Nejsem si jistý na 100%, ale řekl bych že ne. Houževnatost vnímám jako "Jsem moc tvrdohlavej na to, abych padl do bezvědomí" (bráno trochu s nadhledem), kdežto ztráta životů u zvířete mi přijde spíše jako "uvolní se magie, díky které jseš proměněný do jiné podoby". (nahrává tomu to, že pokud jseš ve zvířeti, máš 1 život a dostaneš 1 zranění, tak se proměníš ve svoji původní podobu a máš plný počet životů, pokud jsem ty texty pochopil správně)

Patres píše:
Zdravím, môže Půlork - druid využiť Zarytú houževnatost aj po premenení na zviera?

Ano, může. Nahrává tomu fakt, že ve Zvířecí podobě se píše:
Píše:
- Zůstanou ti prospěchy schopností tvého povolání, rasy či jiného zdroje a můžeš je používat, pokud je toho schopna nová podoba. Ale nemůžeš používat své zvláštní smysly, například vidění ve tmě, pokud daný smysl nemá tvá nová podoba.
Tím "je toho schopna nová podoba" je myšleno schopna z hediska ergonomie těla. Tj. například elfův Elfí výcvik se zbraní se zvířetem nemáš, protože zvíře není fyzicky schopno bojovat se zbraněmi. Ale např. hobitovo Štěstí nebo půlorkova schopnost Divoké útoky ti zůstávají, protože jim z hlediska fyzické ergonomie zvířete nic nebrání.

Ohledně využití Zaryté houževnatosti v podobě zvířete: Píše se v něm:
Píše:
Když ti klesnou životy na 0, ale nejsi namístě mrtvý, klesnou ti místo toho na 1. Tento rys můžeš použít znovu, až si důkladně odpočineš.

Tj. Když ti klesnou životy na 0 a ty využiješ tento rys, tak ti neklesnou na 0, ale na 1, tudíš se nenavrátíš do své původní podoby, protože ti fakticky životy klesly na 1, ne na 0.

Aegnor píše:
tak se proměníš ve svoji původní podobu a máš plný počet životů, pokud jsem ty texty pochopil správně
Máš takový počet životů, jaký jsi měl v momentu proměny ve zvíře.

Viz text ve Zvířecí podobě:
Píše:
Když se navrátíš do své normální podoby, vrátí se ti počet životů, který jsi měl před proměnou.

Ok, tak jsem se seknul, ShadoWWW má určitě pravdu.

ShadoWWW píše:
Máš takový počet životů, jaký jsi měl v momentu proměny ve zvíře.
Napsal jsem "máš plný počet životů", pak jsem na to koukal, přemýšlel jsem, že to přepíšu na "počet životů před přeměnou" a řekl si, že všichni pochopí, co jsem tím myslel. Očividně ne:-)

Zdravím a ještě jednou děkuji za odpovědi z minulého týdne, a protože pochvaly není nikdy dost, tak znovu chválím za překlad a navíc za vydání 3. části pravidel pro PJ z DMG, to pomohlo :)
Máme za sebou víkendové klání a musím říct, že systém, hlavně jeho rychlost ve vyhodnocování situací, ať už bojových či nebojových, nám sedl a celkově bylo DnD prostředí pěkným osvěžením …

Pár dotazů:

• a) Může hraničář používat brašničku na suroviny místo ingrediencí na kouzla? Přepokládám, že ano.
• b) K divoké magii, jak jsem se ptal minulý týden. Ono z té větné stavby to tak opravdu vychází i v originále, ale hrajete to tak? Já se ptal proto, že mi to přišlo pro PJ otravné. Přeci jenom máme toho na hlídání dost… On si nakonec nikdo čaroděje nevybral, ale pokud ano, řešil bych to asi hodem kostkou na „Vlnu divoké magie“ vždy a hodem kostkou (třeba taky 1 z 20) zda nastane „obnovení Přílivu chaosu“. A ať si to takto hráč určuje sám…
• c) A protože jste „zkušáci", nepřijde vám Bojovník – Šampión (Hraničář – Pán zvířat, Klerik – Doména Znalost) nemastný neslaný?

No a za mě musím říct, že jsem si „auru hustosti“ hodně oblíbil a užíval. A to ať při vícedenním trápení hrdinů, kdy jim docházeli zdroje (kostky životů), tak při soubojích, kdy jsem se nemusel tolik hlídat a posílal jsem je v klidu na nulu. V těchto okamžicích atmosféra houstla. Velký rozdíl oproti DrD, kdy ty postavy prostě umřeli a proto se to moc často nestávalo. Tady se najednou z vítězného souboje kdy nepřátelé padají, stal zoufalý boj, ve chvíli kdy jedna z postav padla a začala hrát třísetový zápas o život a družina ztratila tu sebejistou převahu (obzvláště v případě kdy padla jedna z těch, co to do té doby kosila). V tu chvíli znamenal i ten jeden druhý zbývající protivník problém. Tleskám, protože nakonec to bylo přesně naopak než jsem si myslel při čtení pravidel :)

Mějte se.

Mnauk píše:
b) K divoké magii, jak jsem se ptal minulý týden. Ono z té větné stavby to tak opravdu vychází i v originále, ale hrajete to tak? Já se ptal proto, že mi to přišlo pro PJ otravné. Přeci jenom máme toho na hlídání dost… On si nakonec nikdo čaroděje nevybral, ale pokud ano, řešil bych to asi hodem kostkou na „Vlnu divoké magie“ vždy a hodem kostkou (třeba taky 1 z 20) zda nastane „obnovení Přílivu chaosu“. A ať si to takto hráč určuje sám…

Ve středu jsem hrál čaroděje s divokou magií a ze zkušenosti:
Na první úrovni dojde k situaci, kdy se může házet na vlnu, maximálně dvakrát za den. Pokud GM ví dopředu, že je v družince čaroděj, pohlídá si to (Max. otázka - "to je trik nebo kouzlo první úrovně?"). No na druhé úrovni je to tak třikrát za den a od třetí úrovně už si to GM pamatuje a používá dle potřeby. Můj dojem z jedné hry s čarodějem:-)
(A ano, jsem si vědom toho, že vlna divoké magie má šanci obnovit slot kouzla, ale pro jednoduchost textu jsem se tuto variantu rozhodl ignorovat - příliš toho nemění)

EDIT: Ah, jsem nenapsal přímou odpověď - podle mě to pro PJ není otravné:-)
A ten návrh...nevím, hráč by měl mít co nejmenší kontrolu nad divokou magií:-)

Díky za pochvalu. :) Jsem rád, že se vám líbil překlad i hra.

K otázkám:
a) Ano, může.

b) Bohužel jsem s čarodějem ještě nehrál, hrála s ním minulou středu vedlejší skupina a hodně se jí líbil. Podrobnosti ale bohužel neznám. Na druhou stranu, klidně to vyhodnocujte podle tebou navrhovaného řešení. D&D 5e je hodně přátelské vůči domácím úpravám.

c) To záleží, jak moc tě baví si vyhrávat s pravidly na úrovni herních mechanismů. Jistá část hráčů si užívá jiné aspekty (popisy, herecké hraní za postavu), nebo naopak hráči, kteří jsou rádi součástí herní skupiny jako společenství a pravidla samotná jsou pro ně prostá nutnost. Nebo začátečníci, kteří se s pravidly teprve seznamují a chtějí si ze začátku zahrát za něco mechanicky jednoduššího. Pro ně jsou určeny tebou zmíněné varianty.

Hráči, kteří mají rádi mechanickou vrstvu hry nebo rádi taktizují v boji do hloubky, nejspíš dají přednost něčemu jinému a tyto varianty jim přijdou ploché.

EDIT: Aegnor z oné vedlejší skupiny mě předběhl. :)

Co jsem za ten rok hraní zjistil a docela mě to překvapilo, že když máš ve skupině hráče, co po čase pronikne do hloubky pravidel a dokáže si připravit i velmi nestandardní kombinaci postavy a jejích schopností, nebo nějakou zcela komplexní postavu, tak přesto mocnost dané postavy nijak viditelně nepřevyšuje mocnost i těch nejjednodušších variant postav. Může se stát, že v určité specifické situaci se mu podaří něco extra krutopřísného, ale celkově vzato z hlediska delšího rámce si všechny postavy pravidelně užívají svých pět minut slávy a jsou více méně stejně silné.

Co se týče těchto neobvyklých variant, právě nedávno jsem někde četl, že poměrně zajímavá kombinace je mnich a druid na druhé úrovni - pokud je proměněný ve zvíře, stále může využívat bojových umění (což znamená vyšší kostky zranění, od úrovně 5 teoreticky 3 útoky za kolo navíc apod), což mi přijde jako velice zajímavá varianta:-)

Extra hutná je kombinace barbara a mnicha. Kombinace Duch totemu medvěda v rámci Cesty totemového válečníka a mnichova Vyváznutí společně s přeměnou do obřího lidoopa (150 dočasných životů) dělá z postavy krutopřísného nepřítele.

Aegnor píše:
pokud je proměněný ve zvíře, stále může využívat bojových umění
víte, jak jsem říkal, že řešit boj dvěma zbraněmi jako dva útoky je hrozná hovadina? Tak se omlouvám, je to jen hovadina - tohle je hrozná hovadina :D

...co tím chci říct je, že všechny tyhle - tři - věci jsou asi cool a může bejt fakt super je hrát, ale nepřijdou mi zrovna moc vzájemně kompatibilní...

sirien: Když si pod "bojová umění" představíš judo/karate/aikido/kendó/etc, tak to je opravdu šílená hovadina:-) Ale když si "bojová umění" vezmeš jako znalost "když ho praštím sem, tak sebou švihne na zem, tohle místo je citlivý a úder do něj bude hodně bolet apod." a k tomu kontrola Či, tak už to taková hovadina není (aspoň mě to tak přijde).

Proč je hovadina řešit boj dvěma zbraněmi jako dva útoky?

Píše:
A protože jste „zkušáci", nepřijde vám Bojovník – Šampión (Hraničář – Pán zvířat, Klerik – Doména Znalost) nemastný neslaný?
Zrovna ten Šampion - fluffově je to bojovník ve skvělé fyzické kondici, co se moc neotravuje s fintama a prostě na protivníky vytrvale tlačí a okamžitě využívá kdykoli začnou polevovat. Dle mého docela ok koncept, už proto že se to projevuje i na fyzických dovednostech. Mimochodem, dost mi připomíná jak Howard líči boje v Conanovi). Mechanicky je to pak jednoduchá, ale dost efektivní postava pro začátečníky nebo hráče co chtějí řešit věci raději popisem a taktikou v herním světě než taktizováním v rámci herního systému.

Aegnor píše:
Co se týče těchto neobvyklých variant, právě nedávno jsem někde četl, že poměrně zajímavá kombinace je mnich a druid na druhé úrovni - pokud je proměněný ve zvíře, stále může využívat bojových umění (což znamená vyšší kostky zranění, od úrovně 5 teoreticky 3 útoky za kolo navíc apod), což mi přijde jako velice zajímavá varianta
Tak ne že by v té hře nešlo vymyslet lecjaké exploity, ale zrovna druidské proměny mají takový nenápadný dovětek "...if the new form is physically capable of doing so" s nevysloveným ale zřejmým "...use common sense". A fakt by mě zajímalo, jak ve zvířecí podobě aplikuješ (mnišská) bojová umění založená na lidské biomechanice. Už v podobě nějakého toho lidoopa mi to přijde hodně na hraně (a než to navrhne sirien, ne, Simon the Cyberape se nepočítá, ten je po upliftu a minimálně na jedný ilustraci se potkává s další kyberopicí, takže se dá docela dobře předpokládat, že už se učil přímo speciální gorilí kung-fu :)

Btw takový historický exkurz k "auře hustosti", co jsem teď docela náhodou objevil:
AD&D 1e o hit pointech (s. 34) píše:
...hit points represents how much damage... the character can withstand before being killed. A certain amounts of these hit points represents the actual physical punishment which can be sustained. The remainder, a significant portion of hit points at higher levels, stands for skill, luck, and/or magical factors... the majority of hit points are symbolic of combat skill, luck (bestewed by supernatural powers), and magical forces.
Takže HPčka jsou v D&D z větší části o tom jak hustá postava je minimálně od roku 1979.

Aegnor píše:
Proč je hovadina řešit boj dvěma zbraněmi jako dva útoky?
Myslím, že jsem to tu už někde podrobně popisoval, ale nemám náladu to hledat, tak to napíšu znovu :)

TLDR: protože to tak reálně naprosto nefunguje a celá ta představa vznikla v hlavách lidí co měli spoustu fantazie, ale mizerné zkušenosti



Podrobná odpověď: protože boj jako takový, obecně, není jen o zbrani kterou držíš, ale o spoustě jiných věcí a principielně vychází především z možností lidské anatomie. Útok zbraní není jen náhodný pohyb zbraní ve směru protivíka*, ale také - nebo spíš zejména - věci jako postoj, stabilita, síla, prostorová orientace a hlavně momentum pohybu. A je úplně a dokonale jedno, jestli držíš v ruce meč, sekyru, palcát, tyč nebo cokoliv jiného**

No... a lidská anatomie je hrozně omezující, stejně jako zákony fyziky. V jeden moment můžeš mít jen jeden postoj a ten může být orientovaný jen na jednoho protivníka. Co je ale mnohem horší je to, že Tvé tělo má jen jedno těžiště a jako "objekt" máš v jednu chvíli jen jedno konkrétní momentum pohybu s právě jednou orientací (vektorem). Zároveň Tvoje oči stíhají sledovat jen jeden cíl.

Je jedno, kolik máš rukou a zbraní - zda dvě, už jen jednu nebo čtyři, protože hraješ nějakého půlobra - i ten půlobr se čtyřma rukama a čtyřmi zbraněmi má jen jedno momentum, jedno těžiště, jeden postoj a jen jeden pohled****.


Výhody dual wieldingu rozhodně nejsou v možnosti kontrolovat víc nepřátel nebo hustit víc obran nebo vést útoky na víc stran (věř mi, zkoušel jsem to a i se dvěma zbraněma mi jeden sparing partner dával stejnej záhul jak s jednou). Výhody dual wieldingu jsou... no, záleží, jak zkombinuješ zbraně. Obecně existují dvě hlavní kategorie:

Dvě velké zbraně (ideálně vzájemně podobné, minimálně vahou, ideálně i typem a délkou), což je to co se tu nejspíš řeší nejvíc. Výhodou je především velmi výrazné navýšení průraznosti (v termínech DnD bonus k útoku proti AC), protože obecný vzor boje je že vedeš útoky oběma zbraněmi bud naráz (hrubší varianta) nebo ve velmi rychlém sledu (zlomek vteřiny, techničtější varianta) tak, aby zbraň co jde první smetla soupeřovu obranu (odrazila jeho blok, srazila štít...) a tou druhou jsi mohl "volně" zasáhnout.
Takový útok se velmi nepříjemně blokuje, protože evektivně musíš zastavit tutéž sílu dvakrát v jednom zlomku vteřiny, tj. musíš do toho dát víc síly, položit víc váhy... snadno Tě to zatlačí do defenzivy.
Druhá možnost je, že můžeš vést útok ze dvou úhlů. Z výše uvedených důvodů si nepředstavuj žádné skopičárny jako jeden zleva naplocho a druhý zprava zeshora úhlopříčkou nebo jeden sek a jeden bod... spíš jako jeden víc shora a druhý víc scola (znáš "mlýn"? Tak to je jen pohybovej dril, hezky to vypadá, ale snadno se to proráží, ale ty jednotlivé fragmenty toho drilu se pak dají takhle použít) nebo můžeš vést mnohem silnější protiúdery, protože můžeš jednou zbraní odvádět zbraň soupeře ze své obrany a druhou přitom útočit (na videích najdeš základní podobu tohodle jako takovou "střechu", bojovník jde proti útoku shora dvěma zbraněma zdola ze středu a nad hlavou je rozdělí - jedna odvádí útok, do druhé se vytáčí aby položil váhu těla do svého úderu).

Tak nebo tak všechny tyhle techniky vždycky cílí oběma zbraněmi stejného soupeře. Přejít od jednoho soupeři ke druhému je stejně "náročné" jako s jednou zbraní - teoreticky tam může být minimální výhoda toho, že když jdeš na nového soupeře co je na Tvé off-hand straně, tak ho máš "víc naruce", jenže v reálu to žádný zvláštní efekti nemá (stejně se musíš natočit, postavit, postoupit si... navíc většina lidí stejně intuitivně neudeří jen z off-hand, půjdou buď na svojí ruku nebo oběma naráz)


Druhá, historicky o dost častější, varianta je, že si k jedné dlouhé zbrani přidáš jednu krátkou - typická kombinace je meč a dýka. V tom případě ale stále zůstává dominance na dlouhé zbrani a krátká zbraň slouží k různým defenzivním záležitostem nebo opět protiútokům (z bloku si "převezmeš" soupeřovu zbraň dýkou abys ji odvedl stranou a udělal si místo pro úder mečem) nebo slouží jako zákeřná zbran pro úder na zkrácené vzdálenosti (mečem zaklíníš soupeře, ale narozdíl od něj máš v druhé ruce dýku, kterou ho můžeš bodnout). Do tohodle bych se nerad pouštěl nějak hloubějc, můj background je PT Kali ve skromném rozsahu, nikoliv šerm (ani moderní ani historický).


Zároveň není důvod dual wielding nějak extra moc protěžovat, protože reálně není zase až takové terno - kdyby byl, historie by ho zaznamenala v mnohem rozšířenější podobě. Zbraň a štít je mnohdy lepší kombinace, přičemž reálně to TAKÉ je dual wielding, svým způsobem, protože štít se nepoužívá jen k nastavování, ale je to velká pádná věc co máš v ruce a soupeř jím jde dost efektivně mlátit. Mat Easton na to má taky někde video kde popisuje útočné techniky štítem kdyžtak.



* Protože Tvým cílem není jen zasáhnout, ale zasáhnout a co nejvíc zranit. V reálném boji se škrábance nepočítaj a jen trochu trénovaného bojovníka - a stačí trénovaný, nemusí mít ani nějakou zocelovací kůru nebo zkušenost, jen tréninkový dril - rozhodně nerozhodí ani lehčí povrchové zranění. Popravdě v mnoha případech si takového lidé všimnou až po boji, při něm ho ani nezaregistrují. Tj. musíš skutečně zasáhnout tvrdě - o to víc, pokud má protivník nějaký armor (v reálu je v tomhle směru pro sečné zbraně otravné třeba už jen těžké zimní oblečení)

**note: odlišná situace nastává u nožů popř. jiných malých, velice rychlých a nevyzpytatelných zbraní (boxer*** popř. nějaká sci-fi/fantasy věc "tázerového" typu u níž je podstatou se soupeře dotknout atp.)

***note: mimochodem, ta největší hovadina co se s boxerem dá dělat je s ním boxovat. Reálně se používá jako jakýkoliv jiný malý pádný předmět - snažíš se jím praštit švihem, nikoliv přímým úderem.

**** ano, v momentě kdy budeš hrát nějakého pavoukovitého tvora s 8 očima a odlišným ne-savčím zpracováním zrakového vjemu které bude schopné sledovat víc objektů nebo širokou výseč pohledu naráz... tak kus z toho zmírníš. Ne všechno, ale něco jo.


Píše:
Simon the Cyberape se nepočítá
;(

add.: ještě když už sem se rozepsal zmíním jeden bullshit co se váže k dualwieldingu a to je že pro dual wielding je výhodou ambidexterita - tj. že lidé bez stranové vyhraněnosti (ani leváci, ani praváci) jsou v něm nějak lepší. Já jsem takřka čistě ambidexterní a věř mi, že to takhle nefunguje.

Dual wielding je technicky o něco náročnější než single wielding, protože potřebuješ zkoordinovat dvě zbraně naráz (efektivně se obě používají jako jedna, co má dvě části, dalo by se říct), což znamená, že musíš danou zbraní umět aspoň trochu trénovat i na off-hand, což je něco, co obvykle většina lidí moc netrénuje. Neznamená to, že musíš být na off-hand stejně efektivní, ale prostě na ní nesmíš být lama.

Ambidexterita Ti pomůže s tím naučit se na tu druhou ruku, takže se dual wielding o něco pohodlnějc učí, nicméně jakmile ho jednou nějak umíš, tak ambidexterita přestane hrát roli (opět - není to jen o zbrani, ale i o postoji, pohybu, hybnosti, těžišti, rychlosti, reflexech... to že v druhé ruce držíš zbraň rozhodně není 50% celé věci)



Mě tak napadá, že paradoxně tohle mělo DrD zpracované o dost líp, než DnD (zbraňové kombinace považovalo za specifickou odlišnou zbraň s lepšími bojovými hodnotami, což věc vystihuje mnohem líp, než "druhý útok" nebo "obrana navíc" nebo podobné nesmysly)

Boj dvěma zbraněmi je udělaný v D&D tak, jak je udělaný, protože Drizzt. :) Realita tam ustupuje do pozadí ve prospěch fikci a pohádkovosti.

Well, přemýšlel jsem, co k tomu dodat/jak vyvrátit závěr, ale nejde to:-) Jenom mi stále přijde, že tvůj přístup úplně nesedí k DnD stylově (viz ShadoWWW - realita ustupuje do pozadí ve prospěch fikci), ale to už je o osobních preferencích.
Díky za obsáhlý komentář.

Aegnor: Mě to vadí zejména popisně. Ve chvíli, kdy postava nabere schopnosti, jejichž fluff mi ve hře nedává smysl, tak se to těžko představuje / popisuje. Přitom zrovna u dual wieldingu je to zbytečnost - je to tam dané jen aby to tam bylo dané, protože elfí negr co si kompenzuje dvouma šavlema.

Úplně stejně bys mohl vzit dual wielding výhodu a přepsat jí na "double attack" s tím, že postava s touto schopností je trénovaná v tom rychle se zbavit jednoho soupeře a přenést pozornost na druhého. Dual wielding by mohl dostat prostý bonus který by cca odpovídal štítu, jen proti AC namísto k AC.

Kdo by chtěl hrát dual wieldera by si prostě vzal dvě zbraně, přičetl by si bonus a vzal by si k tomu daný feat na dodatečný útok.

Mohl bys dát dual wieldingu i větší bonus a navázat ho na feat kdybys chtěl.


Prostě je to něco, co je v realitě naprosto konrtaintuitivní a je to zbytečné, protože by to šlo zpracovat v rámci stávajícího systému mnohem elegantnějc.

sirien píše:
Úplně stejně bys mohl vzit dual wielding výhodu a přepsat jí na "double attack"

Tak ono to tak v podstatě je, protože za to platíš bonusovkou, ve které bys často mohl provést nějaký regulérní útok. Pro většinu postav jde navíc o dost omezený útok (jen lehká zbraň, nepřičítáš opravu vlastnosti ke zranění).

sirien píše:
protože by to šlo zpracovat v rámci stávajícího systému mnohem elegantnějc.
Zkusíš to? To by nemuselo být vůbec marné jako varianta. Z hlediska pravidel mě napadají tři způsoby, jak se to dá zpracovat: buď jako manévr taktika (obor bojovníka), nebo jako možnost Bojového stylu (schopnost bojovníka, hraničáře a paladina), nebo jako možnost klasického útoku, jak je to teď.

sirien píše:
Dual wielding by mohl dostat prostý bonus který by cca odpovídal štítu, jen proti AC namísto k AC.
Proč proti AC místo k AC? Respektive jak to přesně myslíš?

ShadoWWW píše:
(jen lehká zbraň, nepřičítáš bonus atributu ke zranění).
Opraveno