Ta nebohá Redoutable je masakrovaná Victorií a Temerarií.Druhý obrázek je pozdější, jak říkáš. Bohužel zdrojové stránky jsou ve španělštině a tam mě stojí dolování informací nemalé usilí..Jinak jsem nashromáždil i něco staršího, to je taky zajímavý styl, ale mám radši to baroko.. :-)Každopádně to budu muset nějak utřídit...

Ebone, a to vážně chceš, aby postavy velely řadový lodi? Nebo tam budou na nějakém nižším postu a taktizování loďstva budou v úctě přihlížet :)Ono ale i kdyby jí měly velet, nejsem si jist, jak by to v delším běhu bylo zábavné, to už chce pořádného zažrance do námořničení ;)Jinak tenhle obrázek je taky pěknej.. Už píšeš ten článek? Stačí něco ve stylu Na palubě řadové lodi, hele :)

Hm. Rytířův dotaz chápu jako lehkou výzvu k tomu, abych napsal pojednání o námořničení v Argonantově době. Nicméně v tuhle chvíli, krom docela slušné porce spisů, řeším ty katedrálové čudly (pro Tafifa/Gorana/Lotranda asi).

Argo: Klidně ho tak chápej, lehké výzvy já dávám strašně rád. :)

Postavy klidně mohou velet škuneru - třeba americkému Chespeake, který za napoleonské americko-anglické války bez problémů rozstřílel dvě britské stejně velké a stejně dobře vyzbrojené fregaty...

Proč by, proboha, postavy neměly velet řadové lodi? Jedině snad, že pokud je jich víc, musí velet několika řadovým lodím...

Nevím, proč pořád tak troškaříte. Postavy klidně mohou velet celé flotile. Nebo flotilám... :-p

Alnag: Aj tak možno. Každý velí jedné flotile, a rozdají si to na férovku.

ad velení - no ať si klidně velí, když je to baví. Ale zajímalo by mě právě, jak dlouho je to bude bavit.. ono to velení je pěkná otrava, protože se musí myslet na kdeco, včetně zásobování, politiky, morálky mužstva,strategie (což není jako taktika a baví málokoho). umím si to velmi dobře představit při hře dvou, tří lidí, ale v celé skupině? Jako oneshot možná, jinak neuvěřím dokud neuvidím! :)Chrochta: pane kolego, vy nás tady zkoušíte :) Co jsem tak letmo nakoukl na net, fregata Chesapeake je jestli něco, tak příklad toho, jak to dopadne, když dobrá loď nemá dobrou, secvičenou posádku a vybavení! Svedla jen dva střety, co stojí za zmínku. V prvním kapitulovala sama po pár výstřelech (1807, Středozemní moře) britské fregaty Leopard. V tom druhém byla dobyta (1813) britskou fregatou Shannon...
Tak leda že bys mluvil o uplně jiné lodi :) Protože tohle navíc rozhodně škuner nebyl, má to klasický oplachtění, viz history.navy.mil.Taky mi není moc jasné, v čem je ta americko-anglická válka napoleonská?EDIT: a jak tak koukám, Britové tu fregatu přesnou kanonádou jen načali, dobyli jí klasickou abordáží. ;)

Dobou. Jinak škuner to fakt není; pro detailisty plnoplachetník; myslím, že se Chrochtovi podařil ten přesmyk zkrácením myšlenky.

No já jsem nikde nepsal, že to má být hra o velení řadové lodě. Zatím si zpracovávám toto téma. Spíš se mi líbila brigantina, nebo jiné menší plavidlo s pár děli oblíbené k pirátským kouskům.. :-) A ty řadové lodi měli být strašák jak se může ukončit plavba.Jinak ta Chesapeake mi přijde jako klasická fregata s plným oplachtěním. Plnoplachetník je označení (aspoň v mých zdrojích) pro pozdní clippry s doplněnými plachtami mezi stěžni (stěhovky) a s řadou plachet na čelenu.

Ebon Hand: Plnoplachetník jest typ oplachtění; příčné plachty na všech stěžních (nejméně třech) a vratiplachta na zadním. V zásadě největší typ plachetní lodi; klipr je plnoplachetník prakticky vždy, a řadová loď, mimochodem, taky. Kdyby měl na zadním stěžni pouze předozadní plachty, byl by to bark; ale u řadových lodí si na podobný případ nevzpomínám.Taktéž škuner je především typ oplachtění; má výhradně předozadní, nejčastěji dva stěžně, dvě vratiplachty, dvě košovky plus nějaké stěhovky; typem oplachtění je víceméně dáno, že by neměl být moc velký; ale v tom zmíněném úchylném případě Thomase W. Lawsona bylo stěžňů sedm (a následky velmi podobné tomu Syrakuskému tyranovi - byl to hrozný krám a brzy se potopil). EDIT: A je pravda, že klipr, jelikož je poměrně moderní, má proti starším plnoplachetníkům ještě další, dříve nevídané plachty - například pomocné plachty na prodloužených ráhnech, létavky a jiné vymyšlenosti. Tím se taky dostane na ukrutné plochy plachet, třeba několik tisíc metrů.

sice OT
no ty ty beres zas moc hluboko, se te zeptam kolikrate treba hrajete ze menite u koni podkovy, ze shanite bylinky na odcerveni, kvalitni potravu pro kone( prece jen z travy kun uplne nevyzije a pri cestovani nenechate kone poradne nazrat..neb se mylim a 4 hodiny jedete a 20 nechate past ;-) ),hrebelcovat(ci nechavat nekde za poplatek) hledat mastickare na leceni apod. je to opravdu moc cinosti ;-). a presto muze nekdo hrat "konaka"...dle tebe by to neslo a bylo nemyslitelne. vis Jeno treba je to o tom pocitu velet hodne lodim,taktizovat s nima aby jsi nekoho roztrilel ci mu lod zajal,taranoval a podobne. "hawk"

wraiths: sice to sem úplně nepatří, ale stejně to sem dám. Podle krmení nutného pro podání výkonu, se koně rozdělují na ovesné a ty, kterým stačí seno a pastva. Většina současných plemen je ovesná, potřebují zrní, aby měli dost energie. Vyžijí i bez něj, ale je to na jejich kondici znát. Koně, kterým stačí pastvina byli ovšem dříve daleko častější. Dneska je najdeš třeba ve středním rusku. Nejsou tak velcí, ani možná tak pěkní, ale zato vytrvalí, otužilí a někdy se jimi kříží tradiční chovy, kvůli jejich genetické výbavě. Zas se jim nesmí dávat moc to zrní, může je to i zabít (kolika, zažívací obtíže). Ve středověku, bych to viděl tak, že jen ti nejlepší dostávali oves, zbytek možná nějaké otruby a hlavně seno.

Wraiths: jo, částečně máš pravdu, nechal jsem se unést :) Spoustu věcí postavy řešit nemusí a přesto bude výsledek nejen zábavnej, ale i vcelku "reálnej" ;) A dá se dokonce velmi snadno rezignovat i na nějaké to zdání reality a (podobně jako já u koně, kdy opravdu neřeším nic z toho co jsi jmenoval) předpokládat, že drobné epizodky v podobě zastávek nutných k doplnění zásob, opravě lodí, výcviku mužstva atd. se prostě provádí a nemají žádný reálný vliv na probíhající tažení či bitvy :)
Akorát prostě že mě by to takle nebavilo ;)Ebon: však jo, mě právě zajímalo, za jakým účelem to sbíráš, tyhle info, co plánuješ.. :) Jestli maj mít jednu lodičku, menší pěknou a řadovek se bát, tak to je samozřejmě něco úplně jiného! Odbočím ještě dál, v čem to chceš hrát, v d20? S pravidly pro kanóny? :)Argo: jako v mnoha jiných případech, podle mého i plnoplachetník je výraz vícevýznamový - platí jak pro jistý typ lodi celkově, tak pro typ oplachtění. Co jsem našel, tak takle říkali lodím, kde vymizely úplně všechny nástavby a byly opravdu veliké, přepravní. Klipr je jeho odnož; byls to tuším ty, kdo tu psal, že měl mít jiný průřez trupu než klasický plnoplachetník? Ještě se mi nepovedlo nikde o tom najít nějakou zmínku, bohužel, takže tady ještě tápu :)

Lotrando: ale ano mas pravdu.presne jak rikas ty nejlepsi...Rytir vi co jsem zamyslel.a taky reflektoval. jen jsme ho chtel pozlobit. ;-)
ale nebudem jim to tu kazit. rad si to tu ctu. a protoze nejsme znalec tak jen ctu.
Rytíř: jinak me se treba moc libily pravidla v DrD pro pokrocily. tam byl boj pekne udelany...bylo to myslim i jednoduchy.
pokud je nekdo mate v el. podobe a byl by ochoten se podelit,byl bych moc vdecen ;-)

Rytíř: Já to mám z jedné dávné albatrosí knížky - Lodě včera, dne a zítra, myslím, že ji Chrochta taky uváděl; tam je výborná barevná stránka s hromadou typů oplachtění a názvoslovím (všechno samozřejmě přeložené anglické). Plno těch typů jsou spíš akademické vychytávky, protože to zase tak časté není (barketina, brigatina a jiné hybridy škunerů a barků); je zřejmé, že plnoplachetník je náhodou jeden z optimálních typů oplachtění pro úplně největší loď (asi od 500 tun do několika tisíc), a jen trvalo celá staletí, než se k tomu dospělo (například byla latinská plachta nahrazená vratiplachtou, artemon kosatkami, příčné plachty se rozdělily do několika pater nad sebou apod.) Řekl bych, že právě někde od těch fregat a řadových lodí je to označení aktuální.Stran toho průřezu klipru - stačí se podívat na vyobrazení nějakého klipru zpředu, a je to jasně vidět, ve srovnání s nějakou kogou. Ostatně, moderní lodě mají tuhle ostrou příď prakticky všechny; zřejmě v rámci šetření palivem a energií. Daň za to samozřejmě je podstatně menší výtlak, protože do přídě se nedá narvat moc nákladu.Ten typ lodí, co se označuje za "plnoplachetník" bez dalšího, je takový pozdní hybrid klipru a kovové konstrukce, vznikl okolo 1900, v době, kdy už plachetnice jasně prohrály v osobní dopravě s parníky, a sloužily pro levnou přepravu nákladu, u kterého se tolik nespěchá (chilský ledek, například). Měly víceméně tvar klipru (ostrá příď), nicméně byly díky kovové konstrukci (i stěžňů) nečekaně obrovské, například ten Preussen, zmíněný na Pavoucích (5000 tun). Dnes se tohle používá vlastně jen jako školní lodi, někdy plnoplachetníky, ale viděl jsem i bark. Jinak velké plachetnice úplně zmizely. Možná to zase změní cena ropy.

Argo, zrovna jsem na to narazil na netu a dumam, jak to přeložit :) Neboť v angličtině se mi zdá, že pro to mají více výrazů. Pokud to dobře chápu, tak plnoplachetník je vlastně původně tzv. fullrigged ship.
Pak byl clipper, neboli klipr.
Ale ty velké plnoplachetníky s ocelovou konstrukcí potažmo celým trupem nazývají windjammer. A pro to jsem v češtině zatím nenarazil na ofiko překlad.. Jsou zajímavé tím, že co do rychlosti se skoro vyrovnali kliprům a přitom neměly výtlak nějakých mizerných 700-800 tun :) ale hrubě přes 2000.viz např. typy lodí na cossarovi

Jo, to je přesné; tady je vidět, že určování typu lodi oplachtěním (dole) a tak nějak všeobecně - zejména trupem - jsou dvě různé věci. Šlo by si třeba představit řadovou loď, oplachtěnou jako bark (barque), i když jsem to nikde neviděl. Jo, a mimochodem, mají prohozené obrázky brigy a brigatiny (což je patrno i z popisu). Briga je vlastně dvojstěžňový plnoplachetník... brigatina je hybrid.

Sorry, ale napoleonské války nejsou m parketa. Je pravdou, že během střetů Američanů s Brity jeden amerixký škuner bez problémů v boji rozstřílel dvě britské fregaty (Java a ještě jedna), čímž vyvolal v Anglii nesmírnou zuřivost ("národní ponížení") končící vysláním zvlášť dobře vybavené fregaty s dělostřeleckým odborníkem. Tomu se opravdu podařilo vrátit národní hrdost (nebohého amerického protivníka rozstřílel během 5 minut: dvojnásobné dávky prachu, střelba na úrovni mořské hladiny). Jinak k vyjasnění typologie: teď se plachetnice rozdělují podle oplachtění (tedy fregata má jinou kombinaci plachet než škuner, i když mohou klidně mít stejný trup). Dříve se ale rozlišovalo pouze podle trupu (tedy galeona a pinasa klidně mohly mít stejné oplachtění - a také měly :) - ale zásadně se lišily trupem). Nebo podle účelu: "řadová loď" klidně může být cokoli, co má jistým způsobem uspořádanou dělovou výzbroj a zároveň mená při plavbě boční výchylku větší než 7°. K bližšímu zeznámení se s problematikou doporučuji knihu "Malá encyklopedie: plachetnice".