Ano, chtěl bys mít takový přehled - ale zaručeně bys nebyl schopen efektivně velet. Pohled shora (když nepočítám stromy a domy, které kromě blízkého východu překáží v satelitním pohledu u kdejakého střetu) ti vůbec neřekne, zda daný voják může vidět ně cíl. pohled z jeho kamery ti řekne ještě mnohem méně, protože je kamera fixovaná k helmě, takže většinou kouká na blbé místo, do země nebo tak, plus má proti lidským očím strašně omezený záběr. Nemůžeš ani vojákovi říct "teď se podívej na nepřítele A, ještě ousek zvedni hlavu, abych viděl, jak to tam vypadá z tvého pohledu", protože by voják taky o hlavu mohl přijít. Bude ti vadit tráva, blízké větvičky a jiné překážející věci, které voják před očima nemá.
sirien píše:
A i jako jedinec v terénu bych byl o hodně radši kdyby mi rozkazy a informace dodával velitel co není na ráně a naopak v klidu sedí za monitorem a analyzuje celkovou situaci místo toho aby se krčil někde okolo mě a hystericky přemýšlel jestli má velet nebo střílet.
Opravdu? Myslím, že bys velmi rychle změnil názor, kdybys musel veliteli vysvětlovat, že tu terén poněkud klouže, což on nemá jak zjistit, že větve a ostružiny dokážou blokovat rychlý přesun stejně účinně jako ostnatý drát, ale on je nevidí, že ti mluví do ucha a případně tě nutí odpovídat, když má držet hubu, protože ty potřebuješ slyšet, co zrovna teď dělá nepřítel nebo sám zrovna teď být zticha, protože tě komanduje nějaký kretén, který kurva není na místě a nikdo po něm nestřílí a nejde mu o život...
Proč myslíš, že moderní vojsko stále udržuje hierarchii velení a že nejen velitelé družstev, ale i čet, rot a praporů jsou přítomni na bojišti a dávají rozkazy osobně/přes vysílačku, když by to už dnes šlo zvládnout na dálku?
Tahle představa o velení shora a na dálku prostě vychází z přehledných RTS strategií, které jsou dělané tak, aby se ten zuřivý boj odehrával někde pod tebou, a přitom byl hezkybarevně přehledný a srozumitelný (a i tak občas není). Herní engine a mechaniky jsou tomu přizpůsobené - jednoduché zobrazování účinnosti a zbývajícího zdraví, rozlišení přítele a nepřítele. Ve skutečném světě dostane velitel satelitní a letecké snímky a první jeho otázka je "Na co se to vlastně díváme?", a druhá "Jsou to spojenci, nepřátelé nebo civilisté?" Nemáš jednoduchý způsob, jak přiřadit vlastním jednotkám zelenou a nepřátelským červenou barvu - ne u pozemního boje a ne v zastavené oblasti, a ne tak, aby nedocházelo k palbě do vlastních řad. Což je mrzuté, když se stane bez počítačového označení - ale když se to stane s ním, okamžitě k němu vojáci ztratí důvěru a nebudou ho chtít používat.
Už jsem několikrát psal, že projekty Land Warrior vypadají skvěle na výstavých a předváděčkách - v reálném boji je splehlivost těchto identifikátorů, displejů a zobrazovačů dost mizerná a závislá na bateriích, kterých není nikdy dost, přetěžují vojáka, překáží mu ve výhledu a v kritických situacích zabírají čas a pozornost, kterou by měl věnovat nepříteli. Ve výsledku to vede k tomu, že se (američtí) vojáci učí chápat a ovládat tohle nové hi-tech vybavení, místo toho aby se učili střílet, a už se to projevuje.
Dál tahle představa vůbec nepořítá s nepřehledným terénem a budovami, navíc železobetonovými, kde snadno se svými jednotkami ztratíš spojení. Řešení "nechodit do baráků" je dobré tak do RTS, ne do reálného boje. To samé řešení "nechodit do lesa".
Doporučuju ti, aby sis někdy na airsoftu vzal třeba jen obyčejnou vysílačku a vyzkoušel si bojovat s jejím využitím, vyzkoušel si jak vypadá spolehlivost po celodenním boji, jak moc se na ní můžeš spolehnout a tak dál. Jak s námi občas chodí skuteční vojáci, tak se jich samozřejmě ptáme, jestli mají takové problémy i v reálné situaci.
Naoki píše:
Natural Selection 2. FPS/RTS - jeden hráč si bere na starost pozici velitele a komanduje spoluhráče z ptačí perspektivy. Radím zkusit.
A já radím nedělat z FPS závěry vhodné pro reálný boj - počítačová střílečka jakkoliv detailně zpracovaná se pořád k reálnému boji nepřibližuje, a to ani v případě série Arma. (Ano, naše armáda tuhle hru nakoupila jako "bojový simulátor" - protože vojáci chtějí taky pařit na počítači a rozhodně se snáz tvrdí "my jsme trénovali na skutečný boj" u hraní Army než u hraní Quake III.) Pro srování doporučuju vyzkoušet si v přírodě skrývání a nenápadné přibližení k nepříteli a pak to samé v nějaké té počítačové hře. Pravidelně narážím na to, že některé věci jsou buď silně přestřelené, nebo naopak nedostatečné, nebo obojí najednou, jen každé v jiné míře. Jak moc odpovídá střelba z reálných zbraní nemůžu srovnávat, těmi po sobě nestřílíme.
A tohle téma bych z diskuse o Dračáku oddělil, fakt to tu bude jen plevelit.