Tak se podívej na ochranné obleky (skafandry), co se nosí u nebezpečných virů dnes.

Pokud medik netuší, na co člověk umřel, nebo nedej bože poprvé potká nemrtvého v nemagickém světě, není divu, že bez ochranného obleku se k němu nechce přiblížit ani na vzdálenost desetistopé hole.

To je, ale přístup moderní doby. Mezi válkami (nevím přesně kdy se Jersonova Omega odehrává) žádné extra ochranné pomůcky nebyli. Gumové rukavice byly výsadou nemocnic a i výzkum na univerzitách se odehrával většinou bez nich. Pitvy, co si vybavuji, se prováděli taky bez rukavic. Samozřejmě můžeme spekulovat o tom jestli by, při setkání s oživlými olezlými mrtváky nebyly nějakými profíky použity, ale medik by k nim přístup neměl a ani by na ně nebyl zvyklí. V reálu neexistovalo nic co by kosilo lidi tak drsně i když dodržují základní hyg. přístupy.
Proto si myslím, že medik z dvacátých let nemá důvod "štítit se" mrtvých.

Ve dvacátých letech se o virech teprve začínalo zjišťovat co jsou zač a až v šedesátých se začali, tuším, používat ty "skafandry". I když asi až později.

Chtěl jsem napsat něco o výzbroji vojáků proti chemickým zbraním už během 1. světové, ale pak mi došlo, že to tom to není. Jak je vidět, i kvůli takové věci se rozběhla (dejme tomu) odborná diskuze.
Předpokládám, že o to ve hrách nestojíme. V RPG (stejně jako třeba ve filmech) chceme vidět zajímavé momenty a ne studovat, jak se v té době chránili lékaři při studiu a léčbě smrtelných infekčních chorob. A pak přemýšlet, jak by se to změnilo, kdyby existovala úplně jiná, fantasy, smrtelná choroba.
Imho medikovi říct, že se domnívá, že se nákaza nešíří dotykem (pokud se opravdu nešíří). Protože není dobré, aby hráč byl zmatený a nevěděl jak to vlastně hrát.
Mimochodem i proto je důležité vědět, jaká je role postavy v družině. Je to nástroj pro hráče, nikoliv věc postavy. Role hráči pomáhá určit, jak se jeho postava zachová v kritické situaci. I když postava samotná je v té situaci poprvé.

Ale abych vás neošidil pro ty masky pro psy, tak sem jeden obrázek ze zákopů první světové války hodím.

Šaman píše:
V RPG (stejně jako třeba ve filmech) chceme vidět zajímavé momenty a ne studovat, jak se v té době chránili lékaři při studiu a léčbě smrtelných infekčních chorob.

Už zas někdo říká, o co "my všichni" stojíme a co chceme vidět :)
Dejte pryč ten červenej hadr, nic přes něj nevidím!

Šaman píše:
Role hráči pomáhá určit, jak se jeho postava zachová v kritické situaci. I když postava samotná je v té situaci poprvé.

Tady bych řekl, že když se banda civilů, kteří se skoro ani neznají, potká ve vlaku ... tak se o nějaké "roli postavy v družině" nedá asi moc mluvit.
"Zdar, já hraju medika ... hmm, takže jako na mrtvoly jsem tu já"
"Ahoj všem, moje postava je kaskadér ... takže asi budu hodně šplhat, skákat a tak, no"
"Dobrý večer, moje postava má skoro vybitou svítilnu, budu tedy asi chvíli chodit první a svítit ... a pak se uvidí."


Sorry, vím, že tyhle dvě poznámky debatu nikam pozitivně neposunuly ;)

Šaman píše:
V RPG (stejně jako třeba ve filmech) chceme vidět zajímavé momenty a ne studovat, jak se v té době chránili lékaři při studiu a léčbě smrtelných infekčních chorob. A pak přemýšlet, jak by se to změnilo, kdyby existovala úplně jiná, fantasy, smrtelná choroba.

A proč ne, však to taky může bejt zábavný. Pokud chtěj všichni hráči několik hodin diskutovat o medicíně v první světové, nevidím v tom problém.

Problém by to byl v případě, že by o to někteří hráči nestáli a těch několik hodin se intenzivně nudili. Proto je třeba si ujasnit, o čem hra má (a taky nemá) bejt.

Smrt byla v minulosti určitě vnímána mnohem více jako součást života. Určitě se chápání lidí v tomto ohledu velice posunulo. Nicméně i tak si troufnu tvrdit, že ani tehdejší člověk by nereagoval nijak chladně na hnijící a chodící mrtvolu, která se ještě navíc nedej Bože sápe po svém živém okolí. Jak tu někdo už psal, přiblížit se maximálně na vzdálenost mnohastopé hole. Už vůbec si nedokážu představit, že by se i polní medik do toho šťoural holýma rukama.

Další názor, který tu už padl a budu ho jen opakovat - proč by někdo zcela zbytečně zvyšoval ohrožení svého života? Na jednu stranu tu někteří vyčítají "gamistické" pojetí hry a na druhou stranu tu zase nechápou pochopitelně zahraný roleplay, ve kterém hráč nespoléhá na vysoký skill nebo na to, že má na ruce několik karet úspěchů.

Ono si stačí přečíst Svatební košili a hned člověk vidí, jak lidé v minulosti reagovali na oživlé mrtvoly.

ShadoWWW píše:
Ono si stačí přečíst Svatební košili a hned člověk vidí, jak lidé v minulosti reagovali na oživlé mrtvoly.

Bych jen pro jistotu připomněl, že "Svatební košile" je poezie, nikoli historie. Kupříkladu četba Bubáků a Hastrmanů také není úplně vhodným zdrojem poznání o tom, jak lidé za první republiky reagovali na tato stvoření :)

V době, kdy Erben psal Kytici, nechodily běžně oživlé mrtvoly mezi lidmi a tedy přímá zkušenost, jak by reagovali, chybí.

LokiB píše:


nejde přeci o reálnou zkušenost, ale o to jak vnímali tuhle problematiku .......za mě jako příklad reakce zcela v mezích normy.

efram píše:
nejde přeci o reálnou zkušenost, ale o to jak vnímali tuhle problematiku .......za mě jako příklad reakce zcela v mezích normy.

Ok, kdo chce, může klidně podle dobové beletrie posuzovat cokoli. A vodníky tehdy lidé spíše vnímali tedy spíše podle Vodníka od Erbena nebo podle těch Bubáků a Hastrmanů? Ono se to dost liší.

to nepopírám, ok tak po tvém, hod sem nějaký skutečný a reálný příklad setkání s chodící zombii....

Bylo by možné, abyste debatu o chodících mrtvolách v jiném settingu převedli jinam?

Šaman píše:
Na jednu stranu si stěžuješ na dračákismus, na druhou stranu máš stejná očekávání: medik + nakažená mrtvola = hurá na výzkum.

Pokud hráč před hrou vyjádří přání hrabat se v mrtvolách fyzicky (myšleno hrabat se v orgánech) a duševně (pomocí okultní schopnosti), tak jsem očekával, že se bude o nemocného zajímat (což se stalo), a že bude schopen si nějak poradit s rizikem nákazy. To se nestalo, a samotná možnost nákazy značně změnila chování jeho postavy.

LokiB píše:
když si medik s mrtvolou nic nezačne, ok ... jen na tom prostě je třeba nestavět příběh a "povinné zápletky", protože pak ti budou hráči často tyhle věci míjet a budou mimo :)
Zápletka nestojí na tom, že by se dotyčný o tu mrtvolu musel zajímat. Jen jsem zjevně nepochopil jeho uvažování "chci se hrabat v mrtvolách, jen to musí být (úplně) bezpečné."
Budu mu muset vysvětlit, že úplně bezpečné není v tomto světě nic, ale zároveň se se vším dá něco dělat.

Po rukavicích se nesháněl ani předtím ani potom (i když věřím, že když bych dal na kartičku vybavení "gumové rukavice", tak je bude mít každý podobně, jako každý zvažuje plynovou masku), nicméně na způsob poměrně snadné likvidace spór ohněm přišel rychle.

No nic, k jiné věci - sehnal jsem člověka, který bude hrát velitele Ahnenerbe, který bude mít na starosti polní výzkumy a akvizice. Fakticky tedy jeden z protivníků Omegy, který nebude přímo v poli, ale bude řídit akce lidí, se kterými se agenti Omegy sem tam setkávají.

Jerson píše:
Pokud hráč před hrou vyjádří přání hrabat se v mrtvolách fyzicky (myšleno hrabat se v orgánech) a duševně (pomocí okultní schopnosti), tak jsem očekával, že se bude o nemocného zajímat (což se stalo), a že bude schopen si nějak poradit s rizikem nákazy. To se nestalo, a samotná možnost nákazy značně změnila chování jeho postavy.
Eh, já docela dost vnímám rozdíl mezi "hrabu se v mrtvole" a "hrabu se v mrtvole, která CHODÍ."

Mluvím o scéně, kdy se medik odmítal dotknout těla, u kterého si chtěl ověřit, zda je opravdu mrtvé. Ne že bych mu to nějak zazlíval, spíše že se nepokoušel použít nějaký bezdotykový způsob exploitování své okultní schopnosti.
To že se při setkání s chodící mrtvolou pokoušel schovávat za holku, i když si jeho hráč dal cíl "zastavit nákazu", je jiná věc.

Jerson píše:
To že se při setkání s chodící mrtvolou pokoušel schovávat za holku, i když si jeho hráč dal cíl "zastavit nákazu", je jiná věc.

Momentální (blbý) nápad: Umožňují pravidla přidat postavě aspekt "zbabělec"? Nebo něco na ten způsob (myšleno na způsob aspektu jako ve Fate).

Jinak asi se to neobejde bez debriefingu s hráči. Tady stejně od zeleného stolu nevyřešíme kde je zakopán pes. Co si z nás kdo představuje (projektuje) že v tom je, je nakonec irelevantní a nemusí to být pravdě ani na půl kilometru blízko.

A s tím bych to asi uzavřel a na nějaké vlastní názory (nás osttaních co u toho nebyli) bych počkal až bude jasné zda to třeba nebyl informační šum mezi hráči a vypravěčem, odlišné preference nebo jiné nepochopení (bude-li to mít vůbec význam to poté řešit).

Hugo píše:
Umožňují pravidla přidat postavě aspekt "zbabělec"? Nebo něco na ten způsob (myšleno na způsob aspektu jako ve Fate).
Ano, umožňují. Ale po první hře nechci postavám hráčů dávat takové nálepky, třeba je fakt jen hodně opatrný, protože je zvyklý, že za každou nepozornost a risk jeho postava musela zaplatit.

Zítra to už bude zajímavější, protože budou hrát proti SS Standartenführerovi, který řídí záchytnou operaci, takže rozkazy pro NPC esesáky nebudu vymýšlet já.

Ad umožňují pravidla... Proto jsem uváděl jako momentální blbý nápad. Snažím se to brát s nadhledem, že to je po prvním sezení hry.

On to není blbý nápad, ten aspekt se může jmenovat třeba "Opatrný" a může být normálně používán pro vyhýbání se potížím.

Předpokládám, že je to jasné, ale čistě pro záznam:

Tohle by asi chtělo probrat s hráčem metaherně - chce opravdu hrát opatrnou postavu? Nebo je to takový fanda RP, že chce hrát dokonce zbabělou postavu?

Pokud ano, tak super. Pokud ne, tak si s hráči (zvláště novými) vyjasnit, že hraní na hrdiny znamená hraní si na to, že postavy prochází nebezpečím a překonají ho. A velmi opatrné hraní že jen přidělává práci GM, který postavám pak to nebezpečí musí trochu vnutit, protože postavy (vlastně ne - hráči) se tomu nebezpečí vyhýbají jak čert kříži. A že nejhorší, co hráč může udělat je hrát tak, aby se nestalo nic nebezpečného (ale často epického a paměti/vyprávění hodného).

Jinak řečeno - já bych takový aspekt nedával postavě, která je jen špatně zahraná (chce hrát drsného macho pistolníka, ale hraje tak opatrně, že až zbaběle). Protože to hráče může urazit a odradit. Raději mu říct ať se podívá na nějaký western a zkusí nějakou scénu přenést do hry. I za cenu, že zvýší ohrožení.