Rytíř - ano, to jsou ony. Jen já navrhnul použití ve stylu "nastavím číslo, popíšu, pak se ukáže komplikace a to zda jsem uspěl, a pak pomocí popisu a výměny dobrých efektů za špatné situaci řeším". Alnag používá systém "nastavím, popíšu část, zjistím výsledek a popíšu dobrý nebo špatný efekt. Skvělý popis špatného efektu značí dobrý efekt".Kromě toho tam taky hrálo roli to, že v mém návrhu Vypravěč nemusel znát a neznal zamýšlenou akci postavy a měl pevně daný počet odhadů.Alnag - máš naprosto pravdu, že statisticky se to neliší. Prakticky ale ano, prostě vím, že je jedno, jestli nastavím 1 či 2, když budeš tipovat spodní řadu, tak mě dostaneš tak nebo tak. Když máš větší rozsah a já méně možností, tak je nevýhodné dávat čísla ve středu rozsahu - uhodneš je při spodní i při horní řadě. Bohužel papír se záznamy jsem ztratil, takže nemůžu udělat žádnou rozumnou statistiku, ale prostě matematicky spočtené šance na úspěch se s reálným výsledkem vůbec neshodují :-)Joeyeti - já budu mít v další verzi pravidel popsané oba způsoby, aby si hráči mohli vybrat :-)

Alnag, to ma zaujíma. Vieš ísť hlbšie?

No třeba v nultém sezení mají hráči možnost vytvořit si nějaké podpůrné prvky, které by do hry rádi zavedli (postavy, události, ...) a k nimž by se mohli odkazovat. Ve skutečnosti tohle dopadalo lépe spontánně při tvorbě běžného background v DnD, než nadiktováno systémem.Pak tu byl očividný strach riskovat, při nastavování "co je v sázce" pro celou scénu a to i přes řadu mechanismů, které měly otupit riziko - ať už symboly, auru atd.Velký problém s dopopisováním dodatečných efektů ze strany ostatních hráčů nebo vůbec nějakého obohacování scény. Opět musím říct, že jsem měl lepší zpětnou vazbu ve formě návrhů při hraní DnD. (Ve smyslu teď by bylo super, kdyby...)Výsledek se mi nelíbil a neodpovídal mojí představě, jak by hra měla vypadat ani po řadě korekcí.

Boli to skúsenosti len s tvojou skupinou (hrajúcou DnD) alebo včeobecne z viacerých hier? Teda, bol by rozdiel, keby to hrali hráči, odchovaní na viacerých systémoch (prípadne nováčikovia, ktorých zaškolíš), ako keď to hrali tvoji hráči?

Zkoušel jsem O Fortunu v různých variantách postupem času v různě složených skupinách i když někteří hráči se neměnili nebo různě vraceli. To samé platí pro DnD. Jediné, co se neměnilo jsem já, coby Vypravěč, takže se nedá vyloučit, že by O Fortuna fungovala dobře někomu jinému. To nic nemění na tom, že zajímavější, bohatští a zábavnější hru vytvořím v d20 systému.

Hm... zaujímavejšiu, bohatšiu a zábavnejšiu...To sa mi nejako nevidí závislé na systéme. Myslíš, že keby si O Fortunu zobral niekam inam, medzi hráčov, ktorí si napríklad chcú s tebou zahrať a vo vnútri sa pripravia na O Fortunu (aj keď ju ešte nevideli), nie na DnD, tak to bude menej zábavné alebo menej zaujímavé?

Upřímně řečeno... nevím. Vím jen jaké jsou výsledky dosavadního testování. A jak jsem psal jinde, experimentální fáze mne teď přešla. Chci hrát to, co všem ve skupině přináší největší uspokojení.

ak k tomu hraci nie su vedeni, tak to ide casto velmi ztuha. ide o zvyk. ked doteraz nic take (iniciativne) robit nemuseli tak sa ten stav mysle tazko prehadzuje. System ale moze tu zmenu podporit ked nedovoli hrat tym starym sposobom (zas spomeniem MW)

Jo. Preto bola moja otazka na ine skupiny. Stalo by za to to vyskusat niekde formou Opengamingu (alebo uplne novej skupiny). Samozrejme, hraci sa nerodia na stromoch a nie vzdy je cas to skusat.Uvidime napriklad tak za polroka, rok, ake skusenosti budes s vlastnymi hracmi a skupinami mat a ci sa to cele zase neposunie niekam dalej od zauzivanych sposobov.A mozno aj O Fortuna predbehla svoju dobu, kto vie?

Corvus: Jasně. Rozdíl mezi námi je ale dvojí. Jednak mi v zásadě nevadí investovat do přípravy hry energii (je to jedna z věcí, která mne na hraní taky baví, jinak bych to nedělal) bez ohledu na to, co dělají hráči. A pak je mi hodně proti mysli lámat něčí cizí zvyky. Chtěl bych, aby se každý rozhodoval svobodně a bez nátlaku. Nabídnul jsem alternativu, ale když se neujala, nebudu to lámat.Možná vyzkouším zase někdy jinou hru, ale jak jsem říkal, experimentální fáze mne teď přešla.

priprava dobrodruzstva ma nikdy nebavila, ja rad hram (ci uz ako hrac alebo GM). bude to aj tym ze nove veci sa mi lepsie vymyslaju ak mam nejaku spatnu vazbu. sadnut si na x hodin nad papier a vymyslat pribeh mi moc nejde.v skupine to vyzera tak ze na nove veci mam chut ja a este jeden hrac (ktory od nas pred casom odisiel, pretoze ho to klasicke rpg uz nebavilo a vratil sa ked sa dozvedel ze chcem hrat trochu inak). ostatni dvaja su viac menej skepticki aj ked MW sa im pacilo. (je tam este jeden hrac ale ten je novy tak nejak mimo naseho jadra) takze sme v celkom tazkej situacii a uvidi sa ako sa to vyvinie.

Sám za sebe musím říct, že ač jsem třeba vymyslel systém odhadů, i přes veškeré "opravené možnosti" jako je dobrý popis nebo budy aury jsem se stejně bál stanovovat si vyšší sázku (hlavně proto, že Alnag odhadoval statistiky mnohem lépe než by měl, a hádal obvykle číselné řady, což se mi ukázalo jako nejdepresivnější pro hráče.)Stejně tak jsem nebyl schopen vytvořit nějaký společný bod v minulosti, na který bych se odkazoval spolu s ostatními. Přišlo mi to strašně "umělé" - museli bychom nějakou scénu odehrát, abych byl schopen ji přijmout jako součást historie postavy.Na druhou stranu nulté sezení se mě osobně osvědčilo úplně skvěle, i když jsem používal trochu jiné otázky než Alnag (ale kostru jsem ponechal) A hráči teď až na občasné výjimka hrají to co je opravdu baví.

Corvus: Však si v takovém případě nic nepřipravuj, zkus plnou improvizaci. Připrav si jenom startovní pozici (místo kde postavy začínají, proč tam jsou a proč kamarádí). A nech se plně inspirovat tím, co dělají postavy. Chvíli je nech tam, kde jsou s tím, že se nic neděje. Ideální je nehostinné místo (vysvětlím dále proč). Což nemusí být pustina venku ale třeba i rozpálené náměstí města, na které se postavy dostaly právě v této chvíli po propuštění z malého vězení válečných zajatců (brána je na náměstí za nima, zrovna se zavřela).Buď hráči začnou prozkoumávat okolí, nejprve náměstí. Nebo nezačnou (líní hráči) a pak stoupá slunce a jim je příšerné horko. Nemůžou vydržet. Jdou na ně mdloby ... to už i superlíný hráč pohne zadkem a někam jde. Nemáš jako DM nic připraveno, vymýšlíš si, co kde je. Vymyslíš si, že na náměstí jsou stánky (postavy na ně kašlou, tak je nerozvíjíš). V rozích ústí čtyři ulice. Postavy jdou do jedné. Tak tu si vymýšlíš, jak jí postavy jdou. Pak Tě napadne, že z okna v patře vypadlo před postavy dítě. Nebo cokoliv. Události. Sám nevíš, proč se to stalo v okamžik, kdy je popisuješ. Nevíš, proč dítě vypadlo. Když to postavy budou řešit, vymyslíš si to. Postavy reagují/neragují, podle toho si dál vymýšlíš. Vypadá to napsané dost divně, ale hry, na které nejradši vzpomínám, vznikaly právě takto. Postupem času jako DM přijdeš na to, o co by se mělo celkově hrát (zápletka). Ale na začátku jen nahazuješ věci a postavy se v tom přehrabují a vytvoří z toho něco, co Tě inspiruje k myšlence, o čem to vlastně je a bude. Obrazně řečeno DM s postavama vyklopí věstící kosti (to jsou takové ty vzájemně nesouvisící události co DMovi slina na jazyk přinese) z misky na zem a DM úplně stejně jako hráči se dívá, co by z toho mělo vzniknout. Hráči některé věstící kosti odhazují, některé přesouvají. A najednou DM začíná vidět obrazy něčeho a začíná si to přeskládávat a dodávat další věštící kosti již s myšlenkou dopředu, jak by bylo dobré, aby doplnili obraz. Hráči do toho pořád mluví, ale ne už tak jako na začátku. Na začátku neměl DM ideu dobrodružství, neznal pozadí událostí, teď ho už ví.Edit: Hráčům se nedaly žádné další pravomoce, nic s nima pravidlově nebylo potřeba okecávat. Naopak se udála změna na straně DMa, nic se nepřipravil (kromě startovní pozice). A přece to mělo dopad na hráče, na tom, jak jejich rozhodnutí stvořila příběh.

bangy :-) opisujes presne to co chcem robit. ale vyzadujem ten kicker (bang od postavy) aby bolo coho sa odrazit a nestravit prvu polhodinu hry preslapovanim na mieste. cas je drahy (zvlast ak ho ma spolu stravit skupina ludi).

Laws tomu říká nečekané komplikace, Edwards tomu říká bangy... v podstatě je to strašně stará technika improvizované hry.Kicker není nutně potřeba. Vitusovo oblíbené téma (rada začněte hru akcí) je prostě o tom, že hráčům nedovolíš půl hodiny přešlapovat na místě. Otevřely se dvěře, dva týpci vešli dovnitř a začali střílet. Ti, co přešlapují na místě jsou v tu ránu mrtví.Já osobně ale kombinuju improvizaci s přípravou, jednu dobu jsem zkoušel čistě improvizované hry, ale mít jednu úvodní scénu, jednu zajímavou gradační scénu a jednu dojezdovou scénu připravenou uklidňuje mou dušičku.

Začít akcí je velmi dobrý začátek. In media res. Vůbec nevědět proč a zač. Sem patří kromě útoku přímého na postavy také připletení se do potyčky dvou stran a nutnost si okamžitě vybrat stranu, bez znalostí souvislostí.

kicker chcem z dvoch dovodov:- pre mna na odrazenie. z nuly sa mi tazko nieco vymysla.- pre hracov aby to co budeme hrat bolo naozaj o tom co chcu oni.

Corvus: Kicker udělej in-game, ne out-game. V jiné diskusi jsem popsal dnes přístav s různýma loděma. Další možností je v hospodě, na zeď radnice, do pusy vyvolávači na náměstí, prostě někde kde jsou postavy postav něco na způsob vývěsky s úkoly různého typu a zaměření. A postavy si vyberou. A takových in-game voleb je možno schovat porůznu.Edit: Chtít po hráči diktovat kicker, to je jak dotazníkový zběr informací. Toho bych se bál i já :) Schovat do hry.

andtom: tvoja rada zial neriesi moj problem.. stale by som musel ja vymysliet napad ba dokonca podla teba velku kopu napadov z ktorych by si vyberali.. ja chcem aby si ten starter vymysleli sami, hoc aj ked budu dom sediet na zachode :)myslim ze s trochou cepovania ;-) svoju lenivost prekonaju... a mozno zbadaju ake to je fajn.co ma doteraz mrzi je ze ked sme zacinali s touto skupinou pred rokom, tak si vacsina ludi tie kickery nejak automaticky urobila (jednemu zmizla milenka, druhy zhanal peniaze pre svoju psotihnutu sestru, dalsia hladala otca)! a ja somar som ich odignoroval pretoze som si predpripravil dobrodruzstvo ktore s nimi nemalo nic spolocne. keby viem vtedy to co teraz tak by to bolo uplne ine.

Že si zase vezmu Vituse do úst, ten neustále opěvuje dobrodružství, které mi teď Andtom nechtíc připomněl a které se jmenuje Temple of Mysteries: In media res. A to prostě začíná tak - jste uprostřed dungeonu a za váma směrem cestou ven sjel těžký kameným blok a odřízl vás. Jste úplně v pytli... to je geniální začátek, který úplně převrací na ruby jinak naprosto letitý design klasického dungeon-crawlu.Obdobně se ovšem dá překlopit lecos.