Já to mám tak, že občas si vyberu systém, který si chci zahrát (protože mě zajímá) a to mi určí žánr a styl. Znám (aspoň povrchně) docela dost her, takže když mám chuť na nějaký konkrétní žánr, tak často tuším po čem sáhnout. A občas vím, že daný žánr nechci hrát v ničem jiném (tragický horor nebudu hrát v ničem jiném než je Ten Candles). A občas vezmu nějaký blízký systém a lehce si ho přiohnu (spíše tím, jaký důraz kladu na jaké mechaniky a kde je upozadím).

Netuším, zda jsem ti odpověděl.

Jo, a jako hráč se snažím co nejvíc následovat systém, využívat co mi nabízí a uvažovat v mantinelech toho systému (v DnD na vyšších úrovních se fakt nebudu bát skočit z hradeb, protože vím že to moje postava ustojí, v CofD to fakt zkoušet nebudu ...), pokud se s námi GM dopředu nedohodne na něčem specifickým.

Ono taky samozřejmě záleží, co znáš za systémy případně submechaniky odjinut... S univerzálním systémem, který umíš parametricky nastavit na epičtější nebo naopak survival (což já třeba neznám dost a neumím) a submechanikami hrozeb, případně nějakých frakčních vztahů... toho zahraješ docela dost.

Pak už je to jenom o tom, jestli chce ještě víc jiný feeling, který ti hodně jinej systém prostě dá. Prime time adventures budou mít prostě jiný spád i pocit, než Fate, i když budeš hrát stejný žánr :-)

Aegnor píše:
Já to mám tak, že občas si vyberu systém, který si chci zahrát (protože mě zajímá) a to mi určí žánr a styl

Zkusil sis vybrat Savaged Worlds? Ptám se proto, že by mě zajímalo, jaký žánr a styl ti to určilo. Ale i pro fate bude asi platit obdobná otázka.
To neber jako ironii, opravdu by mě to zajímalo.

Malkav: Já poslední dobou víc volím systém a podle toho žánr (zajímá mě např. Ten Candles a toho mi vyplyne horror). Nebo mě prostě zaujme combo žánru a systému (Blades). Už hodně dlouho jsem si neřekl "zkusil bych žánr X" bez toho, abych už dopředu věděl, co za systém bych k tomu hrál. Popravdě mi ten směr od systému k žánru více vyhovuje.

Každopádně kdybych chtěl hrát nějaké téma a hledal bych systém, tak by záleželo, jestli je to žánrově vhodné na nějaký systém, co už znám a mám rád (Blades, Fate), případně zda-li to není úplně ideální, ale je to dost blízko, abychom to nějak ve skupině překousali. A pokud bych zjistil, že to je moc daleko, tak bych prostě hledal vhodnější systém (samozřejmě záleží na tom, jestli by byli ostatní hráči ochotní ten jiný systém hledat, nebo bychom se třeba spokojily s nějakým ne úplně ideálním generičtějším systémem apod.).

LokiB: Ony i tyhle generičtější systémy mají zaměření. Na něco jiného použiji GURPS, na něco jiného Fate. Samozřejmě že pokud bych neměl nic jiného, než to, že chci prostě hrát Fate, tak bych prostě pátral v tom okruhu témat, na které se Fate hodí, například v knižních nebo filmových předlohách, které se mi líbí, a snažil se najít něco kompatibilního a lákavého. Ale jen, protože bych začínal s Fatem, bych nebyl úplně ztracený v tom, kde hledat námět.

Corny: tak buď konkrétní ... na co bys si vybral GURPS, na co by sis vybral fate a na co SW?

Já bych si Star wars v DnD klidně zahrál, pouze změna terminologie a nic hlubšího, jak někdo psal - půlčíky změnit na ewoky, elfy na twileky a podobně... Bylo by potřeba jen určit pravidla pro Sílu, protože to není magie. magii jako takovou bych zachoval a používaly by jí čarodějnice z Dathomiru. A byla by to paráda. A pak samozřejmě tabulka zbraní by byla trochu jiná - ale asi o dost snazší, zbrojí by stačila polovina - nějaká mandalorianská s AC 18 a podobné, a střelných zbraní by asi bylo víc, o to méně těch jednoduchých. Ale to nepovažuju za změnu systému.

Gergon: otázka je, jestli by tato úprava stačila k tomu, aby hráči měli při hře pocit, že hrají Star Wars. Někomu k tomu pocitu stačí, že postava má v ruce blaster a potkává ewoky, někdo chce, aby i schopnosti povolání tomu odpovídaly (a povolání a jejich obory z DnD pro mě moc zrovna SW zážitek negenerují), no a někdo by rád, aby i herní mechaniky byly tak nějak s SW dojmem (postava skoro každou ranou zabije stormtroopera, ale ani 20 stormtrooperů není schopno v naprosté většině případů trefit postavu, přitom ale postavy mají pocit nebezpeční, atd)

Na Sílu by se dalo použít třeba psionictví :) však ono s tím tak nějak prapůvodně souviselo.

Bych jenom navázal na Lokiho, když psal, že "někomu stačí".

Moje zkušenost je taková, že systém má na mou hru vliv poměrně velký. Nejenom (přefluffovanými) hračkami a schopnostmi, co můžu použít, ale i celkový feeling, specifika settingu atd. Prostě na systému záleží. Pak jsou naopak pro mě důležité části herního zážitku, které si přenáším ze hry do hry a tím fakticky ty hry asi deformuju - to je zejména psychologie mého hraní atd. O tom už jsem taky psal.

Ale abych se vrátil k věci: Je to strašně individuální. Máme v partě hráče, který ať hraje cokoliv, hraje to vždycky stejně. Jeho ochota podřídit se geniu loci je (asi o tom ani neví) minimální, jeho prostě určitý styl baví. A i u ostatních hráčů je to různé. Když hrajete v partě jen omezené množství her, nebo jsou typově stejné, tak to tak nevynikne.

LokiB píše:
postava skoro každou ranou zabije stormtroopera, ale ani 20 stormtrooperů není schopno v naprosté většině případů trefit postavu, přitom ale postavy mají pocit nebezpeční, atd

Tohle je trošku argumentační faul :) Podobné klišé můžeš vidět v jakémkoliv filmu z různých období :)
Ale ve skutečnosti jsi mě zaujal tím, že by pravidla měla obsahovat něco, co dává více SW feeling. Co si pod tím konkrétně mám představit, můžeš dát nějaký příklad? A teď nemyslím zrovna pravidla pro Sílu.

Malkave, třeba archetypálnost SW. SW nejsou hrou o složité meziplanetární ekonomice a hlubokých a komplexních morálních šedých zónách. Jsou to jednoduché akční příběhy z exotických prostředí strukturou podobné pohádkám.

EDIT: A přesto to sám porušuju :)

malkav: no ale právě to, že v Star Wars universu je zcela běžné a OČEKÁVANÉ, že bitky se stormtroopry nemají žádný dopad do "zranění" postav, zatímco postavy je kosí po desítkách, tak hráči tak nějak očekávají, že při hraní SW to bude stejné.

SW je prostě filmovější hraní, které DnD umí zprostředkovat asi jen těžkopádně, pokud vůbec. Budeš se muset snažit životy vykládat nějak abstraktněji, ale ani tak to nebude "ono".

Vezmi si třeba ikonickou scénu z SW1 - Luke je s princeznou zaseknutý u dveří, ostřeluje ho řada strormtrooperů ... nikdo je netrefí, spíše jim jen "přidělávají starosti" ... ale to Luke ani princezna "nevědí", nemohou se na to "spolehnout".
Zatímco v DnD ti za troopera padne kritikáč za 2/3 "životů postavy", a nemáš jak se tomu vyhnout. Co s tím? budeš tomu říkat "Luke je nyní velmi ve stresu"? Ale zároveň ty samé životy budou znamenat, že stormtroopěři budou padat jako mouchy mrtví? Hmmm ....

Jakože o tohle budeš spíš "zakopávat", než že by ti v tom DnD pomáhalo.

Budeš do toho nějak implementovat plot imunity? Nevím, ani tak to nebude jak "filmy", pocit z toho moc SW nebude, když ti nestačí ti ewokové a blastery.

LokiB píše:
Zatímco v DnD ti za troopera padne kritikáč za 2/3 "životů postavy"

Zrovna v DnD tohle jde udělat snadno, dej postavám vysokou úroveň a stormtrooperům první.

York: zkoušel jsi to? Jako jestli si seš jistý, že to takto bude fungovat. Možné to je, nezkoušel jsem.
postava "něco jako Luka" bude startovat na 15. úrovni, i když je to jinak přeci jen "nováček". Dostaneš tam pak ten progres, kterým přes filmy prochází?

LokiB píše:
Co s tím?
No jednoduše budeš Body výdrže používat jak se mají, ukazatel toho, kolik vydržíš, než tě to složí. Postavy jich mají hodně, tak je trropři jen tak nesloží, ale trropři málo, tak je složí kde co.

LokiB: Aha, pak tedy nikdy nechci hrát SW :D Jako vážně jsem nad tímto efektem nikdy neuvažoval, že má být jednou z podstat hry, spíš jsem to měl za filmovou hru na efekt, kdy zastřelením hlavní postavy na začátku ději jaksi moc neprospěje.
Jako že hraní v SW světě bych se nebránil, i by mě to zajímalo. Ale fakt od té hry nečekám, že si stoupnu do dveří a rozstřílím rotu stormtrooperů a oni mě netrefí.

Log: Postavy na první úrovni mají hodně životů?

malkav píše:
Jako že hraní v SW světě bych se nebránil, i by mě to zajímalo. Ale fakt od té hry nečekám, že si stoupnu do dveří a rozstřílím rotu stormtrooperů a oni mě netrefí.

Imho je hraní SW právě zaměřeno na něco jiného, než fantasy boje v DND. Troopeři nejsou pro postavy smrtelným ohrožením, narozdíl od skřetů v DND. Jsou spíše "komplikací" ... zesložiťují postavám dosažení cíle, který zrovna mají. Postavy před nimi utíkají, schovávají se, někdy se i vzdávají ... ale když dojde na boj, není to boj rovného s rovným.

Když dáš postavám hodně životů, jak navrhuje Log, tak tím zničíš celkový DOJEM, že i Han může umřít jedním zásahem blasteru ... postava si to určitě myslí, nemá pocit, že je troopery nepřemožitelná.

LokiB píše:
ostava "něco jako Luka" bude startovat na 15. úrovni, i když je to jinak přeci jen "nováček". Dostaneš tam pak ten progres, kterým přes filmy prochází?

Luke může klidně začínat na první úrovni, ale nebude se na ní prát se stormtrooperama - to ostatně nedělal ani ve filmech. Ta čůza z novejch "star wars" ale samozřejmě začíná na třicátý úrovni.

Když už si tak offtopicujem o SW, tak Sirien v úvodu Fate: SW napsal, jak hrát SW. Fate se to netýká, spiš je to shrnutí stylizace hry podle jeho pohledu:
http://fatesrd.d20.cz/fate-star-wars/3-jak-hrat-star-wars.html

A rady jako buďte heroičtí. buďte dramatičtí s postavou na první úrovni moc nepůjde držet.

Tohle asi v DnD jentak dosáhnout nepůjde:
"Ve Star Wars se vašim postavám, až na jedinou výjimku uvedenou dále, v dílčích věcech vždy daří. Na poslední chvíli, tak tak, ale přesto daří. Ve Star Wars neminete výstřelem. Ve Star Wars droid neuhne vašemu světelnému meči. Ve Star Wars vždy zvládnete odrazit výstřel z blasteru.

Když mají vaše postavy ve Star Wars selhat, je to kvůli tomu, že i když se jim daří, tak toho je na ně prostě příliš. Víc nepřátel, než zvládnete postřílet blasterem, víc droidů, než stihnete rozsekat, příliš mnoho výstřelů na to, abyste odrazili všechny. Vaším nepřítelem není to, že něco neumíte (a čert vem, že to nemáte na kartě postavy - ve Star Wars každý ví, jak střílet z blasteru a každý umí (trochu) pilotovat... jistě, jen Jango Fett umí střílet tak rychle a dobře, že rozstřílí i Jediho, jen Anakin umí přistát s rozstřílenou polovinou řítícího se křižníku, ale to už je jiný level). Vaším problémem není kvalita opozice (tedy to, že proti vám stojí člen elitního stormtroopřího komanda a ne jen běžný voják) ale kvantita vaší opozice (to, že proti vám stojí celá jednotka takových)."

LokiB píše:
SW je prostě filmovější hraní, které DnD umí zprostředkovat asi jen těžkopádně
pls. Pravidla pro miniony (honě rozšířená ve 4e), pravidla pro Skupiny (původem ze SWSE, což je Star Wars powered by DnD 3.5(+)e), naprosto super easy.

Ano, zkoušel sem to, ano, funguje to.

(Yorkovo řešení naopak nefunguje, protože totálně zbordelí systém úrovní a jeho význam a je to popravdě naprosto nesmyslný přístup jak s tím systémem pracovat, protože používá nástroje co sou určený pro něco úplně jinýho než o co se York snaží).


EDIT: jinak teda možná byste si mohli ten systém trochu nastudovat než začnete všichni tvrdit co všechno v něm nejde.