Sethi, a bylo jich taky hodně, těch mořských potvor a želviček? Možná tu bylo i moře..

bylo jich překvapivě dost, rozhodně co se skořápek a šumliček týče, želvičky byly spíš taková kuriozita.

ale mám pocit, že kdyby sem v tom šestnáctém století, nebo kdy*, zasahovalo moře, asi bychom si spíš všimli =)

*stydím se. dokázala bych celé to naleziště popsat co do vrstev a zajímavostí, ale vážně si nepamatuju časové zařazení.

My jsme tam vyhrabaly pěknýho amonita (asi 30 cm průměr). Teda on na nás spíš vypadl, když se rozflákal jeden opukovej šutrák. Jinak se tam opravdu našlo velký množství skořápek z mořských potvor.

Ještě k článku. Je naprosto dostačující. Jen k uskladňování obilí. Zásobnice se jistě používaly a to nejspíše dost dlouho, ale spíše je nahrazovaly oborohy a špýchary. Oborohy jsou doloženy z počátku 14. stol, ale nejspíše se s nima může počítat i ve starším období. Špýchary potom okolo 15-16. Století. Někde níže jsem četl, že se článek vztahuje tuším k 10-12 stol., ale tohle doplnění snad nemůže urazit nebo se snad autora dotknout :-).

napište tam něco víc

Není to sice středověk, ale:
http://www.d20.cz/clanky/kultura/mwtoamerika-kukurice.html

Jen pár poznámek:

Píše:
bylo nutné zajistit obživu stále většímu množství obyvatel.
Ve skutečnosti je ta logika trochu naopak - nezemědělců bylo jen tolik, kolik jich dané zemědělství uživilo. Obecně pro středověk platí, že nadprodukce v zemědělství byla asi 10%. Do těch 10% se museli vejít všichni měštané, klér, šlechta, vojsko,obchodníci, atd. Nejvyšší "nadprodukce" byla v severní Itálii (myslím něco k 20%), což taky umožnilo existenci tolika měst, a proto se tam uživilo tolik umělců, filostofů atd (měli co jíst, resp. uživilo se tolik obchodníků a měšťanů, že mezi nimi mohli být i tu tam umělci).

Existuje spádovost. Zěmědělec mohl dovážet potraviny nejdále tam, kam dojel na povoze za jeden den. Ve středu takovýchto okruhů existovala spádová města (asi 30 km).
Jediná možnost, jak převážet potraviny na delší vzdálenost v rozumném objemu, jsou splavné řeky a moře, a i tak je to logisticky náročné. Takže je blbost, aby se do nějakého města dovážely potraviny zdaleka. To by byl například kardinální problém všech měst trpaslíků. První možnost svozu potravin přinesla až železnice.

A taky je nesmysl, aby na horách žilo něco víc než pár bačů, natož aby tam přežily hordy trollů, skřetů nebo trpaslíků.

Pogratuluju někomu, kdo mi předloží něco, jak by se mohli uživit trpaslíci v horách. Podle mě leda v horských údolích jako pastevci krav po stráních a v údolích políčka, a i tak by jich bylo málo. A ty jejich podzemní síně? Pitomost... to by kopali tisíce let... To je prostě kravina. Možná tak síň dvě, ale ne komplexy.

Noldo2 píše:
Pogratuluju někomu, kdo mi předloží něco, jak by se mohli užvit trpaslíci v horách.

Žerou lišejník jako kamzíci. A když není zbytí, tak i ty kamzíky... :-p

Noldo2 píše:
A ty jejich podzemní síně? Pitomost... to by kopali tisíce let...

Tak nesmíš to poměřovat rychlostí práce dnešních dělníků, kteří kopou příkop u cesty... :)

Noldo: podzemní hydroponické farmy vyhřívané geotermální energií pěstující houby žijící z radiace či různých siratých reakcích?

Colombo píše:
podzemní hydroponické farmy vyhřívané geotermální energií pěstující houby žijící z radiace či různých siratých reakcích?

Jednak nevim, nakolik by trpaslíky bavilo jíst skoro pořád jen houby, jednak nevim, nakolik by tak nevyvážená strava pokrývala jejich potřebu bílkovin, vitamínů, vlákniny, ovoce, bla bla a taky nevi, jesti houbám stačí jen teplo a voda, ale asi ne...

Noldo: tak jestli si myslíš, že to ve středověku se stravou bylo o moc lepší... Nevyvážená strava to byla více-méně taky.
Nehledé na to, že tam mám jasně napsané, jak ty houby žijí z radiace nebo sirnatých reakcích (sirnaté reakce běžné u bakterií, vytvářející tak třeba v hlubokých jeskyních vodách celé ekosystémy, kde jsou právě sirné bakterie primárním producentem).
Plus na houbách můžeš pěstovat nějaký výživný druh švába nebo já nevím co. A na švábech můžeš chovat nějakého hmyzožravce, třeba krysy.

Problém bych viděla v získávání dusíku, ale tak sirné bakterie by se třeba dokázaly nějak adaptovat.

No produkty by asi nebyly úplně mňamkové =)

Jinak, houby ve středověku často figurovaly jako "maso chudých" - pravidelná náhražka masa, kterého bylo prostě pomálu.

Colombo: Takže komu nejedou radioaktivní sirnaté houby, dá si jako nášup šváby a krysy :D Jo!! To zní slibně :-) Zapoměls na pavouky, červy a netopýry!

Noldo2 píše:
Jednak nevim, nakolik by trpaslíky bavilo jíst skoro pořád jen houby, jednak nevim, nakolik by tak nevyvážená strava pokrývala jejich potřebu bílkovin, vitamínů, vlákniny, ovoce, bla bla a taky nevi, jesti houbám stačí jen teplo a voda, ale asi ne...

Tady se musím Colomba zastat. Jednak netvrdil, že houby budou žít jen z tepla a vody (viz radiace a sirnaté reakce, ať už je to teda cokoliv). Za druhé nevyvážená strava - zatímco takoví eskymáci ji mají vyváženo, že? Automaticky předpokládáš, že trpaslíci budou mít stejné nároky na potravu, jako my. Ale pokud by se jako druh vyvinuli v místě, kde žijí i nyní, tak by jejich nároky byly uzpůsobené prostředí...

Přiznej se, že ty nechceš Colombovi pogratulovat :D

EDIT: Vidím, že jsem přišel trochu s křížkem po funuse.

Uši: hnojivo?:P Netopýří Guano?:D Nebo ptačí?

Alnag: Díky:P Zase u Eskymáků je to způsobeno jezením velrybího/tuleního tuku, což jsou vrcholní "dravci" a jejich tuk je na minerály a vitamíny bohatý.

Na druhou stranu, houby jsou taky nacpané všelisčím, narozdíl od klasických rostlin.

Colombo píše:
Uši: hnojivo?:P Netopýří Guano?:D Nebo ptačí?

To sice ano, ale matně si vzpomínám, že jedna z hlavních funkcí rostlin (vedle trapného vylučování nějakého toho odpadního kyslíku) je fixace dusíku... Dokážou to i houby?

Náhodná perlička ze sešitu molekulární biologie: "Buňka je jako Evropská Unie. Při vstupu nového člena je třeba přenést některé pravomoce do Bruselu jádra..."

Ušiuši: Dovolím si říct, že to houby jsou fixači dusíku, houby nebo bakterie. Rostliny jsou fixači dusíku tehdy, když s nimi žijí v simbióze:P

V tom případě moje chyba, nějak jsem si to překombinovala. O fixaci skrze bakterie v symbióze vím, tak nějak jsem předpokládala, že rostliny, které nemají svoje vlastní farmy breberek je sosají z půdy od těch, co žijí na volné noze, nejak mi uniklo, že houby také podnikají v oboru.

Jsem asi nějak přespecializovaná na signální cesty a fosforylaci...

Noldo2 píše:
Pogratuluju někomu, kdo mi předloží něco, jak by se mohli uživit trpaslíci v horách.

Noldo, teď jsme tohle téma řešilo na RPG foru, konkrétně tady - trpaslíci a jeskyně začínají asi v půlce stránky. Tedy "řešilo" - svorně jsme se chytěli za hlavu nad Vallunovými nápady a představami. Moudrost z toho asi nenačepráš, ale pobavit by ses mohl.

Pokud jde o houby, tak jsem se dočetl, že obsahují tolik vody, že jako zdroj energie jsou prakticky k ničemu. Hub se člověk nenají - přesněji se jich nenají nikdo, kdo kvůli nim musí chodit po lese. Pěstovat je ve velkém by možná zapříčinili i nějaký energetický zisk, ale asi dost malý - zatraceně malý pro trpaslíka, který se celý život ohání kladivem nebo krumpáčem (alespoň podle představ některých).

Colombo píše:
Plus na houbách můžeš pěstovat nějaký výživný druh švába nebo já nevím co. A na švábech můžeš pěstovat nějakého hmyzožravce, třeba krysy.
Houby se určitě pěstují. U švábů nevím, ale jsem si jist, že když vezmeš krysí ouško nebo ocásek, zasadíš, zaleješ, tak ti krysa nevyraší. Krysy se chovají.
Velmi, opravdu velmi ti doporučuji natlouct si to do hlavy, klidně i ocelovou trubkou, a zcela určitě dřív, než cokoliv o "pěstování zvířat" řekneš na vesnici. Stačí to vyslovit jednou, a pět let budeš za "městského idiota."

Jerson píše:
Hub se člověk nenají...

O lidech nebyla řeč. Lidé jsou rozežraná banda, která je navyklá na bohatou stravu. Cokoliv, co by se vyvinulo v chudém prostředí by bylo adekvátně přizpůsobené pro chudé zdroje živin.

Jerson: Stačí zasadit kmenovou buňku a vypěstuješ skoro cokoliv... pravda, zalévá se fyziologickým roztokem. :D