Kultura

Rytíř
11.2.2008 16:05
Středověké závody ve zbrojení
Vliv zbraní na zbroje a naopak, se zaměřením na chladné zbraně.
Autorská citace #21
12.2.2008 19:30 - Argonantus
No, neraduj se. U Kresčaku se udává 1500 a více mrtvých rytířů z 12.000 (Wikipedie), což je neslýchaně velké číslo. U Poitiers byl výsledek snad ještě horší. Šíp dopadající shora trefí naopak velmi často rytíře, a ne koně. Podobně jako ty věřili, že šanci mají, a výsledek považuji za velmi přesvědčivý. Anglie měla naději Francii ovládnout, neb se jí to za Johanky málem podařilo. Ovládali dobrou polovinu území, možná víc. Najdi si na mapě Orleans - to je asi dostatečně výmluvné.
barážová palba byl právě docela geniální vynález; hlavní trik byl v tom mít těch střelců dost, tak 500 a více. Tady jich měli několik tisíc. Na pevnosti jsme vedli kdysi kolosální debatu o to, proč tenhle trik nepoužil někdo daleko dřív. Není vyloučeno, že skutečně použil, ale zapomnělo se na to.
Autorská citace #22
12.2.2008 20:26 - Léto
Myslel jsem to tak, že u Kresčaku to (spekulace) mohlo na 90% procent skončit výraznou porážkou Francouzů, zatímco na 10%, kdyby se podařilo prorazit pěchotu a rozprášit lučištníky, masakrem na straně Angličanů. Takže určitá šance tu byla. Narozdíl třeba od toho Azincourtu, kde prostě pěšky a v bahně neměli rytíři šanci, ani kdyby se na hlavu stavěli. Nicméně moje představa Kresčaku je postavena spíše na krásné literatuře než na faktech, takže je možné, že se pletu a ta šance byla skutečně nulová. :-)
S tím ovládnutím je to otázka. Angličané sice už měli skoro celou Francii, ale z hlediska demografie obou zemí by ji asi tak jako tak nedokázali udržet. Francie měla 3x více obyvatel (nebo možná i více, nevím to přesně), více materiálu a zásob. A navíc to měli všechno blízko, zatímco Angličanů museli své muže a zásoby dovážet přes moře. Francouzům by se nadvláda ze vzdáleného ostrova asi příliš nelíbila; pak by stačil jeden slabší král na anglickém trůně a už by se to zase mlelo. Napadá mě jediný způsob, jak by mohl Jindřich VI. francouzský trůn udržet, kdyby už se ho nakrásně zmocnil - a sice tak, že by se přesídlil do Paříže (nebo jiného velkého města) a vládnul odtamtud. A nakonec by to dopadlo podobně jako u Viléma Dobyvatele: chvíli by měla nadvládu "nová šlechta", ale po několika generacích by to začalo splývat. A Jindřichovi potomci by sami sebe považovali za Francouze, nikoliv za Angličany. Vždycky mě to silně žralo, protože ve Stoleté válce jsem přál právě Albionským. ;-)
Ta barážová palba - byla by účinná, i kdybychom místo anglických luků použili jiné, slabší luky? V případě méně průrazných střel by se možná efektivita prudce snižovala, protože by se šípy často neškodně odrážely od zbroje (koneckonců, debatovalo se tady, zdali byly prorážení plátů vůbec schopné i ty šípy anglické).
Autorská citace #23
12.2.2008 22:32 - Lotrando
Jen podotknu, že trefit koně nebyl až takový zázrak, dokonce to bylo účinější a dojel na to s největší pravděpodobností Přemysl Otakar II. Kumáni s lehkými jezdeckými luky opakovaně najížděly na seřazenou battalies a pouhými několika salvami se jim podařilo rytíře rozhodit tak, že se museli řadit znovu. Nebylo to až tak účinné co do počtu mrtvých, ale hodně to pokazilo organizaci a schopnost plně využít úderné síly nájezdu. I tam se střílelo více či méně salvami.
Autorská citace #24
12.2.2008 22:54 - Rytíř
Pánové, tak mi to nedalo a hledal jsem, jsa přesvědčen, že najisto musí být bitvy, kde naopak dostali Angláni a jejich dlouhé luky na frak. :))) A hned by bylo jasné, že Francouzi kupodivu nejsou totální šílenci a sebevrazi, ale že vážně měli reálnou naději na vítězství i v dešti šípů.
Našel jsem nejprve to, co velmi potvrzuje teorii Léta o tvrdošíjně přihlouplém francouzském rytířství - Mýtus elitního bojovníka.
Ale pak jsem nalezl blog maníka, který je na anglický dlouhý luk vysazený ještě víc než já :)) a ten konečně uvádí řadu bitev, kde během stoleté války naopak triumfovali obrněnci nad lučištníky. Což je jen logické, nebýt toho, nikdy by si nemohli tak nesmyslně opakovaně věřit...
První je zamyšlení nad mýtem o nadřazenosti dlouhého luku. Ve stručnosti řečeno - bitvy u Kresčaku, Poitiers a Agincourtu jsou jakousi svatou trojicí milovníků lukostřelby Při bližším pohledu na tyto bitvy se ovšem ukáže, že luky jsou sice opravdu účinné proti jízdě, pokud se tato nemůže přiblížit plnou rychlostí, ale přímo proti obrněným "rytířům" (píšu to v uvozovkách, protože ten chlap tam rozporuje i častý dojem, že těžkooděnci v řadách francouzů byli samí rytíři) byly až překvapivě neefektivní; i v těchto bitvách je dokázali opravdu porazit až velmi dobře vycvičení obrněnci angličtí, lukostřelci je jen lehce načnuli.
V dalším zamyšlení o dlouhém luku pak autor uvádí konkrétní bitvy (např. Mauron, 1352), kde francouzi zaútočili na angličany jízdou nebo pěšmo a rozmetali řady jejich lučištníků. Doplňuje pak svou úvahu o účinnosti dlouhého luku pouze ve spojitosti s dobře vycvičenou těžkou pěchotou, která je schopna zpevnit řady lučištníky a zadržet nápor příliš dobře obrněných nepřátel - tak, jako tomu bylo u toho Mauronu, kde angličané nakonec vyhráli. Ovšem nikoli díky lukům.
Viz Longbow the final.
Nemám, co jiného bych k tomu dodal, ten šohaj mi mluví z duše. ;) Dlouhý luk byla výborná zbraň. Pokud se použila správně takticky, měla skvělý účinek, protože při podobné razanci jakou soudobé kuše (mluvíme o roce 1300+, kdy ještě neexistovali kuše s ocelovým lučištěm) měly větší dostřel. Ale rozhodně to nebyla ultimátní zbraň, která by prorážela pancíře rytířů jako by neexistovaly a kosila je po stovkách!
Pokud byste někdo měli problémy si to přečíst v originále, řekněte, přeložím to, ty články za přečtení podle mého opravdu stojí.
Autorská citace #25
13.2.2008 08:14 - Jerson
Myslím, že (nejen) pro toto téma by byl překlad vemi dobrý (abych si to mohl přečíst za pár minut a ne za dvě hodiny).
Autorská citace #26
13.2.2008 08:31 - wraiths
Rytíř: ja jsme taky pro preklad. koukam ze sji se do toho pekne pustil, ten dlouhej luk ti asi musi teda "lezet v zaludku" :-))
Autorská citace #27
13.2.2008 08:52 - Lotrando
Rytíř: Ten mýtus elitního bojoníka je hodně tendenční. Nepočítá totiž vůbec s tím, jaké byly ekonomické a organizační možnosti ranně středověké Evropy. Postavit legii vyžaduje poměrně vysokou hustotu osídlení, hodně lidí, co nemusejí makat na poli a to právě byl největší problém. Zbytek se nese v podobném duchu, srovnává kulturně, nábožensty a ekonomicky rozdílné ranné formace a klade mezi ně porovnávací symboly, ale historie takto jednoduchá nebyla.
U těch Angličanů sohlqasím, skutečně to byla horda žoldáků, kteří udělali vše pro získání výhody zatímco francouzi si lebedili ve svých podivných představách rytířství. To je ovšem jen jedna strana mince a může souviset napříkld s tím, že angličani museli bojovat na ostrovech zatímco francie už byla civilizovaná a tím pádem něbyla příležitost vycvičit, zocelit a vůbec platit profi vojsko.
EDIT: taky bych autorovi doporučil přečíst si alespoň "Hon na Bismarka", aby pochopil o čem píše. Tuhle loď totiž spojenci potopili více či méně náhodou, s notnou dávkou štěstí. Důvody k její stavbě také nevězely v nějakém mýtickém pojetí, ale v čistě pragmatických důvodech. A pomorek bylo dost, tam spíš chyběly posádky.
Autorská citace #28
13.2.2008 09:22 - Argonantus
Uf, tady toho je. Pro vážné zájemce doporučuji sjet k těm opakovacím kuším, protože to tady točíme už poněkolikáté.
1) Takže a především; žádný longbow vpodstatě neexistuje. Je to vytrvalý anglický mýtus. Luk je zařízení, staré mnoho tisíciletí, vymakané k úplné dokonalosti, a exempláře navlas podobné těm "longbow" byly nalezeny v pravěku. Po celé Evropě se střílelo zhruba tím samým. Taky jsem tomu nevěřil, ale Hawkwind mne o tom kdysi přesvědčil.
2) To, co se jevilo u těch Angličanů "nové", byla taktika; totiž nasadit strašně moc lučištníků a střílet jako diví, bez míření, na určité území. Nikdy jsem se nezbavil podezření, že tahle taktika je ve skutečnosti tak stará, že se na ni už zapomnělo; totiž, že lecjaký vojevůdce užil kdysi dávno úplně stejné taktiky (připomínám znovu ten Brůdek; a k velkému zamyšlení v tomto směru mne vždycky sváděla i bitva u Turska.) Nepochybuji, že to užívali třeba někde v Číně.
3) Požadavky na úspěch manévru jsou dva - mít dost střelců a mít je zabezpečené před nájezdem. Třeba na kopečku, v pevnosti, za příkopem, za partou pěšáků - v místě, kde střelc mohou pálit, a kam není snadné se dostat. Kdykoli podmínky krachnou, jde do kopru i tenhle manévr. Walesané kosili ve 13. století Angličany masivní barážovou palbou z lesa, to tak dlouho, až se to od nich Angličani naučili. Jakmile se pak jednou stalo, že se pochodující střelci zasekli při přechodu řeky a nemohli střílet, došlo ke katastrofě (myslím, že zrovna u Stirlingu, proti Skotům).
4) Francouzi rozhodně nebyli bez šance díky vybavení; bez šance byli jen kvůli taktice, kterou zvolili, nejhorší možné. Kdyby to udělali celé jinak, šance by měli víc než slušné - ostatně měli převahu.
5) Konečně nesouhlasím s teorií o "neúčinnosti" středověké střelby, která se donekonečna opakuje všude možně, stejně jako s tím, že ti Angličani nebo kuše či Mongolové do toho vnesli teprve jasno; střílelo se celý středověk, vším možným, a proklatě účinně. Spousty zubů na hradbách jsou toho jasným důkazem (kdyby byla střelba neúčinná, nikkdo by se s tolika palposty neobtěžoval). A pokud trefí nebo zraní třeba každý desátý šíp, stále to není důkaz nějaké "neúčinnosti", zvlášť, když jich dokážete deset vystřelit....
Autorská citace #29
14.2.2008 00:16 - Rytíř
Takže, na překladu se pracuje :) Ale už jsem vyšel kapku ze cviku, jde mi to pomalu. Mám teprve první článek...
Ad ten mýtus elitního bijce - souhlasím, taky se mi to zdá zjednodušené a přizpůsobené správnému vyznění té přednášky až moc, za hranici přijatelnosti ;) Navíc tvrdit, že kdokoliv, kdo vlastně pořád jen válčil, nepřispěl válečnictví ničím, naopak to jen zahlušil je... no přinejmenším hodně odvážné!
Argo: ad 1) že existovaly kusovky, které byli velké a silné jako ty anglické, tomu věřím. Ale myslím, že hlavní přínos Anglánů v tehdejší době byl právě v tom, že z týhle do tý doby nadstandardní zbraně udělali standard, čímžto pádem už se právě dala vojensky velmi dobře využít.
ad 2) jo, o té hromadné střelbě salvou jsme se už bavili, to je fakt. Říkal jsem ti už tehdy, že jí s největší pravděpodobností používali už staří Egypťané? Bojovali velmi podobně, jako o tisíce let později Mongolové, ze svých válečných vozů zasypali nepřítele mrakem šípů a když se pokusil k nim přiblížit, prostě mu kus ujeli a znova... mělo to prý naprosto devastační účinky na morálku pěchotu a patrně hlavně kvůli této taktice Chetité vymysleli ty své těžké bojové vozy, které jediné měly jakousi šanci Egypťany dohnat a vrátit jim to... ale to už odbočuji.
ad 3, 4 - přesně tak, souhlas :)
ad 5) teorie neúčinnosti střelby? Teď nějak nevím, na co narážíš. Myslel bych, že tohle je jasné, že se střílelo furt a leckdy velmi účinně.. Já rozporoval jediné, že by luky dokázaly prostřelit těžké zbroje rytířů. Že je i v té zbroji dokázaly zranit nebo šťastným výstřelem i zabít, to je jasné.
Autorská citace #30
14.2.2008 08:25 - wraiths
Rytíř: ad 2) ja si pamatuji z dejepisu ze to s tema vozickama( ze to do ty doby neumeli) se naucili od Hyksósů(pochazej odněkud z Palestiny) a jejich jednoosovy vozejcky byly sakra rychly. navic vyuzivali reflexni luky a tvrdy vycvik koni.
ad1)v Iliade ma podobny luk Odyseus.
ad 5) neucinna je strelba na zbroj. treba nekdo vyuzival( zas jen ma spekulace) jen k zastaveni linie a rychle presunuti nejake sve jednotky. alespon si myslim ze se to tak vyuzivalo ve staroveku. jednotka lucisniku( popr. kopiniku) vypustila sve projektyly na postupujici tezkou pechotu, ta se zastavila a kryla stity. pak lucisnici prchli a na zastavenou jednotku napochodovala tezka pechota. nebo nebo vojevudce nechal lucisniky stat a mezitim stahoval nejakou pechotu na pripadny utok. takze jak rika Argo...strilelo se vostosip. :-)
Autorská citace #31
14.2.2008 08:30 - Argonantus
Rytíř 1) - myslím, že to není nadstandardní zbraň vůbec. Poněkolikáté odkazuji na ten obrázek "Bohemes" u Wothana. Luky jsou dlouhé skoro jako maník; šmahem se dá tipovat okolo 100 liber. Žádný velký vynález. A vyrobit 500 luků taky není vynález. Vynález je sehnat najednou 500 maníků, aby s tím stříleli. Je v tom jistý problém společenský a třídní; hodí se k tomu totiž obzvláště svobodníci. Držet partu 500 nevolníků a prakticky trvale je vyblokovat z práce (protože musí docela dost cvičit - amatér s tím moc nedokáže) je dost drahá sranda. Yeomani byli taková zvláštní parta. A celé to spočívá na pochopení efektu, že ve statistice je síla - není zajímavý jeden zázračný střelec jako Robin Hood, ale strašně moc střelců běžných. Na tohle stačí taky počítačová hra, tam je to taky vidět - jeden střelec je na nic, hodně střelců je síla.
Takže hledání barážové palby znamená najít někde podobné podmínky. Už víme o podobných střelcích v Bulharsku. Lze předpokládat spousty podobných střelců někde na východě (v Mongolské armádě střílelo prakticky všechno). A lze tušit dost slušné základy u nás, kde máme zkušeonosti s Avary nebo s Uhry. Proto to Tursko, kde neviditelná tradice furt o nějakém střílení mluví (stačí nahlédnout do Kosmy). To by bylo na článek.
Autorská citace #32
14.2.2008 09:14 - Rytíř
Argo: ano, vynález je udělat z lukostřelby národní sport a vychovat si tisíce relativně elitních střelců - musí ho nejen umět používat, ale mít na to i sílu. A to jsem právě psal...
Ad obrázky. Jsou ty velké luky vážně tak časté i na vyobrazeních? Drtivá většina obrázků, co jsem viděl z té doby já, ukazuje luk jako tak metr a něco velkej. Takže to, na co odkazuješ, může být právě vyobrazení nějakého toho "šampiona". Ale nezkoumal jsem je, za tímhle účelem, jen se ptám :)
Wraiths: Jo, Egypťani měli válečné vozy od Hyksósů, ale taktiku jejich použití a jejich vylepšení takovým způsobem, aby to fungovalo, už je jejich vlastní práce.
Autorská citace #33
14.2.2008 09:28 - Argonantus
Rytíř:
Ta Hawkwindova úvaha o 75 librách loveckého luku naznačuje, že takový luk vlastně nikdy nebyl žádné tintítko, a pokud to mělo zabít vysokou (nebo člověka) tak to má taky jistou minimální sílu. (75 liber při ztrátě asi třetiny energie vyjde na 50 při dopadu, čili asi 25 kg jako u vojenské pušky). Lze předpokládat, že ty luky ve stoleté válce mírně nadnormální byly, právě s ohledem na pancéřování (nebo i prachobyčejnou kroužkovku).
Schopnosti člověka jsou ale také dané - na opravdu maximální 150 liberní luk už je potřeba chlap jako hora. Což vede Hawkwinda a jeho anglické kamarády k závěru, že zdrcující většina válečných luků všech dob se pohybovala kolem těch 100 liber, ne o mnoho více a ne o mnoho méně. Tím se idea "podstatně větších" luků v Anglii úplně rozpadá.
Navíc v několika debatách, které jsem s ním vedl, vytáhl nějaký nález luku ve Skandinávii, ix let před naším letopočtem, co by se pohyboval zase někde kolem těch 100 liber.
Zkrátka, do vynálezu laminátu a jiných moderních vymyšleností byly luky víceméně furt to samé.
O kompozitní konstrukci (to jsou tady už ty probírané reflexní luky) lze říci zhruba to samé - vynalezl to někdo příšerně dávno, a zřejmě to oscilovalo taky kolem 100 liber, protože účelem je zabít maníka, nic víc a nic míň. Jejich výhoda je v tom, že při stejné síle vyjdou kratší, tudíž skladnější, a tudíž použitelnější při střelbě na koni.
To, že Bohemes mají někteří luky normální - evropské, a jiní reflexáky, ukazuje, že to srovnatelné bylo....
U luku zjevně nelze moc zvětšovat sílu; jeho hlavní trik je v té kadenci.
Autorská citace #34
15.2.2008 00:58 - Tafif
Barážová střelba prokazatelně zachránila samostatnost Švédska (skandinávský luk, že ano). Nevím přesně, kdy to bylo, asi 13. století - velitel Švédů byl nejspíš křižák (jeho jméno není známo). Dánské invazní vojsko dostalo dvakrát těžce na frak, přesto, že měli velkou početní i materiální převahu - spousta rytířů a vůbec jízdních obrněnců (kroužkovky). Ta kroužkovka proti střelbě opravdu zas tak účinná nebyla.
Nevím, jestli barážovou, ale rozhodně masivní střelbu použil Julius Apostata, ještě před tím, než se stal císařem, v bitvě u Štrasburku. Germáni byly střelbou tak otřesení, že se po vyslání jízdy a pěchoty zmohli jen na útěk.
Že je lepší používat více slabších vrstev, než jednu silnou s velkou slávou zjistili i vědátoři z kosmických programů. Kdyby se jim nepodařilo objevit tuhle, jak vidno Ameriku, asi by lidi do vesmíru jen tak nelítali.
Šance na proražení plátové zbroje měli jak luky, tak kuše dost malou. Aby se jim to podařilo, musely šípy na povrch zbroje dopadat téměř kolmo, tedy trefit správný úhel je opravdové štěstí, ta pravděpodobnost je dost malá. Navíc zbroje byly tvarované, žádná plochá deska, samé zaoblení a tak. A navíc nemůžete používat jen tak obyčejný šíp. Ostatně kvůli tomu se vyvynula celá řada hrotů pro různá použití (takže i lukostřelba se vyvýjela, nebyla pořád stejná). Nevím, jak u luků, ale u kuší se používal hrot ve tvaru podlouhlého čtyřbokého jehlanu.
Autorská citace #35
15.2.2008 08:30 - Rytíř
Tafif píše:
Šance na proražení plátové zbroje měli jak luky, tak kuše dost malou. Aby se jim to podařilo, musely šípy na povrch zbroje dopadat téměř kolmo, tedy trefit správný úhel je opravdové štěstí, ta pravděpodobnost je dost malá. Navíc zbroje byly tvarované, žádná plochá deska, samé zaoblení a tak.
Přesně tak, souhlas..
K tomu vývoji lukostřelby - je otázka, jak moc se vyvíjel ten prostej dřevěnej luk, lukostřelba obecně ovšem určitě. Ale k tomu později :)
Teď se chci hlavně pochlubit, že sem už dodělal ten překlad - takže kdo chce, může si úvahu na téma dlouhého anglického luku a bitev ze Stoleté války přečíst, viz Mýtus dlouhého luku
Autorská citace #36
15.2.2008 09:41 - Argonantus
Tafif: za ty historické příklady střelby díky. Může se to hodit.
Autorská citace #37
15.2.2008 14:45 - Rytíř
Než budem pokračovat dál, tak by mě zajímala Argo jedna věc - co si myslíš o té průraznosti velkého luku, stačila podle tebe na plátovku nebo ne? Přijde mi, že se celkem shodujem, v téhle otázce - pokud jo, tak že bysme pokročili jinam, v těch závodech ;)
Autorská citace #38
15.2.2008 16:42 - ilgir
Už ve více zdrojích jsem se dočetl, že střelci namáčeli hroty šípů do rozměklého vosku, aby se nesmekaly po zbroji. Mně to připadá jako blbost, co říkáte? K té průraznosti: Je podstatný rozdíl, když natáhneš luk a do někoho to napereš relativně zblízka po ploché dráze - tomu IMHO nemá šanci odolat sebelepší zbroj - nebo když střílíš balistickým obloukem na velkou vzdálenost. Rychlost střely se v takovém případě skládá z rychlosti volného pádu a původní rychlosti, která ovšem ztratila odporem vzduchu. Výsledná rychlost je IMHO menší.
Autorská citace #39
15.2.2008 17:36 - Argonantus
Rytíř:
Poctivě řečeno, nemám zdání. Zeptej se Hawkwinda, ten s tím dělal reálné experimenty.
Autorská citace #40
15.2.2008 23:15 - Rytíř
Ilgir: tak to slyším prvně, s tím voskem. Je pravda, že aby to po zbroji tak neklouzalo, vyráběli se na těžkooděnce speciální hroty šipek do kuší (jak už psal Tafif níže). Byly čtverhranné, s rohy čtverce vytaženými do špiček - viz obrázek v mém článku o kuších, hrot č.2. Takže je možné, že vosk trochu pomohl, to sklouznutí po zbroji byl asi hlavní problém.
Nicméně nejsem si vůbec jist samotnou silou šípu, jestli dokázal prorazit ten plát. Jde o hybnost, tedy váhu kombinovanou s rychlostí. Rychlost vystřeleného šípu z dlouhého luku a ocelové kuše byla takřka shodná, ovšem šipka z kuše byla tuším až dvojnásobně těžká. V tom spočívala její síla, proto byla o tolik průraznější. A přitom se dělali speciální zpevněné hroty na obrněné rytíře, protože i šipka z kuše s klasickým hrotem buďto sklouzla nebo se o plátovou zbroj roztříštila. Pro šíp z luku muselo platit totéž. Jinak, četl jsem, že se hrotů na šípy do luku dělalo víc druhů, ale neviděl jsem jaké.
No a teď co si myslím. Podle mě stačil dlouhej luk na kroužkovou zbroj a myslím, že tahle zbroj byla z počátku Stoleté války nejčastější. Na pláty měl málokdo, teprve začínaly. Ale lidi v pár prvních krvavých bitvách zjistili, že jenom kroužkovka nestačí, a tak na sebe postupně věšeli čím dál víc plátů. Proto se luky postupně přestaly chytat, na ty nejlépe obrněné těžkooděnce (a následně opět dostaly prostor kuše, vylepšené ocelovým lučištěm).
Kdyby ten dlouhej luk byl tak účinej, jak se tu povídalo, kuše by ho jen těžko mohly nahradit - byl jednodušší a mnohem levnější na výrobu a střelba z něj byla rychlejší... jen otázka snazšího výcviku kušníků tohle rozhodně nenahradí.
K zamyšlení také dávám tu lehkou podivnost - proč vlastně evropské armády nezavedli dlouhý luk stejně masově, jako Angličani? Když měli peníze na výcvik a výstroj těžkooděnců?? Nějaký logický důvod tu být musel, jen kulturně-politickým pozadím se to vysvětlit nedá...

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.085380077362061 secREMOTE_IP: 54.90.167.73