Příklad tvorby postav
Skupina pěti hráčů, Karel, Lucie, Tomáš, Monika a Denisa, se sejde ke hře. Denisa má nápad na zajímavé podzemní dobrodružství a nabídne se tedy, že bude dělat Vypravěčku. Hráčům řekne:

„Postavy si udělejte, jaké chcete. Začneme setkáním v hostinci, kam jeden z vás přinese mapu k pokladu a nabídne ostatním účast na výpravě.“

Ostatní hráči s tím souhlasí a pustí se tedy do tvorby svých postav. Dohodnou se, že by v družině měla být pokud možno všechna povolání – jsou přesně čtyři, takže to akorát vychází.

Karel začne: „Rád bych hrál učedníka starého čaroděje, který nedávno zmizel při jednom magickém experimentu. Mým cílem by mohlo být vypátrat, co se mu stalo, a pokud možno ho přivést zpět.“

Denisa odpoví: „To by šlo, dokonce se mi to docela hodí k tomu, co mám rozmyšlené. Mapu bys mohl mít ty – našel jsi ji mezi zápisky svého mistra, když jsi zkoumal síň, kde prováděl svůj experiment.“

„To dává smysl“, souhlasí Karel.

„Já bych si ráda zahrála kněžku,“ přidá se Lucie. „Asi by to mohla být novicka v nějakém chrámu, zasvěceném nejlépe nějaké patronce léčitelů.“

„Proč by se novicka vydala na výpravu za pokladem?“ zeptá se Denisa.

„Mohla bych se třeba znát s Karlovou postavou a chtít mu pomoci,“ navrhne Lucie.

„Nejsem proti,“ souhlasí Karel.

„Máš rozmyšlená božstva?“ zeptá se Lucie vypravěčky.

„Ještě ne,“ odpoví Denisa. „Chceš si vymyslet jméno pro bohyni léčitelství?“

„Mohla by se jmenovat Euriké,“ navrhne Lucie.

Denisa s návrhem souhlasí a ani ostatní nemají nic proti. Další bohy ale zatím nevymýšlejí, počkají s tím, až to bude ve hře skutečně potřeba.

„A co vy, máte nějaký nápad na postavu?“ obrátí se Denisa na zbylé dva hráče.

„Já bych si rád zahrál trpasličího archeologa,“ oznámí Tomáš. Proč se přidám k výpravě za pokladem je vcelku zřejmé.

„Takže budeš dobrodruh, nebo válečník?“ zeptá se Monika, poslední hráčka, která zatím nemá vybranou postavu.

„Asi spíš dobrodruh,“ odpoví Tomáš. „Měl bych umět hledat pasti a takové věci a k tomu se víc hodí dobrodruh.“

„Dobře, tak já si zahraju elfí šermířku,“ prohlásí Monika. „K výpravě se přidám za podíl na pokladu a také proto, že se nudím a těším se na trochu vzrušení.“

„Prima, to vypadá na zajímavou družinu,“ konstatuje vypravěčka Denisa. Můžete se pustit do výběru vlastností, schopností a výbavy.

Mandor, člověk kouzelník
Karlova postava bude člověk kouzelník jménem Mandor. Nejdůležitější vlastností je pro kouzelníky Inteligence, Karel k ní tedy přidělí jednu ze dvou trojek. Představuje si Mandora jako hubeného zamlklého učence, který si ale dobře všímá toho, co se kolem něj děje. Vlastnosti mu tedy přidělí následující:

Fyzička 1
Obratnost 2
Vnímání 3
Inteligence 3
Charisma 2

K postavě se mu celkem hodí výbava potulného učence – Mandor se vydává na cesty hledat svého mistra a jeho kniha bude jednoznačně knihou kouzel, ze které bude v jeho nepřítomnosti studovat.
K odbornostem daným povoláním se rozhodne naučit se schopnost Telepatický vzkaz a kouzla Telekinetický ráz a Světlo. Útočné kouzlo se zatím žádné nenaučí – od bojování budou v družině jiní. Jeho odbornosti, schopnosti a kouzla jsou tedy následující:

Odbornosti:
Meditační rituál
Vycítění magie

Schopnosti:
Sesílání kouzelnických kouzel
Telepatický vzkaz

Kouzla:
Telekinetický ráz
Světlo

Při výpočtu útočných a obranných čísel s nožem a holí si musí započítat postih -2 (do útoku i do obrany) za to, že nemá příslušné odbornosti. Jeho útočná a obranná čísla jsou tedy následující:

Hůl: ÚČ 2/0, OČ 2
Nůž: ÚČ 1/0, OČ 0
Telekinetický ráz: OČ 3
Úhyb: OČ 2

Zbroj žádnou nemá. Díky tomu má sice KZ i pokrytí nula, ale nebude mít postih při kouzlení.

Mara, lidská kněžka
Lucie si svou postavu, novicku Maru z chrámu bohyně Euriké, představuje jako sice mírnou a dobrosrdečnou, ale v případě potřeby ráznou mladou ženu. Není zrovna štíhlá a obratná, zato ránu má pořádnou – síla jí určitě nechybí a fyzické námaze se nevyhýbá. Mařiny vlastnosti budou:

Fyzička 3
Obratnost 1
Vnímání 2
Inteligence 2
Charisma 3

Lucie zvolí výbavu neústupného ochránce – Mara svou nabídku pomoci při hledání Mandorova mistra myslí skutečně vážně a přestože se nikdy bojovat neučila, předpoklady na to má a rozhodně nedopustí, aby se tomu vyhublému čahounovi snad něco stalo. Rozhodne se, že se se zbraní naučí zacházet, hned jak k tomu bude mít příležitost.
Kromě odborností a schopností daných povoláním bude mít odbornost Léčitelství a bylinkářství a kouzla Léčivý dotyk a Utišení bolesti. Je to přece jen hlavně léčitelka a hráčka navíc nepochybuje, že se tyto schopnosti budou na výpravě hodit. Její odbornosti, schopnosti a kouzla jsou tedy následující:

Odbornosti:
Léčitelství a bylinkářství
Jednání

Schopnosti:
Sesílání kněžských kouzel
Meditační rituál

Kouzla:
Léčivý dotyk
Utišení bolesti

Při výpočtu útočných a obranných čísel s kladivem a nožem si musí započítat postih -2 (do útoku i do obrany) za to, že nemá příslušné odbornosti. Její útočná a obranná čísla jsou tedy následující:

Kladivo: ÚČ 1/+5, OČ 1
Nůž: ÚČ 0/0, OČ 0
Úhyb: OČ 1

Její vycpávaná zbroj má kvalitu 3 a pokrytí 1 a když ji bude mít oblečenou, bude si muset počítat postih -1 k hodům na seslání kouzel.

Dorin, trpasličí dobrodruh
Tomáš chce hrát vzdělaného trpaslíka, milovníka dobrého piva a zkušeného lovce pokladů. Určitě to nebude žádný městský povaleč, proto mu dá Fyzičku 2. Jeho hlavní vlastnosti budou Obratnost a Vnímání, ty bude při průzkumu tajemných hrobek potřebovat nejvíce. Inteligenci chce mít také alespoň na dvojce, což znamená, že bude mít jedničkové Charisma – Dorin tedy nebude moc dobrý v jednání s ostatními, ale to beztak není jeho hlavní parketa. Vlastnosti tedy bude mít následující:

Fyzička 2
Obratnost 3
Vnímání 3
Inteligence 2
Charisma 1

Po stránce výbavy Tomášovi okamžitě padne zrak na lovce pokladů.
K odbornostem daným povoláním se rozhodne naučit se Lehké vrhací zbraně. Z ostatních schopností a odborností u dobrodruha se mu žádná vyloženě nehodí ke konceptu postavy, zato by ale chtěl mít Moudrost starých knih, což bude dobře vyjadřovat to, že je Dorin vzdělaný a zajímá se o archeologii. Jelikož jde ale o odbornost jiného povolání, bude si ji počítat jako dvě vlastní odbornosti a tím svůj limit vyčerpá. Jeho odbornosti jsou tedy následující:

Odbornosti:
Lehké zbraně pro boj zblízka
Líčení a odstraňování pastí, páčení zámků
Hledání
Lehké vrhací zbraně
Moudrost starých knih

Dýka je lehká zbraň, vztahuje se tedy na ni odbornost Lehké zbraně pro boj zblízka a kvůli vrhacím nožům si bral odbornost Lehké vrhací zbraně, se všemi svými zbraněmi tedy bude bojovat bez postihu. Jeho útočná a obranná čísla jsou:

Dýka: ÚČ 5/0, OČ 3
Vrhací nůž: ÚČ 4/+2, dostřel 8 (x2)
Úhyb: OČ 3

Zbroj žádnou nemá.

Elethiel, elfí válečnice
Monika chce hrát krásnou a mrštnou elfí šermířku. Charisma sice nezahrnuje vzhled, takže by Elethiel mohla být pohledná, i když bude mít nízké Charisma, Monika však chce, aby uměla být středem pozornosti svým šarmem a vytříbeným chováním, proto ji dá Charisma 3. Její druhá trojková vlastnost bude jednoznačně Obratnost, tu bude jako šermířka potřebovat nejvíce. Její vlastnosti budou:

Fyzička 2
Obratnost 3
Vnímání 1
Inteligence 2
Charisma 3

Žádná z připravených variant výbavy válečníka Monice nevyhovuje, takže si vybere vlastní. Pořídí honosné oblečení za 10 zl a k tomu za zlaťák ještě obyčejné šaty – ve svých společenských šatech Elethiel určitě nepůjde bojovat. Ze zbraní zvolí dýku a rapír, dohromady za 5 zl a 6 st. Ráda by nosila koženou zbroj, ze svých 20 zl už ale utratila 16 zl a 6st, takže pořídí jen vycpávanou kazajku. V hotovosti jí zbude jen 1 zlatý a 4 stříbrné.
Kromě odborností a schopností daných povoláním se naučí Jednání, Lehké vrhací zbraně a schopnost Útok na dva cíle. Její odbornosti a schopnosti tedy jsou:

Odbornosti:
Těžké zbraně pro boj zblízka
Lehké zbraně pro boj zblízka
Střelné zbraně
Lehké vrhací zbraně
Jednání

Schopnosti:
Útok na dva cíle

Jako válečnice má odbornosti na boj zblízka a navíc se naučila i lehké vrhací zbraně, takže může v případě potřeby bez postihu vrhat dýkou. Její útočná a obranná čísla jsou:

Rapír: ÚČ 5/+1, OČ 4
Dýka: ÚČ 5/0, OČ 3
Rapír a dýka: ÚČ 6/+1, OČ 4
Vrh dýkou: ÚČ 4/+2, dostřel 8 (x2)
Úhyb: OČ 3

Její vycpávaná zbroj má kvalitu 3 a pokrytí 1.

Asi budu opravdu muset do nových příspěvků dávat nějakou provokativní větu. Takhle nepoznám, jestli to někdo četl ;-)

Ale jo, někdo to četl určitě. Jen nemám potřebu komentovat.

Ok. To je, předpokládám, v zásadě dobré znamení ;)

Jak se AGTNAN hraje
Vlastní hra nejvíce ze všeho připomíná ochotnické divadlo. Vy, hráči, jste ale zároveň herci a diváky, cílem hry je bavit se vzájemně. Vypravěč nehraje žádnou konkrétní roli, místo toho funguje trochu jako režisér a moderátor a občas také jako herec různých epizodních rolí.

Začátek hry
Denisa:
„Hra začíná v hostinci U zlomeného kola. Je to největší budova v malém, provinčním městečku, výhodně položeném na důležité obchodní stezce. Dole v lokále je docela plno, ale stále jsou ještě volná místa u stolů. Jste tu všichni – je na vás, z jakých důvodů a co tu děláte. Mandor má u sebe mapu, kterou našel v pracovně svého zmizelého mistra.“

Lucie:
„Mara je určitě u stolu s Mandorem, chce mu přece pomoct.“

Denisa:
„Dobře, co ostatní?“

V tomto krátkém příkladu hráči ještě nezačali hrát své postavy, Vypravěčka pouze uvedla první scénu a Lucie doplnila, kde se nachází její a Karlova postava. Poslední větou Denisa předala slovo hráčům – mohla by sice rovnou popsat, jak se družina dala dohromady, ale raději nechá hráče, ať setkání odehrají.

Karel:
„Dobrá. Rozhlédnu se po lokále a řeknu Maře: Rád bych sehnal ještě nějakou pomoc. Co myslíš, koho bychom měli oslovit?“

Lucie:
„Když zamáváš mapou a zakřičíš, že hledáš parťáky na výpravu za pokladem, tak se určitě někdo ozve, ale neřekla bych, že to budou typy, o které stojíme. Možná bude lepší oslovit někoho přímo.“
A k Vypravěčce dodá: „Rozhlédnu se po lokálu a hledám někoho vybaveného na nebezpečnou výbavu.“

Denisa:
„Asi tak půlka osazenstva jsou místní štamgasti, ti s sebou určitě zbraně nemají. Dál tu jsou zřejmě dvě skupiny strážců obchodních karavan, sedí vždy u jednoho stolu, chlastají pivo a hlasitě se baví. No a pak jsou tady dva jednotlivci...“ přeruší větu a kývne na zbylé dva hráče.

Tomáš:
„No, já určitě sedím u piva, ideálně ne sám. Je tu někdo, ke komu jsem mohl přisednout?“

Denisa:
„Jak jsem říkala, ty dvě skupiny strážců karavan, případně místní. Je to na tobě.“

Tomáš:
„Tak možná radši s místními, se žoldáky si asi moc rozumět nebudu. Pozvu je na jednu rundu, třeba se od nich dozvím čerstvé novinky.“

Denisa:
„Dobře, sedíš u stolu se dvěma řemeslníky. Novinek mají spoustu, ale pochybuju, že tě zajímá, kdo se tu s kým seznámil či rozešel...“

Tomáš:
„To mě asi opravdu nezajímá. Ale tak aspoň mám s kým popít.“
A k Lucii dodá: „U jednoho stolu vidíš trpaslíka, který očividně není místní, na sobě má kvalitní cestovní šaty. Kromě dýky u pasu nemá žádné zbraně.“

Monika:
„Možná bude lepší, když vejdu do lokálu až za chvíli. Za téhle situace bych si totiž asi přisedla k žoldákům.“

Denisa:
„Asi máš pravdu. Dobře, zatím tu tedy Elethiel není.“

Lucie:
„Dýka sice není zrovna zbraň, kterou bych si já vzala na takovouhle výpravu, ale žoldáci už kontrakt mají a nikdo jiný vhodný v lokále není. Půjdu si promluvit s trpaslíkem.
Ehm, omlouvám, se, že ruším. Hledáme parťáky na výpravu, neměl byste čistě náhodou o něco takového zájem?“

Tomáš:
„No, to záleží. Musel bych o tom vědět víc.

Lucie:
„To se rozumí. Můžeme to probrat u našeho stolu?“

Tomáš:
„Určitě.“
Obrátím se na svoje dva stávající společníky: Jestli mě omluvíte, pánové...“

Denisa (trochu sníží hlas, protože mluví za jednoho z řemeslníků):
„Jasně, kámo. Dobře se s tebou povídá. Stav se zas někdy, zachlastáme.“

Tomáš:
„Přikývnu a zvednu se. Korbel si beru s sebou.“

Proč hráči jednají tak, jak jednají? Všichni totiž vědí, že účelem první scény je dát družinu dohromady. Mara s Mandorem by se sice mohli klidně rozhodnout, že vyrazí pátrat sami, ale to by si pak zbylí dva hráči vůbec nezahráli.
V průběhu hry je často žádoucí dělat rozhodnutí, která vedou k tomu, že skupina drží při sobě a spolupracuje, přestože by se třeba postava mohla rozhodnout i jinak. Je dobré myslet na to, že cílem hry je společně se bavit, a když se každá postava rozuteče někam jinam, Vypravěč se vám bude muset věnovat na přeskáčku a ostatní hráči budou vždycky muset čekat, aniž by jejich postavy mohly zasáhnout.

V tomto příkladu se vyskytují dva druhy přímé řeči. Kurzíva představuje to, co říkají postavy. Obyčejné písmo je to, co říká hráč, ale nikoliv ústy své postavy. Obvykle bývá zřejmé, zda hráč zrovna mluví za sebe, nebo za svou postavu, pokud má ale někdo u stolu pochybnosti, měl by požádat o upřesnění.

Tomáš:
„Mám chuť na pivo.“

Denisa:
„To říká postava nebo hráč?“

Proč je to důležité rozlišovat? Hráči mají občas tendenci komentovat situaci. Například při audienci u knížete může hráč na základě Vypravěčova popisu poznamenat, že je kníže pěknej morous. V takové situaci je ovšem velký rozdíl, jestli to říká postava nahlas, nebo jestli to byl hráčův komentář k situaci a jeho postava si to možná v duchu pomyslela. Vypravěč by se měl hráče zeptat, jak to myslel, před tím, než z toho vyvodí důsledky a popíše například, jak se na postavu vrhají stráže.
Žádost o upřesnění je důležitý herní postup i v jiných situacích. Vypravěč by nikdy neměl předpokládat, co postava dělá nebo nedělá, vždy by si to měl u hráče ověřit. Když hráč něco vysloveně nezmíní, tak to ještě neznamená, že to postava nedělá.

Denisa:
„Dáváš si nějak zvlášť pozor, když večer odcházíš z hospody?“

Tomáš:
„Určitě ne, jsem úplně namol.“

Teprve až když to hráč potvrdí, může Vypravěčka oznámit případný překvapivý útok. Je sice pravděpodobné, že si postava po večeru stráveném v hospodě pozor dávat nebude, ale postava k tomu může mít nějaký zvláštní důvod – třeba si je vědoma, že ji někdo sleduje, a proto odejde zadním vchodem a s maximální opatrností, i když toho dost vypila. Hráč by samozřejmě měl být férový a rozhodnout se podle toho, co v dané herní situaci dává největší smysl – je sice v principu možné hrát postavu, která nikdy neudělá žádnou chybu, ale chybovat je lidské a při hře z toho pak mohou vznikat zajímavé situace.

Vraťme se ale zpět k situaci v hospodě:

Denisa:
„Moniko? Teď je zrovna vhodná chvíle, aby se Elethiel přidala.“

Monika:
„Máš pravdu. Vejdu dovnitř, upravím si vlasy a znuděně se rozhlédnu.“

Denisa:
„Co máš na sobě, svoje honosné šaty?“

Monika:
„V takovéhle putyce? To určitě ne. Mám svoje cestovní šaty, zbroj a u pasu rapír a dýku. Při cestování je určitě pohodlnější mít zbroj oblečenou, než se s ní tahat na zádech.“

Denisa:
„To máš pravdu.“
A k ostatním dodá: „Jejího příchodu jste si nemohli nevšimnout, postupně se k ní obrátily hlavy všech mužů v místnosti. Jeden z místních dokonce uznale hvízdnul.
A přesně tímhle pohledem ho určitě Elethiel zpražila, nepletu se?,“ dodává poté, co se na ni Monika opovrživě pohlédne.

Monika:
„To teda!“

Lucie:
„Mě zaujala hlavně její výzbroj. Zamávám na ni Mandorovou mapou a pokynu jí, aby se přidala k nám.“

Monika:
„Sice asi takhle na dálku nepoznám, co na tom papíru je, ale určitě mě to zaujalo. Půjdu si k nim přisednout.
Copak to tu máte? zeptám se, až dojdu k nim.“

V tomto příkladu Monika s Tomášem stručně popsali své postavy a bylo by vhodné, aby to udělali i zbylí dva hráči, protože vzhled je obvykle při prvním setkání nejdůležitějším vodítkem. Není to rozhodně nutné dělat pokaždé, ale je dobré zmínit, kdykoliv se vzhled či oblečení postavy výrazně změní.
Hra bude dál pokračovat domluvou postav o tom, jak společně vyrazí na výpravu za pokladem. Vypravěčka Denisa se jí nebude přímo účastnit, protože u stolu, kde se baví hráčské postavy, není nikdo jiný, za koho by Denisa mohla mluvit. Bude ale odpovídat na dotazy hráčů – například co je na Mandorově mapě.

York spamer ve vlastní diskuzi. :D

To se tak nějak od otevřeného vývoje očekává, ne? :)

Nastřílet jsem 12 postů z čehož 10x je to tvůj post... ani ne.

EDIT: Spíš mě to motivuje k odhlášení se z odběru tohoto vlákna, protože se tady nic neděje, jen York spamuje...

Tak nespamuje, rozšiřuje pravidla, doplňuje příklady... I když by se asi hodilo hodit je na nějaký přístupný google disk ke stažení a tady jen oznámit změny.

"A nové příspěvky, aha moc příspěvků od Yorka - tldr" je imho typická reakce běžného čtenáře.

Mrzí mě, že to vidíš takhle, ale obávám se, že s tím nic nenadělám. Vyvíjet něco pod značkou Dračí doupě může jen Altar a tvorba tak strašných věcí, aby vás bavilo se rochňat v jejich příšernosti, opravdu není mým cílem.

Samozřejmě si opakovaně říkám, jestli má smysl sprejovat na zeď, která téměř nikoho z kolemjdoucích nezajímá. Zcela zjevně se tady i na RPG fóru téměř kompletně míjím s cílovým publikem. I přes to se ale občas někdo zamyslí a napíše něco podnětného, nezřídka je to i docela zásadní. Kde bych byl, kdyby těchle připomínek nebylo, se dá snadno zjistit nahlédnutím do první verze pravidel, kterou jsem tady před zhruba dvěma lety vystavil.

Takže ač mě to nehorázně štve, musím konstatovat, že i přes setrvalý okázalý nezájem má smysl dál spamovat a modlit se, že občas někdo utrousí tu perlu, tu valoun zlata.

Shako, nohsled píše:
"A nové příspěvky, aha moc příspěvků od Yorka - tldr" je imho typická reakce běžného čtenáře.

Tahle diskuse není pro běžné čtenáře. Je to otevřená vývojová diskuse právě vznikající hry, tudíž něco poměrně hodně specifického.

Já to taky z povzdálí pozoruji, ale zatím jsem to neměl čas to pořádně pročíst a dát si dohromady 1 a 1 v tom, jak to funguje.

York: I když to není můj šálek kávy, ze zvědavosti sleduju.

Vojtěch píše:
Tak nespamuje, rozšiřuje pravidla, doplňuje příklady... I když by se asi hodilo hodit je na nějaký přístupný google disk ke stažení a tady jen oznámit změny.

To, co sem postuju, jsou právě změny a nové věci oproti textu pravidel, který je k dispozici ke stažení v záhlaví diskuse. Sem dávám jen větší a ucelenější věci, drobné změny píšu jen na RPG fórum, protože udržovat dvě paralelní diskuse je docela pain a tam se lidi výrazně víc zapojují.

A nebylo by lepší dát to do toho textu, aby člověk mohl současný stav vidět v celku? Protože uživatelksky se orientovat v tomhle není zrovna příjemné. Třeba na googlu viditelný dokument (protože si do toho můžeš přímo psát a není nutno blbnout s PDFkem když je to ještě ve výstavbě).

Vojtěch píše:
A nebylo by lepší dát to do toho textu, aby člověk mohl současný stav vidět v celku?

Obvykle to moc dobrý nápad není. V rozvrtaném textu mívám spoustu vývojových poznámek, různé kusy textu na divných místech (protože třeba něco porovnávám se starší verzí) a dost věcí, které průběžně zahazuju nebo přepisuju.

Druhá věc je, že není moc dobrý nápad příliš často updatovat celý dokument, protože nikdo nemá sílu číst z větší části stejný text pořád dokola. Není ale až takový problém udělat to na požádání. Až se dostanu domů, udělám a uploadnu aktuální verzi.