Já jsem hráčům, jejichž postavy byly (nedobrovolně a nechtěně) "mágy" popisoval úplně jiný svět, takže jim trvalo dost douho než zjistili, o co se vlastně jedná.Ale třeba teď má Dominik postavu, která ovládá telekinezi. Hrajeme tak, že ne každý o tom ví, i když ostatní hráči minimálně tuší, ale on se ji stejně pokouší používat pokaždé, když si myslí že by to mělo jít, třeba v boji. Efekt je omezen tím, co by se mohlo stát "náhodou", takže pistole může náhodu vystřelit nebo protivník náhodou zakopnout, ale klíč mu nad rukou levitovat nebude.Ale stále se mi nedaří, aby tuto schopnost nebral jako mechanicky pojatou levitaci, jako "šťastnou náhodu" - prostě to hrajem, jako by v DrD zkoušel něco levitovat (i když jinak je to docela dobrý hráč)Podobně Petr - ten zase umí léčit jen dotykem rukou, ale opět to bere mechanicky - prostě jako v DrD, kdyby sesílal kouzlo "léčení lehkých zranění". Pavel se už vzdal své schopnosti předvídání nebezpečí, takže zbývá Karolína aj ejí schopnost zjistit po dotyku nějakého předmětu, co se v jeho okolí dělo. Tam se mi to daří popsat asi nejlépe, ale taky nic moc.

Jerson: no tak jim mozna to chce opravdu supr popsat tak nejak jak pise rytir.a oni musi samy poznat ze maji pouzit to a to. asi ybch jim nejak nedovolil pouzivat ty schopnosti(aby braly ze na 100% to zapusobi). treba po boji,ci pri boji(pro Petra) " ty blaho kdyz koukas an Domika jak je posekanej tak te to nuti se mu na ty rany podivat. mor mu to krvaci a ty vis ze mu urcite pomuzes." a nebo pro Dominika, to muzes udelat jako nejakou zvracenou skodolibost..."uplne te to nuti mu hodit na hlavu ten zaves, nebo vsunout mu do cesty tu zidli, nebo ten drzi tu bouchacku jak prase kost,jen pomyslet a vypadne mu"( nebo "padl ti do oka zaveves u leveho okna, urcite by se to nejak dalo vyuzit"...aby jsi mu primo nenapovidal co ma delat). Vim ze to chce hodne chapavy a bystry hrace,ale tohle mne napadlo v rychlosti. alespon ja bych se snazil to jako hrac nejak tak pojmout.

Jerson: No vidíš, že to de, s konkrétním příkladem se hnedka líp pracuje :)Podstata je IMO v tom, abys hráče nechal jejich schopnosti beze změn v jejich vůli - zvlášť teď, bylo by divné náhle něco mněnit (najednou chtít nějaké podmínky/pomůcky nebo cokoliv)
Na druhou stranu chceš, aby se změnil jejich dojem z toho, co dělají. Řešení vidím jednoduše - přidej jim informace a popisy související s jejich schopnostmi, případně se jich zdánlivě týkající, které je ale neovlivňují.
Budu konkrétnější:
LÉČENÍ - Popiš léčiteli, jak přesouvá životní sílu z okolí, že vnímá jak věci kolem něj chřadnou, aby léčený mohl být vyléčen... u škrábnutí. U skutečného zranění popiš, jak je to JEHO síla. NEdávej postihy ani nic podobného... ale až se příště mihne někde, kde by mohlo být zdrcadlo, tak mu nezapomeň popsat, jak se do zrcadla podíval a měl najednou dojem, že se vidí mnohem starší a unavenější... Nebo až bude něco zvedat/někam běžet, tak ho nech běžet normálně... ale potom mu popiš, jak je mnohem zadýchanější, jak si připadal že by to sice normálně zvednul, ale že to tentokrát bylo tak tak... nebo můžeš jen tak z hecu říct jinému hráči, že u něj zahlédl šedinu (ve skutečnosti zcela přirozenou a normální, ale...:) )
...když to uděláš dost barvitě, tak jsem zvědavý, jestli bude mít dál zájem ze sebe dělat chodící lékárničku a nebyl bych moc překvapený, kdyby najednou začal používat mnohem raději i obvazy.PSYCHOKINEZE je hračka - chce vědět, co se v okolí předmětu dělo? Z toho jí můžeš snadno udělat až peklo, pokud budeš chtít, a to aniž bys jí cokoliv reálného udělal.
Chce vidět? Fajn, ať si vidí... Hezky jí popiš co se dělo, co viděla a slyšela... a pak jí popiš, jak se všechny pocity a emoce vlévají zpět do ní, jak jí prochází strach v okamžiku, kdy vidí vraždu, jak cítí děs člověka, kterého právě setnul Šedivák... a ne jenom tak, že to cítí, pěkně jí dodej i to, jak vnímá že se jí ty emoce usazují v paměti, jak jí onen strach prošel do vnitřností a jak se tam usadil... tu emoci si poznamenej, a až se jí stane, že té emoci bude vystavena sama, tak si přihoď, jak vnímá jak se to co se v ní předtím usadilo dere zpět...
TELEKINEZE je zajímavější otázka, protože je z popsaných schopností tak nějak nejpřímější.
První možnost je že aktivace téhle dovednosti s sebou ponese odporný flash back toho, že spolu se zamýšleným efektem schopnost ovlivní i jiné objekty, případně že schopnost bude po použití třeba "doznívat" - po použití se mu mimovolně ještě třeba půlhodinku až hodinku budou dít různé divné věci v jeho okolí.
Pak jej můžeš nechat aby ucítil to, co ovlivňuje. Pokud bude zasekávat pistoli, může se mu na ruce objevit rána, jakoby si někde skřípnul prst, nebo menší popálenina (teplota při výstřelu...). Stejnětak pokud někoho nechá zakopnout a spadnout, může sám klopýtnout, nebo se mu může zatočit hlava
Poslední co mě teď napadá je zároveň nejobtížnější, nejspíš. Pokud může ovládat, pak může i vnímat. Takže pokaždé když schoúpnost použije bych jej nechal ucítit náhodné projevy kinetické energie v okolí. Např. letící kulku... a podle zákonů autosughesce a psychosomatiky by pak mohl zjistit, že má na hrudi modřinu jakoby jej přes vestu zasáhla kulka... WRAITSův způsob se mi nelíbí, protože tím ovlivňuješ hráče i mimo jejich vůli k magii sáhnout, což mi k Tvému světu (Chápu dobře, že je řeč o Druhé válce o svět, že jo?) nějak nesedí... jako... je to takový ten svět kde magie není zrovna běžná, takže by IMO měla být skrytá, pokud není povolánapointa je v tom, že není nutné, aby hráče magie nějak přímo ovlivňovala, ale aby měli takový hlodáček nejistoty - co to sakra je? Nemohlo by to náhodou někdy udělat něco... nemilého?? Ještě se to sice nestalo, ale tak je to divný, a Jerson jako GM se přitom vždycky tak tajemně usmívá a udělá si do poznámek čárku... Rytíř: Ale, to je pěkná myšlenka... kdyby Ti to nevadilo, tak bych jí později nějak zakomponoval do čtvrté kapitoly.

Sirien: V pohodě, klidně zakomponuj cokoli, budu rád.. :)Jerson: No takle a chceš docílit vlastně čeho? Aby hráči magii používali jen občas, pouze v nějaké pěkné, dramatické situaci? Aby to nebylo to první, na co si vzpomenou, ale až to poslední? Těžko říct, jak to ještě jinak pojmout, když vás nevidíme při hře.. :) ale ty popisy a návrhy (obzvlášť léčení od Siriena, který postavu vysává, se mi líbí!) co tu padly by možná trochu pomoci mohly ;)

sirien: ja to mozna blbe popsal, samozrejme ze nechci uplne hrace do neceho nutit ani ho ovlivnovat. jsme myslel jen takove nejake natuknutu. si muze vybrat bud pouzije ovaz a ranu treba obvaze a nebo skusi leceni dotykem( oboje ma stejny efekt). chtel jsme jen upozornit na nejake to natuknuti, hrac se chytne a nebo ne. nekomu staci aby pouzil leceni treba jen poradny popis rany( roka rozsekana na hadry a caka krev) jinej by k tomu treba snesl znelku z MASHe. :-)
jinak vysavani se mi moc libi. a treba pri ty telekinezi se mu muze delat spatne a nebo ho bolet svaly, proste si myslim ze zalezi na Jersonovi...jsite se uz potutelne usmiva a ma pripraveny,vymysleny ruzny veci ;-).

WRAITS: aha, tak to jsem Tě opravdu špatně pochopil. No, musím souhlasit, že moc korumpuje, a mít moc je zároveň nutkáním k ní sáhnout... nebo naopak, když se ona moc zahalí nějakým nejistým tajemnem či nepěknou cenou, je zde nutkání opačné, nicméně IMO i více zajímavé, a to váhat a nechtít ji použít i tam, kde k tomu časem stejně musí dojít, takovéto odkládání neodložitelného :)

No, asi jsem to vysvětlil úplně obráceně, nebo to chápete jako mí hráči :-)Já bych rád, aby k těmto schopnostem vůbec nepřistupovali jako k magii a hlavně aby o nich nemluvili jako ... v dračáku nebo jinde.Dám pár příkladů: Skupina přijde ke svému autu, ale nemají klíče. Dominik řekne: "Co kdybych telekinezí vytáhnul pojistku?" - Špatně, tohle přesně nechci.Byl bych mnohem raděj, kdyby řekl: "Zavřu oči, na chvíli se soustředím, pak zlehka udeřím pěstí do dveří naproti západce a snažím se, aby vykočila." Pak si normálně hodí na to svou telekinezi a když dostatečně uspěje, zámek odemkne, když ne, tak ho nějaké nepříjemné vedlejší účinky této síly postihnou.Důležité je, aby to vypadalo "reálně", tedy jakémukoliv dalšímu pozorovateli. A kdyby to chtělzkusit někdo jiný, tak může ťukat přesně na to samé místo tou samou silo a stejně se mu to nepodaří.Podobně když Petr chce někoho vyléčit - posledně řekl "tak já na něj použiju léčení." Fujtajxl. Už jsem mu předtím říkal, že to není "přiložím ruce a rána se zacelila", ale "když ránu vyčistím, zašiju a zavážu já, tak za hodinu o ní ani nevíš a když si sundáš obvaz, uvidíš už jen hojící jizvu, a někdy ani to ne."Po mém lehkém nátlaku to takto začali popisovat, ale vsadím se, že příště zase zklouznou k "tak já použiju telekinezi". Třeba je to názvem jejich schopností.(jinak Karolíně nemá cenu popisovat že cítí strach - její postava se prostě nebojí a ze smrti jiných má radost, neumím jí vnutit jiný pocit. Takže spíše čekám, až někdy bude zjišťovat okolnosti nějakého násilného činu nebo tragédie a hezky si to odehraje, jako by byla přítomna.)

No, Jerson, máš to ťažké. Asi je fakt najľahšie im to povedať na začiatku, že chceš reálny feeling a nie mechanické riešenie. A hlavne to musia tak cítiť a mali by tak hrať v podstate všetko (nielen mágiu), lebo ak nie, tak je tvoja (aj opakovaná) snaha asi márna ;)

Právě proto se ptám, jak je k tomu přimět ...

Rytíř - Sirien: jako inspiraci k popisům orpavdu vřele doporučuji Dragonlance z rukou MW a TH včele s Procitnutí mága. Tolik náapdů jak obzvláštnit klasickou DnD Magii jen tak neuvidíš.

Jerson,najlepšie je to ukázať na príkladoch a opakovať asi až do zblbnutia. Prípadne po hre zopakovať situácie a ukázať, ako by si to z hľadiska feelingu robil sám....

Jerson: Aha, ok, už je mi to (snad) jasný, co bys rád. Ale vkrádá se mi myšlenka, zda podobně netápou teda i tví hráči.. vysvětlil jsi jim to jasně a polopatě, jak bys to rád? Řekli ti oni, jak by to rádi? :) Třeba se jim líbí pocit, že ovládaj telekinezi a nestačí jim vědět, že jim v případě potřeby náhoda, osud nebo co extremně přeje. Anebo jsou líný to furt vzletně opisovat, když přece každej víme, co se jako děje, žejo :) Jinak mě osobně je tvoje pojetí sympatický a myslim, že bych s ním vůbec problém neměl, naopak.. by ses možná až divil, kdy by mi podle mě "štěstí" mohlo přát :))Dalcor: Hm, Procitnutí mága bohužel nemám. Ale tak já neměl pocit, že bysme v naší hře strádali.. na Ozvěny magie a pocity, velmi podobné příkladu, co jsem sem dal, hrajem na Ardě už delší dobu. Akorát že hrajeme tak málo, že to nemám moc ošahané z praxe.

Přiznám, že jsem celý článek ani diskuzi nepřečetl. Možná příště. Nemůžu ani říct, že se mi pojetí magické magie nelíbí. Ale pojetí magie je tolik, že nikdy nebudou včechna kompatibilní. Napadá mě toto: - Standardní DnD přístup "magie jako nástroj" má taky svůj smysl, nedělá z magie téma hry. Hra může být o čemkoli a magie je prostě jedna z možností postav řešit situace, takové zpestření nástrojů. - Rutina může být problémem u čehokoli, pokud hráči se svými postavami něco řeší stejným způsobem podesáté, už to prostě nebudou podrobně popisovat. Nedělá to ani autor románu. To je asi problém každého dlouhodobého hraní za stejné postavy. Příčinou je asi přílišné soustředění se na detaily, neboť k tomu svádí standardní řešení situací popsané v pravidlech. Řešením je hrát buď tak, aby se takovéhle mimořádné schopnosti ve hře využily jen párkrát a nebo popis jinak vynutit. Např. wushu stylem, že bez popisu to nefunguje, "použiju telekinezi" "nic se nestalo, nefunguje to". A nepovolit dokud není popis adekvátní. Ale dát hráčům vědět, jak to zařídit. - Sirienovy návrhy pro Jersona jsou zajímavé, ale nějak mi nesedí rozpor dojmu postav a skutečného stavu. To by některé hráče mohlo dost mást, pokud má magické léčení vyčerpávat, tak příslušně upravit po použití i statistiky postavy. Příkladem může být Riddle of Steel, kde kouzlení způsobuje stárnutí. Opravdové a nevratné.

Jerson: jo takhle uz to chapu. no tak to asi bude tezky je nejak presvedcit aby to hrali dle tveho napadu kdyz jsou liny¨a nebo jim dojdou napady na popis. mozna jim treba vysvetli, ze kdyz popisou svou schopnost tak nejak "kulisacky" tak ze to bude fungovat, jinak ne. videl jsi spidyho 2? tam taky chtel strilet vlakna a oni nesly... co to vyresit takhle. priznam se treba s tim jak jsi to myslil bych se dobre ztotoznil jednou jsme hral postavu postavu bard/zlodej. Nikdo nevedl co jsem.nechtel jsme jim to rici protoze by pak hrali tak: "hrrr na ne!" "jsme posekany tak nas leci jsi prece bard". tak jsem tvrdil ,ze jsem valecnik a ze umim zasivat a ze jsem bylinkar. kazdyho koho jsem lecil jsem necim nalil(normalni voda co jsme nabral v potku), ci zasil a nebo obvazal( samozrejme se jsem kouzlil leceni) kazdej byl spokojenej ja ze mne nevysavaji z kouzel leceni a oni ze jsou zdravy. :-))

Jerson: Jo TAKHLE. Aha. No, tak to opravdu nevím, jestli Ti poradit něco jiného než si prostě promluvit s hráči :( . Ještě možná... no, je to trochu násilné ze strany ST - pokud budou "používat kouzla", tak to prostě nech nefungovat - prostě se PŘÍLIŠ soustředí. Ale pokud budou dělat něco běžného, tak jim jejich schopnosti najednou pomohou. Neřikej jim, že to bylo kvůli jejich schopnostem, ale JINÉMU hráči řekni, že zahlíd, že se to dělo nějak podivně.
Příklad - bude otevírat dveře ranou. Hodí si, Ty budeš normálně akceptovat telekinezi, otevře je... on si bude myslet, že je prostě jen vyrazil. Ale JINÉMU hráči dej vědět, že ačkoliv byly dveře zamčené, tak si všiml, že po vyražení byla západka zasunuta jakoby byly odemčené... a klíč v zámku z druhé strany je otočený na "odemčeno".
Pokud ale zkusí otevřít dveře telekinezí... tak to prostě nějak nepude :)
Časem by jim mělo dojít, jaké jsou podmínky jejich schopností a podle toho je začnou (snad) i používat.LZJ: Po magii/ích nikdo nechce, aby byla/y kompatibilní... jen aby byly HEZKÉ, což mnohde nejsou.
Např. i s tou trapností v DrD se DAJÍ dělat divy... ale ještě jsem pořádně nepotkal nikoho, kdo by je dělal :(Dalcor: jj, Zrození mága je na mém wish-read listu na vysokých místech :))

Tak v sobotu použili tři z hráčů své speciální schopnosti a dvěma z nich jsem předvedl, jak vypadá vedlejší efekt magie, i jeden z nich to během hry nepoznal - takže po hře jsem jim vysvětlil, proč nehrajeme na žádné mechanické postihy za používání speciálních schopností a co uplatňuju místo toho. Hned došlo na otázku, zda je možné proti magickým schopnostem protivníků použít něco jako "skutečný pohled na realitu", takže jsem jim vysvětlil, že nikoliv - proti "magii" se dá bojovat zase jen "magií", a pokud je magie protivníků silná, musí být silná i magie postav. A silná magie sebou nese silné vedlejší účinky tím spíše, čím je "kouzlo" podařenější, takže kluci hned pochopili, že je to prostě v kýblu a magie je vždy nevýhodná. Jenže jiná možnost neexistuje :-)Pokud jde o míru nežádoucích efektů, nemám žádné pravdilo, jak silný efekt by měl nastat v závislosti na síle kouzla. Nemám to ani jak odhadnout a používám jen představivost hráčů.Takže když Petr zastavoval krvácení pomocí improvizovaných obvazů a svého léčení, sice se mu to zčásti podařilo, ale poté vše na co sáhl bylo slizké. Dokonce prohlásil "už jste někdy měli změněné vnímání reality"? V té chvíli jsem mu připoměnl vtip s blondýnkou se zlomeným prstem a upozornil ho, že jednodušší vysvětlení může být, že má oslizlé ruce. Přeci jen spadl do vody, měl v sobě drogy na povzbuzení a sahal rukama do krvácející rány, kterou už někdo posypal práškem na zastavení krvácení.Později Pavel použil "pocit nebezpečí", později v lese jsem mu poslal ztprávu, že policisté před nimi jsou rozhodně bezpečnější než to co je pronásleduje lesem. A protože se Karolína hled otočila a zírala do noci + měla skvělý hod na pozorování, mohl jsem jí pospat, že na okamžik zahlédla dva rudé body ve výši očí. Už před hrou jsem (za jiným účelem, ale to nevadí) pustil kousel z filmu Jin Roh, tu pasáž, kde speciální jednotka v maskách s rudě svítícíma očima rozstřílí jednotku rebelů. Jen jsem prohodil, že jim to pouštím proto, "abych si ušetřil popis", protože se s takovými vojáky už setkali.No a v dané situaci jsem nemusel říkat už vůbec nic - po zbytek hry žili v domění, že v lese byli skutečně tito speciální vojáci s kulomety v rukách. Až na konci jsem jim řekl, že to byl vedlejší efekt Pavlova použití schopnosti "Pocit nebezpečí".Takža si takto vypadá magická magie v mém použití.

Jerson : nekdy to az obdivuji. jak udelas z jednoduchy veci slozitou a ze slozity jednoduchou. asi musi byt hra pod tvym vedenim psycho... nevim jestli bych na to mel. ale rad to posloucham. ;-)

Zastávám názor, že když se poddáš narůstající složitosti a pokračuješ dál, čeká tě na konci geniální jednoduchost v kombinaci s naprostou komplexností, tedy jednoduchá myšlenka obsahující mnoho informací (což je taky magie :-) Hra pod mým vedením určitě je psycho, nicméně soudím, že pravidelní i příležitostní hráči takové psycho chtějí zažít, protože příště si přijdou zahrát znovu :-)K věci - znáte někdo nějaký dobrý příklad situace, kdy se jedinec pomocí magie zbaví magických schopností, nebo ještě lépe kdy pomocí magie zlikviduje podstatu magie jako takové? Něco jako v knížce / filmu Koule, kdy se tři přeživší rozhodnou zbavit se své nechtěně získané moci tím, že zapomenou a pozmění své vzpomínky na události prožité pod hladinou.Už totiž přemýšlím o závěru současné kampaně, který má být velký, definitivní a zároveň umožňující nechat otevřená dvířka pro nenásilné pokračování v podobném světě, kde ale některé věci budou jinak. A protože mě napadl jeden způsob, rád bych věděl, jestli není až příliš klišovitý a snadno odhadnutelný (protože mí hráči mi asi čtou myšlenky nebo co, ale v každé hře minimálně jednou odhadnou o co půjde v následující scéně - dřív než já to vůbec stihnu domyslet :-)

V Eragonovi se nějaká prastará rasa která nebyla moc spokojená s podstatou magie (nějak se jim nelíbila její spontánnost - jen si pomysleli že je někdo sere a už lítaly firebally) rozhodla že jí změní. Pomocí ohromného kouzla spoutala magii do slov, zaklínadel a gest. Cenou za to bylo, že je tamnější forma magického odlivu do jednoho vybila.V pentalogii Zaklínače se Cirilla někde ve druhém nebo třetím díle vzdá svého magického potenciálu vlastním rozhodnutím - ve velmi vypjatém okamžiku se jej prostě zřekne. Mimo to jí nicméně stále zůstanou nějaké jiné magické schopnosti s touto mocí nesouvisející. Hm. Moc dalšího mě toho nenapadá. V Dobrých znameních na konci //SPOILER// se Adam-Antikrist rozhodne, že napraví všechno co způsobily komploty předcházející Armageddonu, který zastavil. Při té příležitosti změní celý svět, potom se baví Azirafal s Cowleym (anděl a démon) a Azirafal se Crowleyho ptá, zda si myslí, že Adam má stále své schopnosti. Crowley o tom pochybuje s tím, že by mu je "starej" asi nenechal, nebo že se jich Adam sám zřekl.

Zcénu ze Zaklínače si ani nepamatuju, a Dobrá znamení popisují v jistém smyslu ten způsob, který mě napadl a který použiju jen pokud nenajdu lepší. Prastaré rasy v Eragonovi a jejich přístup je klišé nejklišovatější, kterému se obloukem vyhýbám.Jde mi spíše o vyjádření onoho paradoxu - ovládám magii, o kterou nestojím, nikdy jsem nestál a nechci aby existovala, a tak se ji snažím zbavit - nejden sebe, ale i celý svět. Nechci věřit na její možnosti, ale přitom musím věřit, že je v jejích možnostech zlikvidovat samu sebe, a přitom tuším, že poté už nebudu mít jak si ověřit, že jsem uspěl. To že nevím, zda to vůbecbude fungovat je doufám pochopitelné.