Kultura

Autorská citace #81
29.10.2009 11:20 - Argonantus
dovoluji si poznamenat, že ti macaráti žijí reálně v jeskyni a jsou reálně živi jen a jen z toho, co v té jeskyni je.
Autorská citace #82
29.10.2009 12:04 - Chrochta
V pražském skleníku Fata Morgána mají akvárko se slepými jeskynními tetrami z Mexika. Někde v Rumunsku mají nově objevenou jeskyni bez přístupu k povrchu a v ní kvetoucí vodní ekosystém. A Yucatán je doslova provrtaný jeskyněmi, a i když tam je nějaký přístup ke světlu (cenoty), taky v nich život závisí na tom, co podzemí dá.
Autorská citace #83
29.10.2009 12:04 - Sethi
Argonantus píše:
dovoluji si poznamenat, že ti macaráti žijí reálně v jeskyni a jsou reálně živi jen a jen z toho, co v té jeskyni je.

Na druhou stranu je pravda, že mají trochu problém udržet krumpáč.
Autorská citace #84
29.10.2009 12:06 - Blaine
Usi: ale zase nemaji problem se nechat sezrat necim, co uz krumpac unese:)
Autorská citace #85
29.10.2009 12:55 - PeCi
Blaine píše:
Usi: ale zase nemaji problem se nechat sezrat necim, co uz krumpac unese:)


To by som zas netvrdil , problém možno majú ale na výber nie =) , je to vec pohľadu.
Autorská citace #86
29.10.2009 14:06 - Noldo2
Uznávám, že macerát je už o chlup lepší nápad než krysy, švábi, netopýři nebo sirné radioaktivní houby, ale že by mě to nějak lákalo... Jako vtip dobrý no, ale civilizaci bych na tom teda nestavěl ani ve snu.
Autorská citace #87
29.10.2009 14:09 - Colombo
Dobrá dobrá. Jistě se shodnem na tom, že problém je otevřený ekosystém.
Již zmíněné podzemní ekosystémy jsou z velké míry ekosystémy energeticky uzavřené (natolik, nakolik ekosystém uzavřený energeticky může být, tzn zacyklená energie + ztráty). Problém je tehdy, kdy přidáme do takového světa trpaslíky, kteří budou mít příliš velké ztráty na to, aby je tento skromný ekosystém, čerpající svou energii jen ze sirných reakcí nebo obecněji autochemotrofů, uživil. Budou jistě potřebovat mnohem vydatnější zdroj energie. Pomineme-li lidský metabolizmus a představíme si trpaslíky jako živočichy schopné pozřít a efektivně energeticky využít jistý konkrétní typ stravy, na který se přizpůsobili (ony plodiny tak budeme vybírat s ohledem na jejich obecnou stravitelnost), čímž se vyvarujem toho, že trpaslíci nebudou chroupat dřevo, uhlí, přežvykovat trávu a naopak zvládnou dostatečně využít plodnice hub, navrhuji tento model:

Primární produkce: Brambory
Jak víme z andských kultur, brambory se dají efektivně pěstovat, obšem bez použití mechanizace, na kamenitých horských svazích. S vytvořením terasovitých zahrad a zkvalitněním ornice se ve vysokohorských podmínkách, ovšem pod úrovní trvalého sněhu, dá dosáhnout slušného výnosu. Brambory se taky dají slušně uskladnit, buď nakrájením na kolečka a usušením či rozmělněním a několikanásobným sušením na hmotu v jihoamerice zvanou chuno, která by mohla být podobná naší mouce.

Sekundární produkce: Pastevectví
Když nic, vždycky se dají chovat kozy, ovce (případně lamy), poskytující jak maso, mléko, tak i kůže a vlnu. Taky kosti, šlachy atp.

Sekundární produkce: Houby
Jerson se asi začne plácat do hlavy, že tu strkám zase houby, ale jakmile si představíme houby jako doplňkovou stravu, nemusí to být zase takový problém.
Pokud si představíme vývoj trpasličí společnosti a její posun od agrární k techničtěji vyspělejší s budováním podzemních komplexů, kdysi možná sklady, zbrojírny, možná přesun od pouhých podzemních skrýší k trvale obydleným domům, nehledě na možnost lepšího šetření tepla při krutých zimách (všichni známe zemljanky), můžeme si představit hypotetickou situaci, kdy trpaslíci narazili při svém kutání na podzemní jeskyni disponující pramenem vody, malým jezírkem a pár houbami rostoucí z vyplavenin tohoto podzemního ekosystému. Ano, toto by trpaslíky nedokázalo uživit, můžem si představit i to, že se to stalo na mnoha místech pochoutkou pro trpasličí krále a lid k nim neměl přístup.
Proto by je mohlo napadnout začít tato místa hnojit, spousta společností se se svým živočišným odpadem potýkala různě. Některé (evropské "vyspělé" společnosti pozdního středověku) je nechávaly stékat po cestách a doufali v časté deště, jiné byly nuceni předchozím chováním k budování kanalizačních systémů, ale ty odpad odváděly taky jen pryč z města, nejčastěji do řeky, která město živila. Pokud se podíváme na statky a zemědělské usedlosti, zde byl odpad zužitkován, hodil se na pole a zaoral. Podobné využití měl odpad i v mezoamerice, zde se, zejména v Tenochtitlánu u Aztéků, dostal ze zemědělských usedlostí i do města. Fekálie byly vybírány a hnojili se s nimi pověstné plovoucí zahrady, chinampas. Moč byla používána, podobně jako v římě, k praní.

Podobně by mohli řešit situaci i Trpaslíci. Důkladným pohnojením podzemních houbových společenstev a pečlovým vyšlechtěním obvzláště chutných a výživných hub by mohli, když už ne primární, tak alspoň sekundární produkcí zajistit slušné množství potravy a hlavně zacirkulovat živiny a energii zpět do své společnosti. Důmyslný systém průduchů by dokázal odvětrávat jeskyni efektivněji než jen nechání ladem tam nahóře, nehledě na možné využití vznikajícího metanu pro svícení.

edit: Noldo2: Macarát je naprosto hloupý příklad, který byl zmíněn i jen ze srandy. Uzavřený ekosystém, ve kterém žijí macaráti, ti prostě nedokáže vyprodukovat dostatečné množství mloků na uživení byť jen jedinné vesničky.
Autorská citace #88
29.10.2009 15:55 - Noldo2
Colombo: Souhlas. To alpské pastevectví (v létě na alpinských loukách, v létě v údolích + ze sena) prostě sedí, a ještě bych asi přidal ozimý ječmen a žito, které mají krátké vegetační období a snesou i vysokohorské podmínky.
Autorská citace #89
30.10.2009 10:06 - Chrochta
Nemusíte se omezovat jen na obecně profláknuté užitkové rostliny. Využít se dají i různé jiné existující (laskavec, merlíky atp.) nebo uměle vytvořené.

Stále ale zůstává problém podzemních komunit. Například jak může vůbec fungovat takový Menzoberranzan nebo nedaleký Gracklstugh temných trpaslíků.
Autorská citace #90
30.10.2009 10:21 - Blaine
Chrochta: muzes se trochu rozepsat co to je? Protoze si myslim, ze nejsem jediny, kdo vubec nevi, co to je. Stacilo by mi odkazy nekam, kde si to muzu precist, ale nechce se mi prehrabovat spoustu zbytecneho textu, ktery bych vygooglil.
Autorská citace #91
30.10.2009 11:10 - Colombo
Chrochta: Jak fungují podzemní komunity? Jinak, než na magii, asi ne.
Ony jsou ty podzemní systémy syce hojné, co do počtu a způsobů využití zdrojů, nejrůznějších způsobů chemoautotrofie, radiace je třeba jeden z těch exotických. Problém je, že je obrovsky rozdíl mezi energií, která je hojná pro bakterie a energií pro živočichy, neřku-li když jsou teplokrevní. Tady se dokáže uživit jen opravdu maličko jedinců, například ten mlok macarát je exrémním příkladem, je taky vzácný a moc jich není. (Axolotl a podzemí mezoameriky je trochu někde jinde, cenotů je fakt hodně a onen systém je slušně propojený, to všek neznamená, že místa daleko od cenotů hýří viditelným životem, spíš naopak).
O využití geotermální energie si můžeme nechat opravdu jen zdát, radiace zase nemůže být tolik, aby byla primárním zdrojem pro ekosystém, protože ve větším množství by je prostě odpařila (pokud nevezmeme extrémní sci-fi příklad společenstva odolné na vysokou radiaci a rostliny a houby z ní žijící, mající barviva na zachytávání různých záření, problém je, že záření časem slábne a tak je toto velice vysoce nepravděpodobné ne-li nemožné). Zbývá nám jen fantasy případ života čerpající energii z magie.
Autorská citace #92
30.10.2009 12:01 - noir
A co kolonie netopejrů? Ti přece přináší do uzavřeného systému energii zvenku: Vně jeskyň loví, sají nektar a uvnitř dodávají guáno, dají se baštit atd.
Autorská citace #93
30.10.2009 12:41 - Chrochta
to Blaine: Menzoberranzan je drowí a Gracklstugh duergaří město pod Stříbrným pohraničím. Tady na stránkách je odkaz na wikipedii, tam toho najdeš víc.
Autorská citace #94
30.10.2009 15:08 - Colombo
noir: to je vtip?
Autorská citace #95
30.10.2009 15:40 - pipux
Chrochta píše:
zůstává problém podzemních komunit. Například jak může vůbec fungovat takový Menzoberranzan nebo nedaleký Gracklstugh temných trpaslíků.

To je otázka. Ono hodně záleží na konkrétním světě - a světy s nízkým výskytem magie to mají blbé.

Světlo je vlnění a zdroj energie, a když není světla, tak magie dokáže světlo jako zdroj energie zastoupit. Magie je taky vlnění, že? (beru to tak)

Nevím jak Forgotten Realms ...
Nicméně na Icaenelu se odvozuje magické pole od určitých hornin - čímž je v podzemí magické pole obecně několikrát vyšší, než na povrchu. Existují tu dva typy rostlin: rostliny čerpající ze sluneční energie s přísunem magické energie jen jako bonus; a rostliny, které primárně čerpají z magické energie (rostou rychleji, více vydrží, ale bez přísunu magie by pochcípaly, takže se neujmou všude, zvláště na povrchu).

Colombo píše:
O využití geotermální energie si můžeme nechat opravdu jen zdát

Neomezuj se. Měděné trubky, kotelna, rozvod po podzemním městě a o zatápění máš postaráno.

Navíc to čas od času zrezne, praskne, ucpe se to, atp. .... tj. zábava všeho druhu.
Měděné trubky jsou super :) Schválně, kdo nemá rád měděné trubky?

Colombo píše:
Zbývá nám jen fantasy případ života čerpající energii z magie.

Zase, přidejme trochu magio-techniky: konvertory, které dokáží transformovat určitý poddruh magického vlnění ve světlo jsou též hezké. Stačí magie-vodivé trubky, rozvedené ke všem světelným konvertorům v podzemním městě (představ si elektrické vedení a pouliční lampy v trochu víc nazdobeném provedení, a je to).
Autorská citace #96
30.10.2009 19:38 - Colombo
Pipuxi pipuxi, pořád se tu bavíme dodání energie do ekosystémů, z měděných trubek a transformátorů se trpaslík s krumpáčem nenají.
Autorská citace #97
30.10.2009 19:57 - pipux
Měděné trubky a transformátory dodají do skleníků teplo a světlo, načež vyrostou kytičky, z kterých se už krumpožrouti nají. Něco ve stylu "když to chceš udělat pořádně,udělej to sám".

Tebe to netrklo? Aha, už vidím, v čem je ten pravý problém - trpaslík zahradník. No, tyhlety omezující archetypy jste si vymysleli sami :)

Buďto budou skleníky a trubky, anebo ...

Myslím, že bychom se tady s Noldem shodli, že společnost, která není dostatečně industrializovaná potřebuje pořád nějakých 80 - 90% obyvatelstva v denodenním procesu obstarávání jídla.

Trpaslíci, vyberte si.
Autorská citace #98
30.10.2009 20:37 - Colombo
Pipux: ale to máš: Čáry máry fuk a je tu pozemí s generátory světla, měděnýma trubkama a já nevím co ještě a čárymáry fuk a mám tu trpasličí společnost. Takovému deus ex se zdaleka vyhýbam.
Autorská citace #99
30.10.2009 21:07 - Aeris
"Too much realism killed the fun"

To len tak pomimo reč :)
30.10.2009 22:40 - pipux
Aeris: souhlas :)

Colombo: to je ale záležitostí konkrétního settingu, jak se dokáže se svými potencionálními slabostmi vypořádat. A neshazuj to, jo? I bizardní svět se spoustou "čárymáry fuk" a ujetými božstvy může být nakonec dobrý.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.088634967803955 secREMOTE_IP: 54.145.12.28