No, protože jsem asi poslední, kdo to tu četl, tak zmíním svůj názor: Překvapilo mě, jak málo lidí tenkrát pracovalo na české RPG scéně a jak už tenkrát to bylo drsně amatérské a nadšenecké a málo profesionální. Z tiráže Dračího doupěte měl člověk pocit, že na DrD pracuje celá plejáda lidí, ale tady z toho článku je patrné, že většina lidí z tiráže buď odpadla hned na začátku, nebo v průběhu a zbytek tvořili testeři. Na pravidlech samotných pracovala jen velmi omezená skupina lidí v dost fandovských podmínkách.
Jako že jsem měl představu, že na začátku těch 90. let tu byl ještě trh pro profi vydávání DrD ve velkém měřítku, ale podle článku to bylo celou dobu spíš altruistické.
Jak zmiňovala ten Damoklův meč, kdy už vyjdou Pravidla pro pokročilé a pak zas Pravidla pro experty, trochu mi to připomnělo Damoklův meč při překládání příruček D&D 4E. :) Mimochodem by mě docela zajímalo, do jaké fáze MK přeložil pravidla D&D, než se rozhodl dělat na DrD.
Také mě zaujalo, jak si lidé z branže dříve či později uvědomovali, že vydávání RPG profesionálně má stále menší potenciál a že když má člověk rodinu, je nutné začít dělat něco jiného. Také mě zaujala ta paralela s psaním Sci-Fi, že psát tento žánr v Česku znamená přinejlepším žebráckou hůl.
V podstatě celý ten článek vyznívá, že pracovat na čemkoliv okolo RPG nebo psát Sci-Fi či fantasy je zábavné v bezstarostné době mládí, ale přechodem do dospělého, neřknu-li rodičovského života se člověk z toho sna chtě nechtě probouzí. (Což koresponduje s odchodem Alnaga.)
Zajímavá sonda do minulosti. Zajímalo by mě, jestli Martin Klíma a další velikáni té doby ještě občas hrají Dračí doupě a co případně říkají na dnešní RPGčka.