným dilematem jako Ty - tedy jak vyřešit situaci, kdy hráči by proti Strahdovi reálně neměli šanci a zároveň Strahd Irenu chce, takže by se od hráčů nenechal odradit. Strahd taky ale nechtěl hrdiny hned zmasakrovat, chtěl si s nimi nějaký čas hrát, aby zahnal nudu. Nejdřív jim tedy nabídl, ať mu Irenu vydají, že je nechá jít. Hráči jako správní hrdinové něco takového pochopitelně odmítli, takže se strhla šarvátka, kdy hrdinové zastoupili Strahdovi cestu a Irena se svým bratrem prchali pryč (vzhledem k tomu, že cesta do Vallaki byla blokovaná, zamířili zpět k Barovii a k řece). Rozhodl jsem, že bude všeobecná znalost o tom, že upíři nemají rádi tekoucí vodu, takže Irena s bratrem utíkali k řece pod mostem. Mohli sice také rovnou skočit z mostu, ale je to docela výška, tak nechtěli riskovat. Hráči se chvilku se Strahdem kočkovali. Bylo to jejich první střetnutí s ním, tak z toho byli patřičně vyjukaní. Když zjistili, že jim Strahd dává strašný čoud (a to do nich šel pouze útoky drápy a zuby - bez žádných kouzel), ze zoufalství je napadlo, že zkusí Strahda z mostu shodit. To se jim sice nakonec povedlo, akorát zjistili, že se Strahd proměnil v netopýra a jal se pronásledovat Irenu. Hráči se tedy pustili za ním. Po chvíli v lese našli zabitého Irenina bratra a došlo jim, že zemřel při pokusu Irenu před Strahdem ochránit. Ireniny stopy pokračovaly dále k řece, kde jak si odvodili, musela Irena skočit do prudké řeky, aby před Strahdem unikla. Hráči tedy začali prohledávat oba břehy řeky, až nakonec doputovali do Vistanského tábora u Tserského jezírka (na mapě bod G). Tam se od Madam Evy dozvěděli, že rozzuřený Strahd v táboře byl a vyžádal si pomoc Vistaniů, aby Irenu našli, protože sám její stopu ztratil. Hráči se tedy otočili zpět, aby zjistili, že se s Vistaniema pátrajícíma po Ireně minuli. Podařilo se jim je však vystopovat a zjistili, že Vistaniové byli v pátraní po Ireně skutečně úspěšní - spoutanou ji odváděli na Ravenloft. Hráči Vistanie pobyli, Irenu osvobodili, řekli jí o hrdinské smrti jejího bratra a tentokrát jí už bezpečně doprovodili do Vallaki. Strahd nakonec usoudil, že se Irena musela utopit a pátrání po ní zanechal. Irena na čas našla bezpečné útočiště v hostinci, který patřil rodině Martikovů... než si ji zde povšiml Izek Strazny. Ale to už je jiný příběh...

Dalo by se to sice řešit tak, že Strahd o útěku Ireny do Vallaki nebude vědět, ale chtěl jsem, aby hráči od samého počátku měli Strahda v patách, aby zakusili, jakou hrozbu představuje, aby hned na začátku pocítili obrovskou bezmoc, která v Barovii panuje. Také jsem ale chtěl, aby přes to přeze všechno měli možnost zažít jistý úspěch a aby úkol dopravit Irenu do Vallaki byl splnitelný, byť smrtelně nebezpečný. Po reakcích hráčů jsem nabylo dojmu, že se to podařilo. O tomto sezení mluvili jako o jednom z nejlepších a nejintenzivnějších, které zažili.

Jinak jak píšou ostaní, nepoužívěj EXPY ale milníky. Některá střetnutí jsou skutečně brutální - například mlýn Kostimlat. V pravidlech se sice píše, že Kostimlat odpovídá zhruba 4. úrovni, ale vůbec to tak není. Já tam postavy vcelku naivně nahnal s tím, že by čarodějky měly vykostit, ale hráči tam dostali strašlivě na držku, že jsem musel trochu ohnout hru, aby vůbec přežili. Kdybych to hrál znovu, víc bych zdůrazňoval, že Kostimlatský mlýn je velká hrozba, víc bych se hráče nějakými příběhovými prvky snažil varovat, aby byli opatrní. Aby je to nutilo víc prozkoumávat, vyzvídat... aby například mohli získat povědomí o tom, že je tam čarodějnický coven a že by bylo lepší čarodějky odpravit jednu po druhé. Tedy buď je nějak postupně vylákat, nebo si počkat, až se některá z nich sama vydá ven...

Log 1=0 píše:
Víš, že jsi napsal docela hloupost?
Objasníš mi jakou(teda pokud ti nejde jen o pitomé překlepy)?
Ale asi ano musí to jít přes úspěchy, ne přes killy. Díky moc. Jen, nenapadá někoho nějaký přijatelný úkol pro lvl3?

Necromancer píše:
Jen, nenapadá někoho nějaký přijatelný úkol pro lvl3?

Koukni na Valaki tam je toho dost

Necromancer píše:
Objasníš mi jakou(teda pokud ti nejde jen o pitomé překlepy)?
I když dáváš levely jen za sezení, tak to neznamená, že můžeš hráče hodit na konec a vyjde to na stejno. Ta sezení budou vyplněna obsahem (hráči chtějí, aby se něco dělo, proto chtějí hrát, chtějí odehrát zajímavý příběh, ne to odbýt, aby se neřeklo), což je jednak zábava sama o sobě, jednak to připraví půdu pro velké finále, bez ohledu na to, jestli jsi dával levly za zkušenosti, kvesty nebo sezení. Hra plyne tak jako tak.

Hrát Curse of Strahd čistě bojově je pro otrlé povahy. I když je to samozřejmě jedna z možností, pro moderní pojetí hry je boj jen jedním z pilířů, krom toho jsou tu ještě průzkum a roleplaying. Všechno z toho se dá odměnit expama, pokud tedy nepoužíváš milníky - které ovšem v sandboxovém settingu vyjdou docela nastejno.

Vůbec, celkem hezká povídání k tomu, jak na Barovii, jsou na YT kanále Lunch Break Heroes. Sice jen v AJ, ale co už člověk nadělá.

Necromancer píše:
Jen, nenapadá někoho nějaký přijatelný úkol pro lvl3?

Co třeba obrana starostova domu (a Ireny) v Barovii před nočním nájezdem nemrtvých/vlků/jiných bubáků? Mohl by z toho být takový pěkný survival jako v klasických zombie hororech. Navíc by to pěkně zapadalo do konceptu kampaně - tuším, že když hráči poprvé k domu přichází, mohou si povšimnout toho, že je poničený od předchozích útoků, jak Strahd starostu šikanuje, až z neustálého stresu nakonec umře.

Necromancer píše:
Jen, nenapadá někoho nějaký přijatelný úkol pro lvl3?

A ještě jeden nápad. Co kdyby hráče barovští požádali, jestli by jim nepomohli vycvičit místní domobranu? Já jsem tenhle nápad sice použil, ale příliš jsem ho nerozvíjel, spíš jen tak na okraj. Měl jsem v družině warriora, kterému jsem chtěl dát něco, co by mu dodalo pocit důležitosti. Takže v mezičase, co se postavy seznamovaly s prostředím, mluvili s NPC, tenhle hráč trénoval místní. Každopádně dalo by se to jistě rozpracovat jako plnohodnotný subquest pro celou skupinu. Jako inspiraci bych použil třeba Sedm statečných/samurajů.

Kosťa píše:

Íky, kouknu
Log 1=0 píše:

Jako asi jo, já byl ten den jenom rozladěný, promiň.
wlkeR píše:

Jako jo, jen to anglické povídání asi nepřelouskám. :/
kuschleba píše:

Obojí mě napadlo a zvažoval jsem o to sám(nejdřív o té obraně Barovie, pak i o tom obléhání Iríny), ty jsi mě utvrdil!
A od toho cca lvl5 už to půjde lépe!
ÍKES!