Vojtěch: Díky!
Sparkle píše:
Je jednodušší, aby se ten, komu ta témata nevadí, "překonal" a akceptoval, že ve hře nebudou, než aby se ten, komu ta témata vadí, "překonal" a akceptoval, že ve hře budou.
(...), tak proč vyčítat tý opačný straně, že není ochotná překonat svůj odpor k tématům rasismu. Volný čas je vzácný, nikdo není povinen se kvůli RPG "překonávat", když může rozehrát místo toho hru s jinou grupou, nebo dělat nějakou jinou aktivitu. RPG není práce, není to povinnost.
Jen jsem nadhodil pár hypotetických důvodů, co mě zrovna napadly. Z mé strany nešlo o normativní výroky a určitě jsem nikomu nic nevyčítal. V tomhle kontextu by to bylo obzvlášť pitomé, o tom žádná :)
To, co popisuješ, znamená spíš "přetrpět, dusit v sobě negativní emoce a nebýt schopný se s nimi vyrovnat".
Myslel jsem překonání ve smyslu overcome, kdy racionálně víš, že dít se daná herní situace IRL, tak je to sakra průšvih, tzn. nijak *to* nepodporuješ, ani neobdivuješ (a hlavně z toho nepodezíráš své spoluhráče).
Jenže taky naopak netrpíš nechtěným, iracionálním znechucením/depresí/whatever z pouhopouhé fikce, protože to jednoduše není reálné a fakticky se nic neděje.
A co je nejdůležitější, zvládneš z toho vydojit dobré herní situace a příběh.
Osobně se takhle snažím přistupovat ke všem tématům ve hrách, knížkách a filmech - jedno jak nekorektních. Nedokážu si představit, že bych někomu řekl:
"Ne, nesmíš se mnou hrát X, protože můj křehký útlocit".
Samozřejmě po ostatních tohle chtít nemůžu... bohužel =^.^=
Sparkle píše:
Mně přijde v pořádku, že si každý dá jasný mantinely co mu ve hře vadí a co nevadí a nepřizpůsobuje se
Fakt se vám to daří naprosto vždycky a vzájemně víte úplně o všech svých nelibostech a případných komplexech, či fobiích, takže se nemusíte nikdy sobě navzájem přizpůsobovat?
Nikdy v rámci improvizace nepřekročíte stanovené meze?
Co náhodně sebraní lidé na jednorázové hře?
Vždyť nějaké překročení něčích subjektivních mantinelů se lehce přihodí náhodou, i když se tomu člověk snaží aktivně vyhnout.
Nikdy nezapomenu na kluka, co uslyšel lakonické PEGI 12 "podřízl mu hrdlo" a zblednul z toho jako stěna. Potom z něj vylezlo, že na gymnáziu omdlel při pitvání žáby...
A když se něco podobného stane, tak v konečném důsledku je to pak jen o tom, jestli dotyční ztropí hysterickou scénu, která nikomu a ničemu neprospěje:
"Omg, hrajeme detective noir z Chicaga 50. let 20. stol., cos jako čekal?" - "Jak ten detektiv vůbec může říct slovo negr? Femme fatale? Sexuální objektifikace žen! A ty ošklivé věci z kriminálního podsvětí! Jsi nekorektní hovado! Odcházím od stolu!"
Nebo to jednorázově přejdou, "překonají se" jakožto rozumní lidé se špetkou volní schopnosti, nezprzní scénu a o přestávce se to pořeší v nejlepším případě k všeobecné spokojenosti.
Sparkle píše:
v RPG ať si každý hraje jak chce, nemusí se nikomu ospravedlňovat proč není ochoten mít v družině hráče X
Není to protimluv? :)