Kultura

Rytíř
8.11.2007 19:28
V pravidlech je popsána i jedna velmi zvláštní kuše, o níž jsem kdysi v první chvíli pochyboval, jestli není jen výplodem někdy až příliš bujné představivosti pánů od WotC. A víte co? Není. Ona vážně existovala.
Autorská citace #61
21.11.2007 13:18 - Jerson
Argonante, jsem si vědom toho, že pohava zraění je rozhodující - nicméně troufám si říct, že "vo to gou." Člověka spolehlivě na místě vyřadí jen zásah do zadního mozku a horní části míchy, jinak nic. Průstřel srdce může znamenat, že takový maník zabije behem dvaceti sekund další čtyři lidi. Průstřel plic šípem je kupodivu vcelku málo omezující, protože se tkáň v okolí rány sevře a tak můžeš dál dýchat, potíže nastanou až při vytahování, a tak dál.
Jinak s tebou souhlasím - pokud se opakovací kuše používala už ve druhém století, zjevně měla vůči jiným zbraním nevýhody, díky kterým se nestala základní zbraní pro mnoho dalších generací (a dnešní asijské filmy by operovaly s těmito kušemi :-)
Autorská citace #62
21.11.2007 13:40 - Argonantus
Jerson: no, nejsem doktor; ale ta játra mám náhodou od soudního doktora (beznadějně smrtelné, a hodně rychle). Díra v srdci, uznávám, je širší pojem - měl jsem na mysli pěkný zásah na komoru, kde krev teče ven neobyčejně rychle (pod tlakem). Případ, kdy maník s prostřeleným srdcem vydrží běhat dvacet vteřin a někoho dalšího zabít je určitě moný, ale řadil bych to spíš ke kuriozitám. Proříznutá krční tepna je taky pěkný průser - neumřeš možná ihned, ale opravdu ihned začnou netušené potíže s krví v průdušnici a plicích.
Traumatologie je pěkné černokněžnictví - když ti trefí některý nerv, vzniklý šok tě vyřadí, i když třeba nebylo zdánlivě zasaženo nic světaborného. Například bludný nerv na krku - úder nemusí zanechat ani moc výraznou stopu (opět informace soudního doktora).
Otázka prostě je, zda chceš v pravidlech reflektovat i vysloveně kuriózní případy (pán se železnou tyčí, zaraženou řadu let mezi poloviny mozku, aniž si toho někdo pořádně všiml), nebo zda chceš postihnout typický průběh. Když někoho bodneš do zad, moc neřve, ale jen tak vzdechne, a jde k zemi, obvykle dopředu, jak popsal Christopher Lee a v podobě Sarumana taky zahrál. Zdroj jeho informací je zajímavý - byl za války u commandos a viděl, jak to vypadá v reálu.
Autorská citace #63
21.11.2007 13:57 - Rytíř
Argo: s vývody rozhodně souhlasím, že by se to projevilo v masovém rozšíření jednoznačně výhodné zbraně - ale dostáváme se ke kardinální otázce, jaké že vlastně to zastoupení kuše a luku ve středověku bylo :) Protože podle mých info byla v evropských armádách vyjma Anglie všude kuše jednoznačně v přesile. Anglie byla výjimečná.. A přesto největší převahu zaznamenali jejich lukostřelci ještě v době, kdy stáli proti samostřílům, nikoli proti ocelovým kuším. Masové rozšíření ocelového lučiště se kryje už s nástupem prvních palných zbraní a to byla obecně hodně zmatená doba, taktiky a strategie se míchaly jak dort Pejska a Kočičky, takže kuše prostě neměli dost prostoru luky převálcovat, protože je úplně stejně válcoval střelný prach..
Jinak důvod proč není opakovačka jedinou známou zbraní je snad jasný, prostě jen trochu lepší zbroj jí zastavila, což samozřejmě s postupně se zlepšující ekonomickou situací všech zemí (tedy lepší výstrojí vojáků) znamenalo velký handicap. Přesto fakt, že se u nich udržela TAK dlouho mě napovídá, že to není žádnej looser :) Byť beru, že Čína v 16-18. stol. byla oproti jiným asi hodně staromódní a zpátečnická.
No a jaký měl kdo typy luků, to se dohadovat nechci :) Já osobně nemám problém přijmout ani teorii, že češi měli bomba reflexní luky už v 11. stol stejně jako to, že si o nich mohli nechat zdát po celou dobu, kdy se luky používali... Je mi to abych řekl pravdu dost jedno. :)) (Nicméně se snad shodneme, že anglické dlouhé luky v žádném případě reflexní nebyly.) :) Každopádně ani reflexní luky nemění tu dost velikou potřebu řádného výcviku lukostřelce, aby se dal využít, která byla nejspíš největší překážkou jejich opravdu masovému nasazení, pokud lukostřelbou nežil doslova celý národ. A čím byly tyhle luky lepší a vymakanější, tím se navíc jejich výrobní cena i přibližovala v nákladech těm kuším..
Tak mě napadá, sepsal Hawk nebo Wothan něco uceleného o těch lukách? Dá se něco takového najít? Myslím něco na způsob mých článků o kuších.. protože mě luky tak neberou, nechtěl jsem se do toho pouštět, ale já to snad nakonec fakt udělám :) je to nejlepší způsob totiž, jak si utřídit myšlenky a znalosti.
Ten pan Gallwey věnoval jednu kapitolu své knihy právě orientálním reflexním lukům. Jsa sám aktivním lukostřelcem (ještě na konci 19. stol. byla podle jeho slov v Anglii ještě hodně rozšířená lukostřelba i kušostřelba jako sport, a luky dělali podle dávných tradic a receptů) měl myslím velmi dobré srovnání s tím, jak jsou nebo nejsou dobré v porovnání s anglickým dlouhým lukem. A pro turecké reflexní měl jen samé superlativy. Problém u něj byl i ve způsobu použití a také v hrubé síle - špičkoví turečtí lukostřelci prostě prý opravdu natáhli luky, se kterými si špičkoví angličtí lukostřelci fyzicky neporadili..!
Autorská citace #64
21.11.2007 14:04 - Rytíř
No, řešit v pravidlech zranění jater nebo zadní části mozku, bych snad nikdy nechtěl :) Vážně nestačí vědět, že taková místa JSOU, která ihned způsobí smrt? Já teda myslím, že ano..
Ale je pravda, že o tom, že zásah šípem bývá jen málokdy ihned smrtelný jsem slyšel z několika různých zdrojů. Hlavní průšvih nastal časem, jak se pohybem rozdírala tkáň anebo kor když se to pak vytahovalo.
Ale to co říkáš o LotRovi mě zajímá, Argo - kde se to dá najít?
Autorská citace #65
21.11.2007 15:02 - Argonantus
Rytíř píše:
Protože podle mých info byla v evropských armádách vyjma Anglie všude kuše jednoznačně v přesile.
No, znovu - pokolikáté už - připomínám Wothanovu stránku http://curiavitkov.cz/valka35.html
kde jsou vyobrazeni někde uprostřed "typičtí Čechové", a tenhle obrázek rozmetá tvé představy v prach, jako kdysi mně. A další obrázky to nijak nezlepšují. Další studium ukáže, že zrovna staří Slovani zřejmě stříleli jak diví ze všeho možného, čímž působili svým soupeřům horké chvíle.
Schéma "Anglické luky" a "kontinetální kuše" vzniká ustavičným citováním několika málo pramenů, zejména britských, a zejména z dob Stoleté války, prostudované do posledního šroubku (totiž asi šípu).
Takže bych dal zapravdu oblibě luku u Britů, zejména ve 14. století, kdy si uvědomili, že to je strategická zbraň, když se ví, jak na to; že ke stejnému efektu došlo v Bulharsku, kde se s tím jen tolik nenadělá; také oblibě kuše u Italských měst, kde na to byly opět ideální podmínky (libovolné materiály k sehnání, šikovní řemeslníci, zásoba střelců - námořníků), a že kuše je asi vhodnější uvnitř pevnosti (hradu), kde jsou zase o kus lepší podmínky - ale to je asi všem jistotám konec.
Jinak se zřejmě střílelo vším možným; například ti Uhři u Kressenbrunnu a Moravského pole zřejmě velmi podobně, jako Mongolové.
Stran LoTRa jde o ty úžasné doprovodné materiály, neb vlastním rozšířenou DVD verzi, kde je takových věcí asi 20 hodin, nebo kolik. Scénku líčí Jackson, kterak chtěl vysvětlovat Christopherovi Lee, jak by ta vražda asi měla vypadat, a Christopher ho ohromil tímhle vyprávěním. Takže se to odehrálo zcela v Sarumanově vlastní režii...
Autorská citace #66
21.11.2007 15:11 - Alek
Rytíř: dá se to najít přesně v tý verzi LOTRa, kterou máš ode mě pučenou ;)
Autorská citace #67
21.11.2007 16:24 - Rytíř
Jo, tohle Argo znám. Jen si nejsem jist, co že to má teď dokazovat :) Trošku se totiž teď asi míjíme v dataci - když horuji pro kuše, které zcela předčí luky, mám samozřejmě na mysli nikoli ty první samostříly, ale kuše s ocelovým lučištěm - tedy konec 14. a zejména 15. století.
Tenhle článek se týká století 11.-13.
A přesto, je tam o reflexních lucích řečeno toto:
Tyto luky jsou ve srovnání s dřevěnými kratší, mají lepší dostřel, jsou však mnohem náročnější na výrobu a to jak z hlediska zdrojů, tak časově, což také potvrzuje jejich řidší výskyt ve známých dobových pramenech (Petr de Ebulo, Velislavova Bible).
Nemůžu si pomoct, ale celkem se to kryje s tím, co jsem tu říkal..? Navíc mě to utvrzuje v tom, že reflexní luky u nás v té době používal jen zcestovalý nebo hodně bohatý člověk, že u nás byly známé, ale třeba se ani neuměly vyrábět a jen se dovážely.
A ke kuším je tam mj. následující:
Po našich bojištích se [kuše] výrazněji rozšířila až v průběhu 12. století a od 13. století již pomalu zatlačovala do té doby rozšířené luky do pozadí.
Opět, nemám námitek, říká přesně totéž, co já. Nebýt pušek, nové moderní kuše by zatlačily luky do pozadí velmi významně.
Argonantus píše:
Ta Hawkwindova úvaha na to šla opačně - nemá žádný smysl soutěžit v pekelných číslech; voják potřebuje zbraň, která soupeře spolehlivě zabije (původně - uloví jelena). Tudíž lze očekávat, že výsledné vlastnosti luků všech druhů budou překvapivě podobné, a kuše se bude výrazně lišit teprve na konci středověku, kdy měla velmi speciální úkoly (prostřelit pavézu, celoplátovou zbroj a jiné vymyšlenosti).
Úvaha pěkná, ale Hawk tady pomíjí jeden dost podstatný detail :)) Ano, neobrněného chlapa zabije i obyčejný luk. Jenže, i když pominu zbroje, ve hře je taky přece dostřel a přesnost zbraně. Dostřel a přesnost bude, je a vždy byla alfa omega střeleckého souboje - proto mají inovace smysl vždy. Větší síla, resp. účinnost, luku či kuše pošle prostě šíp dál, lepší konstrukce zmenší odchylku v palbě. Navíc se inovace týkají i spolehlivosti zbraně, atd.
Tudíž lze očekávat, že výsledné vlastnosti luků a kuší se dost podstatně lišily a v boji to bylo sakramentsky znát :) Souvisí to i s oblíbenosti "speciálních" jednotek středověku, většinou národnostně charakterizovanou - angličtí lukostřelci, gaskoňští kušinci, apod.
A tato oblíbenost měla vliv na cenu, což byl důvod, že je neměl v boji na své straně každý - jednotky ani nejlepší zbraně.
Pro Jersona: už jsem si vzpomněl - právě z tohoto článku možná pochází mé názvosloví samostříl/kuše :) Opíral jsem se o násl. tvrzení: K luku přibyla někdy koncem 10. století nová a nesmírně účinná mechanická střelná zbraň - samostříl. Název kuše se u nás vžil až v 15. století.
Na ten bonusovej matroš se podívám, díky. Zatím jsem nenašel odvahu, je tam toho nějak tuze moc :)
Autorská citace #68
21.11.2007 16:37 - Argonantus
Rytíř: aha - pak opravdu není sporu, protože oba žijeme v jiných dobách středověku; já 14. století končím, a ty v něm spíš začínáš. Tudíž, když pravíme "středověk", automaticky jsme o kus jinde. O reflexák mezi husity nezavadíš.
Mimochodem - a to už je těžké OT - i ty střelné zbraně zřejmě vyhrály v 15. století nikoli díky nějakým fantastickým vlastnostem stran dostřelu a účinnosti, ale díky snadnější a masově lépe realizovatelné výrobě. Opravdu přesvědčivě lepší, než "klasika" byly poměrně hodně pozdě. Což jsme někde zase řešili s Jersonem.
Autorská citace #69
21.11.2007 19:23 - Rytíř
Argo: jo, je fakt, že mě se při slově středověk opravdu vybaví jako první doba těsně před husitama nebo tak něco kolem... Pro mě je 11. století ještě nudná doba temna, kdy se tu proháněli hlavně vlci :D
A tím, proč a jak vyhráli střelné zbraně - jj, tak nějak to bude. A možná bych přidal ještě to, že v tom přece jenom asi všichni spatřovali, mlhavě tušili, celý ten obrovský potenciál, který to mělo. Kuše a luky byly relativně na vrcholu a přesto nebyly o nic moc lepší.. Jak moc byla náročná výroba kuše/luku/hákovnice by bylo zajímavé probrat, ale to už sme fakt o hodně jinde :)
Autorská citace #70
22.11.2007 09:15 - Lotrando
Takové 12.st je fajn, Vladislav II., počátky vlády Přemysla I. Před nimi Vratislav II. první český král :), to k tomu 11.st.
Nenech se mýlit, rozsáhlá kolonizace území proběhla právě v tom 12.st. okolo těch husitů pak spíš vnitřní, zalidňování.
Autorská citace #71
22.11.2007 09:42 - Argonantus
Lotrando: Éh, nech ho, neznaboha husitského. Většinu těchto věcí jsme tu už řešili, třeba tohle http://www.d20.cz/diskuze/zazitky-ze-hry/7382.html
Autorská citace #72
22.11.2007 10:14 - Rytíř
Je to tak :) Já to tak nějak jako vim.. ale prostě to není to, co by mě vzrušovalo :D A navíc jsem občas trochu rejpal ;)
BTW na Living history mi napsal ten člověk, co z repliky opakovačky střílel. Kadence prý seděla na to, co bylo vidět na tom videu. Síla nic moc, podle jeho dojmu. není ale expert na kuše :) Nicméně se mu zdálo, že už pouhá prošívanice by tuhle střelu zastavila, na 10 m.
Autorská citace #73
22.11.2007 10:24 - Lotrando
Když jsem zasazoval kampaň, kterou právě vedu, do historického rámce, udělal jsem přesně tuhle chybu. Myslel jsem si, že v 10-11.st. tady chcíp pes. Velkej omyl.
Sice se mi podařilo zarámovat to více méně jak jsem potřeboval a umístěním na přelom 12-13st. jsem si otevřel jiné možnosti, ale stejně jsem se neubránil jisté prázdnosti světa. A přitom už tehdy byl v Čechác dost velkej crvkot, jen o tom není dostatek zmínek v písemných památkách.
Stejně tak třeba šerm a boj obecně. Představa, že si všechno vymysleli až v 15.st je hodně vzdálena pravdě. Z této doby máme jen písemné doklady, ale boj se trénoval vždy. Takový malý OT :).
Opakovací kuše. Nejspíš ji šlo zkonstruovat a možná taky i trošku používat, ale výzan zřejmě neměla. V 18.st věděli jak teoreticky zkonstruovat dnešní počítač, jim dostupná technologie jim to ale neumožnila.
Někde tady padlo pár poznámek k rychlosti podávání. Pamatuji si na paintball, tam se dalo dosáhnout rychlosti podávání asi 6-8 kuliček za vteřinu, to bylo docela spolehlivé. Přes deset už byl potřeba zásobník s elektrickou vrtulkou a ke dvacíti se používalo podávání pod tlakem apod. Hmm, to je taky docela OT :)
Autorská citace #74
22.11.2007 10:48 - Rytíř
Mě fascinuje starověk. A když srovnáš vrcholná období nejrůznějších starověkých mocných říší, tak prostě Čechy 11. století nutně působí jako totálně zapadlá vesnička :) Respektive nejen Čechy, ale celá severnější Evropa, dalo by se říct. Neměli sme na ně co do počtu lidí, velikosti armád, životní úrovně... kulturu nechám stranou, to je hodně diskutabilní. A to přesto, že ta vrcholná období byla tehdy třeba už tisíc let minulostí.
No a na vrcholném a pozdější středověku se mi líbí ten nárůst významu inovací a techniky do boje. A taky rytíři v plátovce, samozřejmě :)))
K té opakovačce - myslím, že už není pochyb, že zkonstruovat nejen šla, ale že jí opravdu používali. A to ve velkém, v Číně! Předpokládám, že jí měly trochu silnější, takže šipka z ní na krátkou vzdálenost člověka fakt zabila. Díky přenosu síly pákou v poměru 1/10 si to kapku navýšit nad těch 32 kg mohli.
Autorská citace #75
22.11.2007 10:59 - Jerson
Ke zranění - nepovažuju za nutné řešit až takové detaily, spíše jsem chtěl ukázat, že v RPG (a počítačových hrách obecně) se vliv zásahu ze zpraně počítá rovnou všechen, a pokud se projevuje dlaší zranění, tak jako následek ztráty krve.
Já měl namysli případy, kdy jeden zásah stačí na to, aby způsobil smrtelné zranění, ale než k té smrti dojde, může to trvat od pár sekund (čistý průstřel srdce skrz naskrz - i podle myslivců ne tak neobvyklý případ, kdy zvíře trefené "na komoru" uběhne dvěstě metrů než padne) až po půl hodiny při zásahu třeba břicha. A že hodně záleží na psychickém rozpoložení, připravenosti k boji a dalších faktorech, jestli jedna a ta samá rána člověka sejme na zem, kde sebou škube, nebo si jí nevšimne. A že nějaká dopadová energie prostě není to nejdůležitější, pokud není opravdu vysoká.
Stejně tak je podstatný rozdíl při bodnutí do ledvin pobočnou zbraní s střelbě. V boji nablízko jsou zbraně prostě účinnější, protože máš stále kontakt s cílem a v případě nutnosti stačí přitlačit. Šíp nebo kulka letí, kam dopadne, tam dopadne, další energii už nezíská.
Další věc k přesnosti a dostřelu - je pravda, že přesnost a dostřel byly podstatné, ale ne až tak moc. Mířená střelba v bitvě se začala víc používat až mnohme později, s nástupem drážkovaných pušek, a ani pak nehrála významnou roli. A i dnes se na míření hraje hlavně u speciálních jednotek, 99% střel (plně automatickou střelbu nepočítám vůbec) jsou střely nemířené. Vysypat na nepřítele dostatek projektilů je prostě pořád častější než míření na cíl, a v době luků i kuší to bylo podobné.
To že je kuše přesnější při menším cviku je vcelku jedno, pokud nestřílíš na stojící cíl nebo na cíl, který se pohybuje jedním směrem. Z tohoto důvodu má opakovací kuše efekt (i psychologický, dle začátku mého pojednání dosti důležitý) v případě, kdy je schopná cíl zranit a cíl o tom ví. Pak můžou dva takoví maníci bránit jedu chodbu nebo průchod před dvaceti útočníky mnohem lépe, než by to zvládli meči či luky.
Autorská citace #76
22.11.2007 11:49 - wraiths
Jerson
píše:
Pak můžou dva takoví maníci bránit jedu chodbu nebo průchod před dvaceti útočníky mnohem lépe, než by to zvládli meči či luky.
než jim teda dojdou sipy. :-))
Autorská citace #77
22.11.2007 12:28 - Argonantus
Uf, to je myšlenek jak hejno, když se do něj střelí...
Rytíř píše:
když srovnáš vrcholná období nejrůznějších starověkých mocných říší, tak prostě Čechy 11. století nutně působí jako totálně zapadlá vesnička
A to mne právě na tom nejvíc bere; ten vzestup z úplné nuly; kontrast mezi tou zapadlou vesnicí, a katedrálami jinde; a pak ještě zjistíš, že v té vesnici mají občas ty samé divy, jako v té katedrále, skromnější, jednodušší, ale přesto.
Jerson píše:
Mířená střelba v bitvě se začala víc používat až mnohem později
taky ti do toho pošlu jednu mířenou střelu - s těmi luky a zejména kušemi je to úplně jinak; návyky z dob střelného prachu (salvy apod.) se nedají s lukostřelbou srovnávat. Na počátku je naopak "lovecká" střelba, kdy se maník snaží, aby si svůj pracně vyrobený šíp zbytečně nezničil. teprve barážová střelba a jiné vynálezy vedly k jisté velkorysosti stran toho míření. Troufám si tvrdit, že prapodstatou kuše je to míření; jinak mohli zůstat u luku.
Autorská citace #78
22.11.2007 12:40 - Argonantus
ještě mne napadá brutalizace, že souboj luku a kuše je souboj samopalu a sniperské pušky.
Autorská citace #79
22.11.2007 15:26 - Jerson
Argonante, lov je jedna věc a boj věc druhá. V prvním případě totiž na tebe zvíře neútočí, a pokud už na to dojde, kašleš na míření a utíkáš. Jinak řečeno snažíš se dostat do situace, kdy máš čas na míření.
Úplně stejně to platí pro snajperku - to jsou přesně ti specialisté, které jsem měl namysli. Bežný voják má (nebo měl, za války) pušku, která je schoná trefit člověka na kilometr a zabít ho, ale k tomuto účelu stejně většinou nebyla využívána. často se z ní střílelo na třista metrů co to šlo, s letmým mířením.
Stejně tak maník, co šel do boje měl u sebe čtyřicet nebo ještě mnohem víc šípů (někde jsme četl i 200, což už mi přijde dost, ale nevadí), tedy zhruba řádově zhruba stejně jako voják s opakovačkou (ten jich měl asi padesát až sto)
V obou případech všechno dalo vystřílet během pár minut, a v obou případech to tak nebo nak stačilo na celou bitvu - když byla kratší, nějaká munice zůstala, když byla delší, tak si máš buď kde munici doplnit, nebo posledních deset střel už trochu šetříš, či dojde na meč / bodák / obíraní zraněných o munici.
Kuše má oproti luku tři výhody - kromě napínací síly je to fakt, že ji natáhneš v krytu, pak vykoukneš, letmo zamíříš a vystřelíš. Zatímco s lukem se musíš ukázat, natáhnout, letmo zamířit a vystřelit. V obou případěch můžeš mířit i přesněji, když jsi na něco takového dost odvážný a má to smysl. Stejně tak můžeš v takovém případě zamířit se samopalem.
A dostávám se k třetí výhodě kuše - stačí ti mnohem kratší výcvik, aby ses někam trefil. Kromě toho že je snažší střilet přímo se s kuší snáze míří, což zvyšuje šanci na zásah. Zatímco když se chceš trefit s lukem, vyžaduje to mnohem delší a intenzivnější výcvik.
Takže mé důvody proč se začala používat kuše je lepší střeba z připravených pozic (zvláště hradeb) a více lidí schopných po základním výcviku bojové střelby než v případě luku. Když už máš profesionálního kušiníka, může jít klidně na bitevní pole a dál se zlepšovat, a pořád bude mít nad lučisníkem výhodu v obranném boji.
Autorská citace #80
22.11.2007 16:31 - Rytíř
Pěkně jste to rozebrali, výhody kuše proti lukům.. :) Mé srdce milovníka tohoto instrumentu plesá :))
Kolik měl maník v boji při sobě šípů taky nevím. Ale Wothan v tom článku o lukostřelbě v 11-13.stol. psal, že byly vyobrazeny občas toulce, do kterých se vešlo víc jak 50, možná až 100 šípů. Což je teda dost. :) Ale lučištník bez šípů je fakt naprd, takže se asi dost jistili.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.099488019943237 secREMOTE_IP: 34.230.77.67