Argonantus píše:
zda vás to někdy vedlo k nesplnění questů, případně plnění úplně jinak, než se po váds chtělo, a tak podobně. nebo dokonce, že by v důsledku vašeho jednání děj odbočil někam úplně jinam.
Ano vedlo, aspoň u těch RPG kde aspoň chvilkama byly nějaký morální dilemata. Napadá mě Mass Effect, tam jsem se na některý questy vykašlal protože mi připadly proti srsti charakteru postavy který jsem předchozíma rozhodnutíma vytvořil.
Že by děj odboočil úplně podle přání hráče na to maj počítačový hry poněkud omezenější možnosti, což mě štvalo právě u KotORa II - celej děj hraju týpka co si myslí že co se stalo, stalo se a svoje rozhodnutí by nezměnil i kdyby mohl a na konci mi hra řekne že sebemrskačsky odletím do Unknown regions, když já chci uhánět Miru a hledat další lidi co by založili tentokrát rozumně uvažující řád Jedi.
Sethi píše:
Vím že na takovém KotOR II mě nejvíc zklamal počet náběhů na decentní romanci a nemožnost kterýkoli z nich někam dotáhnout (ostatně, to i u zbytku vztahů ke členům týmu, ta hra potřebovala tři, čtyři planety navíc a byla by dokonalá).
Přesně tak