1) Zapomnělo se na opravdu zásadní kulturní nerost - sůl kamennou čili NaCl. Díky soli se ve vnitrozemí Evropy začalo vůbec obchodovat, a vznikala síť cest, potažmo náznaky měst. Taková sůl nevypadá dnes nic moc, ale pytel soli byl v pravěku slušný majetek.

2) Stran kovů - starověk uznával klasickou "sedmičku" kovů, přiřazenou planetám - od středu sluneční soustavy zlato, rtuť, měď, stříbro, železo, cín, olovo.
Zlato a stříbro asi netřeba rozvádět, ale ty ostatní kovy byly užitečné a zásadní od toho starověku po celou dobu, vlastně až do současnosti. Měď a cín v podobě bronzi a mosazi vystřídalo časem železo, které je jako ta sůl - vypadá nenápadně, ale vlastně je rozhodující.

3) Málo se doceňují nepřímé efekty hornictví. Potřeba hlubších a větších štol a důlních staveb vytvářela tlak na matematiku a stavební inženýrství; v renesanci je souvislost mezi rozvojem hornictví, rybníkářství, námořnictví a astronomie, i když to není na první pohled patrné.

Před tím existovala ještě hlubší "průmyslová revoluce" 12-13 století, související s mlýny a katedrálami, a opět s hornictvím (u nás typicky stříbro; první pořádné doly.)

nejen užitečné nerosty, ale i samotná snaha je získat vedou k pokroku civilizace.