Ty brďo, tak já napíšu úplně maximálně romantickou povídku a nakonec sem za cynickýho machýrka? zírám :))
Ale jinak dobrý poznámky, zasmál sem se :)))
Akorát ten odkaz na mé upřesnění romantismu byl Argo opravdu vedle - těsně než sem to postnul, sem byl totiž kámoškou upozorněn, že není jen romantismus z hlediska lásky a milování, ale taky jako regulérní literární a umělecký směr, že.. do toho se mi už vůbec nechtělo, tak jsem to zkusil vymezit, abysme se tu zas netloukli v moc širokém rozpětí. :)
A s tím
nejdůležitější - věř mi, velmi, velmi sem váhal, jestli to napsat takto. Možná sem měl, protože je fakt, že všechny ty primární potřeby člověka se daj dost ošulit, ale tohle moc ne. Takže jo, máš pravdu předsedo -
nejdůležitější! :)
No a co se jaký slečně či ženě líbí, to je opravdu samozřejmě základ. V životě, jejím "dobývání", v soužití. Ale bavili sme se o mém pohledu na romantismus, jestli se nepletu??? :) Jestli chcete, můžeme rozebrat slečny a jejich touhy předstírané a opravdové (machrovat, kdo je větší znalec ženských srdcí) :)), ale mnohem raději bych to přenechal jim samotným, ať se vyjádří sami. Seženem Siriena a třeba nám krom Sathel představí ještě nějaké další slečny, co se nebojí psát. ;)
Přesto si ale neodpustím :)
Wraiths: ad ten můj poslední bod - já neznám holku, která by něco takového opravdu chtěla. Když říkám vyznání, myslím tím první vyznání lásky. Ano, každá holka chce, aby jí chlap měl rád a aby se za to nestyděl. Ale to neznamená, že musí hrát divadlo cizím lidem.. naopak, takovýho kluka a vyznání se mám dojem spíš bojej, protože tomu nevěří. Právem :)))
Jo aha, ještě ad svíčky :)
Mám je moc rád, ale nesnáším, když být MUSÍ, protože je výročí, protože každej pátek v měsíci si děláme hezký večer, protože.. apod.
Ale milování při svíčkách, to je o něčem úplně jiném. Jak v jejich světle nahá kůže krásně září, stíny ožívají a sami se plazí po oblinách a dolinách, její oči odráží ty plamínky a září jako hvězdy, a ...
hmm, no, prostě, proti nim nemám ani to nejmenší ;)