Pro začátek pár dalších potenciálně vhodných odkazů:
- Diskuze o typografii, sazbě a designu. Mám pocit, že tam občas padlo něco rozumného i k překladům.
- Překladové klíče. Dá se k nim dostat i tlačítkem na pravém horním okraji stránky (nad uživatelským panelem).
- Vzorový dokument pro import klíče do Překladových klíčů Kostky. Pokud se o ten překladový klíč plánuješ podělit s ostatními, tak je ideální ho udržovat v téhle podobě.
- InDesign - Masters, Vrstvy, Vlákna a Styly. Nejde o tutoriál jako takový, jde spíše o zmínku základních principů a věcí, které se fakt vyplatí znát hned na začátku.

---

Sazba je proces, kdy vezmeš přeložený text (v .docx, gDocu, vlastně kdekoliv) a převedeš ho do pdfka a (původní) grafiky. Na to tady používáme Adobe InDesign (alespoň většina z nás) a hodně se hodí Adobe Acrobat. Podrobnější info k tomuhle viz sirienův článek, který jsem odkázal nahoře. Samotnou sazbu teoreticky nemusíš řešit sám, můžeš zkusit někoho z InDesign gangu (viz diskuze o typografii).

K samotnému překládání - doporučuju překládat do gDokumentu, který nasdílíš korektorovi. On ti to pak může připomínkovat mnohem jednodušeji, než když by se k němu dostalo až výsledné pdfko.

Lepší rady ti dají zkušenější překladatelé (Sirien, ShadoWWW, Exi ...), já osobně s tím až tak hluboké zkušenosti nemám.

Já bych měl radu k procesu překládání jako takovému. Záleží pochopitelně na tom, jaký je kdo profík v daném jazyce a v mateřském jazyce.

Mně se osvědčil 3 průchodový proces, kdy celý text projdu postupně 3 krát

1. vezmu originál, přeložím si ho celkem otrocky do češtiny (nemyslím hloupě, ale bez nějakého dlouhého přemýšlení nad krasomluvou, jde hlavně o význam.

2. procházím přeložený text a znovu ho "překládám" do češtiny. To překládání zde znamená, že tvořím správné české věty, píšu tak, jako by to byl originální český text, tedy aby na něm ideálně při čtení nebylo ani vidět, že je to překlad. Některé věty jsou úplně přetvořené, zůstane jen smysl, ale změní se zásadně jejich struktura, z jedné věty třeba vzniknou tři, změní se sloveso, z trpného se stane činné atd. Čeština má své zákonitosti, ty je dobré znát a držet se jich

nechám výsledný text z kroku 2 nějakou dobu odležet a pak si dám 3. průchod

3. text čtu skoro jako by to byl text cizí a opravuju a upravuju si to, co se mi nelíbí. tím, že jsem získal od svého překladu odstup časovou prodlevou, občas vidím, že to nebylo ono, že to při čtení tahá za uši, nebo není dobře srozumitelné atd. bohužel toho většinou z kroku 2 zůstane celkem dost, takže tenhle krok není nijak nenáročný nebo zbytečný.

Mám za to, že při tomto postupu mohou z člověka mohou vypadnout texty, které jsou kvalitní, čtivé a užitečné.

A. Vyberu si text, který mne zajímá.
B. Provedu otrocky překlad do češtiny... strojne/kapitolu.
C. Pretvarim otrockou verzi do tě správné české a systémové. Zde pracuji s podkladovým klíčem.
D. Celou dobu mám text u korektora, který mne varuje na odchylku od standardu.

Doporučuju přečíst sérii článků Šíleného korektora, zvlášť "Používání vedlejších vět" a "Píšeme nejen v češtině, ale také česky". Do začátku je tam spousta dobrých rad.

Díky všem za sdílení tipů a odkazů.

LokiB píše:
3 průchodový proces
Jarik píše:
A,B,C,D...
Chápu to správně, že po prvním průchodu už neděláte celkovou kontrolu vůči původnímu textu?
Pracujete s překladovým klíčem? Tvoříte ho ještě před překladem samotným nebo v průběhu?

Aegnor píše:
Překladové klíče
Uvažoval jsem nad překladem menších her jako Agon nebo Dogs in the Vineyard, takže asi žádné existující klíče nevyužiji a naopak mé klíče nebudou nikomu dalšímu k ničemu, ale rozhodně se zde mohu inspirovat.

KDolecek píše:

Jedu to stále souběžně. Koukám do originálu i hrubého/jemného překladu. Protože ten otrocký překlad (ať strojní nebo hrubý) není vždy přesný.
Nebo, když hledám ty jemné nuance, tak potřebuji vidět obojí souběžně.

Já osobně si dělím práci po kapitolách. Neberu celý text najednou - to prostě neumím.

Nácvik jsem si dělal na 1page pravidlech. Nebo doporučuji vzít si nějaký krátký doplněk, který už patří do kánonu. nebo si zkusit přeložit jednu kapitolu něčeho. Prostě to zkusit, jak to jde.

I u těch menších her doporučuji používat stejný postup. Protože to vytváří nějaký slovník lokální terminologie. :)

Nevím, nakolik ti pomůže tohle, protože já už jsem dost "vypsanej" a budu mít jiné postupy, ale:

1. Přečti si originál a pochop ho. Zejména v RPG produktech ti originál bude často popisovat nějakou fikční situaci, konkrétní popisy místa nebo předmětu, princip fungování nějaké pasti, princip fungování nějakého pravidla. Primárně to musíš pochopit a být si jistý, co co jde.

Pokud narazíš na slova, která neznáš, nepoužívej dvojjazyčný slovník. Ten je k ničemu, nepomůže ti pochopit. Místo toho používej anglické výkladové slovníky, Wikipedii a jiné zdroje – nejde o slovo, jde o to, co přesně znamená a co popisuje. Až pochopíš, co originál popisuje, najdi pro to vhodné české vyjádření.

Dvojjazyčné slovníky jsou užitečné jako primární impulz ke googlení, ale nestačí jako odpověď. Příklad, na který jsem teď narazil při recenzi: v angličtině máš "capstone", český slovník ti vyhodí slovo "klenák". Správný postup je nejdřív pochopit slovo capstone a zjistit, co v tomhle konkrétním kontextu znamená a jak si to máš představit. Pak můžeš hledat český ekvivalent, v daném kontextu. Můžeš si vygooglit "klenák" a zjistit, jestli je to totéž. Hint: v tomhle případě to bylo něco úplně jiného a autor originál použil slovo "capstone" zjevně jen jako synonymum slova "deska".

2. V hlavě proveď dekonstrukci původního sdělení do jakéhosi "metajazyka". Pochop vazby mezi jednotlivými slovy, co se k čemu vztahuje, co co znamená a zapomeň na originální strukturu věty.

3. Tuhle svojí představu v metajazyce převeď do češtiny. Jinými slovy: sděl stejnou myšlenku tak, jako by ji napsal český autor.

===

Tohle všechno je jenom zdlouhavé vysvětlení, jak říct, že překlad neprobíhá takhle

angličtina ==> čeština

ale takhle:

angličtina ==> metajazyk (v hlavě si udělám jasnou představu a chápání významu a situace) ==> čeština

Do češtiny nepřekládáš z angličtiny, ale z metajazyka.

===

A tohle všechno je jenom způsob, jak říct, že cílem překladu není zkopírovat formu originálu, ale především obrazy a významy, které vykresluje v hlavě. Snažíš se volbou jiných jazykových prostředků docílit toho, aby tvoje české věty vykreslily v hlavě českého čtenáře stejné obrazy a dojmy jako ty anglické v hlavě anglického čtenáře.

Teorie překladu je ve skutečnosti docela zajímavá a pestrá – nepopisuju jediný možný přístup a v konečném důsledku záleží hlavně na účelu textu. Jinak se překládají pravidla hry, jinak náhodné tabulky, jinak atmosférická povídka a jinak rekonstrukce Shakespeara. Např. při překladu beletrie bude důraz na věrnost struktuře a formě originálu mnohem větší než při překladu herních produktů, kde je to podřadné a důležitější jsou jiné věci.

Jsem si vědom toho, že ti kontraproduktivně píšu víc detailů, než asi chceš slyšet. :) Kdyžtak se ptej.

EDIT: Na rozdíl od předřečníků bych nedoporučoval napsat věc nejdřív "otrocky" a pak až to ladit - podle mě už to nikdy nespravíš. Musíš provést poctivou dekonstrukci a napsat to rovnou svými slovy. Ale chápu, že tohle je asi o vypsanosti, a co funguje mě, nemusí fungovat jiným.

Double-post FTW!

Pokyn "piš vlastními slovy, jako by to bylo od začátku psané česky" se ovšem může snadno zvrhnout v "dělej si, co chceš, a klidně si k tomu přibásni, cokoli tě napadne". Špatný/nezkušený překladatel může snadno sklouznout k tomu, že si začne dílo měnit, upravovat, přebásňovat, protože je to přese autorská lincence! Já s tím nesouhlasím a nenabádám k tomu, to už není překlad, ale adaptace.

Pro ilustraci zkopíruju příklad z vedlejší diskuze:

Originál:
„If a door can first be pried up slightly with a crowbar or a similar lever, someone not using the lever can get a grip on the bottom of the door, eliminating the disadvantage.“

Před přepsáním:
„Lze-li nejprve mříže lehce nadzvednout páčidlem nebo něčím podobným, někdo, kdo nepoužívá páčilo, se může zachytit spodku mříží a zrušit tak nevýhodu na ověření zdvižení“.

Po přepsání:
„Když se někomu podaří nadzvednout dveře třeba páčidlem nebo jinou pákou, ostatní je můžou zespodu chytit. Tím se nevýhoda zruší.“

Všimni si, že je to vlastně doslova totéž. Přepsáním jsem nic neodebral, nic nezměnil ani nic nepřebásnil a nepřidal. Změnila se forma, to ano, ale "obrázky v hlavě" zůstaly identické, a dokonce i formální obsah věty a použití konkrétních slov je vlastně stejné.

Tohle myslím tou dekonstrukcí do metajazyka a napsáním téhož znova, ale vlastními slovy.

EDIT: Doplněn originál.

Markus píše:
Na rozdíl od předřečníků bych nedoporučoval napsat věc nejdřív "otrocky" a pak až to ladit - podle mě už to nikdy nespravíš.

Palec nahoru a velký souhlas. Z mého pohledu je v tomhle velké nebezpečí, že začneš jen přehazovat slova, ale už to nebude správné odladění textu... což se evidentně stalo a já tady pak jen biju hlavou do zdi :-(

Pane Bačo, vy nebijte hlavou do zdi – možnosti redaktora něco spravit jsou omezené, pokud to nechce přeložit celé sám od začátku. :)

KDolecek píše:
Pracujete s překladovým klíčem? Tvoříte ho ještě před překladem samotným nebo v průběhu?


nepřekládám, ale co jsem viděl, tak asi tak nějak dohromady.
Kdybych to uměl, asi bych si prošel celý text, ujasnil si zásadní termíny, tj. už si je vypsal, a další doplňoval během textu. To, že klíče nikdo nevyužije nikdy nevíš, minimálně tobě ale pomůžou udržet jednotné názvosloví, případně někomu, kdo by ti to kontroloval.

a taky je dobré psát si všechny věci, které tě napadnou během psaní někam do přehledu, protože v hlavě to všechno neudržíš (i když tohle je asi má deformace z kontrol)

Zkusenost rika neco jineho. Bud to zahodis, nebo opravis.
Urcite jsou prekladatele, kteri prekladaji bez toho prvniho pruchodu. Ale to neni pripad fun-rpg prekladatelu, ti to proste nedaji a vycerpanim Z toho, jak pomalu rovnou presny preklad jde, odpadaji.

Já nechci nikoho odradit šíleným důrazem na preciznost – chápu, že to fanouškovské překládání jsou jiné standardy a člověk se chce bavit, ne se hodinu piplat s každou větou.

Spíš to píšu proto, že člověk může snadno mít představu, že "správný" překlad je ten, co je hodně věrný formální struktuře a stavbě věty (protože "tak to autor napsal a já to musím zachovat") a chci tuhle představu rozbít. Ne, nebojte se být volnější.

Spravny preklad je podle me takovy, ktery vystihuje smysl (u pravidel ne jen volne, pravidla jsou navod a na slovech zalezi, viz mnoho debat RAW vs RAI atd) a zaroven je psan kvalitni cestinou, odpovidajici ucelu textu.

Markus IMO nemá pravdu - když to přeložíš otrocky a pak to zahladíš, tak to zahladit jde. Ideální je, když s tím pomáhá někdo jiný. Nicméně chápu, proč od toho Markus odrazuje - to zahlazování je totiž hodně práce a obvykle ho nestačí udělat jen jednou.

Tady se hodně tluče co za překlad to je a co do něj chceš investovat a Markusův profesionální pohled může být pro fanouškovský překlad zavádějící. Ono totiž udělat otrocký překlad k dalšímu zahlazení má tu výhodu, že to je velmi rychlé a efektivní - člověk fakt vidí práci běžet pod rukama a je to způsob jak udělat překlad s minimem úsilí - což samozřejmě znamená s největší jistotou dokončení. Cenou samozřejmě je kvalita oné první alfa verze.

Tohle sem dělal u Fate a narovinu - protože sem to dělal fanouškovsky a ve volném čase a protože nejsem systematickej člověk co by na něčem pracoval tři roky krůček po krůčku, tak to je nejspíš důvod, proč překlad Fate existuje. Dělat ho "správně" jak popisuje Markus, tak bych to nejspíš nedotáh.

Cenou za to samozřejmě je, že pak několik lidí a zejména York strávili věčnost času tím, že to museli mega-rozsáhle korekturovat. A mě to pak stálo moře času při zapracovávání těch korekcí (pro představu sem to po sobě jednou ve velkém předělával já, pak sem to znovu ve velkém předělával podle Yorka a do toho sem zapracovával asi pět rozsáhlejších korekci. Když říkám "ve velkém", tak mám namysli každý druhý odstavec jako celek. Když píšu "rozsáhlejších" tak mám namysli aspoň dvě věty na stránku.)

V konečném důsledku mě to asi stálo víc práce, než kdybych to dělal tak, jak Markus radí - jenže to byla iterativní práce kdy každá jedna iterace byla míň náročná.

Co je důležité - kdybych se v některou chvíli rozhodl, že na to jebu a dál už to nedělám, tak v Markusově postupu bych skončil v půlce příručky a celek by nikdy nespatřil světlo světa, v mé verzi byste pořád měli použitelný, byť ne hezký, překlad - nad čímž kdekdo může ohrnout frňák, ale pro lidi co neumí anglicky vůbec je pořád strašně moc.

Btw. co vím tak úplně stejný problém řešil ShadoWWW - a přistoupil k němu stejně. A právě kvůli tomu máme překlad DnD 5e, protože ten objem textu byl šílenej a ShadoWWW ho přesto zpracoval, byť se na tom z velké části "vypálil" - ale bez toho by tu nevznikla tak silná 5e komunita a bez ní by tu nevznikly ty další, dnes už jazykově mnohem lepší (protože týmově dělané) překlady a nevznikaly by JaD atd. Kdyby ShadoWWW pracoval tak jak navrhuje Markus, tak by to ve svém volném čase nikdy nedokončil v čase, ve kterém si zadal.

Samozřejmě, pokud jdete překládat něco menšího (ehm, "menšího") a řeknete si, že každý den přeložíte půl stránky, systematicky, step by step, a máte osobnost a vůli a styl práce abyste to fakt dodrželi a nevadí vám, že to budete dělat dlouho než uvidíte první finální výstup, tak jako překládá teď Joe Fate Space Toolkit, tak jistě, Markusův postup je lepší. Já jen říkám, že fanouškovský překladatel by po něm neměl ihned skákat jak po svatém grálu, protože to pro něj nemusí být optimální a je dobré se zamyslet nad tím, kolik na to mám času, sil a jak dlouho mi vydrží prvotní energie, s níž se do toho vrhám.


EDIT: aha, koukám, že než sem to dopsal a odeslal, tak už to bylo z části probráno... :/

Tak cílem je samozřejmě překládat "as intended", ne "as written" :)

EDIT: Ať nesýčkuju. Hrubý překlad a následné zahlazení má tu výhodu v tom, že to můžou dělat dva různí lidi, takže se práce víc rozdělí a jeden nevyhoří.

Sirien + 1 a Markus vlastně taky + 1 :)

Plus bych ještě podtrhl to, co psal Loki o odstupu. Strašně moc mi pomáhá, když první rychlý překlad nechám odležet a pak teprve udělám revizi. A nechat to ještě zkontrolovat někým jiným, protože autorská slepota je svině.

Btw. jiné mé zkušenosti z překladu Fate a nějaké mé pozdější práce - bez ohledu na to, jak moc se chcete do toho překladu vrhnout, a bez ohledu na to, jak moc ten originál znáte a chápete, fakt se vyplatí se před začátkem práce zastavit a pořádně si jí rozmyslet dopředu zejména co do celkového stylu a ladění terminologie. A to zahrnuje i to, že si např. nalistujete pár vybraných plus pár úplně náhodných pasáží (stačí cca 1 střední odstavec) a zkusíte si udělat překlad v několika možných formách a podíváte se na rozdíly.

U Fate jsem se vrhnul na překlad "poslepu" na první dobrou a bohužel jsem z kraje udělal několik nešťastných rozhodnutí - resp. jsem je právě neudělal, jen "se udělaly" implikovaně s tím, jak jsem to bez většího rozmyslu začal dělat. Zpětně mi to je dost líto, zejména protože mi je jasné, že to už nikdy nikdo nepředělá - nejvíc ze všeho mě bolí, že jsem se to rozhodl psát v množném čísle, což pak v mnoha pasážích působí jako vykání, což mi kdykoliv se k tomu vrátím drásá oči :(


Poučen z těchto chyb, když jsem se pak navtíral k překladu Vola kde mi byly kromě Obrů a Zřících svěřené čestné pasáže samotného Mistra Vola (a ňákýho sejčkujícího namyšlenýho tlučhuby Elminstera), tak jsem si fakt v klidu prošel ten jazykový styl příručky a jazykový styl těch speciálních pasáží (základ / Volo / Elminster) a rozvrhnul jsem si to předem. A výsledek je myslím docela viditelný rozdíl.

Taky jsem to překládal poctivě Markusovým stylem přes "metajazyk" (to je fakt termín nebo sis to teď vycucal z prstu?), což se taky hodně projevilo, zejména v tom základním textu Obrů a Zřících. ALE - mohl jsem si to dovolit jen protože jsem věděl, že překládám mnohem míň, než ShadoWWW a Merlin, takže na to mám víc času protože je můj pomalejší postup nebude zdržovat. (Stranou faktu, že to byla od doby oWoDu asi jazykově nejsložitější příručka, co sem potkal - jak slovníkem tak použitou gramatikou a celkovou stylistikou...)

Jsem rád, že se zde se sirien v podstatě zcela shodnu.
A to včetně zkušeností a litování toho, jak rychlý nástup "bez rozmyslu", pak člověk olituje ... ale je to zas adrenalin toho "začátku", co člověka žene kupředu. Poslední kapitoly mi pak někdy dávaly zabrat, že už bych to nejradši se zhnusením odhodil.
Pravda, vzal jsem si prostě velké sousto a málem jsem ho nedožvýkal.

A třeba jak píše, že začal psát překlad Fate v množném čísle a už to nikdy nikdo neopraví ... já jsem u SW po nadšeném přeložení asi 40 stran opravdu šel, rozmyslel jsem si styl, jakým to chci psát, a všechno, co jsem měl už přeložené, jsem přepsal do nového stylu. Nenáviděl jsem to, ale věděl jsem, že to má smysl, protože psát dál tak, jako předtím, tak bych měl pocit, že píšu něco, co se mně samostnému nelíbí ... a to je pro mě důležité kritérium. Přeložený text, když ho čtu, se mi má líbit.

sirien píše:
Taky jsem to překládal poctivě Markusovým stylem přes "metajazyk" (to je fakt termín nebo sis to teď vycucal z prstu?)

Ehm... varuji před dalšími akademickými řečmi. Jen pro hard-core zájemce:

To je termín z trochu jiného kontextu, který jsem si vypůjčil, když jsem na škole učil překlad. Zjistil jsem, že je to docela šikovná metafora, která studentům pomáhala pochopit, že cílem není překlopit jeden jazyk do druhého, ale že existuje nějaká "představa v hlavě", kterou se snaží zachytit originál i překlad. A naším cílem v překladu je zachytit stejnou představu jiným jazykem.

Tj. není to takhle

angličtina ==> čeština

ale takhle:

angličtina <== představa == > čeština

EDIT: Ono se to dá aplikovat na leccos. Třeba Sirienův překlad Apocalypse Worldu. Tam je součástí té "představy" i to, že ten text má nějakou atmosféru, vyvolává nějaké dojmy. A my se v překladu snažíme navodit stejné dojmy, ale na konkrétních slovech tam zas tolik nezáleží. Takže překladatelsky byl Sirienův postup naprosto regulérní, byť třeba se zvoleným řešením se nemusíte shodnout. Řešení je vždycky víc.