Dnes
Starší
Volná diskuze
Przemysl
28.5.2026 23:34
Proč Oslovovat postavy, ne hráče?
Apokalyptickej Svět píše:
Oslovuj postavy, ne hráče. „Marie, kde si dneska ráno?“, ne „Julie, kde je Marie dneska ráno?“ „Přijde k tobě žena, její méno je Pelt, vypadá úzkostně a je očividný, že se chce vrátit ke svý rodině.“ Že to je očividný změní popis z přímý expozice hráči na něco, co postava ví, protože to na Pelt vidí.
(Zdroj)
Při pročítání Apokalyptickýho Světa mě zaujal tenhle vypravěčskej princip. Hodně jsem v minulosti čítal o důležitosti oddělování hráče a postavy (ať kvůli metagamingu, nebo kvůli tomu aby si hráč nebral újmu postavy osobně). Tenhle princip jde ale úplně proti tomu.
Je to proto, že AW očekává dospělejší publikum, nebo je to dneska obecně přijímaná praxe, která bude dobře fungovat i ve klasických hrách o jeskyních a dracích?
Oslovuj postavy, ne hráče. „Marie, kde si dneska ráno?“, ne „Julie, kde je Marie dneska ráno?“ „Přijde k tobě žena, její méno je Pelt, vypadá úzkostně a je očividný, že se chce vrátit ke svý rodině.“ Že to je očividný změní popis z přímý expozice hráči na něco, co postava ví, protože to na Pelt vidí.
(Zdroj)
Při pročítání Apokalyptickýho Světa mě zaujal tenhle vypravěčskej princip. Hodně jsem v minulosti čítal o důležitosti oddělování hráče a postavy (ať kvůli metagamingu, nebo kvůli tomu aby si hráč nebral újmu postavy osobně). Tenhle princip jde ale úplně proti tomu.
Je to proto, že AW očekává dospělejší publikum, nebo je to dneska obecně přijímaná praxe, která bude dobře fungovat i ve klasických hrách o jeskyních a dracích?
Je to jeden z možnejch stylů hraní RPGček. Nakolik je obecně příjmanej nebo rozšířenej si netroufnu říct, nejsou k tomu žádný data. Já takhle hraju (respektive teda spíš jsem zvyklej, že hráči hrajou v první osobě, při oslovení hráče záleží na kontextu). Při vedení otevřenejch her jsem narazil na dost hráčů, kteří na to nejsou zvyklí, ale skoro na žádnýho, kterej by měl vyloženě problém se tomu přizpůsobit. Hrát takhle DnD like hry není problém, bežně to dělám.
Oddělování hráče a postavy je něco jinýho, tím se myslí hlavně rozlišování informací, který má hráč a postava k dispozici. Třeba že postava ve fantasy nepůjde vyrobit střelnejch prach, přestože hráč ví, jak se to dělá.
Ještě k tomu příkladu: "je očividný, že se chce vrátit ke svý rodině" mi už nezní jako to, co postava vidí, ale vyloženě koukání NPCčku do hlavy. To je zase trochu jinej herní styl, hodí se pro zkoumání (nikoliv prožívání) psychologie postav. Já bych řekl třeba "Je nervózní a čas od času se ohlíží na dveře".
Oddělování hráče a postavy je něco jinýho, tím se myslí hlavně rozlišování informací, který má hráč a postava k dispozici. Třeba že postava ve fantasy nepůjde vyrobit střelnejch prach, přestože hráč ví, jak se to dělá.
Ještě k tomu příkladu: "je očividný, že se chce vrátit ke svý rodině" mi už nezní jako to, co postava vidí, ale vyloženě koukání NPCčku do hlavy. To je zase trochu jinej herní styl, hodí se pro zkoumání (nikoliv prožívání) psychologie postav. Já bych řekl třeba "Je nervózní a čas od času se ohlíží na dveře".
Tohle... je IMO trochu legacy téma ve skutečnosti. Kdysi se to řešilo hodně, AWčko je někdy z konce té éry (cca, plus mínus, nevím úplně přesně - MarkyParky by možná dokázal říct konkrétně). A v AWčku to není věc sama o sobě, ale spíš jeden menší dílek celé velké mozaiky toho herního stylu, který v něm Vincent poměrně dost aktivně na hráče tlačí a se kterým AW funguje tak, jak Vincent zamýšlel (bez něj AW funguje většinou taky, jen trochu jinak - jak moc jinak je už otázka toho co přesně jak odlišně pojmeš).
Nevím jestli to dneska někdo považuje za nějak extra významné, je to spíš zvyklost skupiny a jejího herního stylu.
Obecně oslovovat postavu / hráče postavou je imerzivnější a hráče to víc táhne do toho vnímat hru skrz postavu a hrát jí z FPV, hrát jí v ich formě atd. Teoreticky. Jak moc to na koho skutečně funguje se asi bude lišit - budou hráči co hrají FPV v pohodě i bez toho, budou hráči které k čistému FPV nepřivedeš ani kdybys k tomu přidal ještě páčidlo - bude část na kterou to nějaký vliv asi mít bude. Jak velká a jak velký - těžko říct.
Dá se to tak hrát i v JaD, Fate, Blades, Year Zero... jo dá. Dosáhneš tím nějaké velké změny? Nejspíš ne, minimálně pokud k tomu nezměníš velkou část přístupu obecně (za předpokladu, že vůbec ještě je prostor pro změnu v daném směru). Má smysl to tlačit na sílu když je skupina zvyklá jinak? Asi ne - pokud se předem nedohodnete že chcete zkusit hrát jiným stylem a, viz výše, neuděláte změn v podobném směru víc.
Btw. on i ten metagaming... je takové diskutabilní téma a dneska není tak démonizovaný jak kdysi.
Btw. 2: já tohle třeba osobně nedělám, ani v AWčku - normálně adresuju hráče v předpokládaném FPV módu ("co děláš?" místo "co tvoje postava dělá?"), ale táhnot to až do bodu kdy bych hráče oslovoval jménem postavy je pro mě už lehce cringe (takže občas míchám "co děláš" s "co [jméno tvojí postavy] dělá?" - a nemám v tom žádný systém, spíš jak mi to přijde na jazyk; odhadem myslím že víc preferuju to první, ale když použiju to druhý tak mě to neruší). Zcela záměrně ustupuju do třetí osoby ("co tvoje postava dělá?") jen když dojde na nějaká citlivější témata (extra násilí, sex...) a chci záměrně udržet trochu odstup mezi hráčem a postavou - to ale nejsou běžný herní situace.
Nevím jestli to dneska někdo považuje za nějak extra významné, je to spíš zvyklost skupiny a jejího herního stylu.
Obecně oslovovat postavu / hráče postavou je imerzivnější a hráče to víc táhne do toho vnímat hru skrz postavu a hrát jí z FPV, hrát jí v ich formě atd. Teoreticky. Jak moc to na koho skutečně funguje se asi bude lišit - budou hráči co hrají FPV v pohodě i bez toho, budou hráči které k čistému FPV nepřivedeš ani kdybys k tomu přidal ještě páčidlo - bude část na kterou to nějaký vliv asi mít bude. Jak velká a jak velký - těžko říct.
Dá se to tak hrát i v JaD, Fate, Blades, Year Zero... jo dá. Dosáhneš tím nějaké velké změny? Nejspíš ne, minimálně pokud k tomu nezměníš velkou část přístupu obecně (za předpokladu, že vůbec ještě je prostor pro změnu v daném směru). Má smysl to tlačit na sílu když je skupina zvyklá jinak? Asi ne - pokud se předem nedohodnete že chcete zkusit hrát jiným stylem a, viz výše, neuděláte změn v podobném směru víc.
Btw. on i ten metagaming... je takové diskutabilní téma a dneska není tak démonizovaný jak kdysi.
Btw. 2: já tohle třeba osobně nedělám, ani v AWčku - normálně adresuju hráče v předpokládaném FPV módu ("co děláš?" místo "co tvoje postava dělá?"), ale táhnot to až do bodu kdy bych hráče oslovoval jménem postavy je pro mě už lehce cringe (takže občas míchám "co děláš" s "co [jméno tvojí postavy] dělá?" - a nemám v tom žádný systém, spíš jak mi to přijde na jazyk; odhadem myslím že víc preferuju to první, ale když použiju to druhý tak mě to neruší). Zcela záměrně ustupuju do třetí osoby ("co tvoje postava dělá?") jen když dojde na nějaká citlivější témata (extra násilí, sex...) a chci záměrně udržet trochu odstup mezi hráčem a postavou - to ale nejsou běžný herní situace.
Já osobně hráče oslovuju přímo "Co děláš"/"Co děláte", přičemž k nim mluvím de facto jako k postavě, a když náhodou použiju jméno, tak jméno postavy. Docela jsem si na to zvykl a přijde mi to přirozený, z mých zkušeností mi připadá, že to hráče jemně, ale přeci, pošťuchuje do toho, za hráli víc bezprostředně v rámci toho světa a míň postavu hráli jako za figurku, kterou ovládají ve hře. Ale samozřejmě to může být jen můj dojem, nijak podrobně jsem to nezkoumal. Hlavní pro mě asi je, že mě osobně to vyhovuje a i víc mě to motivuje k tomu, abych s hráči jako postavami jednal přímo, mluvil na ně přímou řečí a víc být do té hry sám ponořen.
Vedle toho mi to aktuální pomáhá, že jednoho z hráčů neoslovuju každou chvíli "Miláčku", nebo "Lásko", což ne že by mi vadilo, ale alespoň se ostatní hráči necítí upozaděni :D
Metagame a oddělování vědomostí hráčů a postav osobně vůbec neřeším a není to u mých her téma. Je to otevřené, nic neoddělujeme a občas do hry dávám i scény nebo informace, které postavy hráčů prostě nemůžou vědět (ala "Vidíme Millennium falcon s vámi na palubě skrz okna na můstku imperiálního křižníku, jak v mžiku oka zmizí v hyperprostoru. Povědomá postava v černém plášti a helmě to vše beze slova pozoruje"), ale pro hráče jako diváky jsou potenciálně zajímavé a nechávám na nich, jak k tomu přistoupí (jestli to oddělí, jestli se o tom dozví nějak stranou nebo jestli budou mít třeba jen nějakou intuici).
Vedle toho mi to aktuální pomáhá, že jednoho z hráčů neoslovuju každou chvíli "Miláčku", nebo "Lásko", což ne že by mi vadilo, ale alespoň se ostatní hráči necítí upozaděni :D
Metagame a oddělování vědomostí hráčů a postav osobně vůbec neřeším a není to u mých her téma. Je to otevřené, nic neoddělujeme a občas do hry dávám i scény nebo informace, které postavy hráčů prostě nemůžou vědět (ala "Vidíme Millennium falcon s vámi na palubě skrz okna na můstku imperiálního křižníku, jak v mžiku oka zmizí v hyperprostoru. Povědomá postava v černém plášti a helmě to vše beze slova pozoruje"), ale pro hráče jako diváky jsou potenciálně zajímavé a nechávám na nich, jak k tomu přistoupí (jestli to oddělí, jestli se o tom dozví nějak stranou nebo jestli budou mít třeba jen nějakou intuici).
Díky za kontext.
Mě právě přijde divný Petrovi říkat, "Legolasi, co děláš?", protože Petr není Legolas. Ale to je asi můj osobní problém. Tahle perspektiva se hodí mimo hru, kdy Petr a Legolas můžou chtít různý věci. Ale když kultovní klasika AW radí něco jinýho, tak se člověk aspoň zamyslí, jeslti by to nešlo jinak :-)
Líp mi jde přes rty "Petře, co dělá Legolas?", ale chápu, že tam už je nějaká další vrstva mezi hráčem a postavou.
Mě právě přijde divný Petrovi říkat, "Legolasi, co děláš?", protože Petr není Legolas. Ale to je asi můj osobní problém. Tahle perspektiva se hodí mimo hru, kdy Petr a Legolas můžou chtít různý věci. Ale když kultovní klasika AW radí něco jinýho, tak se člověk aspoň zamyslí, jeslti by to nešlo jinak :-)
Líp mi jde přes rty "Petře, co dělá Legolas?", ale chápu, že tam už je nějaká další vrstva mezi hráčem a postavou.
Przemysl píše:
Mě právě přijde divný Petrovi říkat, "Legolasi, co děláš?", protože Petr není Legolas.
Záleží, jestli chceš hrát imerzivně. Pokud ano, tak tahle věta hráče z imerze vykopne. Je teda ale trochu zvláštní, že tohle doporučuje zrovna AWčko, protože tahy jsou disociovaný, takže AWčko se dost dobře imerzivně hrát nedá.
Mě právě přijde divný Petrovi říkat, "Legolasi, co děláš?", protože Petr není Legolas.
Záleží, jestli chceš hrát imerzivně. Pokud ano, tak tahle věta hráče z imerze vykopne. Je teda ale trochu zvláštní, že tohle doporučuje zrovna AWčko, protože tahy jsou disociovaný, takže AWčko se dost dobře imerzivně hrát nedá.
Můžeš říct prostě Petře co děláš? a myslet tím co dělá Legolas. Nebo klasičtější prostě "co děláš?" bez nějakého oslovení.
Ono další kontext taky je rozdíl herní kultury mezi US a Evropou, kde v US je mnohem běžnéjší hrát RPG víc jako deskovku nebo videohru, zatímco v Evropě je tradičně větší důraz na RP a FPV přístup. Tahle část AW se pak dá chápat i jako takový call k tomu aby to hráči hráli víc v tom FPV přístupu jako simulaci a ne jako "figurkovku".
York: tvoje cizí slovíčka nic neznamenají a AW se dá v pohodě hrát imerzivně - been there, done that - doporučím ubrat na teorii a přidat na skill polishingu ;)
Ono další kontext taky je rozdíl herní kultury mezi US a Evropou, kde v US je mnohem běžnéjší hrát RPG víc jako deskovku nebo videohru, zatímco v Evropě je tradičně větší důraz na RP a FPV přístup. Tahle část AW se pak dá chápat i jako takový call k tomu aby to hráči hráli víc v tom FPV přístupu jako simulaci a ne jako "figurkovku".
York: tvoje cizí slovíčka nic neznamenají a AW se dá v pohodě hrát imerzivně - been there, done that - doporučím ubrat na teorii a přidat na skill polishingu ;)
Tak ono se dá obejít i bez toho oslovení hráče "Co dělá Legolas?" je stejně tak dobrý, protože nikdo jiný než Petr to stejně rozhodnout nemůže a všichni to vědí, tak proč to "Petr" přidávat.
běžná otázka u nás je "Co děláte?" a nespecifikuje, jestli je to na hráče nebo na postavy.
běžná otázka u nás je "Co děláte?" a nespecifikuje, jestli je to na hráče nebo na postavy.
Tak ono záleží nejen na tom jaké oslovení používá PJ, ale také jako to che hrát hráč. Jestli hráč říká "Já dělám tohle." nebo "Legolas dělá tohle." Což někdy může být rozdílné i v jedné družině, kdy někteří hráči volí jeden způsob a ostatní zase druhý.
Przemysl: Já u "Co děláš?" používám oslovení v podstatě jen proto, aby ten hráč zavětřil, že mluvím na něj, kdyby mu náhodou oční kontakt nestačil. Takže začnu třeba "Legolasi, co děláš?". Na živo u stolu nebo v čajovně si ale myslím, že se bez oslovení klidně obejdeš, stačí na ně hodit očkem a otočit se na ně a prostě na ně mluv "Co děláš?" a nech na nich, jak si to v hlavě přeberou.
I ve všeobecném oslovování "Co děláte?" je problém, pokud se ptáš konkrétního hráče. Často to je v pořádku, ale stejně často třeba žongluješ se spotlightem, takže holt potřebuješ oslovit konkrétní lidi.
Tak či tak bych se být tebou vykašlal na to, co ti doporučuje AW, pokud je ti to vysloveně nepohodlný. Tohle jsou zrovna věci, které nejsou zase tak klíčové a tu hru, a popravdě eventuelně ani imerzi, to v praxi znatelně neruší tak či tak. Případně to můžeš zkoušet a uvidíš, jestli si to sedne, nebo se na to vykašleš a budeš to dělat tak, jak ti to je pohodlné.
I ve všeobecném oslovování "Co děláte?" je problém, pokud se ptáš konkrétního hráče. Často to je v pořádku, ale stejně často třeba žongluješ se spotlightem, takže holt potřebuješ oslovit konkrétní lidi.
Tak či tak bych se být tebou vykašlal na to, co ti doporučuje AW, pokud je ti to vysloveně nepohodlný. Tohle jsou zrovna věci, které nejsou zase tak klíčové a tu hru, a popravdě eventuelně ani imerzi, to v praxi znatelně neruší tak či tak. Případně to můžeš zkoušet a uvidíš, jestli si to sedne, nebo se na to vykašleš a budeš to dělat tak, jak ti to je pohodlné.
Loki: právě že to úplně stejně dobrý není, je tam rozdíl.
Co dělá Legolas? vede k odpovědi ve třetí osobě - Legolas skočí... Což táhne k tomu zacházet s tou postavou míň osobně a víc figurkově a třeba dělat víc gaming nebo drama rozhodnutí.
Co děláš (Legolasi)? vede k odpovědi v první osobě - já skočím... Což víc táhne do simulace/imerze a FPV/in character rozhodování.
...do nějaké míry, pro některé, cítím radši potřebu zopakovat.
Co dělá Legolas? vede k odpovědi ve třetí osobě - Legolas skočí... Což táhne k tomu zacházet s tou postavou míň osobně a víc figurkově a třeba dělat víc gaming nebo drama rozhodnutí.
Co děláš (Legolasi)? vede k odpovědi v první osobě - já skočím... Což víc táhne do simulace/imerze a FPV/in character rozhodování.
...do nějaké míry, pro některé, cítím radši potřebu zopakovat.
Vidím to stejně jako Sirien. Když chci, aby hráči hráli v první osobě, tak pokud je už musím oslovit jménem kvíz moc často dělat nemusím), tak je oslovím jménem postavy. Jména hráčů pri hře nepoužívám pokud možno vůbec, jedině když hru zastavím a potřebuju se skutečně obrátit na hráče.
A tedy preferuju, když všichni hrajou a popisujou ve stejné osobě. Když jsem Vypravěč, tak všichni v první osobě, když nejsem, tak se přizpůsobím většině, ale mix, kdy část hráčů hraje v první osobě a část popisuje chování své postavy ve třetí osobě mi přijde jako nejhorší kombinace.
A tedy preferuju, když všichni hrajou a popisujou ve stejné osobě. Když jsem Vypravěč, tak všichni v první osobě, když nejsem, tak se přizpůsobím většině, ale mix, kdy část hráčů hraje v první osobě a část popisuje chování své postavy ve třetí osobě mi přijde jako nejhorší kombinace.
sirien píše:
Co dělá Legolas? vede k odpovědi ve třetí osobě - Legolas skočí... Což táhne k tomu zacházet s tou postavou míň osobně a víc figurkově a třeba dělat víc gaming nebo drama rozhodnutí.
Co děláš (Legolasi)? vede k odpovědi v první osobě - já skočím... Což víc táhne do simulace/imerze a FPV/in character rozhodování.
Nevím, na co z toho reaguješ ty, já jsem reagoval na tohle:
Píše:
Líp mi jde přes rty "Petře, co dělá Legolas?",
A to "Petře" prostě mám za zbytečné
Rozdíl mezi
"Petře, co dělá Legolas?"
a
"Co dělá Legolas?"
je nulový.
Ty sis to upravil do rozdílu mezi "Co dělá Legolas" a "Co děláš Legolasi" ... ale o tom jsem já nemluvil.
Co dělá Legolas? vede k odpovědi ve třetí osobě - Legolas skočí... Což táhne k tomu zacházet s tou postavou míň osobně a víc figurkově a třeba dělat víc gaming nebo drama rozhodnutí.
Co děláš (Legolasi)? vede k odpovědi v první osobě - já skočím... Což víc táhne do simulace/imerze a FPV/in character rozhodování.
Nevím, na co z toho reaguješ ty, já jsem reagoval na tohle:
Píše:
Líp mi jde přes rty "Petře, co dělá Legolas?",
A to "Petře" prostě mám za zbytečné
Rozdíl mezi
"Petře, co dělá Legolas?"
a
"Co dělá Legolas?"
je nulový.
Ty sis to upravil do rozdílu mezi "Co dělá Legolas" a "Co děláš Legolasi" ... ale o tom jsem já nemluvil.
jo tak. Jo, to je pravda, v tomhle rozdíl neni žádnej (až na to že s tim oslovenim to neni moc přirozená komunikace teda - takhle vyvolávaj maximálně učitelky děti ve škole)
Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.