Z toho, co sem psal před tím, by mohl někdo nabýt dojmu, že manželství je vítězstvím patrilinearity, není tomu ovšem tak, je spousta komunit praktikující matrilinearitu a matrilokalitu, kde normálně funguje normální manželství. To, co sem popisoval u irokézů a stejné postavení bratrů/sester je pak nástavba. Manželství mladšího bratra s vdovou po starším bratrovi je taky poměrně běžné u patrilinearity (dojde k zachování investice do potomků a nedojde k dělení majetku).
Co se týče lovců-sběračů, zde je postavení různé. Jsou komunity s patrilinearitou, tak i komunity s matrilinearitou. Četl sem i názor, že dřívější názor o drtivé převaze patrilinearity byl zapříčiněn tím, že evropané prostě význam žen v historii ignorovali (což komentoval jeden africký domorodec -- jazyková skupina Bantu, když se ho ptali, proč nezmínili význam žen v jejich komunitě "Vás evropany pořád zajímal jen vliv mužů. Ženy pro vás jako by nebyly" (nebo něco v tom smyslu)).
Faktem ovšem je, že patrilinearita i matrilinearita jsou poměrně fluidní znaky a mění se poměrně rychle v závislosti na mnoha prvcích.
Matrilinearitu (a tedy dominantnější postavení žen) podporují:
Babičky -- Pro babičku je mnohem výhodnější investovat do dětí své dcery než do dětí své (snachy?). Čistě proto, že u dceřiných dětí má jisté, že to jsou její děti, kdežto u dětí u snachy to má nejisté.
Podobným způsobem funguje i první dcera, která pomáhá vychovávat své sestry a tím zvyšovat inkluzivní fitness své matky. To, že první dcera zůstává v domácnosti déle opět směřuje k matrilokalitě (k tomu mám paper o maďarských cigánech:))
Dělba práce: V momentě, kdy žena přináší mnohem více zdrojů, má větší vliv. Zejména u spousty zemědělských komunit, kdy žena má lokální semena přizpůsobená konkrétním podmínkám, technologii pěstování (tedy uzpůsobení lokálnímu mikroklimatu k maximalizaci výnosů). Zde bude nutně matrilokalita převyšovat nad patrilokalitou (v tom případě je ženina technologie i zkušenosti v nevýhodě)
Dlouhodobé odloučení:
Jak už víme z historie, každá kultura, kde se chlapi měli tendenci na delší čas vypakovat z baráku, měla silnější postavení žen. Čistě z toho důvodu, že někdo musel spravovat domácnost. Ať už jde o válku, obchod...
Určitě sem chtěl zmínit ještě spoustu věcí... ono často se hraje na podobná témata (moc dalších věcí do lidského života narvat nejde)..
Patrilinearitu podporují
Silný podíl mužů na zdrojích -- ať už lov (zde podle bohatosti/úspěšnosti průměrné kořisti, někdy je lokalita pro lov poměrně nevhodná a úlovky jsou nízké (a tak to směřuje spíše k patrilokalitě), i přesto se jedná o důležité proteiny a muži nejsou tlačeni npř. ke sběru, jako ženské; taky bych chtěl dodat, že úspěšnost lovu se řídí paretovým zákonem (spíše 30% lovců 70% kořisti, než 20:80) a že úlovek sloužil spíše jako ukázka vlivu a postavení, než "nakrmím svou rodinu", protože i sebelepší lovec někdy neulovil, úlovek se vždy rozdělil mezi komunitu), těžba cenných kovů, válka, otroctví...
Otroctví je vůbec dobrý příklad, umožňuje totální kontrolu mužů nad ženou i v momentě, kdy žena má větší podíl na zdrojích. Muž tak s každou další ženou, kterou pojme, zvyšuje svůj majetek (pracuje pro něj více žen). Spousta původně matrilokálních komunit se tímto stala patrilokálních, muž vybudoval svůj patrilokální (otrokyně bez vazeb a tedy bez "ženských spolků") klan uvnitř matrilokálního.
Nutnost větší ochrany majetku ("kráva zabila matrilokalitu"), asi i důvod, proč spousta zemědělských bojovných národů byla patrilokálních... (určitě hromada dalších věcí).
Zajímavý byl průzkum u inuitských velrybářských lodí, posádka lodi byla patrilineární. Ne nutně "příbuzná", protože za pár generací je každý příbuzný s každým, krom své nejbližší rodiny, v podstatě stejně. Jde ale o jistou "soudržnost" pomocí vztažení příbuznosti k nějakému předku. A tak jakousi větší jistotu a vzájemnou důvěru.