Čas pro hrdiny

12.10.2018 12:27 - Hugo
Ad vybavení. Mno plynové masky asi nemám. Podívám se.
12.10.2018 12:55 - Jerson
Na jejich hraní se jich chci zeptat.
A to metagame se ustálí, zejména až mu řeknu, že to co si myslí že ví není pravda :-)
12.10.2018 14:03 - Arten CZ
Ona je otázka, zda hrají skutečně tak, že je třeba je něco učit, nebo zda hrají jen jinak, než jak tobě připadá správné.

To, že se nechtějí dotknout mtvoly a vymýšlejí, jak ji svázat bezpečně, není dračákismus, ale zdravý rozum. Také bych se nechtěl dotýkat chodící mrtvoly, kor když se tím dá nakazit.

To, že se schovávají za další členy skupiny - mají se skupinou nějaký vztah? Pokud jde jen o směsku agentů bez vazeb, které nahází k sobě, každého s vlastním cílem, pak se nedivím, že nechtějí být ti první na ráně a obětovat se za anonymního kolegu bez vztahu.

A hledání, hledají cokoli zajímavého, pokud začnou vyjmenovávat, na co zajímavého se soustředí, mohou na něco, co je podle tebe zajímavé, zapomenout. Sám jsi viděl, že pokud jsi jim řekl o kabátu, který je podle tebe extra zajímavý, jim zajímavý nepřišel a přešli ho.

Totéž metagame - kdybych měl schopnost, že mohu mluvit s mrtvými, vědomě, a přede mnou leželo něco, co může nebo nemusí být mrtvé, tak rozhodně lepší, než zjišťovat, zda to má pulz a riskovat, že mě to kousne nebo nakazí, je vyzkoušet na to mluvení s mrtvými. to není metagame, to je opět zdravý rozum.

Spíš mi to přijde, že je chceš přeučit na svůj pohled na hru, který je dle tebe správný. A zde bych ani neřekl, že jde o styl hry, pro který jsou pravidla vytvářena, že jde o styl hry na pravidlech naprosto nezávislý.
12.10.2018 14:05 - Arten CZ
mě z toho editoru klepne, pořád mi to přehazuje pořadí odstavců...
12.10.2018 15:41 - Jerson
Arten CZ píše:
To, že se nechtějí dotknout mtvoly a vymýšlejí, jak ji svázat bezpečně, není dračákismus, ale zdravý rozum. Také bych se nechtěl dotýkat chodící mrtvoly, kor když se tím dá nakazit.

To nemyslím - měl jsem namysli jejich způsob svazování. Nedotýkat se nakaženého objektu jim nikdo nevyčítá.
To schovávání také myslím jinak - když řeknu "jak tedy půjdete", všichni prohlásí "jdu uprostřed", jak jsou zjevně zvyklí z dračáku v chodbách. Ale reálně ta situace vypadá tak, že všichni tři stojí a čekají, až se někdo pohne jako první, aby mohli jít za ním, a nikdo první nejde, takže stojí a čekají. To samé když řeknou "stojím za ostatními" - a řeknou to všichni skoro najednou. Fyzicky ve hře to není možné.

S tím hledáním - co jim mám tedy říct zajímavého, kdy sami neví co chtějí najít a to co jim popíšu já ignorují?

U mluvení s mrtvými mi šlo o uvažování ve stylu "mám schopnost, tak ji zapnu a ona se sama postará, že bude fungovat až po splnění podmínek, aby mě to neohrozilo." Přitom jsem jim řekl, že použití speciální schopnosti s sebou vždycky nese nějaké ohrožení. Neexistuje nic jako bezpečné mluvení s mrtvými. Neexistuje magie ve stylu kouzla s přesně definovanými stavy. To že že mrtvola kousne je jedno z možných rizik, a může to být ještě horší.
12.10.2018 18:28 - Arten CZ
Svazování - já bych si dokázal představit, že na ni dvě postavy nahodí smyčku a pak ji budou obíhat, ale konkrétní situaci neznám. Osobně se ale řídím tím, že hráči mají pravdu. Pokud jim přijde, že jimi vymyšlený způsob překonání překážky vede k jejich zamýšlenému cíli, a já jsem jiného názoru, většinou je to tím, že můj popis u nich vyvolal jinou představu než u mě. Pokud je to naprosto evidentní, jako jít vypíchnou drakovi oko vidličkou, pak se většinou najde někdo z hráčů, který se nad tím pozastaví. Pokud se ale všichni hráči shodnou, že to je rozumné, nevidím důvod jim v tom bránit, budu mít dost příležitostí, abych se příště pokusil popsat situaci z mého pohledu lépe.

Schovávání se může být vlivem dračáku, ale může to být i tím, že se jich ptáš převážně na věci, které ti přijdou chybné nebo důležité. Pokud se jich zeptáš hned na začátku a přejde vám to do krve, určitě to bude vypadat jinak, než když se jich zeptáš až v konkrétní scéně v půlce hry, kdy očekávají, že na pořadí záleží. Stejně si ale myslím, že na vině je zejména to, že postavy nemají vztahy, minulost, charakter, že si hráči pouze vyberou jméno, cool fotku a výbavu dle obrázků a jdou hrát. Alespoň tak jsi o začátku hry psal někde v diskuzi u GURPSů Potom si každý chrání svoji postavu, protože nemá důvod chránit jinou.

Hledání - to je vždy ošemetné. Znám dva extrémy. Někdy cokoli vypravěč zmíní, je důležité a co nezmíní, to hráči ignorují. Druhým extrémem je, že co vypravěč zmíní předem je nedůležité a co zmíní po hodu je důležité a zbytek se ignoruje. Zkus se zamyslet, v jaké situaci jsi jim popsal kabát a batoh, zda to bylo automaticky při vstupu, nebo až po hodu. Mohli to brát jen jako kolorit popisu a po hodu mohli čekat, že jim řekneš, že v kabátu našli to a to a v batohu to divně tiká. Tohle si ale vždy sedne až po pár hrách, až si hráči a vypravěč na sebe zvyknou.

Mluvení s mrtvými, těžko říct. Nevím, co přesně znamená "nějaké riziko". Vyrozuměl jsem, že v každé scéně si házíš přesně jednou. Přesně tak vidím tu schopnost i postavenu a tím si vysvětluju i "nějaké riziko". Chceš ji použít, čekej hod. Hráči se ale komplikací (právem) bojí, jsou v území nepřítele a každá chyba je může stát život. Snaží se proto hledat cesty, aby se vystavili minimálnímu riziku. Mohou očekávat, že riziko z použití schopnosti je pro ně přijatelnější než riziko z osahávání potenciální mrtvoly.

V souvislosti s tímto bych se chtěl zeptat - je možné, aby hráči úspěšně vyřešili scénu bez tažení karet? Tedy bez rizika? Přijde mi, že jsi hru postavil tak, že v každé scéně se musí vždy přesně jednou tahat karty, aby nikdo (ty) nemusel rozhodovat, zda se karty tahat mají nebo ne. Pokud tomu tak je, nedivím se, že nejsi s hráči v kompatibilitě a že si myslíš, že hrají chybně. Oni by šli proti tvému pohledu na to, jak hrát hru.
13.10.2018 00:55 - Hugo
Arten CZ píše:
Totéž metagame - kdybych měl schopnost, že mohu mluvit s mrtvými, vědomě, a přede mnou leželo něco, co může nebo nemusí být mrtvé, tak rozhodně lepší, než zjišťovat, zda to má pulz a riskovat, že mě to kousne nebo nakazí, je vyzkoušet na to mluvení s mrtvými. to není metagame, to je opět zdravý rozum.


Ono by ideální bylo být přímo u té scény, aby člověk měl veškeré informace. Ale:

Když to vezmu čistě mechanisticky, otázka je jak přesně je schopnost definována a jak dokonale ji postava ovládá. Pokud ji ovládá tak (a taky tak funguje), že mrtvý odpoví vždy tak neodpověď dokazuje, že není mrtvý. Jsou to ekvivalentní tvrzení.
Pokud ale není úspěch zaručen vždy a nebo postava nemá stoprocentní kontrolu nad použitím (tj je tam nějaké ověření a pravděpodobnost). pak platí pouze implikace promluvil je mrtvý ale obrácená implikace neplatí, protože díky pravděpodonosti může nastatit i nepromluvil neb se nepovedlo, nebo nebožtík nechce.

Arten CZ píše:
mě z toho editoru klepne, pořád mi to přehazuje pořadí odstavců...


Zkusil sis tu "nudli" roztáhnout do větší výšky, aby se v tom dal psát delší text? V pravo dole má to editovací okno takový rožek s oslím uchem (mezi dolním koncem posuvníku a tlačítkem přidat). A za to když se zatáhne směrem dolů...

Já bych si bez toho byl taky schopen skákat mezi odstavce a míchat s pořadím odstavců a bloků textu až hrůza...
13.10.2018 08:08 - Arten CZ
Ještě k pořadí při chození ve skupině. Krom toho, že postavy pravděpodobně nemají vztahy, tak možná nemají ani své role. Právě v dračáku, který odkazuješ, je hned v popisu postav, kdo má kde ve skupině chodit a proč. Kdo nejvíc vydrží a má ostatní krýt, kdo se umí schovávat a hledat a dělá předvoj, kdo je křehký a potřebuje být krýt. Je možné, že hráči tohle u postav v Omeze necítí a nebo se naopak všichni cítí jako ten křehký, kdo je třeba být krytý. Mají postavy nějaké role nebo něco podobného, podle čeho by bylo jasné, jak vlastně skupinu tvořit a proč ve skupině jsou? Podle čeho je tvořena vhodná skupina pro misi?

My, když hrajeme, tak si tvoříme skupinu na míru hře, takže víme, jak se která postava má kdy zachovat a proč. Nebo alespoň, jak to očekáváme. Nemůže agentům toto chybět?
14.10.2018 15:38 - Hugo
Arten CZ: Jasně stav ideál je aby si hráči vytvořili postavy co se budou doplňovat a mohli si vzájemně nahrávat.

Ad pořádek při chození. Tohle ale dává kontextuálně smysl za předpokladu, kdy se hraje vyloženě akce kdy se skupina přesunuje "pod palbou". Tohle funguje v dungeonu, nebo když hraju družstvo paragánů v akci. Ale ne obecně.

Pokud se takhle chovají v situaci, kdy jsou agenti pod palbou nebo se do té situace dostat můžou, tak to dává jistý vnitřní smysl, ale pokud se to děje i jinde (to by chtělo mít víc detailů), tak je to spís opakování zažitého postupu (který tady nemá smysl).

A jinak samozřejmě jde o kontext. TOhle už jsou konkrétní příklady, které lze řešit v kontextu, ale ne obecně (na Jersona).
15.10.2018 09:01 - Jerson
Některé věci jsem nezmínil, takže od začátku.
Hráči momentálně hrají civilisty, kteří cestou na výlet zůstali trčet ve vlaku uprostřed lesa. Jsou čtyři, dva muži a dvě ženy, přičemž se vždycky po dvojicích tak trochu znají (strýc USA / neteř z Británie, student a studentka z univerzity z jiných oborů s několika stejnými předměty). Dva nebo tři z nich mají nějakou „magickou“ schopnost, ale neví to o sobě. Nejsou to agenti, jsou to jen civilové ve zvláštní a potenciálně nebezpečné situaci, a cíl byl na nich – čekal jsem, že to budou obměny „dostat se do bezpečí“, ale jeden chtěl zabránit šíření nákazy (ten co umí mluvit s mrtvými a co se vyhýbal kontaktu s těmi zvláštními spóry, i když až poté, co je opálil z vlastních prstů a myslí si, že už není nakažený), a druhá si dala za cíl zachránit nakaženého strojvedoucího.
Pokud jde o jejich nápady, tak z toho cítím takový ten „extrémně safe“ způsob dračáku, kdy hráči popisují všechno, co by jim mělo dát nějakou výhodu, a hlavně všechno, čím vyloučí jakékoliv ohrožení. Takže při skoku ze střechy vagónu na uhlák lokomotivy chce kaskadér „nějak“ použít lano, nakaženého chodícího by rádi zlikvidovali tak, že zapálí oheň sirkou hozenou na hromadu papírů, kterou pak skopnou na něj, o svazování lanem bez dotyku jsem už psal – poté co jsem jim několikrát popsal, že mimo vlak se musí brodit metr hlubokým sněhem, navíc v noci když je pod mrakem (tady pořád sklouzávají k tomu, že všude by mělo být tak nějak univerzální světlo, i když třeba jen jeden z nich má skoro vybitou kapesní svítilnu. Taktéž při přelézání z jedněch bočních dveří vagónu do sousedícího vagónu se pokouší použít „skok s rozběhem“, i když je zima, schůdky jsou namrzlé a hlavně rozběh vůbec nedává smysl, když jsou oboje dveře defakto vedle sebe.
Taky se jich neptám „v jakém pořadí půjdete“, ale „když jste řekli, že půjdete k vlaku, tak jak?“ – tím myslím jak rychle, kudy, kdo povede – a oni místo toho řeknou „jdu uprostřed“, všichni tři (čtvrtá holka tentokrát nemohla přijít). To je prostě dračákismus jak vyšitý, který nenapadne nikoho, kdo nemusel určovat pořadí postupu metr širokou chodbou. Já bych třeba chtěl reakci k jinému hráči „Ty máš lucernu, tak jdi první“, a ne obecné prohlášení „jdu uprostřed“.
Kabát a batoh jsem jim popsal po testu na hledání „něčeho ve vlaku“. Při dalším hledání jsem už jen zopakovat tyhle dvě věci (navíc hledání prakticky po tmě), pak už tedy holka specifikovala, že hledá nějaké světlo.
Arten CZ píše:
V souvislosti s tímto bych se chtěl zeptat - je možné, aby hráči úspěšně vyřešili scénu bez tažení karet? Tedy bez rizika? Přijde mi, že jsi hru postavil tak, že v každé scéně se musí vždy přesně jednou tahat karty, aby nikdo (ty) nemusel rozhodovat, zda se karty tahat mají nebo ne. Pokud tomu tak je, nedivím se, že nejsi s hráči v kompatibilitě a že si myslíš, že hrají chybně. Oni by šli proti tvému pohledu na to, jak hrát hru.

To samozřejmě možné je, karty se tahají až když je nejisté, jak scéna dopadne. Pokud udělají nějakou celkem samozřejmou věc, nebo se nechtějí zapojit, tak si žádné karty netahají. Zatím nemám dojem, že by se báli tahání karet.
To „mluvení s mrtvými“ nejsou reálné in-game otázky a odpovědi, prostě agent se chce dozvědět nějaké informace v souvislosti s mrtvolou, třeba co dělala těsně před smrtí. Spíše taková Sherlockovská schopnost přečíst situaci z malých náznaků, včetně takových, které by se normálně vyčíst nedaly, jako jak se mrtvý nakazil a zda to věděl. Tedy funguje to na mrtvoly, tak jak hráč chtěl, ale nikoliv na bezpečnou identifikaci toho, zda je dotyčný opravdu mrtvý.
Arten CZ píše:
Krom toho, že postavy pravděpodobně nemají vztahy, tak možná nemají ani své role.

Myslím, že role ve stylu "Student medicíny, filmový kaskadér, učitelka hudby" jsou celkem vypovídající samy o sobě. Od kaskadéra opravdu nečekám, že se bude při chůzi v lese schovávat za holku. To samé nečekám, že student medicíny se zájmem o mrtvoly bude instruovat učitelku hudby, jak má prohledávat poštovní vůz, protože by tam náhodou mohly být nějaké spóry té houby - vsadím se, že kdybych mu řekl, že můžou být hlavně venku, tak zaleze dovnitř vozu.
Skupinu vytvořenou na míru hře můžu mít v jednorázovém sezení, ale v kampani. Ale hlavně jak říkám, nejsou to agenti, klidně ať se chovají jako civilové. Jen mi přijde zvláštní, když si medik – anatom vybere za cíl zastavit nákazu, a pak dělá všechno proto, aby se nenakazil hlavně on sám. A při pokusu zapálit chodícího jedince, kterého on sám označil za mrtvolu, mluví o vraždě.

Každopádně uvidím zase ve čtvrtek.
15.10.2018 12:16 - LokiB
Jerson: máš holt trochu odlišná očekávání :)

Z mojí zkušenosti v sandboxu či "sandbox" se přepdoklad: Píše:
Nejsou to agenti, jsou to jen civilové ve zvláštní a potenciálně nebezpečné situaci, a cíl byl na nich – čekal jsem, že to budou obměny „dostat se do bezpečí“

takřka nikdy nepotvrdí. Hráči se skoro vždy najdou jiný cíl a jiné důvody, než měl na mysli GM.

Píše:
Taky se jich neptám „v jakém pořadí půjdete“, ale „když jste řekli, že půjdete k vlaku, tak jak?“ – tím myslím jak rychle, kudy, kdo povede – a oni místo toho řeknou „jdu uprostřed“, všichni tři (čtvrtá holka tentokrát nemohla přijít). To je prostě dračákismus jak vyšitý, který nenapadne nikoho, kdo nemusel určovat pořadí postupu metr širokou chodbou. Já bych třeba chtěl reakci k jinému hráči „Ty máš lucernu, tak jdi první“, a ne obecné prohlášení „jdu uprostřed“.


Blame DnD :)
Ale opět ... to, že něco očekáváš, je tvůj velký limit. Smíření se s tím, že uvažuješ jinak než ostatní (to neplatí jen pro tebe, ale pro všechny GM), je základ úspěchu.
Máš dvě možnosti (ve zkratce):
a) nepředpokládat nic
b) předpokládat, ale pak postavy/hráče tím směrem manipulovat

jinak to bude končit velmi často zklamáním (tvým i jejich)

Jerson píše:
Jen mi přijde zvláštní, když si medik – anatom vybere za cíl zastavit nákazu, a pak dělá všechno proto, aby se nenakazil hlavně on sám. A při pokusu zapálit chodícího jedince, kterého on sám označil za mrtvolu, mluví o vraždě.


A přitom v jeho mentálním světě se chová zcela logicky a vůbec nejspíš nechápe, co se na tom může komu nezdát ... viz výše.

Jerson píše:
poté co jsem jim několikrát popsal, že mimo vlak se musí brodit metr hlubokým sněhem, navíc v noci když je pod mrakem (tady pořád sklouzávají k tomu, že všude by mělo být tak nějak univerzální světlo, i když třeba jen jeden z nich má skoro vybitou kapesní svítilnu. Taktéž při přelézání z jedněch bočních dveří vagónu do sousedícího vagónu se pokouší použít „skok s rozběhem“, i když je zima, schůdky jsou namrzlé a hlavně rozběh vůbec nedává smysl, když jsou oboje dveře defakto vedle sebe.


Oni si holt tu scénu z vyprávění představí po svém ... kdybys jim ukázal fotku nebo obrázek, reagovali by pak asi jinak.
A představa, že hráči nad tím, že jejich postavě je velká zima, mávnou často jen rukou, protože je to nezebe ... to je snad univerzální zkušenost všech GM :)
15.10.2018 12:33 - Šaman
Arten CZ píše:

Krom toho, že postavy pravděpodobně nemají vztahy, tak možná nemají ani své role.


Jerson píše:
Myslím, že role ve stylu "Student medicíny, filmový kaskadér, učitelka hudby" jsou celkem vypovídající samy o sobě.


Já myslím, že nejsou. Jde o role při hře - frontový válečník, obránce slabších, průzkumník, hrdina, vejtaha, lupič, léčitel, průserář, posera, oběť… myslím že ve Střepech snů byl pěkný výčet rolí (a ta role nemusí moc souviset s "povoláním").

Je asi jasné, že student medicíny bude první, kdo má řešit úrazy, ale nic to neříká o tom, jestli je to zároveň ten, kdo zvolá "utíkejte, kreju vám záda", nebo "podejte mi baterku, jdu první". Nebo naopak "já do té šachty nevlezu, mám strach z výšek, ze tmy a uzavřených prostor…" :D

U kaskadéra se sice předpokládá, že to není posera, ale taky jak v čem. Kaskadér může vyhledávat adrenalinovou akci, ale přítom se k smrti bát nákazy a chodících mrtvol. Navíc to nemusí být ochránce, ale třeba vejtaha - holku jít první nenechá, ale medika klidně. A ještě k tomu bude mít blbé kecy.

A jakou roli by měla mít učitelka hudby, to už je úplně nepredikovatelné.
15.10.2018 12:40 - Boldrick
Mě se ty postavy líbjej. Vycházim z Jersonova popisu. Ten kaskadér zná rizika a ví, že teď jde vo kejhák, ve filmu se snaží toto riziko vždy snížit, ale je pravda, že bych to od něj čekal nejméně.

A medik je úplně super. On ví, že se blíží problém a ví, že by s tím měl a chtěl něco udělat, ale jelikož to není mikrobiolog, tak ví stejně skoro prd. Ale ví trochu víc než ostatní tak se hlídá. A s tou mrtvolou - třeba nebyla mrtvá? Nádhernej oportunista, požehnání to každé družinky - vždy jsou s nimi problémy, které nemusí řešit GM, ale musí si je vyřešit sami hráči mezi sebou.
:-)
15.10.2018 13:30 - Jerson
LokiB píše:
Hráči se skoro vždy najdou jiný cíl a jiné důvody, než měl na mysli GM.

To je v pořádku a nevadí mi to - ostatně kvůli vlastní angažovanosti v nebezpečí je důvod z nich dělat agenty Omegy. Chtěl jsem tím říct, že na první misi po nich to zapojení nevyžaduju.

LokiB píše:
Ale opět ... to, že něco očekáváš, je tvůj velký limit. Smíření se s tím, že uvažuješ jinak než ostatní (to neplatí jen pro tebe, ale pro všechny GM), je základ úspěchu.
Máš dvě možnosti (ve zkratce):
a) nepředpokládat nic
b) předpokládat, ale pak postavy/hráče tím směrem manipulovat

Tak jinak - v reálném světě se nikdy nestane, že by se parta lidí rozhodovala někam jít a někdo řekl "jdu uprostřed". Pokud se lidé někam bojí jít (jako že to je normální), může to být spíše ve smyslu "Jdi první" - "Ne, nechci, jdi si první sám". Ale na to, aby všichni řekli "jdu uprostřed" musí přepnout do Dungeon_RPG_pochodového_módu a začít na pomyslném plánu stavět své figurky. Moje očekávání a záměr je, aby tohle hráči nedělali, a budu jim to muset z hlavy vymazat. Stejně jako když přijdou s tím, že ponesou pětistopou hůl a před každým krokem pošťouchají "dlaždici metr na metr" před sebou, a strop, a všechno možné, tak jim prostě budu vysvětlovat, že postavy ve světě Omegy se tak nechovají, a že se tak nechovají ani reální lidé. Stejně tak mám očekávání, že se nepokusí automaticky zabít všechno co uvidí. Mám hromadu očekávání, protože nevím jak bych bez těchto očekávání hrál.

LokiB píše:
A přitom v jeho mentálním světě se chová zcela logicky a vůbec nejspíš nechápe, co se na tom může komu nezdát ... viz výše.

Logicky asi ano, ale ne jako že hraje uvěřitelný charakter - obzvlášť když jsem řekl, že nechci popisovat scény, ve kterých se prohrabává vnitřnostmi mrtvol (které ten hráč chtěl). Přechod ke stavu "hlavně abych se nedotkl ničeho ošklivého" byl poněkud extrémní. Ono je třeba dost poznat, že ta holka je o něco méně zkušený Dračákista, protože když zjistila, že má na prstech množí nějaké spóry, její první reakce byla "otřu si to do kapesníku / oblečení", tedy naprosto realistická. Ten kluk místo toho začal prohrabovat lékárnu a hledat, čím by to neutralizoval - tedy mentální model "detail zmíněný GMmem znamená průser a je třeba ho příslušně eliminovat".
Ale to je teď celkem jedno, po pár hrách se to doufám ustálí.

LokiB píše:
Oni si holt tu scénu z vyprávění představí po svém ... kdybys jim ukázal fotku nebo obrázek, reagovali by pak asi jinak.
A představa, že hráči nad tím, že jejich postavě je velká zima, mávnou často jen rukou, protože je to nezebe ... to je snad univerzální zkušenost všech GM :)

Na obrázek došlo vzápětí, a hodlám jim tu zimu (-15°C a sníh) neustále připomínat. To už jsem se poučil.

Šaman píše:
Já myslím, že nejsou. Jde o role při hře - frontový válečník, obránce slabších, průzkumník, hrdina, vejtaha, lupič, léčitel, průserář, posera, oběť… myslím že ve Střepech snů byl pěkný výčet rolí (a ta role nemusí moc souviset s "povoláním").

Popravdě - medik, který se enormně zajímá o mrtvoly a umí je svým způsobem na chvilku přivést k životu - podle mě je to první, který se bude zajímat o nakaženého jedince a ne se před ním schovávat za učitelku hudby. Kaskadér svou roli hraje dobře - přelézání do dalších dveří, lezení po střeše, skákání do lokomotivy. Jinak moc iniciativní není, u nákazy neví co dělat. Ten je v pohodě.
Učitelka hudby je prostě ten civilista, který by měl potřebovat pomoc, a jeho výhrou je, když sám přežije. Je správně vyděšená, když si spóry otřela o oblečení, málem se vzápětí svlékla, aby mohla oblečení sterilizovat v ohni, a nebezpečí se bojí, někam jde jen z donucení. Role taky celkem v pohodě.
Roubovat na takové charaktery role ze Střepů snů mi přijde moc umělé - jsou poprvé v nebezpečné situaci, tak sami nemusí vědět, jak se zachovají. Mám jen mírná očekávání v určitém směru. Hlavně to, že je dokážu přimět víc se vcítit do role - zima, tma, chodící lidé pokrytí nějakou houbou, a v poslední scéně i dva esesáci střílející na ty ty porostlé.
15.10.2018 13:41 - LokiB
Jerson píše:
Tak jinak - v reálném světě se nikdy nestane, že by se parta lidí rozhodovala někam jít a někdo řekl "jdu uprostřed".


Prdlačky. V reálu o tom vůbec nemusej mluvit ... prostě se zařadí doprostřed, pokud možno nenápadně.
Tobě to hol tpopisuje slovama, protože předvádět to je těžký :)

Jerson píše:
podle mě je to první, který se bude zajímat o nakaženého jedince a ne se před ním schovávat za učitelku hudby.


A zkoušel sis vůbec nic o tom nepředstavovat "podle mě"? To mluvím z vlastní zkušenosti ... dokud jsem u hry nebo před ní řešil "jak by to bylo podle mě", tak jsem narážel na to, že podle hráčů to bylo velmi často jinak. Dokonce jsme se na chvíli dostali do toho, že oni hráli "jak by to asi bylo podle našeho GM" ... což se mi sice na první signální líbilo, protože dělali to, co bych tam logicky viděl já, ale jinak to není moc to, proč a jak chceme tyhle hry hrát :)
15.10.2018 14:11 - Jerson
LokiB píše:
V reálu o tom vůbec nemusej mluvit ... prostě se zařadí doprostřed, pokud možno nenápadně.

Aby ses v reálu mohl zařadit "doprostřed", musí někdo udělat první krok před ostatní. Pokud všichni zůstanou stát a čekají, až někdo udělá ten první krok, nebo dokonce všichni udělají krok vzad, tak se nikdo "doprostřed" nezařadí.

LokiB píše:
A zkoušel sis vůbec nic o tom nepředstavovat "podle mě"?

Tak jinak - mám hráče, který hraje medika, chtěl by se hrabat v mrtvolách a mluvit s nimi. Dám mu do hry týpka, který je napřed nakažený, pak "mrtvý" a pak oživlý mrtvý, aby se měl o co zajímat. Fakt nečekám, že hráč té postavy se bude takové mrtvole vyhýbat.

Přijde mi to podobné, jako si v DnD udělat dobrodruhy na průzkum podzemí, GM tedy zpracuje podzemí a před vstupem se dozví "víš, moje postava se vlastně bojí jít do podzemí". Neříkej mi, že když vedeš hru, tak nemáš taky taková očekávání.
15.10.2018 15:46 - Šaman
Však to je (minimálně na začátku) dobře, že nechce lézt do nebezpečného podzemí, nebo se vrtat v nakažené mrtvole. V DrD 1.5/1.6 je úvodní "gamebook" Jarikovo dobrodružství. V první místnosti napadnou hrdiny tři zombie. Očekává se reakce "vrhnu se na ní s mečem" a nikoliv "fuj, smrdící chodící mrtvoly, cotosakraje?". Na jednu stranu si stěžuješ na dračákismus, na druhou stranu máš stejná očekávání: medik + nakažená mrtvola = hurá na výzkum.

A další věc, že jestli se o té vaší nákaze nic neví, tak se mu nedivím, že se snaží minimalizovat kontakt, nebo po zmínce o spórách na rukou hledá dezinfekci. Víš, jak reální doktoři pracují se silně infekčními pacienty? Zvlášť, když ani neví, jak se ta smrtelná nemoc přenáší a jak ji léčit.
15.10.2018 16:46 - LokiB
Jerson píše:
Fakt nečekám, že hráč té postavy se bude takové mrtvole vyhýbat.


Ale to je o tom, že prostě něco očekáváš ... a očkáváš to podle sebe, protože ti to přijde "normální". I tady ses ale mohl setkat s tím, že mnoho lidí má vzájemně dost odlišné to "normální", tedy to "fakt čekám/nečekám". A když se na to jako GM moc upneš, tak pak ti to dře.
A myslím, že to zná každý GM ... já jsem postupně od očekávání ustoupil :)
když si medik s mrtvolou nic nezačne, ok ... jen na tom prostě je třeba nestavět příběh a "povinné zápletky", protože pak ti budou hráči často tyhle věci míjet a budou mimo :)
15.10.2018 17:00 - ShadoWWW
Jerson: O morových doktorech, co nosili speciální masky a oblečení včetně rukavic, aby se vyhli kontaktu s nakaženým pacientem, jsi už slyšel?
15.10.2018 17:21 - LokiB
ShadoWWW píše:
O morových doktorech, co nosili speciální masky a oblečení včetně rukavic, aby se vyhli kontaktu s nakaženým pacientem, jsi už slyšel?


To jo, ale to byli lidé, kteří, i když na svou dobu znalí, neznali moderní medicínu a nevěděli nic o tom, jak se sktuečně nemoci šíří ... to je trochu přeci jen jiná liga než studovaný medik z poloviny 20. století, nebo kdy se to odehrává :)
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.25847411155701 secREMOTE_IP: 34.236.216.93