Příběhy

Ebon Hand
21.5.2008 11:30
Herní zážitky, které nezapomenete
Rád bych zde založil téma, kam by jste mohli psát své kvalitní herní zažítky. Podobné téma je na rpg f, ale tam nepřispívá řada lidí d20, kteří mají určitě co nabídnout.



Abych ukázal, co tím myslím, níže je jeden z mých skvělých herních zážitků o kterém jsem již párkrát hovořil, postupem času přidám další.



Rád bych, aby toto byli zápisky věcí, které se stali ve hře. Jedno jestli to napíše hráč, nebo vypravěč. Moc netoužím po teoretickém pitvání, hráčské a herní komentáře jsou vítány!
Autorská citace #81
4.9.2009 21:37 - Element_Lead
Ja treba na krvi dost ulitavam. Ano asi kdybych pracoval na ambulanci a videl ji tryskat ven z tela na zivo, tak na to mam jinej nazor, ale jelikoz jsem pokriven animem a ruznymi gamesami, tak mi krev nevadi.

Nejlepsi herni zazitek byl, kdyz sem vypravel a videl jsem jak mi vsichni hraci visi na rtech a skoro nedychaji. Byl to skvelej pocit.

V podstate slo o to ze postavy cestovaly starym pohrebistem. Byla noc a vsechno bylo desive tiche. Slyset bylo kazde vrznuti zbroje kazdy nadech a vydech. Kdyz se vsude okolo zacali zjevovat mrtvi, postavy se ukryly ve starodavne mohyle.

Ta byla plna tel roztrhanych na kusy. Cakance krve na stenach a podlaze. Postavy dali prednost mrtvym zde nez nemrtvym venku a rozhodli se zde ztravit noc. Nasli padaci dvirka a schody vedouci do temnoty.

Kdyz dolu hodili pochoden utopila se dole v nejake tekutine. Sesli tedy dolu az na klerika, ktery nenapadne zustal nahore, protoze byl nakazen nemoci, ktera jej zmeni na nemrtveho a mel silenou chut na lidske maso. Doted odolaval ochutnat zive, ale toto byla vec, ktera se nedala odmitnout.

Postavy sesly dolu a uvideli mistnost ve ktere levitovala onyxova lebka vydavajici modre svetelkujici zari. Na stenach byly magicke symboly, na ktere kdyz jste se zadivali bolely vas oci. Jedna z postav si nevedomky utrela neco co ji teklo po tvari a rozetrela si krev. Z hruzou zjistila ze mu tece krev z obou oci. Nemohl odtrhnout zrak od sybolu. Potom se spustila z nosu a usi.

Druha postava sla k lebce, lakala ji, volala. Nevnimal ze slape do rude tekutiny. Krev mu sahala az po kolena, brodil se ji k lebce. Potom se vse zamotalo. Stal na uzke lavce a pod nim byly desitky nemrtvich, kteri se ho snazili strhnout dolu. Kdyz se dotkl lebky, mistnost zachvatily plameny. Nesnesitelny zar nesnesitelna bolest. Potom byl konec. Mistnost byla prazdna.

Zezadu se ozvaly kroky. Dolu schazel trpaslik cely od krve. Postavy na nej nevericne koukaly.

A pak nekdo pronesl out of character komentar a atmosfera byla pryc. Musim si je jeste poradne vychovat... :-)

Mrzi me ze to vsichni nezerou tak jako ja a nesnazi se byt co nejvic ponoreni do postavy. Ale jsem rad za to co mam.
Autorská citace #82
5.9.2009 02:49 - sirien
Yashamaru píše:
A pak nekdo pronesl out of character komentar a atmosfera byla pryc. Musim si je jeste poradne vychovat... :-)

Ve skutečnosti jde o přirozenou reakci kompenzující stres. Pokud chceš hrát hororovou hru, tak není cílem aby ji hráči potlačovali, naopak chceš aby ji projevili - a cílem je abys ji Ty jako ST potlačil náhlým dějem, zvratem, něčím co odlehčenou atmosféru zabije a strhne ještě hlouběji než dřív.
Schéma je vzásadě následující: Vybudování atmosféry, její zesilování - hráčská hláška - okamžitá odlehčená reakce ostatních - okamžité zabití z Tvé strany.
Lame příklad: Postavy jsou v lese, vykreslíš hororovou atmosféru temného lesa, dusíš je tím že je něco jakoby sleduje, postavy se někde zaseknou, říkáš že někde v mlze praskla větev, pak druhá - hráč: "To je jak v béčkovim hororu" - ostatní hráči se rozesmějí, Ty ne - ve chvíli kdy jsou zase schopni vnímat zcela suše oznámíš hráči který hlášku pronesl: "náhle jsi odletěl dozádu, narazil jsi na strom, omráčilo tě to." obrátíš se k dalšímu hráči: "větev stromu mu prorazila rameno. Celý obličej máš od jeho krve. Z mlhy se vynořilo..."

Nicméně dávej bacha - ujisti se že hráči o hororovou hru opravdu stojí, než tohle začneš praktikovat. Když zabrousím do teorie tak se jedná o přechod mezi druhým (ve hrách relativně běžným) a třetím (v praxi dost řídkým) stupněm děsu, kdy se běžný "strach" zlomí a z in-game reality se začne přenášet na hráče samotné. Ne každý o to stojí a z těch co tvrdí že o to stojí na to ne každý opravdu má (lidé co nevěří že to je možné a chtějí to zkusit aniž by o to opravdu stáli jsou po určitých zprostředkovaných i vlastních zkušenostech důvod, proř na conových opengameinzích nikdy nehraju opravdu hororové hry - nestojím o to aby mi hráčka s brekem vylétla z místnosti nebo hráč odcházel se zážitkem o který nestál, jako se stalo pár jiným a jednou málem i mě)
Autorská citace #83
5.9.2009 03:16 - Element_Lead
sirien píše:
Ve skutečnosti jde o přirozenou reakci kompenzující stres. Pokud chceš hrát hororovou hru, tak není cílem aby ji hráči potlačovali, naopak chceš aby ji projevili - a cílem je abys ji Ty jako ST potlačil náhlým dějem, zvratem, něčím co odlehčenou atmosféru zabije a strhne ještě hlouběji než dřív.
Tohle uz znam z drivejska. Cetl jsem od tebe pekny clanek ve kterem jsi o tom povidal :-)

Skutecne do toho nejdu protoze si nejsem jisty ze o to vsichni stoji. Vlastne si myslim ze o to nikdo nestoji, ale ja mam ty prvky rad a neodpustim si je dat skoro do vseho co pripravuju, takze nemam odvahu jit za tu hranici o ktere pises. Navic na to neni vhodne prostredi atd. co mi trosku rusi atmosferu. Ty lidi az tak moc neznam a nemyslim si ze to je to proc hraji.

Jinak jednou jsem se ucastnil hry ktera nebyla hororova aletak nejak jsem se do toho ponoril, ze jsem strach mel :-) hralo se to v noci, vypravec byl dobre a moje fantasie je vborna, staci chtit a strach se dostavil, celkem me to vystrasilo jak to slo snadno a chvili mi trvalo se dostatz ase do ok stavu.

Nekdy bych si to zkusil zahrat pure horror. Ale jako hrac.

To co ja delam jsou takovy ridky sracky. Neco jako saw. Hraci u toho rikaji wow, wicked, yuck a obcas je vystrasim lacinou lekackou, ale horor to rozhodne neni.
Autorská citace #84
5.9.2009 11:23 - Merlin
Felouen: mě to teda nepohoršuje...jen, když jsem toho nebyl účasten tak to tak nevyzní :) (to znám, většinou se lámem smíchy a Babaj už měl jednou opakovanou kílu, protože mu praskla při jednom smíchu při hře :), ale později to tak nevyzní) démon by byl taky dobrej
Autorská citace #85
1.10.2012 16:47 - sirien
ha, já věděl, že tu to téma pořád ještě někde je :)


Teď na Dálavě se při Engelu docela zadařilo ve dvou scénách.

V první byli andělé obklopeni davem dreamseedem posedlých vesničanů, co na jejich přítomnost místo agresí reagovali padnutím na kolena, upřením pohledu přímo na anděly a nekonečným zbožným opakováním mantry "Oni přišli. Buďte vítáni"
Hráči se obratem začali dohadovat o tom, co se děje a co s tím dělat, ale ta scéna se mi nějak nelíbila - vůbec neměla tu zamýšlenou šťávu. Dvakrát nebo třikrát jsem připomněl, že tam jsou ti vesničané a stále opakují tu pitomou mantru, ale nepřineslo to žádné zvláštní ovoce - sice to bylo paušálně řečeno, ale prostě se to nestalo součástí té scény.
Tak jsem poprosil Andi, která hře přihlížela, aby z rohu chatky tu mantru donekonečna opakovala nahlas, hráčům za zády... a najednou to dostalo úplně jinou šťávu - hráče to začalo skutečně rozptylovat, očividně to ovlivnilo celý dialog mezi postavami i chování postav (kdy michaelita (Kin) jednu ženu namístě zabil, rafaelita (Michal) s gabrielitou (Merlin) pak celou vesnici k hrůze ramielity (Colombo) v poměrně emotivní chvíli vypálili).
Celá ta scéna, kdy jsou postavy obklopeny skandujícím fanatickým davem najednou jako mávnutím kouzelného proutku dostala přesně to hutné vyznění, které měla mít.


Druhá scéna byla obdobná - v nadšení z úspěchu předchozí scény jsem si chtěl tuhle herní techniku trochu víc ošmatat, takže ve chvíli, kdy se gabrielitovi měly zjevovat zmatené vzpomínky, působící trochu jako vize, tak jsem Andi požádal, aby mu některé klíčové pasáže těch vzpomínek přeříkávala přímo za zády.
Dopad toho byl naprosto úžasný. Zaprvé bylo nádherné sledovat, jak se Merlinovi postupně napínají nervy - zpočátku pevný gabrielita odhodlaný čelit jakémukoliv lákání v průběhu necelé hodiny obrátil a naopak začal prosazovat aby se svodům letělo vstříc.
Zadruhé bylo kouzelné pozorovat tu lehkou herní dynamiku mezi Merlinem a Andi, kdy se Andi postupem času do svých frází sem tam zamotala, na což Merlin v některých momentech reagoval tím, že se lehce otočil a naprosto automaticky ji doplnil / opravil. Zároveň Andi měla k dispozici několik frází, jenž šlo časovat proti dění/dialogům ve scéně, čehož poměrně trefně využívala. V jednu situaci se dialog docela sofistikovaně obrátil vůči Merlinovi, který se zarazil, pak v očekávání natáhl ucho za sebe, nejspíše protože doufal v nějakou frázi co by ho nakopla nějakým směrem, ale zpoza něj se od zamyšlené Andi ozvalo jen suché: "sorry, na to nemám co říct."
Zatřetí z toho vyplynula naprosto úchvatná scéna, kdy zatímco jeden anděl demonstroval svou schopnost přikazovat dreamseedu se dva jiní andělé najednou začali hádat sami se sebou (resp. se svými vnitřními hlasy - Colombo do toho odroleplayoval docela hezký postupující syndrom výčitek svědomí). Zbývající Urielita s Rafaelitou tam jen stáli, koukali z jednoho na druhého a naprosto nechápali.

A konečně začtvrté - o den později, když jsem šel kapitánovat při hraní Space Alertu a s trochou stylizačního RP jsem Colomba zasvěcoval do hry, jsem najednou zjistil, že mám za zády Merlina, který mi uspokojeně škodolibě pomstychtivým tónem začal do ucha šeptat tytéž fráze, které jsem den před tím nechal Andi aby říkala jemu. Musím potvrdit, že to bylo krajně otravné, leč pro okolí asi docela zábavné :)
Autorská citace #86
16.9.2015 16:24 - sirien
Včerejší Ashen Stars, příběh Freezing Hel.
Identitu hráčů nechám viset ve vzduchu, ať se k tomu případně přiznají nebo nepřiznají sami :)


Nutné Ashen Stars intro:
- Ashen Stars jsou sci-fi prostředí tak trochu jako Star trek křížený s Firefly. 25. století, technologické vychytávky, "trikodéry" atp.
- Hráči hrají klaďáky (něco jako méně formální FBI), kterým se říká "laseři"
- V cz jsme si dali úzus že slovo "lidé" (=people) označuje všechny standardní rasy, slovo "terran" označuje homo sapiens
- Durugové jsou menší humanoidní rasa, která má schopnost "fázovat", tj. procházet skrze pevnou hmotu. Používání schopnosti stojí bodíky a čím jich mají méně, tím méně náročné (kratší) fáze zvládnou provést. Bez bodíků to už moc nejde a AS nedovolují opakovat neúspěšný hod znovu.

Potřebné herní intro:
- "Ponti" je durugský vyšetřovatel, který má drive ("motivaci") "vykoupení z dřívější viny".
- příběh se odehrává na docela nehostiné (chladné) planetě se silnou atmosférou, která je často bombardována meteory a v jejímž systému právě probíhá brutální iontová bouře (tj. oblohu běžně občas krášlí plamenné čáry a zrovna teď celá obloha permanentně hoří gigantickou "polární" září, což je zejm. v noci pohled pro bohy).
- Lidé tam bydlí převážně v dómech, nad které se místy tyčí některé budovy s architekturou do věží tažených mrakodrapů.
- Planeta není moc obydlená a postavy se tam flákají už pár dní docela dost viditelně, takže lidé co mají přehled o dění už o nich docela dost vědí.



.



Náhodný pokus

Ponti se jednoho večera dopracuje k jistému bytu v posledních 3 patrech věžáku. Vlastně nemá žádné podezření, důkaz, nic, jen hrozně slabou spojitost a na blind zkouší, jestli z toho něco vypadne. Stojí přede dveřmi. Přemýšlí, že by hacknul zámek, ale neumí to. Pak mu dojde, že je vlastně durugh a může těma dveřma prostě projít. Chvíli váhá, pak si to lajsne. Hned po průchodu hledá kamery, ale žádné tam nejsou.

Problém je, že nemá žádné skilly na vloupačky, takže všude kde je zamčeno musí fázovat skrz, takže bodíky po troškách, ale rychle ubývají. V prvním patře nenajde nic, než běžnou (i když dobře vybavenou) lékařskou ordinaci. Rozhodne se jít dál o patro výš, ale při fázování narazí na proti-fázovací energetické pole. Váhá co dál a rozhodne se, že to napálí a projde skrz, i když už nebude mít sílu na to dostat se i zpátky, tak domlouvá s kapitánem týmu, že kdyžtak proskočí na střechu nebo stěnou ven a tam ho naberou rovnou do raketoplánu.


Kdopak je ve vaně?

Ponti vyleze o patro výš, kde najde takový... "byt", až na to že spíš jako soukromý klub. Opět skenuje, jestli jsou někde nějaké kamery nebo tak - nejsou. Místo je super-luxusně pohodlně zařízené, pohovky, polštáře, uklidňující a veselé abstraktní obrazy, velké akvárko s rybičkami, tlumené světlo...

Po chvíli šmejdění zaslechne tekoucí vodu. Jde za zvukem a najde pootevřené dveře, z nichž se line podivné nažloutlé světlo. Utratí hromadu bodíků na stealth a nenápadně nakoukne dovnitř. Uvidí koupelnu osvětlenou pouze desítkami a desítkami svíček, s nízkou (do země částečně zapuštěnou) vanou, ve které se válí nějaká terranka, na koho moc nevidí. Vůbec se nehýbe, ruku má hozenou přes okraj vany. Ponti bohužel nemá nic, čím by na dálku zjistil, zda je živá, nebo mrtvá.

Chvíli přemýšlí, že tam vpadne a zkontroluje jí, pak si to rozmyslí a jen tam narafičí pohybový skener a jde šmejdit dál. Pár minut na to skener hlásí nějaký pohyb, ale ne úplně lidský. Ponti přiběhne, znovu nakukuje a vidí, jak voda začala přetékat přes celý okraj vany. A terranka se nehnula ani o centimetr. Tak tam je jak na jehlách, přesvědčuje se, že by měl vpadnout do vnitř... ale pak vidí, jak voda na podlaze obtéká rozestavené svíčky a napadne ho (kupodivu dokonce správně), že se přetékající voda vlívá do nějakého ornamentu na podlaze a že to je designový záměr.


Busted.

Když nic moc nenajde, tak se rozhodne jít do posledního patra. Čekám, jestli se i tentokrát zeptá na kamery nebo nějaké zabezpečení - ale ne, potřetí se už neptá. Ve třetím patře najde úplně normální, luxusně zařízený byt, ve kterém žije jen jedna žena, podle všeho úplně sama. Ponti šmejdí v obýváku s ohromným francouzským oknem vedoucím na horní verandu, proti kterému je postavený gauč, po jehož stranách jsou dvě křesla, když najednou začne vyřvávat pohybová štěnice a hlásit lidský pohyb v koupelně o patro níž.

Ponti váhá, co má dělat - profázovat skrz na verandu? Jenže co když je sklo jištěné stejnou bariérou, jako to které obchází schodiště? Váhá a váhá, až najednou slyší jak někdo přichází. Na poslední chvíli zaplatí poslední bodíky Stealth, praští sebou za křeslo a minikamerou sleduje, jak do pokoje vchází velmi pohledná a nahá terranka, co si ručníkem pucuje vlasy. Vejde do pokoje, podezřívavě se rozhlédne, otočí se a zase odejde.

Tou dobou se už zbytek týmu, který tak nějak sleduje situaci přes com-linky, začíná velmi dobře bavit na Pontiho účet.

Ponti přemýšlí, co má sakra dělat. Tým si z něj spíš utahuje, než že by mu dal nějakou užitečnou radu. Ptá se kapitána, jestli by mu nepřiletěli na tu verandu, což kapitán kvituje, že by to šlo. Za pár momentů se ale terranka vrátí, oblečená jen do velmi sexy a docela dost průhledného kimona s nějakým tabletem v ruce, dojde ke gauči, pohodlně se na něj rozvalí a začne skez okno sledovat nádhernou scenerii noční oblohy - jen tu a tam, jednou za pět, deset minut, checkne něco na tom tabletu. Ponti jí takhle vyfotí a pošle fotku kapitánovi - jedinému terranovi v týmu, který je navíc takový "sympaťák" (=malinko děvkař). Ten mu věnuje pár sarkasmů, ale zjistí, že dotyčná podle všeho skutečně je Mia Avene, tzn. majitelka bytu.


Tick - tock - goes the clock...

Situace se táhne... Ponti se krčí za křeslem půl hodiny. Zkouší to "přečkat", ale Mia se zdá být docela zaujatá scenérií a nemá s k odchodu. Ponti přemýšlí, že by Miu zkonfrontoval, ale dojde mu, že vlastně nemá vůbec žádný legitimní důvod ani věrohodnou výmluvu tam být.

Ponti dostává od týmu rady co má dělat. Velmi populární variantou je "naked man", nicméně objevují se i jiné, obdobně laděné. Ponti oživuje myšlenku s obletem raketoplánu a skokem do něj skrz stěnu. Kapitán jízlivě poznamenává, že" "Raketoplán mezihvězdné lodi provádějící na dotyk blízké oblety kolem luxusní obytné věže dómu uprostřed noci není zrovna nejnenápadnější z možných řešení situace."

Ponti zůstává za křeslem už celou hodinu. Hodinu a půl. Zbytek týmu je tou dobou už zašitej v klidu v baru (nutno podotknout, že 2 ze 3 zbylých členů tam jsou pracovně). Zkusí ("studem", jak zní jízlivá poznámka od stolu) fázováním propadnout skrz podlahu. Utratí poslední fázovací bodíky, ale podlaha není úplně tenká a padne mu to fakt blbě.

Mia dál skoro bez hnutí sedí pohodlně natažená na pohovce a sleduje oblohu, jen sem tam checkne tablet. Pontiho napadne naprosto děsivá myšlenka. Natočí minikameru a dívá se, jestli to je jen ten tablet jen standardní počítačové rozhranní, nebo jestli má i nějaké senzory. A zjistí, že opravdu má i nějaké senzory... jenže majitelka je přecijen zjevně docela bohatá lékařka, tak proč by si pořizovala nějaký šunt? Navíc jak poznamenává kapitán, "můj telefon má taky GPSku a neznamená to, že je pořád zapnutá". Ponti začíná být skutečně nervní. Uvažuje o tom, že Miu na gauči prostě odstřelí (omračujícím paprskem, teda, samozřejmě) a uteče.

Kapitán se rozhodne, že se nad Pontim smiluje a zkusí odvést Miinu pozornost. Zavolá na její pracovní kontakt. Bohužel, 25. století - Mia volání prostě přijme na hlasový kontakt rovnou z gauče. Kapitán to rovnou položí. Ponti si začíná rvát vlasy. (Mia je zjevně praktická doktorka a health-life-style konzultantka, takže nějaké "rychle přiďte, je tu nehoda, umírá nám tu..." by zjevně nemělo moc šanci uspět.)

Uplyne další půlhodina. A ještě jedna. Tou dobou je už asi půl druhé ráno a chudák Ponti je skrčený za křeslem už přes tři hodiny.


Time's out

Mia se najednou zvedne, přejde ke křeslu, klekne si na něj a nahne se přes jeho opěrku - Pontimu padnou do obličeje její vlasy, tak zvedne pohled a vidí, jak se na něj Mia naprosto nevinně dívá a hravě omluvným hlasem mu říká: "Promiň, že to kazim, ale já bych taky chtěla jít i někdy spát." Ponti zbledle nenachází slov, zato oči mu blouděj po Miině rozhaleném dekoltu, což jí zjevně nijak neruší. Mia si stoupne na křeslo a překročí ho k Pontimu se slovy ve stylu "nevadí, že bych to chtěla udělat teď a ne až někdy pozdě, že ne?" s čímž si klekne velmi těsně vedle Pontiho.

Kapitán na krizovém comlinku (tou dobou už "po službě" v baru, kde balí náhodnou brunetku) začíná prskat smíchy. Ponti se mezitím zmohl na jedinou věc a to že když si k němu Mia klekala, tak zrušil spojení. Kapitán se vztekne a i bez hackovacího skillu zkusí hacknout Pontiho comlink a "násilně" ho zapnout ze své strany bez Pontiho vědomí. Kupodivu mu padá šestka a spojení je bez Pontiho vědomí obnoveno.

Ponti je naprosto zamraženej do podlahy. Mia se natáhne a v klidu mu odepne opasek se zbraní a dává ho stranou se slovy "nevadí, když ti to dám stranou?" Ponti zvládá pouze hodnotit, jestli mu něco hrozí, ale nezdá se, že by ho Mia chtěla nějak ohrozit. Ponti se vyděsí ještě víc, když mu Mia bere com-link a poznamenává, že "vy laseři sebou taháte takovejch nesmyslů". To ho vyprovokuje k jediné větě, kterou je za celou dobu schopný říct: "jak víš, že sem laser?", což Mia odmávne s tím, že "vás je poslední dobou plná planeta." Ponti přemýšlí, že jí jednu prostě z fleku vrazí, ale nezmůže se na to.

V tu chvíli už říkám Pontiho hráči, že jako jestli se teď hned nezmůže na něco, co by ho z tý situace dostalo pryč, tak ho tam Mia fakt svlíkne a vyspí se s nim a že je odlišné rasy jí v tom záměru zjevně nijak neruší.

...a tak si to Ponti rozdal s... nejspíš podezřelou? zapadlý za křeslem v jejím obýváku, do něhož se naprosto ilegálně vloupal a jeho poslední myšlenka byla, jestli tím s tou plnatou chtěla Mia říct, že jsou všichni na planetě laseři, nebo že oni jako laseři jsou na celé planetě.


O asi dvě hodiny později si Mia v klidu vstane, překročí kimono a cestou do kuchyně se přes rameno Pontiho ptá, jestli je pořád ještě ve službě, nebo jestli mu šichta někdy během posledních pár hodin skončila? Teda - jestli chce džus s vodkou, nebo jenom džus. Ponti vyblekotá svou druhou větu - že nepije ani mimo službu a že jenom džus. Mia mu donese půllitr džusu a odejde do sprchy. Křikne na něj, že by ho pozvala k sobě, ale ta sprcha pro dva lidi je jen o patro níž. Vrátí se o tři minuty pozdějc v normálním županu a Ponti zjevně netouží po ničem jinym, než už bejt co nejdřív pryč... Mia bezelstně poznamená, že doufá, že si nevzal žádné karty pacientů, protože jejich soukromí je chráněné zákonem a on nemá soudní příkaz. Ponti (který karty nezkopíroval, ale přesto je prohrabával) jí ujišťuje, že ne, rozhodně ne. S tím pomalu odchází a Mia se s ním loučí poznámkou, že sice doufala, že se za ní staví ten roztomilej kapitán, ale že tohle taky nebylo vůbec špatný (a že když se vkradl dovnitř, tak cestu k výtahu ven určitě najde sám).


drobné vysvětlení - ano, třetí patro, které bylo její skutečně soukromý byt, bylo narozdíl od předchozích dvou zabezpečené a sledované. Ponti ten stealth check za křeslo moc nedal a tak si Mia checkla kamery a uviděla ho tam někde. Ano, ten tablet měl bio-scaning senzory a ona si sem tam zkontrolovala, že ten durugh ještě neodfázoval pryč. Bad luck.



...a takhle, vážení, se ve vyšetřovací hře failuje encounter se středně významným, ale příběhově velmi useful NPCčkem plným zajímavých informací :D


(note - pro vás co jste se mnou na jarním srazu hráli AS, jmenovitě příběh Pleasure Bringers - behem hry od Pontiho hráče ještě zazněla větička: "A já se na srazu Dukolmovi smál, že na ten sex naletěl a pak to schytal.")
Autorská citace #87
16.9.2015 16:57 - Shako
:-D

Napsané to ani zdaleka nezachycuje, jak daná scéna byla relativně táhlá, ale neskutečně zábavná, včetně prostřihů na ostatní členy týmů.
Pak bych ještě doplnil, že Ponti několikrát kontroloval, zda tam nejsou senzory/kamery (a na předchozích patrech nebyly), ale v posledním patře už se na to vykašlal. Navíc Ponti ráno prohlásil, že prožil fakt příšernou noc.

Nakonec se dobrovolně přiznávám k roli kapitána, který už nevydržel sledovat, jak tam Mia provokuje Pontiho... a poté, co už bylo jasné, co se stane chudákovi bezbrannému Pontimu, tak vyrazil do baru s jasným záměrem a strategií "Hej kotě, jsem laser a ukážu ti svoji vesmírnou loď!".

Ostatní členy týmu rád prásknu PMkou, pokud se nechtějí přiznat. ;-)
Autorská citace #88
16.9.2015 20:54 - sirien
no jo... ono se ta atmosféra u stolu takhle do textu blbě přenáší, no. Sem to sem tak jako zaznamenal aspoň pro budoucí připomenutí pro nás co jsme tam byli :)

btw. nechápu, na co si ráno stěžoval :D . Dostat možnost si tak jako for fun refreshnout pool nějaké interpersonal investigation ability - za to by kdekdo byl ochotnej dát něčí pravou ruku :)
Autorská citace #89
1.4.2016 12:53 -
Moc hezké téma, také přispěji.
Není to tak dávno, co jsem vedení hry předal jednomu hráči, který si to hrozně chtěl vyzkoušet. Vytvořil jsem si postavu rytíře na Trhlinovém mustangovi (ano, hráli jsme na Asterionu), kterého získal od darem od hevrena, kterému před lety pomohl navzdory přesvědčení jeho řádu, a byl za to vyhoštěn, označen za zrádce a pronásledován. K tomu mustangovi měl opravdu velmi blízký vztah.
Dobrodružství se točilo kolem města, které oblehla armáda skřetů. Skupinka se musela dostat ven nějakou cestou úzkými kanály a starou štolou. Byl jsem nucen nechat svého mustanga ve městě (do těch úzkých chodeb se prostě nevešel), ale slíbil jsem, že se pro něho určitě vrátím. Když jsme zařídili potřebné, zjistili jsme, že skřeti objevili tuto tajnou přístupovou cestu do města, a tak ji správce nechal urychleně zasypat. Ostatní se rozhodli, že na to kašlou, ve městě nic nepotřebují a vydali se pryč. Já jsem tam však svého mustanga nehodlal nechat. Počkal jsem do noci, a pak se snažil obejít lesem skřetí armádu a u hradby se dovolat stráží, aby mě pustili dovnitř.
Hodil jsem kostkami, na kterých téměř vždy padají vysoká čísla, když vedu hru, ale teď jsem hodil dvě jedničky. Náš novopečený PJ prohlásil, že jsem narazil na hlídku dvou skřetích lučištníků, začal boj. Pouze v košili a kalhotách (kroužkovku jsem nechal opodál, abych necinkal) s velkým mečem jsem skočil mezi skřety s vědomím, že dva lučištníky bez problému porazím. Když jsem po dvou kolech měl pryč 1/2 životů, pojal jsem podezření, že je něco špatně. Jelikož jsme házeli otevřeně a já tedy viděl, že PJ hází průměrné hody, zeptal jsem se ho, jaké těm skřetům napsal staty. Když jsem zjistil, že všechna čísla jsou ve skutečnosti dvojnásobkem mých, protestoval jsem. Boj však pokračoval a můj rytíř šel po dalším kole k zemi. Byl však stále při vědomí a já se rozhodl hrát mrtvého. Díky tomu se mi podařilo instant killem zabít jednohu skřeta, který mě přišel zkontrolovat. Druhý dostal výhodu volného útoku lukem. Chtěl jsem ráně uhnout a hodit po něm dýku (stihl by do mě vystřílet celý toulec, než bych se k němu dobelhal), ale i přesto, že byla tma, pršelo, skřet neměl přímý výhled díky stromům, mě trefil do hlavy.
Nejsem gameista, ale tohle mě vážně dopálilo. Strhla se diskuze, do které se zapojili i ostatní hráči, ve které jsme dost rozpitvali pravidla a dospěli k závěru, že si náš novopečený PJ ta čísla jednoduše vycucal z prstu. Což on uzavřel slovy, že "jeho svět tak prostě funguje."
Nakonec vyplynulo, že se mi chtěl pomstít za svou zabitou postavu.
Od té doby už nikdy hru nevedl, a já stále vzpomínám na svého rytíře, kterého zabili dva supermanští skřeti.

Tento "hráč" vyváděl pitomosti i při hraní. Svými činy dokázal, aby se dobrodružství zvrhlo v boj o holý život. Jednou ho takhle velitel skupiny nechal stát před hospodou, aby hlídal, než získá potřebné doklady pro cestu na jih. Jednání se táhlo onen hráč se začal nudit, a tak se vydal vykrást dům nějakého obchodníka. Vnikl dovnitř přes střechu, nacpal si kapsy k prasknutí, jenže obchodník se v tu chvíli vrátil, tak se ukryl pod stůl. Následně obchodníka kouzlem uspal a i přesto, že mohl v klidu odejít, tak ho spícího podřízl.
Obchodník byl přítelem městského konšela, takže nastalo obrovské haló, město se uzavřelo, všude stráže prohledávající domy, nakonec izolovali naši skupinku, která utíkala, protože se domnívala, že po nich jdou kvůli tomu, že pašovali elfí kurtizány do místního bordelu (o vraždě jsem věděl jenom já a onen hráč, který to nikomu neřekl). Nejvíc bledý byl asi velitel skupiny, který zneužíval svou moc císařského Inkvizitora k tomu, aby získal různá povolení a propustky na místa, kam se běžný člověk nedostane a domlouval tam černé obchody, což byla taková jeho "vedlejší činnost" vedle potírání bezvěrců, jinověrců a nepřizpůsobivých nelidí. Kouzelné bylo vidět, jak si všichni (až na onoho hráče) oddechli, když se dozvěděli pravou povahu podezření a následně jejich ztuhlé tváře, když jim vzápětí oznámil, že jejich společník je podezřelý z úkladné vraždy.
Nakonec ho z toho nějak vysekal velitel skupiny, díky svému postavení, ale od té doby získal onen hráč pocit, že hraje "druhé housle" a vadilo mu to.

Ve skutečnosti je skutečně hrál. Zpočátku hrál velmi sympaticky, ale postupem času se jeho hra zvrhla v samé mocichtivé, labilní, psychopatické postavy. Což by mi nevadilo, ale on na tyto postavy prostě jako hráč neměl. Nespolupracoval, jeho akce hru spíše rušily, než aby něco přinášely a hrál s námi jenom proto, že nám v tu dobu poskytoval zázemí k sezením. Já jsem však chtěl protěžovat tvořivější hráče, tahouny, kteří dokázali vytvořit líbivý příběh. Abych se zachoval férově, postupně jsme odehráli doupata, z nichž se každé točilo kolem historie jedné hráčské postavy. A když měl tedy onen hráč vést skupinku postav, najednou nevěděl kudy kam.

Mám v zásobě ještě spoustu dalších historek, ale třeba někdy příště (a snad veseleji).
Autorská citace #90
1.4.2016 20:30 - sirien
...eh :D

Jako dobrý, ale myslim, že podobné storky se svojí povahou hodí spíš sem: WTF momenty v RPG (aneb hranice mezi zábavou a šíleností) (tady to Ebon zamýšlel spíš pro pozitivní zážitky...)
Autorská citace #91
1.4.2016 22:14 - efram
Poslední super zážitek, i když spíš hláška. Malá zlodějka (hráčce je 7 let) jež má příznačné jméno Ešli Flinty-Ho alias Smrtící ručka (čistě invence hráčky) se dohaduje s hraničářem (hráč 40+ let), kterej jí prudí. Malá zlodějka chce dát důraz na své hrozby. Zamračí se, otočí na hraničáře a s bojovně vystrčenou bradou směrem k hraničáři prohlásí, cituji: "Nevím jestli já vychladnu, ale ty určitě!". Tím nás ovšem vyřadila všechny..... :p
Autorská citace #92
7.7.2023 14:17 - sirien
Koukám že tu chybí jedna má oblíbená dávná storka z ukázkového hraní Star Wars ve Storytelling systému (nWoD) na Dálavě. Pamatovaných momentek tam bylo víc, ale tahle konečná byla extra.

Lokken: Jedi Master - filosofický klidný mudrc zoufale vytažený na frontu
Gurney: Jedi Padawan - horkokrevný ve výlce vycvičený jedi driftující k Temné straně
Kin: Republikový diplomat - zákeřná vypočítaváý politická krysa
Demonica: Spec-ops seržant - drsný velitel speciálních sil
Arya: Pašeračka - actually částečná dark-side userka stojící mimo Jedi/Sith konflikt

Kdysi dávno v náhodném tisíciletí Staré republiky se výše popsaná skupina vydala na neutrální planetu na frontové linii vyjednat její příklon k Republice. Všechno se zdálo ok, samozřejmě v tom byla děsná zrada, objevili se Imperiální špioni, nájemní vrazi, politicky odstrčené princezny a všehcny ty klasiky včetně toho že všechno je sithská past a tak. Nakonec se skupina dopátrala tajné imperiální základny na planetě a rozhodla se zverbovat nějaké síly okolo a problém vyřešit.

První dobrá momentka byl diplomat, který prohlásil, že to není práce pro něj a že zůstane na ambasádě a bude "zajišťovat zázemí".

Long story shory, skupina se probila dovnitř a těsně před klíčovou lokací (nějaký velicí centrum nebo generátor nebo tak něco) narazila na Sithku, protože samozřejmě že ano. Šlo o záporačku, která byla postavená aby dorovnávala všech pět postav - ale diplomat byl už teď v tahu, takže jako dobrej začátek.

Všichni se vrhnou na ní, jediové a pašeračka s vibrobladem a blasterem na blízko, seržant to krosí z dálky, začne tvrdej dice-fest, přes stůl lítaj popisy šermu a manévrování a odrážení střel který si účastníci přeposílaj mezi sebou... běží to fakt na hraně, obě strany tak tak counterujou dost smrtící útoky protistrany (v systému který preferuje obranu nad útokem, ale při probití hrozí likvidačnim damagem), s každym kolem kdy to obě strany ustojej napětí roste... a obě strany začnou podvádět.

Diplomat, na soukromém kanále seržantovi: "seržante, připadá vám, že to jediové zvládaj?"
Seržant: "no... jako moc ne."
Diplomat: "seržante, tady de o všechno. To zařízení musíte zničit za každou cenu, chápete co myslím?"
Seržant: "no... vážně myslíte že to je tak nutný...?
Diplomat: "seržante - když to uděláte, nechám vám na Coruscantu postavit sochu!"
"Seržant: "Sochu!?"
Diplomat: "přímo před senátem!"

...všichni close-combatící Force-useři si i přes postihy hodili svůj instikntivní Force danger sense check, takže nastal moment, kdy se uprostřed smrtícího boje všichni najednou zastavili a upřeli plnou pozornost na kutálející se termální detonátor (v tomto systému efektivní insta-kill širokého okolí, ale 1 kolo odklad mezi hozením a detonací), který dostal náhlé kombo Force-stun, Force-crash, Force-push a Force-lightning. Všichni se oddechli - a znovu se s plnou vervou vrhli navzájem po krku.

V mezičase Sithka podváděla snahou o zkorumpování pašeračky, ze které cítila Temnou srtanu. Ta nakonec skutečně podlehla, zradila a uprostřed boje obrátila strany. Sithka obratem odraženýma střelama zranila seržanta, ale v ten samý moment se jednomu z jediů konečně podařilo probít Sithčinu obranu a zasáhnout jí. Sithka se to rozhodla kompenzovat Drain-lifem... před ní Jedi Master - nope. Vedle něj Jedi padawan s lightsaberem ve střehu - nope. Seržant kdesi daleko... nope. Takže čerstvě zkonvertovaná pašeračka byla ihned zkonvertovaná znovu, tentokrát na spotřební first-aid-kid - totálně failnula resist, takže vyždímaná odletěla ke zdi a Sithka se krásně vyhealovala. Sithka postavená proti pěti postavám tak náhle stále už jen proti třem, z toho jedné zraněné.

Začíná být bolestivě zřejmé, kterým směrem tenhle boj míří a jak nejspíš brzo skončí. V ten moment ale padawan, ve skutečnosti bojově efektivnější ze dvou Jediů, ale celou dobu koketující s temnou stranou udělá své životní rozhodnutí a prohlásí: "Mistře, běžte dál, já jí tu zdržím!" Jedi Master se po momentu náhlého překvapení a ocenění odtrhne a rozeběhne se dál. Sithka se vrhne za ním, ale padawan jí zastoupí cestu. S úsměvem v očekávání krásně dramatického konce čekám příchod toho blížícího se tragického vítězství, v očích hráčů vidim tu bolestivou frustraci...
- Nabídnu Gurneymu Dark side corruption. Poprvé za hru zcela jednoznačně odmítne.
- Sithka si hodí slušnej útok a vypadá to blbě. Gurney ale s klidem hodí counter.
- Gurney hodí fakt solidní útok, úplně mimo průměr. Sithka failne a dostane damage.
- Sithka hodí podobně solidní útok. Nabídnu Gurneymu další Dark side korupci, ale Gurney opět jednoznačně odmítne a i tak opět s klidem hodí counter.
- Gurney hodí úplně overkill útok (několik úspěšnejch rerollů atp.) a Sithku přes její solidní counter skoro killne.
- Sithka se rozhodne zopakovat svůj trik a hodí Life drain na seržanta. Seržant hodí částečnej counter, Sithka se i tak zvládne solidně refreshnout. Další Dark side corruption už ani nezkoušim nabízet.
- Gurney prohlásí že ani omylem a hodí další ještě brutálnější útok, Sithku totálně probije a velmi přesvědčivě ukončí.

...což byl moment kdy kostky vyjasnily, že padají s plynutím Síly. To nadšení z každého dalšího hozeného úspěchu co byl ještě větší než ten předchozí bylo v kombu s těma odmítanejma dakr side korupcema fakt mega.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.089468955993652 secREMOTE_IP: 44.221.43.208