Šaman píše:
rozdávání volných vyvolání na aspekty postavy je naopak kontraproduktivní.
Já myslim, že tohle nejde takhle paušálně říct, protože existují situace, kdy to naopak bude dávat smysl a bude to dobrý řešení.
To co píšeš je asi obecný "good practice", určitě, takže nic proti tomu to lidem radit, naopak, ale nedělal bych to tak kategoricky.
Může to dávat smysl jak simulačně, tak dramaticky.
Simulačně si třeba představ situaci, kdy něčí aspekt skutečně září a mlátí do očí. Postava se přirozeně dostane do situace, která působí jakoby navazovala na CA, (který se ale neodehrálo) - v podstatě to je stejná logika jako se "zpětnými vynuceními", jen v opačném gardu. Například postavy narazí na nějakou vojenskou jednotku průzkumníků, která má jen nějaké obecné rozkazy a kterou by potřebovaly k něčemu přimět a jedna z postav je náhodou vyšší důstojník (popř. šlechtic atp) daného vojska a shodou okolností je zrovna v plný uniformě, s insigniema a se všim. V tu chvíli dává smysl dát téhle postavě volňásek, protože její převaha je v danou chvíli zjevná (je to jakoby hráč předtím zahrál "CA" typu "voháknu se abych na ně udělal a podtrhnul sem svý postavení", jen tahle akce napřímo nezazněla, ale ta situace je obdobná).
To není typická situace. Kdyby byla daná postava zašpiněná a otrhaná z předchozího dění, nebo kdyby jednotka měla nějakou vlastní zadanou misi a hráči by je museli přesvědčit že mají zahodit stávající rozkazy a přijmout jejich, nebo kdyby jednotka sama měla přítomnýho vlastního důstojníka atd., tak by ta převaha tak velká nebyla a volňásek by se nekonal - hráč by měl pořád možnost dělat CA a pálit fate pointy, ale nezářil by hned z kraje.
Dramaticky si třeba představ, že máš třeba 6 hodinovou session, 4 hodiny sou už odehraný a bylo to třeba celý hodně bojový (nebo naopak nebojový) a ze 4 hráčů dostávali spotlight jen 3 z nich. V tu chvíli nastane scéna, která se může opět odehrávat bojově (nebo opět nebojově), což by už bylo monotónní a opět by to poslalo do popředí ty tři postavy co měly spotlight až doteď. V tu chvíli můžeš dát volňásek té 4. postavě na nějaký diplomatický aspekt (popř. naopak na bojový), abys a) trochu zmoderoval pestrost hry a trochu to nasměroval do "změny tempa" a b) abys dal víc prostoru hráči, kterej tuhle session zatim moc nezazářil.
Obojí sou případy, kdy by mi dání volňásku přišlo naprosto legitimní a nepřijde mi, že by to vytvářelo nějakej problém nebo nerovnováhu (v druhém případě spíš naopak). Samozřejmě pořád platí, že jak už sme oba zmínili to může být dvousečnej postup a je potřeba s tím zacházet trochu s rozvahou a uvědomněle (resp. cíleně - tj. ne to házet okolo kdykoliv kdekoliv ad hoc, ale mít trochu rozmyšlené proč to dělám a že se mi to teď fakt hodí).
Opět bych poukázal na to, že tohle řešení už má předlohu ve vanilla pravidlech - v rámečku o rychlém řešení zbraní a zbrojí, kdy v konfliktu předáš volňásky té straně, která je líp / vhodnějc vyzbrojená. Teoreticky bys taky mohl říct "tak si na ty zbraně maj udělat CA", ale v danou chvíli se prostě víc hodí vystihnout tu převahu rovnou a "natvrdo" hned z kraje scény.
Šaman píše:
Aspekt Lovec čarodějnic s probouzením magicky uspaných souvisí jen volně.
eh. To fakt nejde říct, hrozně záleží na settingu, povaze magie a obsahu toho aspektu. Pokud v daném světě je lovec čarodějnic něco jako inkvizitor a náplní jeho činnosti sou i věci jako exorcismy, snímání kleteb atp., tak to souvisí naprosto dokonale. Pokud v daném světě není magie "astrální", ale "přirozená" (jakože součást světa, nikoliv něco zvenku), tak lovec čarodějnic může mít vědomosti o přirozeném způsobu, jak kouzlo nějakého typu oslabit (např. ví, že uspávací kouzla jsou noční magie, takže silné světlo dopadající na subjekt je oslabí a tudíž ví, že nemá smysl dotyčným cloumat a polejvat ho vodou, ale např. ho dát před ohniště a pomocí nějakého zrcadla ho co nejvíc osvětlovat...)