Já zůstávám kutat v dobách před-královských a uvidím, co na mě vybafne. Jestli je odpověď Ano či Ne v tuhle chvíli řešit nebudu. Tady spoléhám na to, že si mě odpověď najde sama. Dříve či později. Přičemž Ne je tak trochu o pohodlí. Oproti tomu Ano jsou rozšlapané bábovičky a zbořené domečky z karet, ať už předtím vypadaly jakkoliv pevně. Sám si myslím, že bez Argových narážek bych dneska skončil spíš u Ne.A dost už slovíček s velkými písmenky :)

Argo: Hotovo.

Lotrando:Tak já budu přízemní... ... nicméně přiznám, že si na tuhle dramatickou bitvu vzpomenu většinou, když jedu po magistrále v těch místech; a člověk by řekl, že to je nejprozaičtější myslitelné místo na světě. Ale stačí zahnout pár kroků k zahradě u Kateřiny nebo k té hraně svahu u Apolináře (tehdy Jiljí), a už si člověk může dost snadno představit, jak to tam vypadalo bez zástavby.

Argo: tak to určitě nepřestávej, tak moje narážka myšlena nebyla. A jak jsem ji myslel snad spíš do PM.

Lotrando: Asi bych se těžko nechal v této fázi ovlivnit. Metání záhadných narážek v téhle debatě je organickým a dost nevyhnutelným pokračováním toho příběhu, který je o zavřených dveřích, narozdíl od třech jiných povídek, co tu visí (každá z nich je svojí premisou o něčem jiném.)Ovšem taky implicitně shrnují Zavřené dveře řadu jiných věcí; všechno, co bylo podstatné za moc let dozadu.

Ad Umění: Nevím proč děláte, že nevíte o čem je řeč. Myslel jsem, že zjistit, čím se Argonantus zabývá není velké umění. (Jé, tahle věta hezky sedne to debaty o této povídce ;-))Ad Harry Potter: Jsem si vědom, že Sirien je proti téhle heptalogii zaujatý, ale jsem toho názoru, že přehání. Existuje mnoho horší literatury. V každém případě to, že něčí jméno je zjeveno milionům čtenářů, je úspěch, ne že ne. Jen přiznejte, kdo jste to jméno znali před přečtením HP. Já jsem to jméno možná někde četl, ale úspěšně zapomněl, protože nesleduji Argonantovu cestu. A pokud nevíte jaké jméno, tak hodně napoví už titul prvního dílu.MaYda: Jestli tě zajímají Snapovy osudy, tak si sedmý díl užiješ. ;-)EDIT k zavřeným dveřím: To je jinak hezký symbol trochu jiné cesty. V jedné starší knize je taková jednoduchá rada: Tlučte a bude vám otevřeno.

L.Z.J. - no vidíš; mám dojem, že jsi našel neomylně část něčeho, co maYda hledala. A aby nebylo pochyb - mluvím o tom skvostném EDITu. Je zde totiž otázka, zda jsou to skutečně a s jistotou odlišné dveře. V tomhle se totiž zdá, že se iniciace chovají dost podobně, a já bych nedal ruku do ohně za to, o které cestě přesně byla řeč. Píšeš málokdy, ale pak to obvykle stojí zato.

Ó, díky za uznání. Bohužel v poslední době moc nestíhám, ale zrovna dneska jsem se rozepsal.A co se týká rozdílnosti dveří a cesty k jejich otevření, to nemůžu posoudit, protože nechápu skutečnou podstatu tvojí cesty. Možná, že jde o stejné dveře, jen někdo prostě požádá o otevření a jiný se stane chymikem, uvaří si dynamit a dostane se dovnitř sám B-)

L.Z.J. vyhození do povětří asi nebude to pravé... ale tím tě asi moc nepřekvapím. Návod na naše otevření je v povídce zmíněn taky, ale řekl bych IMHO, že podobně by to mohl vyjádřit nejen alchymista a kdo jde cestou milosti, ale možná i někdo, kdo se dal na cestu meditace, a možná i zasvěcení, ale o tom posledním vím opravdu ze všeho nejmíň.Rozhodně všeobecně platí, že bez delšího a rozhodného tlučení není otevření; žádní falešní sobi, jak už zaznělo jinde.Pročež je třeba rovnou přiznat, že tyhle věci nejsou pro nikoho, komu připadá dlouhých sto stran textu nebo deset hodin soustředění. "Uveďte mne do Království nebeského, ale rychle, ať to moc netrvá; nemám čas." Tenhle styl mne nepřestane fascinovat.

Argonante, moje potíž je v tom, že tuším o čem mluvíš, ale ty nechceš mluvit srozumitelněji. A když to najdu i v povídce, tak ... no prostě si připadám jako trotlík, co nepochopí ani obyčejnou povídku. Ale to je na déle a na jindy (nicméně mě dneska jedna věc napadla).

Sirien má jen dojem, že celej ten mizerenej bordel kolem Pottera je těžce nezaslouženej. No a co, že to četly miliony dětí? To nic neznamená. Každej dobrej autor by tohle moh napsat - nakonec, s jednim literárnim vědcem jsme se shodli, že Harry Potter neni nic víc než jeden semestr kurzů tvůrčího psaní plus sedm do posledního písmenka převedenejch příruček "jak psát pro děti". Není to nic víc než ukázka toho jak může jeden stupidní mem vést k davový histerii.V Harry Potterovi žádná zajímavá myšlenka není. Celé "dílo" je schematicky lineární až mi je z toho do breku, neobsahuje žádnou vyšší pravdu, žádné poselství, žádný vzkaz, ať už morální nebo jakýkoliv jiný, co v tomhle směru nezvládne seškrtat Orkhamova břitva, to zvládne argumentace začínajícího rétorika.HP je jako pseudověda - není v něm nic, ale kdo se příliš snaží, snadno v něm může něco najít. Nakonec ty knížky maj pár tisíc stran, bylo by umění napsat to tak aby se tam nedalo nají vůbec nic. Každopádně - pokud Argo schoval nějakou svou myšlenku zrovna do analogie s Harry Potterem, pak jí před mou zvědavostí schoval dobře. Rozhodně se jí tam nebudu snažit hledat, pokud jí nebudu opravdu kriticky potřebovat znát

Jerson:Kdybych mluvil "srozumitelně" a zavalil tě informacemi, budeš v tom mít zaručeně ještě větší maglajz. Sirien: Vůbec nejde o Harryho Pottera - jde o to, že jedna vedlejší postava (přesněji dvě) v první knize je skutečná (má v Paříži dokonce ulici), a je docela zajímavým dokladem toho, že maYdiny obavy jsou zbytečné. Koukni na velikého LZJ - jenom prošel, okamžitě pochopil, zachechtal se a zase zmizel. Dokonce ti ještě napověděl. Veselá kopa, tenhle LZJ...

""Uveďte mne do Království nebeského, ale rychle, ať to moc netrvá; nemám čas." Tenhle styl mne nepřestane fascinovat."Přesně tenhle pocit jsem měla, když jsem nedávno četla jakýsi škvár, který se jmenoval "Celestýnské proroctví".hrdinu osloví dívná známá a sdělí mu cosi o nějakém proroctví, podle kterého lidi vstupují do vyšších stupńu evoluce. Na posledním stupni jsou lidi schopni vstupovat do nějaké jiné dimenze či co a mizet nezasvěceným před očima.Až se to rozšíří po celém světě, bude lidstvo vědět všechno a splyne s vesmírem. On se rozjede do jIŽNí Ameriky , zjistit oč kráčí. Vždycky najednou potká někoho, kdo mu vyjeví, oč kráčí na dalším stupni a hrdína je okamžitě uchvácen a okamžitě chápe. Během pár dnů je připraven pro další stupeň. Je pravda, že hlasatele svědectví honí místní vojsko po kopcích, dokonce do basy ho na chvíli zavřou, takže se toho děje dost, ale nějaká trnitá duchovní cesta? ani náhodou, po téhle stránce nalézá všechno jako housku na krámě a ani ty dvě pade zaplatit nemusí. Ta snadnost duzuchovní cesty nebo spíš duchovní dálnice, po které bez zaškobrtnutí frčíte 150 byla vysloveně odpuzující. Nicméně vzkvětající sekty, nabízející jednoznačnéé odpovědi, napovídají, že po tomhle stylu je poptávka. Na téma "zavřené dveře" mně napadá ledacos, v pravposlavné liturgii mají dveře významné místo, ale nemám čas a nějak se mi nechce plivnout dvě věty v pauze, než vyleze papír z tiskárny. Ostatně "po pravoslávnu" mám jako ženská přístup za ty dveře jednou pro vždy zapovězen.

maYda: Ta poslední věta je důležitá, i když to tak nevypadá. Nikdy jsem si to neuvědomil. Možná právě proto řešíš tu Juditu intenzivněji, než by bylo třeba; ve vašem postavení je jistý rozdíl. Ona totiž tou naší cestou projít smí, právě jako ta z Harryho Pottera.

To sou fakt tak radikální?

Když jsem to četl, cítil jsem z toho tu "středověkou" symboliku pro mnoho různých cest, i pro tu mou. Jenom jsem to na rozdíl od LZJ neuměl tak dobře pojmenovat. Dík vám oběma, Argo i LZJ, protože díky vám mi něco poměrně podstatného docvaklo.Ad Harry Potter - o Flamelovi vím, kdo je ten druhý? Nepočítám Kruma, u kterého bylo pouze použito jméno dávného chána, ovšem pro jinou postavu.

Goran:Flamelova žena Petronela, o kterou celou dobu jde; dovedla to samé, co manžel, když na to přišlo (což tvrdí sám Flamel, ale v poněkud jiné knížce, než Harry Potter...). Ostatně, kdyby Judita nedopravila Argonanta k Ivanovi, tak by nejenže neotevřel dveře, ale ani by o tom nepsal pojednání a následně o tom netlachal. Což tak prostě je. Jinak pro tebe bude zřejmě hračka i ten Rybářův kostel; nicméně přečíst ho vůbec snadné není. Je to stejně tuhý problém, jako ta věž. P.S. maYdo, je mi líto, ale už se to prokeclo.

to byl jen takový bonmot, s těmi dveřmi, které mám jako ženská jednou provždy zapovězené. Myslím že mi může být dovoleno projít dveřmi, které vedou do mnohem zajímavějších prostor, než je za ikonostasem, takže mně zrovna tykle dveře tolik netrápí. Ono se z toho prostoru stejnně nikam dál jít nedá.No prokeclo, jenže já si toho Flamela teď zrovna nevybavuju. Asi jsem zas dlouho neměla kafe...

Osobní vyznání v jazyce, kterému Argonantus nejspíš porozumí. Kdo chce mít všechno jasné a k věci, nechť neztrácí čas z čtením zbytku.Zmínka o klepání byla jenom nakopnutí, docvaknutí přišlo až když jsem se podíval na první pasáž s Rybářem. Myslel jsem si, že stojím před zavřenými dveřmi, ale zjistil jsem, že zatím bloudím a sice vím, že někde jsou zavřené dveře a za nimi poklad, ale to co mi můj Rybář slíbil, smím dostat až když budu stát před dveřmi - do té doby by mě to mohlo svést z cesty.EDIT: nechce se mi tady příliš plevelit, takže tady skončím tímto děkovným postem určeným povídce a autorovi. Pokud někdo chce bližší vysvětlení k mému jásání nad prozřením, tak bych se raději přesunul na RPGfórum do nehermetických systémů.

PAmatuješ , Argonante, že jsem na Pavoucích občas otravovala, abys mi postavu čaroděje Argonanta představil důkladněji, než jen že žil někde pod Letnou? Jenže jsi tajemně mlčel a mně nakonec zvědavost přešla. Otázka je, jestli bych tehdy ten příběh četla stejně jako dnes. Možná by mně to oslovilo jinak. Některé věci musí přijít ve správnou chvíli a nic si nepomůžeš, když je úporně vymáháš, kdyřžž prává chvíle jesště nenastala.