Argonantus píše:
Kvazary, které jsou nejvzdálenější známá entita, kterou nikdo nikdy neviděl a ani vidět nemůže jinak, než jako běžnou hvězdu, ač s nimi nemá vlastně nic společného, jsou blízké
fyzicky ne. Z hlediska teorie poznání... relativně ano.

Argonantus píše:
duše mého dědečka je vzdálená
Prozačátek naprosto neuchopitelná jinou než iracionální formou poznání, z hlediska smysluplného pohledu na věc je "duše" jen jednou z mnoha a mnoha dalších naprosto neověřitelných a proto nezajímavých hypotéz, jejichž pravdivostní hodnota je shodná - to že Tvůj dědeček má/měl Duši je adekvátní tomu že byl jen teoretickým výstupem extrémně pokročilé mimozemské AI která vytvořila tento virtuální svět jako demonstraci pro svou teoretickou práci na téma sociologie primitivních druhů.

sirien píše:
tom, že racionální poznání (a atheismus) se tímto způsobem dívá poze na věci, které má ve své "blízkosti", ke kterým vedou nějaké náznaky, ať už pokusy nebo nějaké myšlenkové analýzy nebo něco... kreslí mapu světa kde ještě nebyl, ale který je nějak v dohledu.
Nerad bych tohle vztahoval na kosmology, kteří mluví o vesmírech před vesmírem a vymýšlí si prostor plný temné hmoty jen proto, že ji potřebují pro své teorie. A přitom jsou pokládáni za vědce. A přitom každých třicet let říkají něco jiného.

Colombo píše:
Ale zatímco Věda má pár na počátku, spousta víry jich má hromadu a k tomu ještě větší hromadu nevyslovených dogmat.
Mno, ono těch dogmat je víc, a není žádná "věda" jako celek, protože některé obory spolu nelze propojit vůbec, nebo jen obtížně.
Ale nerad bych vypadal, jako že hájím víru v boha.

Jerson píše:
kteří mluví o vesmírech před vesmírem a vymýšlí si prostor plný temné hmoty jen proto, že ji potřebují pro své teorie. A přitom jsou pokládáni za vědce. A přitom každých třicet let říkají něco jiného.

Temná hmota byl pojem, který tu už byl děsně dávno. Ale vědci ho víceméně ignorovali. Až pak došli k závěru, že něco na tom bude. Jasně nemůžeme to současnou technologií dokázat, ale výpočetně a teoretcky to sedí. Není to zrovna silnej argument, já vím. Ale totéž platilo o jiných věcech. Neutrony, neutronové hvězdy, že je Země placatá, Země není středem vesmíru (i když se podle některých teorií dá brát to, že každý bod vesmíru je zároveň středem vesmíru) a otáčí se kolem Slunce. Že ty mlhavý flíčky na obloze jsou jiné galaxie. Že hvězdy nejsou stálice, ale koule plynu pohybující se vesmírem.
Každých třicet let říkají něco jiného? Spíš existuje teorie a časem se pozmění (třeba až do nepodobna), popřípadě jí někdo vyvrátí. Proto se tomu říká teorie, nikdy s přesností nic nemůžeš dokázat. Ano, můžeš říct, že to je s tou a tou pravděpodobností skutečně tak a že prakticky to znamená, je to ono, je to fakt. Ale tohle můžeš říct o všem i o takové věci, jako že gravitace způsobuje to, že předmět spadne na zem. Je to s tou a tou pravděpodobností dokázáno a zkušenosti nám říkají, že to sedí a je to skutečně tak.

Aryo, jedna věc je pád věcí na zem. Druhá věc je temná hmota přidaná do galaxií, aby se točily správnou rychlostí, a jiné do celého vesmíru, aby se nerozepínal tak rychle. To že něco sedí výpočetně i teoreticky ještě neznamená, že to nemůže být úplná blbost. Jako éter. Nebo pohyb planet po epicyklech. Teorie se dá vymyslet ke všemu a všechno se dá nacpat do výpočtů.

Fakta jsou jedna věc - je fakt, že se nedokážu vznést do vzduchu a stojím na zemi. Ale vysvětlit, proč tomu tak doopravdy je - to je něco úplně jiného.

Také si myslím, že lidé víru a většinou i boha prostě potřebují, jedno z jakého důvodu. A vzhledem k tomu, že v něj věří i lidé, kteří mě převyšují podle mých vlastních měřítek, těžko tuhle myšlenku můžu jednoduše shodit ze stolu všech ostatních. Ze svého snadno - ale taky mě (už) nikdo osobně nepřesvědčuje, že Bůh existuje, a já nikomu nevykládám, že neexistuje, nebo prohlašuju, že potřebuje nějakou berličku (a já ne proto jsem lepší).

Píše:
Také si myslím, že lidé víru a většinou i boha prostě potřebují, jedno z jakého důvodu. pod to se můžu podepsat.

Ale někteří si tohle uvědomí a jiní si tím svět zjednodušují (slepé přijetí vědou dávno vyvrácených dogmat o neexistenci evoluce), tohle jsou ti, co potřebují berličku (a já jimi opovrhuji), zatímco k těm, kteří si to uvědomují, k těm vzhlížím.

Mě přijde nejpůvabnější, že mě jakožto římskému katolíkovi, se tady nejlépe souhlasi se sirienem. IMHO všechny ty báchorky o spiritismu, opětované komunikaci s Bohy i o vědeckých aspiracích víry mi připadají poměrně nedůstojné.

Pokud potřebujete tento typ "důkazů", možná je lepší se modlit ke kamínkům. Mlčící Bůh, Bůh-záhada a hádanka, který se projevuje jen možná a nikdy nevíme, co od něj čekat, Bůh skrytý za vesmírem a mezi slovy, který se projevuje snad jen jako láska a pár okamžiků poezie, mi vyhovuje mnohem víc. A náboženství, které ho uctívá? To je pro mě cesta, kterou mi prošlapali předkové, kteří byli mnohem chytřejší než já.

A když slyším, jak dvacetiletý študáček bez životních zkušeností někým, koho nikdy neviděl, opovrhuje, krapet se mi otevírá kudla v kapse. A současně se usmívám - ono je to pořád stejné; kdyby žil před 600 lety, tak se Želivským ryje do měšťanů, že jsou straaašně nemoderní a neuznávají poslední objevy...

Noir: Jedinej, kdo tu vybočuje z očekávání (dle věku) je Bajo. V pozitivním smyslu.

Vůbec nejlepší jsou ty obsáhlé a hluboké znalosti teoretické fyziky apod.

Dobrou připomínku měla Arya (243) o placatosti Země.

Od Siriena o dva roky staršího čtoucího své dnešní příspěvky bych rád slyšel jejich hodnocení :).

Argovi dík za přehled, ukládám do poznámek, kdybych si někdy udělal čas na dlouhé čtení.

Já si myslím, že bohové k fantasy světům tak nějak patří. Skoro bych řekl, že se to od světa očekává :-)

Když jsem plácal z celého známého spektra fantasy svůj první svět, Vaelnad, naplácal jsem tam tuny bohů (asi ještě víc než má Forgotten Realms a dost možná držím, nikým neoceněn, historický rekord v počtu bohů na jeden herní svět :-) ). Byli zcela různí a bez ladu a skladu, nějaké vyšší bytosti, staří zbožštělí hrdinové, démoni atd., prostě nepřeberný mix. Občas jsem nějaké jejich činy popsal nebo nechal hráče se nějak setkat s jejich mocí a řekl bych, že hráčsky to bylo oukej. Akorát mně to nějak vadilo, protože problém s bohy, pokud jsou pořádně mocní, je ten, že svět je pro ně malý hřiště a já to měl jak v tom komiksu s Thorem kde Asgard obsadili Temní bohové (neznámo jací) a žádali krev :-)
Tak jsem vymyslel světy za světy, kde se bohové mohli vyřádit. Oni totiž bohové nadělají strašnou paseku a potřebují spoustu prostoru pro své skopičiny. Takže tvůrci světa nezbude než se uchýlit k několika typům řešení, buď prohlásit, že bohové páchali své hrdinské skopičiny Kdysi Dávno, nebo že je páchají jen Velmi Ojediněle.

Ve světě Ornilie jsem se poučil a bohy zredukoval na sedm, míněno ty doopravdické, rozhodl se že své kejkle páchali Dávno a teď jsou tak nějak statičtí. Jako že se už osobně nemohou projevovat, jen prostřednictvím svých stoupenců a uctívačů, které obdarují nebo jim propůjčují sílu. Slovo bůh je tady čistě technický pojem, protože tyto schopnosti mají prakticky všechny nadpřirozené bytosti. Musím říct, že jsem s tímto stavem velmi spokojen, je takový správně hratelný a umožňuje i ten ateismus (no a co že umí kouzlit, to já umím taky, heč).

Ve světě Formenoru jsem naložil s bohy dosti razantně, totiž jsem je prakticky vymetl, byli sraženi do Stínu pokrývajícího svět i se značnou částí bytostí kterým vládly. Něco jako vícedimenzionální rozvrstvení které se podělalo. Staly se z nich jen stíny se zářivýma očima, které k přežití v Základní rovině reality potřebovaly energii smrtelníků, většinou krev. Zbyl jen jeden bůh, takový hodně podobný křesťanskému, který se osobně neprojevoval, jen občas někomu něco vnuknul. Taky to nebylo špatný.

Nakonec jsem se vrátil k Ornilii, kde si o genezi a roli bohů můžete přečíst na mých stránkách. Toť za mne a mé bohy zhruba vše.

Jerson píše:
Druhá věc je temná hmota přidaná do galaxií, aby se točily správnou rychlostí, a jiné do celého vesmíru, aby se nerozepínal tak rychle.
Vážně? Mě to naopak přijde logické... je-li temná hmota v galaxiíxh (a ty se netočí tak rychle), proč by pak neměla být i ve vesmíru (a ten se nerozpínal tak rychle)? Dává mi to docela smysl... na jednom očividnějším příkladu je něco objeveno a pak se zjistí, že to vlastně dává smysl i v globálnějším měřítku. Na pohled spíše logická následnost věc podporující než protiargument...

nicméně rozsáhlejší odpověď na Tvoje zcela laické zpochybňování moderní fyziky nechám radši Aryi, ostatně to je ona, kdo tu astrofyziku studuje, ne já...

Jerson píše:
Také si myslím, že lidé víru a většinou i boha prostě potřebují, jedno z jakého důvodu.
Víru zajisté. Boha? Nemyslím. Potřebují spíše nějakou životní filosofii, která by dávala jejich činům a životům hlubší morální rozměr. Potřebují nějaký koncept vlastní transcendence, ale není důvod, aby byl božský...
Je to ale otázka toho zda vidíš "potřebu" lidí spíše v poklidné stagnaci (aby ti co poletí někdy daleko v budoucnosti ke hvězdám byli víceméně titíž, co teď dominují této planetě), nebo ve vývoji a progresi (aby ti co poletí ke hvězdám byli něčím více, než jsme my teď). Pokud Ti stačí stagnace, tak si klidně vystačíš se starými koncepty které tak nějak fungují dnes. Pokud máš zájem na progresi, pak nezbývá, než hledat nové cesty a zkoušet jejich kvality.

noir píše:
Mě přijde nejpůvabnější, že mě jakožto římskému katolíkovi, se tady nejlépe souhlasi se sirienem.
lol, tak uznávám že teď si mě fakt dostal

Lotrando píše:
Od Siriena o dva roky staršího čtoucího své dnešní příspěvky bych rád slyšel jejich hodnocení
Si to přibodni na nástěnku a za dva roky se zeptej.
Jen bych Tě rád varoval abys nebyl moc překvapenej - atheismus JE moje filosofie, něco co hluboce uznávám poměrně dlouhou dobu, už někdy na začátku střední když jsem se rozkoukával po světovýkladových naukách jsem se tím směrem začal orientovat a od té doby v těch názorech spíše sílím, takže... za dva roky budu nejspíše stále stejně atheistický a stále stejně přesvědčený o nutnosti společnosti odvrátit se od náboženství, jako jsem teď... stejně jako jsem o tom byl přesvědčený přede dvěma lety a jako jsem si to myslel před čtyřmi a jako jsem se o tom domníval před šesti, protože už před osmi lety mi tenhle pohled začal dávat smysl.

Nedávno jsem po sobě četl nějaká svá x let stará vyjádření v jedné své místní diskusi. Ano, ve formě jsem se posunul a mít tu možnost, tak se za to v minulosti seřvu (ne protože bych to tak cítil jako spíš protože jsem zjistil, že ta původní nefunguje tak, jak chci), nicméně obsah toho co jsem psal byl myslím docela věcně správný.

Jerson píše:
Aryo, jedna věc je pád věcí na zem. Druhá věc je temná hmota přidaná do galaxií, aby se točily správnou rychlostí, a jiné do celého vesmíru, aby se nerozepínal tak rychle. To že něco sedí výpočetně i teoreticky ještě neznamená, že to nemůže být úplná blbost. Jako éter. Nebo pohyb planet po epicyklech. Teorie se dá vymyslet ke všemu a všechno se dá nacpat do výpočtů.

Jistě, spousta věcí, co vědci vymysleli, může být a byla blbost. Vezmi si třeba "pudinkový model" atomu, nebo když už jsme u vesmíru, tak třeba klasický případ geocentrické soustavy. Všechna tehdejší technika a rozum nasvědčovali tomu, že to tak je, pak přišel Ptolemaios a prohlásil, že je to blbost a že je ve skutečnosti héliocentrická. Všechna pozorování a zkušenosti říkali, že je to blbost. Slunce přece vychází na Východě, přes den putuje po obloze a zapadá na západě. Dává to smysl. Tečka. No jo, ale pak Galileo pomocí dalekohledu dokázal, že to tak je. V tehdejší době mu za to, že říkal pravdu hrozila hranice, mluvil blbosti, nesmysly, bylo to proti zavedenému pořádku. Přece tak pochopitelnému a samozřejmému... Stejný to máš i s temnou hmotou.

Ano, temná hmota je označení hypotetické formy hmoty a její existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami. O povaze temné hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že temnou hmotu lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou "svítící" hmotou.
O existenci temné hmoty poprvé referoval už v roce 1933 švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky (což byl opravdový génius a neuvěřitelný člověk), který narazil na nesrovnalosti při studiu rotací galaxií. Pokud by neexistovala v galaxiích jiná, než pozorovatelná hmota, měla by rychlost, s níž by měly obíhat hvězdy v různých vzdálenostech od centra, zhruba odpovídat Keplerovu zákonu. Z jeho pozorování však vyplynulo, že hvězdy od určité vzdálenosti od středu galaxie obíhají mnohem rychleji, než by podle výpočtů měly. Při takové rychlosti by z galaxie měly odletět. Pozorování lze vysvětlit přítomností dodatečné hmoty, která na hvězdy působí svou gravitací, ale není vidět, protože nesvítí ani neovlivňuje světlo (a jiné elektromagnetické záření) z okolních zdrojů. Toto vysvětlení, nazývané temná hmota, je dnes vědci obecně přijímáno jako správné. Na rozdíl od temné energie (což už můžeš brát za lehce pochybnou záležitost, ale taky je tu dostatek argumentů...) není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že temná hmota přeci jen má nějaký vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru a to na polarizaci mikrovlnného pozadí...

Neříkám, že všechno kolem temné hmoty je naprosto pravdivé a jasné, může dojít ke změnám. To určitě, ale koncept jako takový zas taková blbost není.

sirien píše:
Víru zajisté. Boha? Nemyslím. Potřebují spíše nějakou životní filosofii, která by dávala jejich činům a životům hlubší morální rozměr. Potřebují nějaký koncept vlastní transcendence, ale není důvod, aby byl božský...

Tak s tímhle nemůžu nic jinýho než souhlasit. Lidi potřebují věřit. Všichni věříme. A to bez debat, kdo tvrdí, že ne, lže. Já jsem věřící. Věřim. Jsem ale také atheista. Nevylučuje se to. Víra a Bůh/bohové jsou dvě úplně odlišné věci. Bůh je imaginární kámoš pro dospělý. Berlička. Naděje, že "pak bude líp". Nic jiného. Věřim v Boha, protože věřili mý rodiče. Dává mi to naději, že mi Bůh pomůže a bude dobře. Když si potřebuju pokecat a nechci, aby to vypadalo divně, že "mluvim" k sobě a mít při tom záruku, že to nikdo neřeknu. Modlim se k Bohu a ta víra v něj mi dodá sílu. To je víra v Boha. Berlička, jednoduchá psychologická záležitost. Já jsem atheista. Nevěřím, že existuje nějaká všemocná nepopsatelná a neuchopitelná entita. Nedokážu si představit "nepopsatelnou a nepoznatelnou" bytost. A ani to nepotřebuju. Jsou jiné věci, kterým stojí za to věřit. Každý máme svoje. Já Boha nepotřebuju, přenechám jej jiným. Věřím, že to co dokážu, dokážu svým vlastním přičiněním, svou vůlí a silou. Nepotřebuju pomoc nadpřirozené entity. Mám lepší pocit z toho, že to zvládnu sama, že nejsem tak slabá, aby to za mě udělal nějaký všemocný bůh.

Až budu potřebovat nějakej manifest, tak si o něj řeknu Tobě, ale jinak to je pěkně zmateně napsaný, vyznat se v tom mi dalo práci...

Arya:
Mě zas tohle přijde jako důvod, proč já v Boha (toho křesťanského konkrétně, ale možná obecně) asi věřit ani v budoucnu moc nemůžu.
Připadá mi to jako profit. Hned u zárodku nějaké víry bych se nutně musel ptát: nevěřím jenom proto, že je to pohodlnější, než nevěřit ? Co je to pak za víru, když je to vlastně přání ?
Mno, a kolik případů víry přežije vážné pochyby už v zárodku, kdy člověk vlastně nevěří (/není si jistej) ani vlastní upřímnosti ?

...

Pipux: pokud jsi už nezlomil hůl nad tímhle topicem a čteš to tu... Nechceš zkusit založit "Bohové či žádní bohové 2" ?

Arya píše:
Já jsem atheista. Nevěřím, že existuje nějaká všemocná nepopsatelná a neuchopitelná entita. Nedokážu si představit "nepopsatelnou a nepoznatelnou" bytost. A ani to nepotřebuju. Jsou jiné věci, kterým stojí za to věřit. Každý máme svoje. Já Boha nepotřebuju, přenechám jej jiným. Věřím, že to co dokážu, dokážu svým vlastním přičiněním, svou vůlí a silou. Nepotřebuju pomoc nadpřirozené entity. Mám lepší pocit z toho, že to zvládnu sama, že nejsem tak slabá, aby to za mě udělal nějaký všemocný bůh.
Mír a lásku. A co že to hulíš?

skew píše:
pokud jsi už nezlomil hůl nad tímhle topicem
Hehehe hahaha :)
O mě nejde; spíš někteří diskutující by si měli ujasnit, o čem diskutují - je to o existenci nějakého omnipotentního čehosi, o teologii, o náboženství v praxi společností a institucí, o vědeckých metodách, o osobních zkušenostech, nebo nakonec jen prachsprostý guláš?

Alespoň zbězné prolistování něčím jako tohle by pomohlo ujasnit si pojmy ...

skew píše:
Mno, a kolik případů víry přežije vážné pochyby už v zárodku, kdy člověk vlastně nevěří (/není si jistej) ani vlastní upřímnosti ?
Augustin Aurelius, jeden z největších křesťanských myslitelů, si sám vůči sobě na základě svého prohýřeného mládí kladl stejnou otázku, takže kdo ví, co z Tebe nakonec bude :)

Arya píše:
Bůh je imaginární kámoš pro dospělý. Berlička. Naděje, že "pak bude líp". Nic jiného. Věřim v Boha, protože věřili mý rodiče. Dává mi to naději, že mi Bůh pomůže a bude dobře. Když si potřebuju pokecat a nechci, aby to vypadalo divně, že "mluvim" k sobě a mít při tom záruku, že to nikdo neřeknu. Modlim se k Bohu a ta víra v něj mi dodá sílu. To je víra v Boha. Berlička, jednoduchá psychologická záležitost.
Tohle je spíš tovje představa o tom, co je to víra v Boha, která je z nějakého tvého důvodu zobecněná a vztažená na všechny možné projevy víry v Boha.
Musím řící, že je dosti omezená, nebo předpojatá a tendenční. Dokonce ani neodpovídá křesťanskému pojetí, pokud bych to vztahoval jen na něj. Je to spíše taková neinformovaná, nebo ležérně pohodlná, bohorovní fráze.

Noir píše:
Mě přijde nejpůvabnější, že mě jakožto římskému katolíkovi, se tady nejlépe souhlasi se sirienem. IMHO všechny ty báchorky o spiritismu, opětované komunikaci s Bohy i o vědeckých aspiracích víry mi připadají poměrně nedůstojné.
Já zase překvapivě v otázkách víry souhlasím s materialistickým, pragmatickým Jersonem, diskuze je zá se plá nečekaných odhalení :-). Báchorky o spiritismu byly v debatě imho okrajové a spíše než že by je někdo vyznával, se jich někdo pouze zastal, že mají právo na to být předmětem víry jako cokoliv jiného. Nicméně do katolické víry se to opravdu poněkud nehodí s čímž souhlasím, ale to není nic překvapujícího. Do mé ostatně moc také ne (přesto to dokážu pochopit). O vědeckých aspiracích víry nevím nic (spíš o aspiracích vědy na víru :-)). Opětovná komunikace s Bohem mi spíše než jako věc nedůstojná, příjde zejména jako poměrně katolická založitost a to zejména katolická a katolickou teologií opodstatněná. Zvěstovaná někaolika podstatnými spisy a autoritami. Od Bible a evangelií, Ježíše nebo Pavla z Tarsu, po různé křesťanské učence či svaté a jejich spisy, kteří byli třeba i uznáni za učitele církve. Nikomu to samozřejmě nikdo nenutí, zvlášť ne ateistům, ale u kaotíků se to tak nějak očekává, řekl bych. Aspoň jsem měl ten dojem. Takže jsem z toho trochu zmaten. Nicméně nerad bych jako nekatolík katolíkovy předhazoval jeho vlastní teologii, přišlo by mi to poněkud na hlavu postavené a nepatřičné, takže mi nezbývá, než nad tím jen pokrčit rameny :-)

Aryo, v hodnocení tvého pohledu na víru v Boha musím souhlasit s Bajem - to že pro řadu lidí je víra v Boha berličkou, protože se k ní dostali v nějaké těžké životní situaci (a nepopírám, že šlo o lidi, u kterých jsem to čekal už předtím) ještě neznamená, že by tahle berlička musela platit pro všechny. Stejně tak jsou lidé, co se zaklínají rovnicemi, vědou (které moc nerozumí), zejména fyzikou, determinismem (na kterém skálopevně trvají a odvolávají se na vědu) a podobně. A taky podle nich dost dobře nelze soudit všechny ateisty, racionalisty, vědce, a podobně.

Takže názorově asi budu vždycky stát proti lidem, kteří přesvědčeně tvrdí "Bůh existuje, pro všechny", ale i proti těm, kteří říkají "Bůh je jen vymyšlená pitomost, konstrukt lidské mysli, zbytečnost" a podobně. Někdo má Boha jako zábradlí na rozhledně, jiný jak berličku. A neznám nikoho, kdo by s Bohem jako takovým doopravdy mluvil, nebo to o nikom nevím - a že těch věřících znám relativně dost.

K temné hmotě - ta představa dává smysl. Ale jistě víš, že to dával ve své době i éter. Ostatně mám dojem, že až za dva tisíce let najdou archeologové nějaké poznámky a modely z naší doby, budou si říkat, jací jsme byli v informačním věku pitomci - protože jsme přeci tvrdili, že hmota je malých modrých kuliček létajících kolem spojených červených a černých kuliček. A dokonce jsme uctívali boha Atomu a stavěli mu sochy (mám namysli tu skulpturu propojených koulí, teď si nemůžu vybavit, jak se jmenuje.)

Na druhou stranu je zbytečné přesvědčovat ateistu o nepravdivosti jeho názoru, zejména když zastávám tezi, že ateismus je víra, protože víra se nedá logicky vyvrátit. Čímž jsem dospěl k nezvratitelnému závěru, že podle mnou uznávaných principů se tu angažuju zbytečně, a odejdu :-)

- Jerson out -

Sirien píše:
nejzábavnější na celé té pitomosti s tím že je atheismus víra spočívá v dokonalé tautologii na které to stojí, protože v tu chvíli je na víru převrácen každý jeden náhled na svět a samotné slovo víra tím ztrácí jakoukoliv váznamovou hodnotu
Neztrácí, protože potom by jej ztraceli i termíny jako: přesvědčení, názor atd...
Proč by náhled na svět nemohl být to stejné co víra? Nebo přesvědčení, nebo názor atd...?

edit:
nejzábavnější na celé té pitomosti s tím že je křivda dojem spočívá v dokonalé tautologii na které to stojí, protože v tu chvíli je na dojem převrácen každý jeden pocit a samotné slovo dojem tím ztrácí jakoukoliv váznamovou hodnotu

Píše:
O vědeckých aspiracích víry nevím nic
Tak to jsi asi 2 milóny let pozadu. V křesťanství se tomu tuším říkalo Scholastika.

Píše:
determinismem (na kterém skálopevně trvají a odvolávají se na vědu) Jestli tady narážíš na mne, tak moje přesvědčení (víra, řekli by jste) v determinismus pramení klasické kauzalty. A vědou se budu ohánět a ta vaše kvantovka (která prý má onen determinismus vyvracet) ukázala, kdo tomu vlastně nerozumí.

Píše:
zastávám tezi, že ateismus je víra, protože víra se nedá logicky vyvrátit Názor takový můžeš mít, ale taky mi nevyvrátíš, že červený balónek je červený. Znamená to, že věřím v červený balónek?

Píše:
K temné hmotě - ta představa dává smysl. Ale jistě víš, že to dával ve své době i éter. Ostatně mám dojem, že až za dva tisíce let najdou archeologové nějaké poznámky a modely z naší doby, budou si říkat, jací jsme byli v informačním věku pitomci - protože jsme přeci tvrdili, že hmota je malých modrých kuliček létajících kolem spojených červených a černých kuliček.
To jistě, protože nebudou vědět, že i toto byl jen model pro střední školy, který se vykládá pro lepší pochopení fungování světa na molekulární úrovni a jakožto lež-dětem je pro neodborníky dostatečný.

Nejvíc legrační mi přijde to, že se tu všichni ohání křesťanstvím, ale to taky neuznává nejrůznější náboženství (zejména původní pantheony) a považuje je za stejnou kravinu, jako pomocí stejných měřítek považují atheisti za kravinu křesťanství.

Takže kdybychom stejně věřili Popol Vuhu jako Bibli (je v tom sakra rozdíl?), tak bychom si doteď mysleli, že Kicheové přišli z Tuly skrz moře. (Přičemž víme, že skrz moře nepřišli, z Tuly taky ne a Tulou zde není označována Tula, ale Chichén Itza, která byla založena před Tulou a ona bájná migrace z Tuly se ve skutečnosti odehrála na sever a ne na jich a tak Chichen Itza není kopií Tuly ale Tula kopií Chichén Itza)