Kultura

Colombo
27.7.2009 10:24
O zemědělství v Mezoamerice a hlavně o kukuřici.
Autorská citace #1
27.7.2009 10:24 - Lotrando
Celkem rozsáhlá a profesionálně vypadající práce. Zase jsem se něco přiučil.

P.S. někde na druhé straně máš jezera v korytech, neměly by to být řeky či potoky?
Autorská citace #2
27.7.2009 10:45 - Colombo
ups, opravíno (má tam být břehů), stejně jako po konzultaci s panem T. (už ho pomalu tlačím k registraci:P, Magus má Dracaina, já mám pana T. ) pár dalších
věcí.

z wikipedie
"Tenochtitlan was founded on an islet in the western part of the lake in the year 1325. Around it, the Aztecs created a large artificial island using a system similar to the creation of chinampas. To overcome the problems of drinking water, the Aztecs built a system of dams to separate the salty waters of the lake from the rain water of the effluents. It also permitted them to control the level of the lake. The city also had an inner system of channels that helped to control the water."

Aztékové byli schopni (díky své obrovské brutalitě) sjednotit obyvatelstvo kolem jezer a pak pomohli spřátelenému městu Tezcocu (druhá největší síla v Trojspolku, který vládl náhorní plošině) vybudovat zavlažovací zařízení, které umožnilo jeho další růst. Tezcoco bylo na rozdíl od Tenochtitlánu městem vědců, řemeslníků, básníků.

a obrázek

Návrhy na další článek?
Autorská citace #3
27.7.2009 10:57 - Lotrando
Popravdě mě vždycky zajímalo, jak moc byli ovlivnění nastupující kolonizací z Evropy. Z toto co píšeš je patrné, jak moc velkou výhodu měli v podnebí a přírodních podmínkách vůbec, ale ten vývoj je opravdu zběsilý. Takže se vkrádá myšlenka, jestli jim někdo nepomohl.
Autorská citace #4
27.7.2009 11:04 - Colombo
Zbytečně, to jen ten středověk na tom byl dost špatně:P, ve starověku měli obecně kanalizační systémy a hospodaření s vodou mnohem lépe zvládnuté, zejména díky existence centralizované moci ze silné theokracie, jakmile není jednotná síla, tak tyhle vodovodní systémy pak nemá moc kdo udržovat.
Autorská citace #5
27.7.2009 12:14 - Magus
Dracain je muj ucitel...=)
Jj...
Autorská citace #6
27.7.2009 12:24 - Colombo
Návrhy na další článek?

Možná trochu herněji pojaté Období, aneb kdy vlastně hrát? a za co

Nebo si přejete o Mayích potažmo Mezoamerice něco konkrétního vědět?

Piště...
Autorská citace #7
27.7.2009 12:26 - Lotrando
hrát za zemědělce asi nebude to úplně pravé :)
Autorská citace #8
27.7.2009 12:26 - Magus
Zase neco o Mayich...
Autorská citace #9
27.7.2009 16:37 - schleitr
Colombo:Co takhle mayské vojenství?
Autorská citace #10
27.7.2009 16:40 - Sethi
kukuřici stále ještě povazuji za nejlepší věc, kterou nám objevení ameriky přineslo.

to a shelby mustang.
Autorská citace #11
27.7.2009 16:55 - Chrochta
Mno, nebylo by špatné povídání o architektuře (mé znalosti končí u toho, že neznali klenbu).

to Ouška: A co brambory, rajčata a (Coka/ Pepsi/ Jiná) Cola? O další technice nemluvě?
Autorská citace #12
27.7.2009 17:00 - Sethi
kukuřice a mustang stojí vysoko nad ostatními =)
Autorská citace #13
27.7.2009 18:47 - Gurney
Sethi píše:
to a shelby mustang.


Tady kukuřice dost bledne :)
Autorská citace #14
28.7.2009 07:59 - Rytíř
Colombo, výborný článek. Dal sis s ním práci, fakt jo...
Taky by mě zajímala architektura, jak vypadalo město... plus případně to vojenství ;)
Autorská citace #15
28.7.2009 11:03 - Colombo
Vojenství bude těžší.
Nemáme žádné dochované zprávy o Mayském vojenství, pouze o mexikanizovaném. Spousta informací o klasických Mayích, tedy onen intelektuální vrchol celé Mezoameriky, pochází z jejich vlastních maleb, soch, atd., podle kterých však usuzujeme, že nehrálo válečnitví tak významnou roli, jako v poklasické době pod Toltéckým vlivem.

Pokusím se ale něco sepsat z Conquest of Mexico, který zpracovává Cortézovy dopisy.
Autorská citace #16
28.7.2009 17:40 - Chrochta
Ale i Mayové uměli bojovat, a o taženích na Yucatánu, v Hondurasu a tak snad taky někdo něco napsal. Jo, a k tomu válečnictví - čumni na stránky National Geographic, měli článek o Mayích, kde rozhodně nevystupují jako pacifisté.
Autorská citace #17
1.8.2009 20:45 - Colombo
Chrochta: Zas nepřekrucuj. Netvrdím, že Mayové neuměli bojovat. Tvrdil jsem něco jiného.

National Geographic, tam se nemusím koukat, ten díl časopisu mám koupený:P takže se můžete těšit na nelegální barevné obrázky:P.

Mluvil jsem o obtížnosti přímých zpráv o mayském válečnictví. Těžko můžeme z dochovaných zpráv zjistit, jaké používali taktiky atd. Valná většina pozdních, poklasických Mayů, byla silně mexikanizována.

Zatímco jsem pobýval na zahradě, tak jsem si něco přečetl (4. edice Morleyho, třetí jsem v češtině přečetl, podlesní je pátá, kterou si hodlám koupit, co edice, to asi 200 dalšich stran textu a nesčetně stran oprav:() a při zpracovávání článku budu hodně vycházet z Conquest of Mexico od Prescotta, který pěkně zpracovává dobývání mexika z tehdejších pramenů (Cortézovy dopisy a kroniky jeho spolubojovníků).

A za svým vyjádřením si stojím, v klasické době nehrálo válečnictví takovou roli (ostatně, nejdříve byli pod vlivem Toetihuacan-Tikalské aliance, kde silná aliance Tikalu s ostatními většími městy úspěšně likvidovala menší rozbroje a přinášela spíše mír, kdežto v pozdějších dobách, po úpadku Tikalu, se vytvořilo více menších aliancí a nakonec v poklasické době, po příchodu Toltéků, existovali na většině území menší města, která místo aby se spojila, navzájem bojovaly), jako v době poklasické, kde díky příchodu Toltéků dostala mnohem větśí náboženský charakter a to z důvodu krmení božstev krví.
Autorská citace #18
3.8.2009 09:25 - Argonantus
Především díky za fajn článek; na starou Ameriku koukám furt jako husa do flašky.
Pár poznámek vzdáleného Evropana:

1) Prvotní úvaha o zemědělství jako předpokladu civilizace je naprosto správná. Máme řadu příkladů slušného zemědělství bez civilizace (drtivá většina barbarských národů Evropy ve starověku), a naopak nemáme jediný příklad civilizace, která by neměla za sebouy solidní zemědělství.
Pakliže jsou jedním z podstatných znaků civilizace města (civitas), pak je to naprosto zřejmé z ekonomického vztahu města a vesnice; vesnice může být bez města, ale město bez vesnice nikoli.

2) Přírodní podmínky jsou v Mexiku zřejmě extrémně dobré; vysoká úrodnost půdy je ještě posílena kukuřicí, což je z hlediska hektarových výnosů titán mezi obilninami (a v Evropě to vázlo nejen na tom, že ji neznali, ale že ji na drtivé většině míst nejde dobře pěstovat dodnes, právě kvůli té úrodnosti půdy). Kukuřice vyrobí za rok kolosální množství zeleného materiálu a k tomu úměrně kolosální množství ohromných zrnek - to se neobejde bez velikých nároků na živiny.

3) Ovšem to, co Colombo popisuje, už jsou i složitější vychytávky - například ty zavodněné terasy (známé dodnes z Číny a podobných zemí, kde se pěstuje neméně zázračná rýže). Takže bych za tím předpokládal dost dlouhý vývoj experimentů.

4) Zajímavý je problém "uváznutí ve stabilitě" totiž, že pokud získá společenstvo příliš snadno to, co chce, přestane se vyvíjet. Afričanovi stačí utrhnout banán ze stromu, a na zemědělství se může vykašlat; úrodnost jejich země je tak obrovská, že se nemusí snažit vůbec. Vikingové museli dost vetché zemědělství nastavovat rybolovem, a opravdovou prosperitu zabezpečilo jen loupení jinde.
Spíš by mi tedy dělalo starosti, že zemědělství je až příliš výkonné a snadné; musely existovat nějaké další faktory, které hnaly americké civilizace kupředu. Možná to náboženství.
Autorská citace #19
3.8.2009 09:37 - Colombo
Při zpracovávání dalšího článku snad naskenuju (tata si ten skener odnesl do práce:() nějaké obrázky terasovitých polí a vyzvednutých zahrad v mexiku a přidám je.

K efektivitě kukuřice, je to zapříčiněno také tím, že je c4 rostlina, tedy nemá enzym rubisco (ribulóza-1,5-bisfosfát oxygenáza/reduktáza), ale jiný, účinější. Při velkém vedru v klasických c3 rostlinách se tak zavírají póry (ochrana před velkým výparem) a zvyšuje se podíl kyslíku v rostlině, na který se váže RUBISCO, místo toho, aby se vázal na CO2. To mají C4 rostliny pořešené lépe, takže nejen, že stačí kukuřici méně vody na gram sušiny, ale když má dost vody, tak výnosy letí do nebe.

Mexiko je možná extrémně úrodné, na středověk. Ony džungle nebo Yucatán, kde je jen malá vrstva půdy a pod ní skála, jsou konvenčním zemědělstvím nezůrodnitelné. Tak je vlastně dnes hustota tamnějšího obyvatelstva mnohem nižší, než kdysi.
Autorská citace #20
3.8.2009 09:49 - Argonantus
Jo, ta hustota - nějak tam utekl výpočet. Míle není půl fotbalového stadionu; a 30 maníků na míli mi připadá docela dost, za stavu, kdy moderní USA má asi 30 maníků na kilometr (pokud se nepletu).
Středověké Čechy (13. stol.) měly okolo 10 maníků na kilometr.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.14911222457886 secREMOTE_IP: 3.238.132.225